Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Ukrajina zavedla sankce pro desítky ruských umělců, je mezi nimi i Nětrebková

Ukrajina přijala sankce, které postihnou desítky ruských umělců a osobností veřejného života, a to včetně operní pěvkyně Anny Nětrebkové nebo filmového režiséra Nikity Michalkova. Informovala o tom agentura Ukrinform. Na sankčním seznamu, který v sobotu dekretem schválil prezident Volodymyr Zelenskyj, je celkem 119 jmen, a to včetně tří osob s ukrajinským občanstvím.

Sankce mimo jiné znamenají, že vybraní jedinci budou mít zákaz vstupu na ukrajinské území, bude jim zmražen majetek nebo přijdou o dříve udělené státní ceny.

Na sankčním seznamu figurují například také ruská zpěvačka Polina Gagarinová, zpěvák Filip Kirkorov, přední ruská propagandistka a šéfredaktorka státní televize RT Margarita Simoňjanová, šéf mediálního holdingu Rossija segodňa Dmitrij Kiseljov či ideolog válečné propagandy Alexander Dugin. Jsou na něm i desítky dalších zpěváků, herců a moderátorů.

Ukrajinské pohraniční stráži se během soboty podařilo poblíž Bachmutu zabít 18 žoldáků z takzvané Wagnerovy skupiny, uvedl portál Ukrajinska pravda. Podle serveru dalších více než dvacet ruských bojovníků utrpělo zranění. K výpadům invazních sil mělo dojít navzdory Moskvou ohlášenému příměří.

Zelenskyj pozastavil občanství 13 duchovním Ukrajinské pravoslavné církve

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pozastavil ukrajinské občanství 13 duchovním Ukrajinské pravoslavné církve moskevského patriarchátu. Podle ukrajinských médií jde o vysoce postavené církevní představitele, napsala agentura Unian. Kyjev církev, která dříve uznávala moskevský patriarchát, podezírá z podpory války na Ukrajině. Ukrajinské tajné služby v poslední době prohledaly řadu jejích klášterů a kostelů.

Na seznamu církevních představitelů, kterým se pozastavuje občanství, je podle agentury Unian například metropolita Ionafan, kterého úřady podezírají z vlastizrady. Ukrajinská prezidentská kancelář však seznam nezveřejnila, poněvadž obsahuje osobní údaje.

Pod názvem Ukrajinská pravoslavná církev moskevského patriarchátu vystupovala na Ukrajině Ruská pravoslavná církev, která se zde po léta snažila získat vliv, uvádí web projektu Ukrainer. V květnu se ale Ukrajinská pravoslavná církev moskevského patriarchátu s Moskvou rozešla a odsoudila ruskou agresi proti Ukrajině. Pravoslavnou církev na Ukrajině nyní představují dvě organizace - Pravoslavná církev Ukrajiny, která dříve spadala pod konstantinopolský patriarchát, než získala v roce 2019 autokefalitu, a Ukrajinská pravoslavná církev, která se oddělila od moskevského patriarchátu, vysvětluje organizace Carnegie na svém webu. Média druhou jmenovanou nadále označují jako Ukrajinskou pravoslavnou církev moskevského patriarchátu.

Moskevský patriarcha Kirill vystupuje jako podporovatel války na Ukrajině. Dnes podle zpravodajského portálu Meduza prohlásil, že Rusové a Ukrajinci jsou jeden národ, což je teze, kterou k velké nevoli Kyjeva šíří prokremelská propaganda. „Je to jeden národ, ale už velmi velký. Od Bílého moře k Černému moři. Tato velikost vždy vyvolávala strach a závist sousedů, a proto vnější síly od pradávných časů usilovaly o jeho rozdělení," uvedl Kirill v rozhovoru s kanálem Rossija 1.

„Obrněná vozidla Bradley jsou skoro jako tank nebo půltank. Je to vozidlo, které má palebnou sílu i pancéřování,“ popsal z Kyjeva důležitost dalších zbrojních dodávek pro Ukrajinu zpravodaj ČT David Borek. Doplnil, že vozidla Bradley tak mají i potenciál změnit dynamiku na frontě.

Ukrajinský generální štáb ve večerním hlášení informoval, že navzdory Rusy vyhlášenému vánočnímu příměří invazní jednotky provedly nálet a sedmkrát zaútočily salvovými raketomety. Kromě toho údajně Rusové ukrajinské pozice ostřelují minomety či tanky.

Podle portálu Ukrajinska pravda je místem tvrdých bojů kromě Bachmutu i Soledar v Doněcké oblasti. V Soledaru se tak odehrávají "tvrdé a krvavé" střety, invazním jednotkám se nicméně nedaří město obsadit. Od páteční půlnoci tu Rusové údajně zaútočili šestasedmdesátkrát.

Rusko chystá mobilizaci dalších 500 tisíc mužů, připravuje sérii ofenziv, odhaduje rozvědka

Rusko se chystá tento měsíc povolat do armády dalšího až půl milionu lidí, sdělil britskému deníku The Guardian zástupce šéfa ukrajinské vojenské rozvědky Vadym Skibickyj. Na podzim Rusko do bojů na Ukrajině mobilizovalo přibližně 300 tisíc mužů.

Kyjev se domnívá, že nově mobilizovaní vojáci se na jaře a v létě zapojí do série ofenziv na východní a jižní Ukrajině, uvedl také Skibickyj. Šéf rozvědky Kyrylo Budanov už dříve stanici BBC řekl, že ruské vedení přijalo rozhodnutí začít v lednu s novými odvody, mluvil přitom o datu 5. ledna jako o možném začátku. Skibickyj však posunul možné ohlášení nové mobilizace na 15. ledna, kdy v Rusku definitivně skončí zimní svátky.

Moskva popírá, že by byla další mobilizační vlna na stole. Ruský prezident Vladimir Putin ale nevydal nařízení, které by podzimní mobilizaci formálně ukončilo. Podle právníků má tak ruské vedení připravenou půdu pro další odvody.

Podle Budanova by druhá mobilizační vlna mohla proběhnout hladčeji než první, poněvadž vojenské správy už mají od podzimu zajetý postup. Pokud by se obavy ukrajinské rozvědky naplnily, Rusko by významně navýšilo počet svých vojáků na Ukrajině. V současnosti na Ukrajině podle ukrajinské vojenské rozvědky bojuje 280 tisíc ruských vojáků pozemních vojsk.

Podle Skibického Rusku zabere asi dva měsíce, než dá nové jednotky dohromady. Úspěch ruské armády pak bude záviset na tom, jak dobře budou vojáci vycvičeni a jaké budou mít vybavení.

Mezi Rusy a Ukrajinci je politický rozkol, tvrdí patriarcha

Ruský pravoslavný patriarcha Kirill ve velkém rozhovoru pro ruskou televizi mimo jiné řekl, že Ukrajinci a Rusové jsou jeden národ a že církev dělá všechno pro to, „aby zabránila tomu, aby se z nich stali nepřátelé“. Podle Kirilla ovšem existuje „politický rozkol“.

Britská vláda oznámila, že do Londýna se v březnu sjedou ministři spravedlnosti z celého světa, aby se domluvili na zvýšení podpory pro Mezinárodní trestní soud v Haagu a jeho snahy o vyšetření údajných ruských válečných zločinů na Ukrajině.

Západ by mohl poskytnou Ukrajině více pěchotních obrněnců, míní odborník

Přislíbené dodávky pěchotních vozidel na Ukrajinu považuje Jan Ludvík z Pražského centra pro výzkum míru spíše za symbolické gesto Západu. Kyjev má slíbených 50 vozidel Bradley ze Spojených států a 40 BVP Marder z Německa. „Těchto typů je na Západě k dispozici relativně hodně. Dávalo by větší smysl vojensky, aby se dodávky Ukrajině sjednotily na jeden typ. Na druhou stranu je symbolicky pro státy důležité, aby se účastnily,“ řekl Ludvík České televizi.

Úřad ukrajinského generálního prokurátora oznámil, že v pátek po začátku příměří ruská vojska ostřelovala Bachmut a zabila tam dva lidi, dalších 13 osob zranila. Jednostranné příměří vyhlášené Ruskem má skončit dnes o půlnoci ve 22 hodin SEČ.

Ministerstvo navrhlo, aby nouzové ubytování pro uprchlíky bylo zdarma nejvýše 150 dnů

Uprchlíci by nově mohli v nouzovém ubytování v ubytovnách či penzionech bezplatně bydlet nejvýš 150 dnů. Po pěti měsících by si měli pobyt buď dál hradit sami, nebo by se museli přestěhovat. Na byt by pak stát mohl začít vyplácet nový příplatek. V další novele zákona „lex Ukrajina“ to navrhuje ministerstvo práce, změny by měly platit od dubna.

Některé resorty, kraje či zaměstnavatelé s navrženou úpravou nesouhlasí, žádají přepracování. Podle nich není na trhu dost volných bytů, do kterých by se mohli uprchlíci ze zařízení přesouvat. Varují před zhoršením situace běženců a před obchodem s chudobou. Mluvčí ministerstva práce Eva Davidová k tomu uvedla, že se nastavení v návrhu normy ještě upraví.

Podle podkladů k novele v nouzovém ubytování bydlí zhruba 70 tisíc uprchlíků z Ukrajiny s vízem k ochraně. Ubytovací kapacitu zajišťují kraje. Tvoří ji ubytovny, hotely, penziony i byty firem či organizací. Na osobu a noc v krajských či obecních zařízeních stát posílá 300 korun, ostatním provozovatelům pak 350 korun.

Nově by uprchlíci v nouzovém ubytování mohli být bezplatně nejvýš 150 dnů. „Cizinec bude mít možnost dohodnout se s provozovatelem ubytování na ceně, za kterou bude moci nadále v objektu zůstat, případně si bude muset najít jiné bydlení,“ uvedlo v podkladech k novele ministerstvo práce. Cílem je podle něj uvolnit místa pro další potřebné a motivovat uprchlíky, aby pracovali. Za rodiče a jejich malé děti do čtyř let, lidi nad 65 let a invalidy by stát paušál dál hradil.