Sprint kolem klíčového zákona ministra Vlčka. Poslanci mají pouhé dny na jeho schválení
Na sklonku volebního období musí vláda řešit nečekaný problém, který si však sama vytvořila. Klíčová novela energetického zákona nazývaná lex plyn se vrátila do sněmovny poté, co do ní Senát vložil pozměňovací návrh, který mu sněmovna již jednou přehlasovala. A naštvaní senátoři včetně většiny vládních dali důrazně najevo, že si to nenechají líbit. Poslance nyní čeká schvalovací sprint.
Zákon z dílny ministra průmyslu Lukáše Vlčka (STAN) má být jeden z jeho největších úspěchů za necelý rok ve funkci. Naopak pokud by nenabyl účinnosti ještě před červencem, hrozí totiž další velký problém – v účinnost by vstoupila digitalizace stavebního řízení územních celků. Lex plyn má totiž její účinnost o rok odsunout. Naopak jeho schválení se protahuje.
Celý spor začal plánem ministerstva financí zpětně změnit pravidla dotací pro solární elektrárny postavené v letech 2009-10. Zdroje nad 30 kWp (což jsou tisíce elektráren v Česku včetně velmi malých využívaných živnostníky nebo obcemi) měly začít za minulých 15 let reportovat náklady a ziskovost pod hrozbou odebrání dotací nebo pokuty v desítkách milionů korun.
Pozastavení financování nových solárních projektů
Sérii přílepků do jiného energetického zákona lex OZE III částečně odmítla sama sněmovna a zbylé dva vrátil právě Senát, ale Sněmovna jej následně o jediný hlas přehlasovala. Resort financí naznačoval úspory až 23 miliard, které ale nijak nedoložil. Svazy i odborná veřejnost ve shodě se senátory poukazovaly na zakázanou retroaktivitu a banky na to okamžitě zareagovaly pozastavením financování nových solárních projektů. Zahraniční investoři hovoří o arbitrážích, znepokojené dopisy poslali velvyslanci několika zemí a případu si všimla i zahraniční média.
„Dopad na energetiku byl výrazně negativní. Investoři a banky pozastavili přípravu a výstavbu nových zdrojů energie v řádu nižších stovek megawatt a miliard korun. S těmito zdroji ale počítají veškeré státní koncepce a cíle,“ říká ředitel Solární asociace Jan Krčmář. Zahraniční investoři podle něj zvažují, zda v Česku vůbec investovat, protože pověst země utrpěla.
Senát však dal minulý týden jasně najevo, že by poslanci měli jeho názor respektovat. Drtivou většinou podpořil opakovaný pozměňovací návrh předsedy hospodářského výboru Miroslava Plevného (STAN), aby se individuální kontroly zrušily. Jeho návrh překvapivě podpořila i naprostá většina senátního klubu ODS, která u předchozího hlasování stála na straně stranického ministra financí Zbyňka Stanjury.
Rozvoj větrných elektráren
Lex plyn je spolu s tendrem na Dukovany považovaný za klíčový úkol současného ministra průmyslu Lukáše Vlčka (STAN). Přináší několik potřebných změn, mimo jiné ulehčení povolování a výstavby paroplynových elektráren, které by měly postupně převzít pomyslný štafetový kolík od ustupujícího uhlí a zároveň balancovat celou soustavu s rostoucím podílem obnovitelných zdrojů. Podstatně také ulehčí výstavbu větrné energie – větrníky nad 15 megawattů budou nově v režimu staveb důležitých pro energetickou bezpečnost Česku.
Firmy i experti se shodují, že jeho neschválení by bylo pro českou energetiku zásadním problémem. „Zákon může významně urychlit jak přípravu, tak i realizaci a uvádění nových plynových výroben elektrické energie do provozu, což bude s ukončováním uhlí zásadní pro energetickou bezpečnost ČR,“ uvádí Bohuslav Čížek ze Svazu průmyslu a dopravy.
Poslanci jsou navíc pod velkým časovým tlakem. Jestli se zákon nestihne schválit, podepsat prezidentem a vstoupit v účinnost do konce června, začne platit digitalizace stavebního řízení pro územní celky. Po loňském průšvihu s digitalizací dala totiž vláda právě do lex plynu odložení její účinnosti o jeden rok. Pokud by se nyní schválení lex plynu zkomplikovalo nebo spadlo pod stůl, má stát zásadní problém, protože na digitalizace není připraven.
Pokud by chtěli poslanci i napodruhé senátory přehlasovat, pustili by se do nejistého boje. Ke schválení senátní verze totiž stačí prostá většina přítomných poslanců. A navíc se o senátní vratce bude hlasovat jako první. Pokud by ale poslanci tuto verzi odmítli, v následném hlasování o původní sněmovní verzi lex plyn by museli zajistit 101 hlasů, což by bylo pro otřásající se koalici před volbami velmi obtížné a musela by spoléhat na hlasy nevyzpytatelné opozice.
V senátních kuloárech navíc zní naštvanost senátorů na to, že jejich první vrácení individuálních kontrol sněmovna nerespektovala a přehlasovala je. Pokud by to nyní poslanci udělali podruhé, napětí mezi oběma komorami by se dále zvýšilo. Senát přitom ještě v tomto období dolní sněmovny čeká schvalování několika dalších důležitých zákonů.
