Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Separatisté a ukrajinské vojsko hlásí další vzájemné ostřelování

Pod palbu ukrajinské armády se na předměstí Doněcka ve východoukrajinském Donbasu dostal štáb ruské armádní televize Zvezda, tvrdí ruská média. Zvezda zveřejnila záběry z údajného ostřelování, ze kterých je podle agentury Interfax zřejmé, že nikdo nebyl zraněn. Ukrajinská armáda naopak dnes večer ohlásila, že palba "ruských žoldnéřů" zranila dva vojáky, z nichž jeden zraněním podlehl. Ukrajinská média také tvrdí, že střelba "okupačních vojsk" zranila civilistku v jedné donbaské vsi.

Mluvčí milice samozvané Doněcké lidové republiky (DNR) Eduard Basurin podle agentury Interfax tvrdí, že na televizní štáb zaútočili vojáci ukrajinské 56. brigády, a to prý za pomoci bezpilotního letounu. Podle Basurina ukrajinská armáda od začáku dne ostřelovala území DNR v 29 případech, vesměs z houfnic a minometů, které celkem vypálily 296 granátů a min.

Ukrajinský velvyslanec vyzval Berlín, aby změnil postoj k dodávkám zbraní

Německo by mělo přehodnotit svůj odmítavý postoj k dodávkám zbraní na Ukrajinu. V rozhovoru s televizí ARD k tomu dnes vyzval ukrajinský velvyslanec Andrij Melnyk. Berlín na rozdíl od jiných států NATO včetně České republiky dlouhodobě odmítá poskytovat Kyjevu zbraně, zemi doposud nabídl 5000 vojenských přileb a přislíbil péči o zraněné ukrajinské vojáky v německých vojenských nemocnicích.

"Nyní to je aktuální. Už nejde o výmluvy, jde o ochranu lidí a vojáků," řekl Melnyk. "Proto doufáme, že nám německá vláda pomůže s obrannými zbraněmi," uvedl.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes po telefonu svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi řekl, že Ankara neuznává kroky Moskvy proti teritoriální jednotě Ukrajiny. Zároveň podle agentury Reuters nabídl pomoc s řešením krize a zdůraznil, že je potřeba snažit se o dialog. Putin si Erdoganovi postěžoval, že Západ nebere vážně jeho bezpečnostní požadavky.

Rusko v pondělí uznalo dvojici separatistických republik v Donbasu na východě Ukrajiny a rozhodlo o vyslání vojáků na jejich území. Za to si vysloužilo tvrdou kritiku především od řady západních zemí. Proti krokům Moskvy se ale jasně postavilo i Turecko, které je označilo za nepřijatelné. Dnes tento postoj Erdogan, jehož země je členem NATO, tlumočil přímo Putinovi.

Několik firem a podnikatelů v příspěvcích na sociálních sítích vyjádřilo své sympatie s Ukrajinou, která čelí stupňujícímu ruskému tlaku. Ukrajince postupně podpořili zakladatelka Zásilkovny Simona Kijonková, předseda představenstva České spořitelny Tomáš Salomon nebo společnost Rohlík Tomáše Čupra. 

Více se dočtete v článku Filipa Zelenky na E15.cz >>>

Státy Evropské unie dnes odpoledne definitivně schválily balík sankcí proti Rusku. Oznámila to Rada EU v tiskové zprávě. Na sankčním seznamu nově figuruje 27 politiků, armádních činitelů, byznysmenů či oligarchů, mezi nimi například ministr obrany Sergej Šojgu. Postihy se týkají i více než tří stovek poslanců dolní komory ruského parlamentu, kteří hlasovali pro uznání nezávislosti separatistických regionů na východě Ukrajiny.

Sankce zasáhnou také velké banky, omezují přístup ruského režimu na finanční a kapitálový trh EU a zakazují obchod s neuznanými republikami na východě Ukrajiny.

V exilu žijící vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská dnes vyzvala Západ k tvrdším ekonomickým sankcím vůči Rusku a Bělorusku. „Pokud Rusko a Bělorusko nereagují na současné postihy, znamená to, že nejsou dostatečné,“ míní Cichanouská. Minsk a Moskva se od potlačení prodemokratických protestů v Bělorusku hospodářsky i politicky sbližují. Díky tomu mohou ruští vojáci vstoupit na běloruské území a obklíčit Ukrajinu ze severu.   

Výjimečný stav

Výjimečný stav začne na Ukrajině podle všeho platit od dnešní půlnoci na 30 dnů. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na návrh příslušného dokumentu. Výjimečný stav, který se bude vztahovat na celé území státu s výjimkou Luhanské a Doněcké oblasti, přinese řadu omezení. Týkat se mohou shromažďování, šíření informací nebo častějších kontrol.

V návrhu, který by dnes večer měl schválit parlament, je podle Reuters řeč o regulaci rozhlasového a televizního vysílání nebo zavedení zvláštních pravidel pro šíření informací přes počítačové sítě. Zřejmě podle agentury také zakáže masová shromáždění a stávky, zavede kontroly osobních průkazů a omezí svobodu pohybu armádních rezervistů.

Šéf ukrajinské diplomacie žádal v OSN rychlé a rázné kroky k odvrácení širšího konfliktu, který by podle něj znamenal konec současného světového řádu.

Volkswagen vyjádřil obavy ohledně eskalace konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou

Největší evropský výrobce automobilů Volkswagen vyjádřil znepokojení ohledně eskalace konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Obává se dopadů konfliktu na své trhy a zaměstnance ve východní Evropě. Informovala o tom dnes agentura DPA s odvoláním na vyjádření podniku.

Ústředí koncernu Volkswagen v německém Wolfsburgu na dotaz agentury DPA uvedlo, že "s obavami vzalo na vědomí zostření situace". Dodalo, že doufá v "rychlé a mírové řešení založené na mezinárodním právu". Upozornilo rovněž, že koncern průběžně zkoumá dopady konfliktu na své podnikatelské aktivity v dotčených zemích, a za prioritu označilo zajištění bezpečnosti zaměstnanců.

Ukrajina čelí dalšímu rozsáhlému kybernetickému útoku

Ukrajina podle místních úřadů čelí dalšímu rozsáhlému kybernetickému útoku. Podle agentury Reuters nefungují weby vlády, parlamentu, ministerstva zahraničí ani některých bank. Původ útoku zatím není zřejmý, ale Kyjev i západní činitelé opakovaně varovali, že takovéto napadení může chystat Moskva, která podle Západu připravuje i široký vojenský útok na Ukrajinu.

Hackerský útok podle agentury Interfax-Ukrajina zasáhl také ministerstvo vnitra a obrany. Naopak web ukrajinského prezidenta zatím funguje.

Ukrajina už v uplynulých týdnech čelila řadě kybernetických útoků. Vinila z nich Rusko, které ale jakékoliv zapojení odmítalo. Stejně tak Moskva, která od roku 2014 okupuje ukrajinský Krym a podporuje proruské separatisty na východě Ukrajiny, popírá, že by chystala vojenský útok.

Lídři zemí EU se ve čtvrtek mimořádně sejdou v Bruselu kvůli Rusku

Prezidenti a premiéř zemí Evropské unie proberou ve čtvrtek napětí na Ukrajině na mimořádném summitu v Bruselu. Oznámil to dnes předseda Evropské rady Charles Michel. Unijní země se již shodly na zavedení prvního balíku sankcí proti Moskvě kvůli ruskému uznání nezávislosti separatistických republik na východě Ukrajiny a podle Michela je zásadní, aby i k dalšímu vývoji přistupovaly jednotně.

"Užití síly a nátlaku ke změně hranic nemá v 21. století místo," napsal Michel lídrům v pozvánce na summit. Zároveň zopakoval, že počínání Moskvy porušuje mezinárodní právo a nabourává bezpečnostní uspořádání v Evropě.

ČR podle Rakušana zatím nezaznamenala žádné hrozby pro české občany kvůli dění na Ukrajině. Zájem Ukrajinců o pobytová povolení se zatím nezměnil.