Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Kyjev žádá o zrychlení přijímání uprchlíků v Izraeli

Ukrajinské velvyslanectví v Izraeli kritizovalo Izrael za jeho politiku vůči ukrajinským uprchlíkům, i když Izrael o den dříve zmírnil původní pravidla pro vstup Ukrajinců. Podle prohlášení velvyslanectví Izrael uprchlíky malicherně prověřuje, zatímco na Ukrajině lidé umírají.

Podle ambasády by měla země povolit vstup jakémukoli Ukrajinci, který má v Izraeli příbuzného s povolením k pobytu a nechat ho zůstat do konce války. Tato skupina by neměla být omezená žádnou kvótou a přicházející Ukrajinci by měli mít právo v Izraeli pracovat. V prohlášení se uvádí, že tyto požadavky byly předloženy ministryni vnitra Ajelet Šakedové.

Podle izraelských médií přicestovalo do Izraele od začátku ruské invaze na Ukrajinu přes deset tisíc Ukrajinců. Z nich 2800 má právo imigrace na základě zákona o návratu.

Šakedová minulý týden oznámila, že je Izrael připraven přijmout 100 000 uprchlíků, kteří mají podle tohoto zákona nárok získat izraelské občanství, tedy ty, kteří mají aspoň jednoho židovského prarodiče. Pro ostatní Šakedová stanovila strop 5000 běženců, přičemž ještě před vypuknutím války už bylo těchto lidí v Izraeli 20 000. Její rozhodnutí ale vyvolalo značnou kritiku, takže později oznámila, že bez omezení mohou do Izraele ti, kdo tam mají příbuzné. (ČTK)

Dvěma tísícům lidí se dnes podařilo opustit Mariupol ve vlastních vozech. 

Fiala: Vláda se bude zabývat žádostí Klička o vybavení pro hasiče

Váda se bude urychleně zabývat žádostí kyjevského starosty Vitalije Klička o vybavení pro hasiče. Na twitteru to uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Kličko dnes řekl serveru Seznam Zprávy, že Kyjev potřebuje požární žebříky nebo dýchací masky.

"Potřebujeme vysokozdvižné požární žebříky na záchranu lidí ve výškových budovách. Aby se tam dostali hasiči a mohli hasit. Potřebujeme technickou podporu, speciální masky proti kouři. Potřebujeme humanitární pomoc," řekl starosta ukrajinské metropole. Podle serveru také požádal o jednotu, kterou označil za klíč k zastavení války.

"Žádostí starosty Kyjeva Klička o vybavení pro ukrajinské hasiče se budeme jako vláda urychleně zabývat. Pokud jsme schopni pomoct, uděláme to," reagoval český premiér.

Záchranáři se kvůli dalšímu ruskému ostřelování nemohou dostat k lidem v krytu pod vybombardovaným mariupolským divadlem, píše agentura Unian.

Rusové se na východě Ukrajiny zmocnili města Izjum, soudí Pentagon

Americké ministerstvo obrany poprvé usuzuje, že ruské jednotky získaly kontrolu nad městem Izjum ležícím jihovýchodně od Charkova. Novinářům to dnes řekl nejmenovaný vysoce postavený činitel Pentagonu. Rusové se podle tohoto zdroje snaží odstřihnout východ Ukrajiny od zbytku země. Kromě uvedeného vývoje se údajně situace na bojišti příliš nezměnila.

Vládní zdroje ze Spojených států či Británie už několik dní uvádějí, že postup Rusů se na různých frontách v podstatě zastavil. Ruské jednotky ani po mnoha dnech bombardování neobsadily města jako Charkov nebo Mariupol a zatím se neodhodlaly k rozsáhlému útoku na Kyjev, z něhož přitom panují obavy.

Pentagon nicméně už při pondělním brífinku upozorňoval na postup ruských sil směrem na Izjum, kde před válkou žilo asi 50.000 lidí. Město leží poměrně blízko hranic mezi Charkovskou oblastí a Doněckou oblastí a jeho obsazení se zdá být součástí ruské snahy odříznout ukrajinské jednotky na východě Ukrajiny od zbytku země. Deník The New York Times uvádí, že o Izjum se v posledních dnech sváděly tvrdé boje a že Rusové zároveň postupovali kolem něj směrem na třetí největší ukrajinské město Dnipro.

Při ruském ostřelování Kyjeva zemřeli nejméně dva lidé a ve vesnici u metropole zahynulo při ruském útoku dítě, uvedly ukrajinské úřady.

Macron nevylučuje cestu do Kyjeva, pokud to bude účelné

Francouzský prezident Emmanuel Macron nevyloučil, že se po vzoru premiérů z Česka, Polska a Slovinska také vydá do Kyjeva, ale jen pokud to bude účelné. Řekl to dnes podle agentury Reuters novinářům. Šéf Elysejského paláce také prohlásil, že ruská invaze na Ukrajinu uštědřila "elektrický šok" Severoatlantické alianci a dala jí novou strategickou srozumitelnost, která jí chyběla.

K případné cestě do Kyjeva Macron poznamenal, že by se musela uskutečnit ve správnou chvíli a musela by být užitečná, pokud jde o řešení nynější krize. "Bez něčeho hmatatelného by se cesta minula účinkem. Udělám to, když to bude užitečné," prohlásil prezident, který dnes oficiálně zahájil kampaň za své znovuzvolení. Zdůraznil, že prioritou je pro něj pokračování rozhovorů s prezidenty Ukrajiny a Ruska. Řekl, že s nimi bude opět hovořit v příštích hodinách.

Polský parlament schválil zákon zvyšující výdaje na obranu i počty vojáků

Polský Senát dnes jednomyslně schválil zákon, který pro letošek stanovuje výdaje na obranu na nejméně 2,2 procenta HDP a od příštího roku je zvyšuje na alespoň tři procenta HDP. Informují o tom polská média. Minulý týden normě nazvané "zákon o obraně vlasti" dal zelenou Sejm, dolní komora parlamentu, a očekává se, že v pátek ho podepíše prezident Andrzej Duda.

Podle nového zákona má vláda každé čtyři roky v souladu s obrannými plány Severoatlantické aliance určovat další postup v modernizaci armády. V polské armádě bude nově sloužit až 300.000 vojáků, z toho asi čtvrt milionu profesionálních vojáků a asi 50.000 příslušníků teritoriální obrany (WOT). Nyní v ní působí asi 111.000 vojáků z povolání a 32.000 členů WOT. Zavedena bude dobrovolná základní vojenská služba. Ti, kdo absolvují výcvik, budou moci nastoupit do armády.

Práce na tomto zákonu začaly podle polského ministerstva obrany už loni v únoru, ale vzhledem k ruské invazi na Ukrajinu ho chtěli polští zákonodárci projednat do nejrychleji.

Česko letos na obranu vyčlenilo částku odpovídající 1,35 procenta HDP.

I když se letošní rozpočet oproti loňskému nominálně zvýšil, v poměru k HDP naopak klesl. Loni Česko na obranu vydávalo 1,4 procenta HDP. Oddálil se tak český slib složený v NATO v podobě dvouprocentních výdajů. Vládní koalice slibuje, že výdaje v následujících letech razantně zvýší a dvou procent dosáhne v roce 2025. Pravděpodobný je další nárůst rozpočtu již letos.

Moskva při jednáních s Kyjevem zmírňuje postoj, uvedl ukrajinský vyjednávač

Moskva při jednáních s Kyjevem zmírňuje svůj postoj a o některých jejích dřívějších požadavcích už se nejedná, uvedl podle agentury Unian poradce z kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak. Diplomatické rozhovory mezi oběma zeměmi pokračují prostřednictvím videospojení. Jedná se o vojenských, politických a humanitárních otázkách, sdělila dnes mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová podle agentury Reuters.

Podle zástupců obou stran nejsou vyjednávání snadná, existuje ale naděje na možný kompromis. Ukrajina ve středu od Ruska vyžadovala poskytnutí absolutní bezpečnostní záruky, odmítla ale model švédské či rakouské neutrality. Podle Moskvy ale naopak Kyjev s touto nabídkou na jednání sám přišel.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dříve řekl, že postoje Ukrajiny a Ruska při vyjednávání zní realističtěji, ale jednání pokračují a bude třeba více času na rozhodnutí, která by odpovídala zájmům Ukrajiny. Ještě optimističtěji z ukrajinského pohledu než Zelenského vyjádření vyznívá nový komentář prezidentova poradce Podoljaka, který se jednání přímo účastní.

"V poslední době se ruská delegace výrazně umírnila. Nyní posuzuje okolní svět objektivněji," citovala Podoljakova slova ukrajinská agentura Unian. Napsala, že Rusko podle Podoljaka na začátku jednání přišlo s mnohými požadavky, o nichž už strany rozhovorů nediskutují.

"Zcela si (ruští představitelé) uvědomují těžkosti, v nichž se ocitli. Celý svět se přesvědčil, že druhá nejsilnější armáda musí žádat o pomoc Čínu, Bělorusko, Kazachstán nebo Kyrgyzstán, protože se setkala s odporem Ukrajiny, která mimochodem nikdy nebyla vojenským státem," okomentoval Podoljak průběh bojů.

Podoljak v rozhovoru s americkou mediální společností PBS rovněž řekl, že už v nejbližších dnech by se mohlo uskutečnit přímé jednání prezidentů Ukrajiny a Ruska. Poprvé od ruské invaze spolu ve středu hovořili o Ukrajině bezpečnostní poradci prezidentů USA a Ruska, vlastní diplomatické kanály ve snaze o vyřešení situace využívá Turecko či Izrael, s oběma stranami konfliktu opakovaně telefonují i francouzský prezident Emmanuel Macron či německý kancléř Olaf Scholz.

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková chce pro válečné běžence z Ukrajiny zřídit v Evropě i přes Atlantický oceán letecký most.

Skupina G7 vyzvala Rusko, aby neprodleně umožnilo humanitární pomoc

Skupina velkých světových ekonomik G7 dnes vyzvala Rusko, aby neprodleně umožnilo humanitární pomoc Mariupolu a dalším obléhaným ukrajinským městům. Obléhání a odpírání pomoci je nepřijatelné, uvedla skupina ve společném prohlášení, které dnes po rozhovorech uvnitř G7 zveřejnila německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková.

Německo nyní skupině vedoucích západních průmyslových zemí předsedá. Kromě Německa jsou jejími členy Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, USA a Británie.

Státy G7 se zavázaly, že výrazně navýší humanitární pomoc, protože potřeby ukrajinského národa kvůli ruské agresi každý den narůstají. Konkrétní čísla prohlášení neuvádí. Vyzývá však ostatní státy, aby se k těmto snahám připojily.

G7 zdůraznila, že je naléhavě nezbytné upřednostnit humanitární pomoc Ukrajině a jiným zemím, protože válka bude mít obrovské dopady na potravinovou bezpečnost a ceny v mnoha státech, které jsou závislé na dodávkách ukrajinského agrárního sektoru.

Nezbytná je podle skupiny zesílená mezinárodní pomoc i pro sousední země Ukrajiny, které zaznamenaly nebývalý příliv uprchlíků. Moldavsku, které je nejmenším státem sousedícím s Ukrajinou a které v přepočtu na počet obyvatel přijímá nejvíc uprchlíků, je podle prohlášení věnována zvláštní pozornost.

Běženci z Ukrajiny dostanou v Německu hned povolení k pobytu i k práci, děti mohou hned do školy, řekl po jednání se spolkovými zeměmi kancléř Olaf Scholz.

Věřitelé obdrželi platby kupónů ruských dluhopisů v dolarech

Rusko ve středu podle plánu odeslalo 117 milionů dolarů (2,6 miliardy korun) jako úrok z dolarových dluhopisů. Ministerstvo financí dnes uvedlo, že jeho platební příkaz byl přijat, ale zda peníze dorazily na účty věřitelů, to zatím ověřuje. Podle zdrojů agentury Reuters platby splatné k 16. březnu v pořádku dorazily. Převod peněz pro účely těchto plateb zajišťuje Ruské federaci londýnská kancelář amerického finančního ústavu Citibank, informoval Reuters.

Moskva už dříve oznámila, že peníze na zaplacení má, ale že kvůli sankcím, které na ni za její invazi na Ukrajinu uvalily západní země, možná nebude schopna peníze do zahraničí odeslat. Pokud by Rusko nezaplatilo, ocitlo by se poprvé od bolševické revoluce před více než 100 lety na pokraji platební neschopnosti u závazků vůči zahraničí.

BBC: Ruská státní televize se potýká s vlnou výpovědí

Ruská státní televize se potýká s odchody redaktorů, opouštějí ji i známé tváře z obrazovek, upozornila stanice BBC. Marina Ovsjannikovová, která v pondělí s plakátem odsuzujícím válku na Ukrajině narušila živé vysílání Prvního kanálu, kde do té doby pracovala, tak není jediná, kdo se otáčí zády k ruským státním médiím. Na ty se v poslední době snáší kritika za způsob, jakým o ruské invazi na Ukrajinu informují.

Ruská média tento týden napsala, že z Prvního kanálu odešla moderátorka a zahraniční zpravodajka Žanna Agalakovová. O svém odchodu z kanálu NTV pak v úterý informovala moderátorka Lilija Gildějevová, která pro tuto televizi pracovala od roku 2006. Podle webu Lenta.ru redaktorka informaci o své výpovědi zveřejnila až poté, co odjela z Ruska. Po 30 letech svého působení kanál opustil také zpravodaj Vadim Glusker.

Ze svého postu v televizi Russia Today (RT) rezignovala Marija Baronovová, šéfredaktorka internetového vysílání, a řada dalších novinářů včetně těch, kteří pracovali pro cizojazyčná vysílání. Baronovová tento měsíc BBC řekla, že ruský prezident Vladimir Putin zničil pověst země.

Kreml si vynucuje, aby se v médiích o ruské invazi na Ukrajinu, která začala 24. února, informovalo jako o "speciální vojenské operaci", nikoli jako o válce. Provládní média také například opakují tvrzení Moskvy, že ruští vojáci neútočí na ukrajinské civilní obyvatelstvo, přestože zprávy z Ukrajiny hovoří o opaku. Vysílání nebo weby řady nezávislých médií ruské úřady po zahájení invaze zablokovaly. Některé informační zdroje pak samy kvůli obavám o bezpečnost svých zaměstnanců ohlásily přerušení své činnosti v Rusku.

Komora nedoporučuje lékárnám vydávat léky na předpis Ukrajincům bez víz

Česká lékárnická komora (ČLnK) nedoporučuje lékárnám vydávat léky na předpis ukrajinským uprchlíkům, kteří ještě nemají vyřízené vízum. Úhrada od zdravotních pojišťoven podle ní v takovém případě není zaručená. ČLnK to odpověděla na dotaz ČTK. Na problém upozornil na twitteru šéf Grémia majitelů lékáren Marek Hampel, lékárníkům doporučuje, aby takové pacienty odkázali na policii nebo na krajské asistenční centrum.

"Uprchlíkovi, který nemá vyřízeno zdravotní pojištění, ale ani mu nebylo uděleno vízum nebo poskytnuta dočasná ochrana, ČLnK doporučuje vydat léčivé přípravky na základě nyní dostupných informací po dohodě se svým zaměstnavatelem jen na účet pacienta, protože stát nezaručuje úhradu léků vydaných uprchlíkům, kteří vízum nebo dočasnou ochranu nezískají," uvedla ČLnK.

Někteří se podle ní mohou přesunout do jiného státu nebo nemusí být jejich žádosti vyhověno, takže by pak léky proplacené nebyly. "Jen tak budou majiteli lékárny zaplaceny léky na recept zdravotní pojišťovnou. V lékárnách nelze lék vydat a pak zpětně žádat o úhradu pro danou osobu bez víza," uvedl Hampel.

Do Česka už přišlo podle odhadů zatím kolem 270 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Víza, která opravňují také k získání veřejného zdravotního pojištění, získalo podle ministerstva vnitra 180 tisíc z nich. Na vyřízení dokumentů mají 30 dní. Podle připravované legislativy by zdravotní pojišťovny měly zdravotnickým zařízením zdravotní péči o ty, kteří získají víza, proplácet i zpětně už od příchodu do České republiky. Lékaři jim mohou právě i předepsat potřebné léky.

Komplikovanější může být i vystavení elektronického receptu ukrajinským pacientům. Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) informoval, že na ukrajinská telefonní čísla není možné odesílat e-recepty prostřednictví SMS zprávy. "Pokud bude předepsán ukrajinskému pacientovi eRecept a daný pacient nebude mít české telefonní číslo, bude moci získat identifikátor eReceptu na základě papírové průvodky nebo formou zaslání na konkrétní e-mailovou adresu," odpověděla Eva Zahradnická z tiskového oddělení SÚKL. Podle ní ústav nyní jedná o úpravě s poskytovatelem SMS brány.