Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Zelenskyj vyzval kancléře Scholze, aby rozbil zeď nesvobody, která rozděluje Evropu. Upozornil na historickou odpovědnost a nezbytnost pomoci.

V Evropě vyrostla zeď mezi svobodou a nesvobodou, řekl Zelenskyj německým poslancům. Letecký most jako za blokády Berlína podle něj nyní není možný.

Vnitro udělilo už téměř 180 tisíc víz určených pro lidi zasažené ruskou invazí na Ukrajinu. Cizinecké policii se nahlásilo skoro 100 tisíc uprchlíků.

V severoukrajinském Černihivu si ostřelování ruskými jednotkami jenom za středu vyžádalo životy 53 civilistů, uvedla podle Reuters místní správa.

Internetové stránky ruských úřadů čelí bezprecedentním útokům, ministerstvo digitalizace organizuje filtraci spojení s cizinou, píše TASS.

Útoky na zdravotnická zařízení se stávají součástí válečné taktiky, varuje WHO

Zdravotnická zařízení se ve válce stávají terči, varuje Světová zdravotnická organizace (WHO). V první části letošního roku zaznamenala po celém světě dosud nejvyšší počet útoků na místa poskytování zdravotní péče v historii.

WHO ověřila 89 útoků na zdravotnická zařízení za prvních 75 dnů letošního roku – včetně 43 útoků na Ukrajině, píše server The Independent. Ukrajinský zdravotnický systém podle ní "balancuje na hraně".

"Zdraví se v těchto situacích stává terčem, stává se součástí válečné strategie a taktiky. To je zcela nepřijatelné," uvedl krizový koordinátor WHO Mike Ryan. "Je to v rozporu s mezinárodním humanitárním právem," zdůraznil.

Tržiště v Charkově.

Rusko používá starší, méně přesné zbraně, domnívají se Britové

Vzhledem ke zpožděním při dosahování svých cílů a neúspěchu při kontrole ukrajinského vzdušného prostoru Rusko pravděpodobně spotřebovalo mnohem více zbraní odpalovaných ze vzduchu, než původně plánovalo. Informovalo o tom britské ministerstvo obrany.

Britové z toho vyvozují, že Moskva se proto pravděpodobně uchyluje k používání starších, méně přesných zbraní, které jsou méně vojensky efektivní, zato je u nich větší pravděpodobnost civilních obětí.

Snímky z Kyjeva.

V čem se blokáda Mariupolu liší od Leningradu, obrátil se Zelenskyj na Rusy

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ve svém posledním nočním projevu obrátil na Rusy a vyzval je, aby se zamysleli nad tím, zda se současná ruská blokáda ukrajinského Mariupolu liší od obléhání Leningradu vojáky nacistického Německa za druhé světové války. Na svět apeloval, aby Rusko označilo jako teroristický stát, uvedla agentura Ukrinform.

"Při blokádě Mariupolu ruské letectvo záměrně svrhlo vysoce výkonnou bombu na Činoherní divadlo v centru města. Před ostřelováním se tam ukrývaly stovky lidí. Budova byla zničena. Počet zemřelých zatím není znám," uvedl podle agentury Interfax-Ukrajina Zelenskyj s odkazem na středeční útok v přístavním městě na jihovýchodě země.

Šéf ukrajinských drah: Cesta premiérů do Kyjeva byla důležitá a taky naivní

Cesta trojice evropských premiérů do válčícího Kyjeva byla "naivní", pro Ukrajinu ale zároveň velmi důležitá, myslí si šéf ukrajinských železnic Oleksandr Kamyšin. Řekl to v rozhovoru s televizní stanicí CNN. Vyjádřit osobně podporu ukrajinské vládě a Ukrajincům do Kyjeva v úterý přijeli český premiér Petr Fiala a jeho kolegové z Polska a Slovinska.

"Bylo to pro nás skutečně důležité, i když to bylo naivní," vyjádřil své přesvědčení Kamyšin, kterého překvapilo, že ministerští předsedové o své cestě vlakem veřejně informovali dlouho předtím, než dorazili do ukrajinské metropole. "Držel jsem jejich tajemství, ale když jsem viděl, že něco zveřejnili na internetu, překvapilo mě to. Nerozuměl jsem tomu."

Zelenskyj promluví k německým poslancům, šéf NATO se sejde se Scholzem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož země již tři týdny vzdoruje ruské invazi, dnes přes telemost promluví k poslancům německého Spolkového sněmu. Ruský útok bude rovněž tématem dnešní cesty generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga do Berlína, kde se setká mimo jiné s kancléřem Olafem Scholzem.

Slovensko se podle mluvčí ministerstva obrany nebrání předat své S-300 Ukrajině

Slovensko nemá podle mluvčí ministerstva obrany nic proti předání svých systémů protivzdušné obrany ze sovětské éry S-300 Ukrajině, ale potřebuje odpovídající náhradu. Očekává se, že se o tom bude mluvit při čtvrteční návštěvě amerického ministra obrany Lloyda Austina v Bratislavě, napsala agentura AP.

O možnosti dodávek systémů protiletecké obrany, konkrétně S-300 jako alternativy vytvoření bezletové zóny nad Ukrajinou se zmínil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v dnešním videoproslovu ke členům amerického Kongresu. Zelenskyj již řadu dní naléhá na západní země v čele s USA, aby bezletovou zónou pomohly Ukrajině bránit se tři týdny trvající ruské agresi. NATO to však odmítá, neboť by to mohlo vést k přímé vojenské konfrontaci s Ruskem.

Mluvčí slovenského ministerstva obrany Martina Kovaľ Kakaščíková podle AP uvedla, že Slovensko očekává, že otázka možného transferu slovenských systémů S-300 Ukrajině bude mezi tématy rozhovorů s americkým ministrem Austinem v Bratislavě. Podle ní Slovensko není proti předání těchto zbraní protivzdušné obrany. „Nemůžeme se ale zbavit systému, který chrání náš vzdušný prostor, pokud nemáme žádnou náhradu,“ dodala.

Systémy S-300 používají střely schopné letět stovky kilometrů a zasahovat řízené střely i bojové letouny. Ukrajinské armádě by mohly účinně pomoci při maření ruských leteckých útoků na města a další cíle. Americký prezident Joe Biden ve středu řekl, že USA Ukrajině pomůžou s poskytnutím systémů protivzdušné obrany dlouhého dosahu, ale neuvedl žádné podrobnosti.

Kromě Slovenska mají S-300 údajně ve výzbroji ještě další dva členové NATO – Řecko a Bulharsko.

Podoljak očekává brzké přímé jednání Zelenského s Putinem o příměří

Už v nejbližších dnech by se mohlo uskutečnit přímé jednání prezidentů Ukrajiny Volodymyra Zelenského a Ruska Vladimira Putina o příměří. Očekává to poradce z kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak, který patří mezi ukrajinské vyjednávače. Podle něho je přímé jednání prezidentů jediná možnost k ukončení války.

„Je zjevné, že jediným způsobem, jak zastavit tuto válku, jsou přímé rozhovory obou prezidentů. A to je to, na čem pracujeme v rámci nynějšího vyjednávání. Pracujeme na dokumentech, které budou prezidenti moci posoudit a podepsat,“ řekl Podoljak v rozhovoru poskytnutém americké mediální společnosti PBS.

Je přitom přesvědčený, že příměří se blíží. „Jsme si jistí, protože Rusové použili všechny své zdroje, které plánovali v této válce použít. Nemají rezervy. Nemají řetězec zásobování. Plánovali přesunout své jednotky, zabrat během tří dnů co největší území a v podstatě provést bleskovou válku. Neudělali to a neudělají to. Uvízli v bojích na svých současných pozicích a nemají vůbec žádnou šanci postoupit dál na ukrajinské území. Proto pevně věříme, že v nadcházejících dnech budeme mít příměří,“ vysvětlil Podoljak.

Britský list Financial Times dnes s odvoláním na pět lidí seznámených s ukrajinsko-ruským vyjednáváním napsal, že strany udělaly významný pokrok na předběžném mírovém plánu, který jejich vyjednávači poprvé plně prodiskutovali v pondělí.

Podle deníku jde o patnáctibodový návrh dokumentu, který by měl zahrnovat příměří a stažení ruských vojsk, jestliže Kyjev prohlásí neutralitu a přistoupí na omezení svých ozbrojených sil. Ukrajina by se rovněž měla vzdát svých ambicí stát se členem NATO a slíbit, že na jejím území nebudou žádné cizí vojenské základny ani výzbroj. Výměnou za to by byla ochrana poskytovaná spojenci, jako jsou USA, Británie a Turecko.

Nicméně přes tento uváděný údajný pokrok je ukrajinská strana poměrně skeptická ohledně upřímného přístupu Putina k jednáním. Zelenského kancelář dnes navíc uvedla, že Ukrajina při vyjednávání s Ruskem požaduje absolutní bezpečnostní záruky a odmítá model švédské či rakouské neutrality, což Moskva označila za nyní projednávanou variantu kompromisu.

Opatrný postoj k postupu vyjednávání ruské strany dnes potvrdil i mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Na dotaz novinářů řekl, že je ještě předčasné hovořit o nějakých výsledcích.