Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

USA budou jednat o pomoci Ukrajině, odmítají bezletovou zónu, řekl ministr

Spojené státy budou nadále jednat se spojenci o formě pomoci Ukrajině, která už tři týdny čelí vojenské invazi Ruska. Při dnešní návštěvě Bratislavy to prohlásil americký ministr obrany Lloyd Austin. Slovensko vyjádřilo ochotu předat Ukrajině svůj raketový systém protivzdušné obrany S-300, pokud za něj Bratislava dostane odpovídající náhradu. Austin odmítl dřívější žádost ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby NATO vyhlásilo nad Ukrajinou bezletovou zónu.

"To, v čem Ukrajinci mají úspěch, je, že dokázali zabránit Rusku ovládnout nebe. Dělají to prostřednictvím raketových systémů. Naším cílem je, abychom je podporovali v tom, co jim funguje," řekl Austin novinářům po schůzce se svým slovenským kolegou Jaroslavem Naděm.

Podle Austina budou Spojené státy ve zmíněné záležitosti oslovovat vícero spojenců a partnerů, podrobnosti ale neuvedl.

Naď na tiskové konferenci s Austinem zopakoval připravenost Bratislavy předat Kyjevu svůj systém S-300 ruské produkce, Bratislava ale žádá alternativní řešení k zajištění své ochrany. "Spolupracujeme se Spojenými státy a spojenci na možnosti darovat systém S-300 Ukrajincům. Jsme ochotni to udělat, když budeme mít odpovídající náhradu," řekl Naď.

Austin neodpověděl na novinářský dotaz, zda by USA mohly zmíněnou náhradu poskytnout. Nizozemsko a Německo v rámci chystaného vytvoření mnohonárodní mise NATO na Slovensku plánují nasadit v této středoevropské zemi i americký systém protivzdušné obrany Patriot.

Americký ministr obrany zopakoval odmítavý postoj Spojených států k žádosti Kyjeva vyhlásit nad Ukrajinou bezletovou zónu s cílem zastavit ruské letecké a raketové útoky. "Pokud bychom měli vytvořit bezletovou zónu, dostali bychom se do bojových akcí s Ruskem," řekl Austin. Za zločin označil útoky na civilní obyvatelstvo na Ukrajině v probíhajícím ozbrojeném konfliktu.

Personalisté: Uprchlíci z Ukrajiny nyní preferují manuální práce a brigády

Uprchlíci z Ukrajiny se do českého pracovního trhu zapojují postupně, zatím dávají přednost manuálním pracím a brigádám. Vzhledem k tomu, že převažují ženy, dá se očekávat, že využijí nejčastěji nabídek práce ve výrobě, obchodu nebo zdravotnictví. Vyplývá to z dnešních odpovědí zástupců personálních agentur. Největší překážkou je podle nich nyní nedostatek ubytovacích kapacit v dojezdové vzdálenosti od zaměstnavatelů.

"Ukrajinští zájemci preferují manuální práce a brigády, i když mají vysokou kvalifikaci. Svůj pobyt v České republice totiž považují za dočasný. Očekáváme, že v příštích týdnech budou přibývat i pozice v gastronomii, službách, administrativě nebo IT," řekl dnes manažer marketingu ManpowerGroup Jiří Halbrštát. Mezi uprchlíky převažují ženy s dětmi, takže klíčové je podle něj nyní najít ubytovací kapacity a školy nebo hlídání pro děti. Poptávka firem je poměrně veliká, ale je rozprostřená po celé České republice, zatímco uprchlíci se koncentrují ve velkých městech, dodal.

Ruské ostřelování si vyžádalo desítky mrtvých a zraněných v Merefě u Charkova

Nejméně 21 lidí přišlo o život při ruském ostřelování ukrajinského města Merefa u Charkova. Z 25 zraněných je deset ve vážném stavu, oznámila dnes ukrajinská agentura Unian s odvoláním na oblastní prokuraturu. Informace nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů. Bilance nemusí být konečná, záchranáři ještě odklízejí trosky, pod kterými se mohou nacházet další zranění či mrtví. Před válkou v Merefě žilo více než 20 tisíc lidí.

Evropská vesmírná agentura ESA ruší kvůli válce na Ukrajině na letošek plánovaný start v rámci programu ExoMars, na němž spolupracovala s Roskosmosem.

Podle Británie jsou silné důkazy, že za válečnými zločiny na Ukrajině je Putin

Britská ministryně zahraničí Liz Trussová dnes stanici BBC řekla, že existují "velmi, velmi silné důkazy" o páchání válečných zločinů na Ukrajině. Podle šéfky britské diplomacie za nimi stojí ruský prezident Vladimir Putin. Odmítla ho ale označit za válečného zločince, to podle ní musí učinit Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu.

Americký prezident Joe Biden ve středu nazval Putina válečným zločincem, což Kreml označil za "neodpustitelné". Americká administrativa se předtím podobnému označení vyhýbala, protože jej považovala za právní termín, který by bylo možné použít až po řádném vyšetření počínání ruské armády na Ukrajině.

"Existují velmi, velmi silné důkazy, že byly spáchány válečné zločiny a že za nimi stojí Vladimir Putin. O tom, kdo je či není válečným zločincem, musí nakonec rozhodnout Mezinárodní trestní soud a my musíme předložit důkazy," odpověděla Trussová na otázku, zda je Británie připravená zopakovat Bidenův výrok.

Koruna se se dnes vrátila k úrovním, kde byla před ruskou invazí na Ukrajinu

Česká koruna se dnes vrátila k 24,60 Kč/EUR, tedy úrovním, kde se nacházela před začátkem ruské invaze na Ukrajinu. ČTK to řekl analytik společnosti XTB Štěpán Hájek. Od začátku ruské invaze byla podle něj koruna pod tlakem kvůli horšící se situaci v regionu a s tím spojeným odlivem zahraničního kapitálu.

"Konflikt sice nadále přetrvává, ale situace na finančních trzích se po úvodním šoku výrazně uklidnila a koruna znovu posiluje. Částečně se pod posílením koruny podepsaly devizové intervence ČNB, avšak podařilo se zpevnit i dalším regionálním měnám, jako je polský zlotý nebo maďarský forint," uvedl Hájek.

Během dnešního obchodování koruna své dosavadní zisky mírně odepisuje, ale stále dokázala na páru s eurem posílit z letošního minima na 25,93 Kč/EUR o 4,78 procenta na 24,69 Kč/EUR. K americkému dolaru koruna dokázala ze své letošní nejslabší úrovně na 23,91 Kč/USD posílit o 6,61 procenta na 22,33 Kč/USD.

"U rizikových aktiv, mezi které česká koruna patří, můžeme sledovat od minulého týdne pokračování s pozitivní náladě, což by mělo dále podporovat i posílení koruny. Ta má vedle intervencí v zádech také jedny z nejvyšší úrokových sazeb v regionu," upozornil Hájek.

Trhy však podle něj zůstávají poměrně rozkolísané a riziko déletrvajícího válečného konfliktu může korunu dostávat znovu pod tlak. Prostor pro posílení koruny vidí Hájek na páru s eurem v krátkodobém horizontu k 25,50 Kč/EUR, zatímco vůči dolaru by mohla koruna dále posilovat směrem k 22 Kč/USD.

Černihiv hlásí nové oběti ruského ostřelování, mezi zabitými je občan USA

Při ruském ostřelování ukrajinského města Černihiv přišli dnes o život civilisté, včetně občana Spojených států, oznámil na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na místní policii. Ta počet obětí dosud neupřesnila.

"Okupanti opět podnikli útok těžkého dělostřelectva na neozbrojené civilisty ve městě. Jsou mrtví a ranění. Mezi zabitými je občan USA," citoval list z policejního komuniké. Na místě pracují kriminalisté, kteří dokumentují okolnosti a následky válečného zločinu, spáchaného Rusy, dodal deník.

Správní středisko Černihivské oblasti leží na severu Ukrajiny, poblíž hranic s Běloruskem. Před válkou v něm žilo asi 280.000 obyvatel. Černihiv podle místních úřadů čelí systematickému ostřelování a bombardování. Jen ve středu si toto ostřelování podle místní správy vyžádalo 53 životů. Přinejmenším deset lidí zahynulo ve frontě na chléb, poznamenala Ukrajinska pravda. Dodala, že hasiči dnes z trosek noclehárny vyprostili mrtvá těla tříletých dvojčat a dvanáctileté dívky, jakož i těla obou rodičů, obětí ruského ostřelování z předchozího dne.

Ukrajinské úřady tvrdí, že při ruském útoku, který dnes pokračuje 22. dnem, přišly o život tisíce civilistů, včetně více než stovky dětí. OSN zatím ověřila a potvrdila smrt více než šesti stovek civilistů, včetně téměř padesátky dětí.

Zeman podepsal trojici zákonů na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny

Prezident Miloš Zeman podepsal trojici zákonů, které mají v Česku usnadnit pobyt uprchlíkům z Ukrajiny v důsledku ruské invaze. Dnes to oznámil prezidentův mluvčí. Zeman podepsal zákony ve stejný den, kdy je ve zrychleném řízení schválil Senát. Opatření tak nabudou účinnosti vyhlášením ve Sbírce zákonů zřejmě ještě tento týden.

První z vládních předloh má usnadnit postupy udělování oprávnění k pobytu pro ukrajinské uprchlíky. Upravuje také vstup Ukrajinců do systému veřejného zdravotního pojištění. Pobytové oprávnění je také podmínkou pro další začlenění běženců do systému dávek, na pracovní trh nebo do vzdělávání. Zákon je podle vládního zdůvodnění nutný kvůli masivní migrační vlně z Ukrajiny, z níž už odešlo kvůli ruské agresi kolem tří milionů lidí.

Další z norem má usnadnit běžencům z Ukrajiny přístup na pracovní trh. Pracovat budou moci bez pracovního povolení a zaměstnání získají bez překážek. Třetí zákon umožní školám zvýšit kapacity tříd kvůli dětským uprchlíkům. Postarat se o ně budou moci rovněž ukrajinští pedagogové, kteří nebudou splňovat podmínku znalosti češtiny.

Komora: Mezi 9000 aktivními zubaři v ČR je asi 1000 z Ruska či Ukrajiny

Zubní lékaři v Česku mají kapacitu na to, aby zajistili péči o ukrajinské uprchlíky. Podle prezidenta České stomatologické komory Romana Šmuclera je v současnosti z přibližně 9000 aktivních zubařů v Česku zhruba 1000 lékařů původem z Ruska či Ukrajiny, kteří jsou podle něho schopni ošetřit 1,5 milionu pacientů. Šmucler předpokládá, že problémy mohou být jen u zajištění preventivních prohlídek pro děti. Řekl to dnes před tiskovou konferencí ke světovému dni ústního zdraví, v rámci kterého komora pořádá osvětové akce.

Arnold Schwarzenegger poslal do světa svůj osobní komentář k probíhající válce na Ukrajině.

Odbory a podnikatelé žádají vládu o přípravu nařízení s pravidly kurzarbeitu

Odbory a zaměstnavatelé žádají vládu, aby připravila pro různá odvětví nastavení pravidel pro využití kurzarbeitu. Požadují vytvoření vzorových nařízení s podmínkami, aby bylo v případě potřeby možné v EU získat potřebnou notifikaci a zkrácenou práci se státním příspěvkem na mzdy zavést. Po dnešním mimořádném jednání tripartity kvůli dopadům války na Ukrajině na ČR to novinářům řekli prezident Svazu průmyslu a dopravy (SP) Jaroslav Hanák a předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.

"Já jsem upozorňoval na to, aby kurzarbeit byl připraven, ne plošně, ale odvětvově nebo oborově, protože vývoj v automobilovém, ocelářském, sklářském, keramickém a textilním průmyslu už je na hraně nutnosti použití kurzarbeitu," řekl Hanák.

ČR má nová pravidla kurzarbeitu v zákoně o zaměstnanosti od loňského července. Schválení Evropské komise tento nástroj ale nemá. Bez takzvané notifikace ho ČR nemůže využívat. Evropský souhlas má bránit nedovolenému zvýhodňování určitých oborů či provozů v unijních zemích, zaručit má rovné podmínky. Česká strana loni o povolení požádala, dosud ho nemá.

Server Investigace.cz chystá databázi majetku ruských oligarchů v České republice

Databázi s majetekem oligarchů, na které dopadly sankce vůči Rusku, se chystá příští týden publikovat server Investigace.cz. Informoval o tom v tiskové zprávě. Zveřejnil dnes současně 16 případových studií, které majetky popisují na základě novinářských projektů typu Pandora a Panama Papers či výsledků práce mezinárodních vyšetřovacích týmů a auditorů.

Projekt se snaží mimo jiné mapovat, jak do českých bank směřují přes offshorové firmy peníze z Ruska. "Tyto peníze jsou pak ve většině případů převedeny do zahraničí. Nemalá část jich ale zůstává v českém finančním systému a má dopad na každodenní život většiny obyvatel – ať už jde o investice do politických stran, hybridních válek, nebo třeba do nemovitostí," uvedl server.

Senát souhlasí s rozhodnutím okamžitě vyloučit Rusko z Rady Evropy

Senát souhlasí a podporuje středeční rozhodnutí o okamžitém vyloučení Ruska z Rady Evropy. Stojí to v usnesení, které dnes Senát přijal na návrh senátorky Miroslavy Němcové (ODS a TOP 09), která je rovněž předsedkyní Stálé delegace Parlamentu ČR do Rady Evropy. Rada Evropy (RE), která dohlíží na stav demokracie a lidských práv ve více než čtyřech desítkách členských zemí, ve středu oznámila, že Rusko vyloučila kvůli jeho invazi na Ukrajinu. K vyloučení Ruska a Běloruska z mezinárodních organizací vyzval český Senát již 25. února, tedy den poté, co Rusko napadlo Ukrajinu. Vyloučení z RE se týká pouze Ruska.

Ukrajinští záchranáři prohledávají trosky budovy v Kyjevě zasažené ruským útokem.

Německé televize poukazují, že premiéři Polska, ČR a Slovinska neměli do Kyjeva mandát EU. Diplomat Ischinger zpochybňování mise označil za skandální.