Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Dva mrtvé si vyžádal ruský vzdušný úder na ukrajinské město Sumy

Dva mrtvé a několik raněných si vyžádal ruský vzdušný úder na město Sumy na severovýchodě Ukrajiny. Oznámila to dnes ráno podle agentury AFP oblastní vojenská správa.

Útok, který se odehrál v noci na dnešek, si vyžádal dva mrtvé a čtyři zraněné, z toho dvě děti, uvedla správa Sumské oblasti na platformě Telegram.

"Nepřítel zaútočil na město. Bohužel jsou tu dva mrtví a ranění," potvrdil na telegramu také sumský starosta Oleksij Drozdenko. Úřady hlásí rovněž zničené nebo poškozené domy a automobily.

"Na odstranění následků útoku pracují všechny potřebné služby. Zraněným je poskytována nezbytná lékařská pomoc," uvedla vojenská správa.

Naposledy 30. srpna ruský útok na Sumy zabil dva lidi a dalších osm zranil. Ukrajinské jednotky 6. srpna pronikly do příhraniční ruské Kurské oblasti, která sousedí se Sumskou oblastí. Kyjev tvrdí, že tak chce vytvořit nárazníkovou zónu, která by před vzdušnými útoky z ruské strany hranice ochránila obyvatele v pohraničí.

Itálie nezaváhá v podpoře Ukrajiny, je to v jejím národním zájmu, míní Meloniová

Itálie nikdy nezaváhá ve své podpoře Ukrajiny, současná patová situace na frontě ukazuje, že reakce Západu na ruskou invazi do sousední země byla správná, řekla dnes italská premiérka Giorgia Meloniová po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Bylo by podle ní chybou myslet si, že západní země by mohly konflikt vyřešit tím, že bránící se Ukrajinu zanechají jejímu osudu. Podle Meloniové by ale při řešení měly svou roli sehrát Čína a Indie, informovala dnes agentura Reuters.

USA považují možné dodávky íránských balistických střel do Ruska za alarmující

Jakékoliv přesuny balistických střel z Íránu do Ruska by představovaly výraznou eskalaci v ruské válce proti Ukrajině. Varovaly před tím podle agentury Reuters Spojené státy poté, co některá média s odvoláním na nejmenované zdroje přinesla zprávy o prohloubení vztahů mezi oběma zeměmi, doprovázeném právě přesunem zbraní. Rusko, které už od února 2022 vede útočnou válku proti sousední Ukrajině, využívalo dosud například íránských dronů k útokům na ukrajinskou infrastrukturu. Ukrajinské ministerstvo zahraničí dnes vyjádřilo nad zprávami médií hluboké znepokojení.

Při ruském útoku na ukrajinskou Konsťantynivku byli zabiti tři lidé

Tři lidé byli zabiti a další tři zraněni při ruském ostřelování města Konsťantynivka v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Oznámil to dnes šéf oblastní správy Vadym Filaškin. Ruské síly dnes ovládly vesnici Kalynove v Doněcké oblasti, tvrdí ruské ministerstvo obrany. Rusko kromě toho v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 67 drony s dlouhým doletem. Ukrajinské letectvo oznámilo, že 58 z nich sestřelilo. V Kyjevě trosky dopadly v blízkosti obytných budov a také nedaleko ukrajinského parlamentu. Zatím nebyly hlášeny žádné oběti. Patrně ukrajinský útok dronem způsobil exploze v nespecifikovaném zařízení v ruské Voroněžské oblasti, oznámil tamní gubernátor.

Rusko zlepšilo odhad letošních tržeb z exportu ropy a plynu

Ruské tržby z exportu ropy a plynu se v letošním roce zvýší o zhruba šest procent na 239,7 miliardy dolarů (zhruba 5,4 bilionu korun). Vyplývá to z nových prognóz ruského ministerstva hospodářství, ke kterým získala přístup agentura Reuters. Ministerstvo tak zlepšilo svůj dubnový odhad, podle kterého měly letošní tržby činit zhruba 222 miliard dolarů.

Ukrajinské úřady hlásí po ruských útocích dvě oběti a desítky zraněných

Nejméně jednoho mrtvého a desítky zraněných si vyžádal ruský raketový útok na Pavlohrad v Dněpropetrovské oblasti na východě Ukrajiny. Podle šéfa oblastní právy Serhije Lysaka počet zraněných stoupl na 64. Dříve Státní služba pro mimořádné události (DSNS) informovala o 55 raněných. Mezi raněnými jsou podle Lysaka také tři děti: devítiletá dívka a chlapci ve věku čtyř a 11 let. Při ruském náletu na ves Krasnopillja v pohraniční zóně v Sumské oblasti na severovýchodě země řízené bomby zabily ženu ve věku 66 let a zranění utrpěli čtyři další lidi, včetně patnáctileté dívky, oznámila ukrajinská prokuratura.

Zelenskyj a Scholz jednali o dalších krocích k míru, hovořili i o dalším summitu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a německý kancléř Olaf Scholz dnes jednali ve Frankfurtu nad Mohanem o dalších krocích potřebných k dosažení míru na Ukrajině, která se už více než dva a půl roku brání ruské agresi. Vyplývá to z vyjádření Zelenského na síti X a z tiskové zprávy spolkové vlády. Politici také hovořili o přípravách dalšího mírového summitu v návaznosti na červnovou konferenci ve Švýcarsku.

„Debatovali jsme o tom, jak uvést v život mírový plán, a také o přípravách na druhý mírový summit,“ napsal Zelenskyj na síti X. Německu také poděkoval za podporu v obraně proti Rusku, obzvlášť za vojenskou pomoc. „Jsem vděčný za (německou) vůdčí roli v posilování našeho systému protivzdušné obrany, který zachraňuje ukrajinské životy,“ dodal prezident.

„Německo je a bude nejsilnějším podporovatelem Ukrajiny v Evropě. Budeme Ukrajinu podporovat tak dlouho, jak to bude potřeba,“ napsal na X ke společné fotografii Scholz. Více prostředků na podporu Ukrajiny v boji proti ruské agresi dávají na světě už jen Spojené státy.

V tiskové zprávě kancléřův úřad připomněl, že se jedná už o třetí letošní návštěvu Zelenského v Německu. Ukrajinský prezident se dnes osobně zúčastnil na americké základně Ramstein na západě Německa setkání takzvané kontaktní skupiny, jejíž pět desítek členů koordinuje vojenskou pomoc Ukrajině. Členem ramsteinské skupiny je i Česko.

Podle Scholzova úřadu bylo hlavním tématem rozhovoru „společné úsilí o spravedlivý a trvalý mír pro Ukrajinu“. Zelenskyj už v roce 2022 představil desetibodový mírový plán. V polovině letošního června se pak ve Švýcarsku konal první mírový summit, kterého se zúčastnily desítky zahraničních představitelů, chybělo na něm však Rusko. V závěrečném prohlášení země vyzvaly, aby základem jakékoli dohody o ukončení války byla „územní celistvost“ Ukrajiny. Žádaly také návrat ukrajinských dětí deportovaných Ruskem a zapojení „všech stran“ do případného mírového procesu. Na konci srpna ukrajinský prezident podpořil konání druhého summitu o dosažení míru na Ukrajině. Vyjádřil přitom naději, že by ho mohl hostit některý ze států globálního Jihu, a dodal, že by podpořil návrh uspořádat druhý summit v Indii.

Německo dodá Ukrajině dalších 12 samohybných houfnic, oznámil ministr

Německo dodá Ukrajině dalších 12 samohybných houfnic PzH 2000 za 150 milionů eur (3,8 miliardy korun), polovinu letos, polovinu příští rok. Na okraj jednání kontaktní skupiny pro Ukrajinu na americké vojenské základně Ramstein v Německu to dnes uvedl německý ministr obrany Boris Pistorius. Zdůraznil, že Německo dodá slíbené protivzdušné systémy a bude Ukrajinu podporovat v obraně proti ruské agresi tak dlouho, jak to bude potřeba.

Po ruském útoku na ukrajinský Pavlohrad je jeden mrtvý a asi 30 zraněných 

Při dnešním ruském raketovém útoku na ukrajinský Pavlohrad jeden člověk zemřel a asi 30 dalších utrpělo zranění, informoval šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak v příspěvcích na telegramu.

Mezi zraněnými jsou tři děti, devítiletá dívka a chlapci ve věku čtyř a 11 let. Dva lidé, které záchranáři převezli do nemocnice, jsou ve vážném stavu a lékaři bojují o jejich život, napsal také Lysak. Ve městě s asi 110.000 obyvatel, které leží východně od Dnipra, v důsledku dnešního útoku vypuklo několik požárů. V jednom z výškových domů hořel byt, ze kterého hasiči zachránili pět lidí.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg vyzval Čínu, aby přestala podporovat ruskou válku na Ukrajině. Zmínil zejména dodávky zbraní Moskvě.

Ukrajina muže v branném věku nebude nutit k návratu, řekl velvyslanec v ČR

Ukrajina nebude muže v branném věku nuceně navracet do vlasti, řekl ve čtvrtek v Rádiu Svoboda ukrajinský velvyslanec v Česku Vasyl Zvaryč. Ukrajina, která přes dva a půl roku čelí ruské invazi, je vůči armádě agresora dlouhodobě ve výrazné početní nevýhodě a snaží se k návratu přesvědčovat Ukrajince žijící v zahraničí.

„Ujišťuji, že nejde o žádná donucovací opatření k návratu Ukrajinců, zejména těch v branném věku, na Ukrajinu,“ řekl Zvaryč. Motivací by podle něho mělo být svědomí každého ukrajinského občana a ukrajinské vedení je přesvědčené, že povinností každého Ukrajince bez ohledu na to, kde žije, je bránit vlast. „Úkolem státu je vytvořit občanům, kteří chtějí bránit svůj stát, všechny podmínky pro návrat,“ uvedl také Zvaryč.

Británie poskytne Ukrajině 650 lehkých víceúčelových střel

Britská vláda dnes oznámila, že Ukrajině poskytne 650 lehkých víceúčelových střel v hodnotě 162 milionů liber (v přepočtu asi 4,8 miliardy korun). Informovala o tom agentura Reuters. Tyto zbraně by měly přispět k obraně ukrajinského území před ruským bombardováním a drony.

Rusko minulý týden spustilo jednu z největších vln leteckých útoků na Ukrajinu od počátku své invaze v roce 2022. Při úterním ruském úderu na město Poltava v centrální části Ukrajiny bylo zabito 55 lidí. Ukrajina opakovaně žádá o dodání zbraní protiletecké obrany, aby se ruským střelám a dronům mohla lépe bránit.

Ministr obrany USA Austin ocenil spojence za pomoc Ukrajině, vyzdvihl i českou muniční iniciativu. Biden podle něj oznámí dnes další balíček pomoci.

Zelenskyj dorazil na německou základnu Ramstein k jednání se spojenci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dorazil dnes na americkou základnu Ramstein v Německu, kde bude jednat se spojenci z takzvané kontaktní skupiny pro Ukrajinu o další vojenské pomoci pro svou zemi. Informoval o tom na síti X. Znovu vyzval západní spojence, aby Ukrajině poskytli zbraně dlouhého doletu, které podle něj mohou pomoci dosáhnout spravedlivého míru.

České tajné služby pomohly FBI s odhalením kybernetického aktéra spojeného s GRU

Vojenské zpravodajství a Bezpečnostní informační služba (BIS) se podílely pod vedením amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) na odhalení činnosti kybernetického aktéra spojovaného s ruskou vojenskou tajnou službou GRU. V tiskové zprávě o tom dnes informovalo Vojenské zpravodajství. Kybernetické hrozby souvisely s jednotkou GRU 29155, kterou čeští vyšetřovatelé spojili s výbuchem muničního areálu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014.

Vojenští zpravodajci uvedli, že kybernetický aktér spojovaný s jednotkou 29155 má na svědomí škodlivé aktivity s cílem sabotáže, špionáže a poškození reputace, které sahají až do roku 2020. V lednu 2022 například napadl Ukrajinu destruktivním malwarem WhisperGate. Podle Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) operace jednotky směřovaly proti státům NATO a dalším zemí v Evropě, Latinské Americe a střední Asii.