Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Proti ruskému uznání separatistických území v Donbasu se vyslovila i slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. "Je jen na Ukrajině, aby o Donbase rozhodovala a je na nás, abychom ji podpořili,“ uvedla podle deníku Sme.

Moskva dále lobbuje za spuštění plynovodu Nord Stream 2

Rusko i v současné situaci apeluje na Evropu, aby co nejdříve spustila plynovod Nord Stream 2, který je připraven dodávat surovinu trasou, vedoucí mimo ukrajinské území. Vicepremiér a ministr energetiky Alexandr Novak napsal pro magazín Energy Policy, že zprovoznění potrubí může i dnes přispět ke stabilizaci evropského trhu s plynem.

"Jak jsme mohli vidět v loňském roce, ukvapená a předčasná rozhodnutí v odvětví, které je zásadní pro globální ekonomiku, vedou k negativním důsledkům pro celý globální trh, pro průmysl, vědu, dopravu a především poškozují blahobyt lidí," uvedl podle agentury TASS.

Německý kancléř Olaf Scholz v úterý neodpověděl jasně, zda by země zahrnula roury do případných protiruských sankcí. Americký prezident Joe Biden tvrdí, že ruský útok na Ukrajinu by pro plynovod znamenal konec.

Michel plánuje dárcovskou konferenci pro Ukrajinu

Šéf Evropské rady Charles Michel chce iniciovat dárcovskou konferenci, jejímž cílem bude zvýšení ekonomické odolnosti Ukrajiny v současné napjaté situaci. EU chce podpořit zemi půjčkou v hodnotě 1,2 miliardy eur (zhruba 30 miliard korun), o které budou dnes hlasovat evropští poslanci. Michel však tvrdí, že je zapotřebí učinit více.

Achmetov tvrdí, že se vrátil na Ukrajinu ze solidarity

Nejbohatší Ukrajinec Rinat Achmetov, který dříve tak jako další oligarchové odletěl ze země, se vrátil a dnes promluvil v Mariupolu na jihovýchodě země. "Proč jsem tady dnes, 16. února? Dnes se o nás celý svět bojí. Dneš všichni píšou a říkají, že u nás panuje velké nebezpečí, neklid a úzkost. Já jsem tu s vámi, abych se podělil o vaše obavy," citovala Ukrajinska Pravda jeho slova ve firmě, která patří pod miliardářův Metinvest.  

Nábytková diplomacie

V době, kdy se v Kyjevě a Moskvě jeden za druhým střídají světoví lídři, se svět baví podobou přijetí státníků a politiků v Kremlu. Normou při setkání s prezidentem Vladimirem Putinem se stal dlouhý stůl.

Francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Olaf Scholz, ale dokonce i šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov seděli od Putina několik metrů. Dnes se dostalo výsady potřešení rukou brazilskému prezidentovi Jairu Bolsonarovi. Údajně předtím absolvoval test na koronavirus.

USA popírají stahování ruských jednotek

Spojené státy nadále pozorují pohyb ruských jednotek směrem k ukrajinské hranici, nikoliv pryč od ní, prohlásil šéf americké diplomacie Antony Blinken. Moskva v úterý oznámila, že část z desetitisíců ruských vojáků se od hranic sousední země vrací do svých obvyklých posádek.

"Rusko něco říká. A pak je tu to, co dělá. A my jsme nebyli svědky žádného stahování jeho sil," řekl Blinken.

V sobotu se v Německu na různých místech uskuteční akce na podporu Ukrajiny. Sílí tlak veřejnosti, aby Západ uvalil sankce mimo jiné na majetek ruských oligarchů v Evropě.

Ukrajinci dnes po celé zemi vztyčili státní vlajky a hráli národní hymnu, aby předvedli jednotu v den, kdy podle některých zdrojů hrozí ruský útok. Na kyjevském stadionu rozprostřeli 200 metrů dlouhou vlajku.

Kreml popírá, že nese zodpovědnost za úterní kybernetický útok na Ukrajinu, který zasáhl i webové stránky ministerstva obrany a také dvou bank. "Jak se dalo čekat, Ukrajina ze všeho nadále obviňuje Rusko,“ řekl novinářům jeho mluvčí Dmitrij Peskov.

Kyjev hovoří o největším kybernetickém útoku v historii země

Místopředseda ukrajinské vlády Mychajlo Fedorov uvedl, že při úterním kybernetickém útoku byly použity počítače s IP adresami z Ruska, Číny, Uzbekistánu a České republiky. Kyjev tvrdí, že šlo o největší kybernetický útok v historii země a naznačuje, že za ním stojí Kreml. "Tento útok byl bezprecedentní. Je jasné, že byl předem připraven a jeho klíčovým cílem byla destabilizace, snaha vyvolat paniku," prohlásil Fedorov.

Senátní bezpečnostní výbor navrhnul senátorům, aby přijali usnesení, podle kterého Rusko eskaluje napětí na Ukrajině a podlamuje mír v Evropě. Tvrdí, že má Rusko dostatek příležitostí, aby situaci řešilo diplomaticky. Výbor přijal usnesení podle jeho předsedy Pavla Fischera jednomyslně.

V souvislosti se soustředěním ruských vojáků v Bělorusku se často hovoří o tom, že by v zemi mohla část armády sousedního státu zůstat natrvalo. Běloruský ministr zahraničí Uladzimir Makej však ve středu prohlásil, že tam po skončení cvičení nezůstane ani jeden voják, ani žádná armádní technika.

Před kamerou Reuters, která živě přenáší dění na náměstí Nezávislosti v Kyjevě, se objevil dron s transparentem "Garáž na prodej". Telefonní číslo patří ruské ambasádě v Kyjevě.

Ropa se mírně vzpamatovává z úterní dosud největšího letošního jednodenního propadu, který souvisel s ruským oznámením o stahování vojsk od hranic s Ukrajinou. Dnes kolem výroků Moskvy panuje skepse. WTI vzrostla na 93,3 dolarů za barel, Brent na 94,6 dolaru.

Ruští byznysmeni jsou nervózní kvůli případným sankcím

Ruská vláda i podnikatelé strávili poslední týdny přípravou na případné západní sankce, píše The Moscow Times. Kreml podle něj provedl zátěžové testy, aby zjistil, jak si jednotlivá odvětví stojí. Zaměřily se na finanční sektor země, elektronický průmysl a také na klíčové státní podniky, jako jsou pošta, železnice, energetické firmy a letecký dopravce Aeroflot.

Žádná ze společností výsledky nekomentovala, objevily se však obavy z přetrvávající ruské závislosti na západních technologiích, která by například mohla uzemnit Aeroflot. Pouze třetina softwaru používaného ruskými státními společnostmi je ruská, u soukromých firem je tento podíl ještě nižší.

Navzdory ruským oznámením o konci vojenských cvičení v citlivých oblastech, jsou tak byznysmeni nervózní. "Svým způsobem je to jako pracovat s pistolí u hlavy," řekl Sergej Chotimskij ze Sovcombank. List už dříve popsal, že ruská byznysová elita v tichém zoufalství vyčkává, jestli vojenský konflikt začne. Nemá podle něj totiž žádnou možnost ovlivnit situaci, ochránit své zájmy a veřejně promluvit se bojí. Ruský akciový trh i rubl šly v posledních týdnech dolů a na podnikatele plnou vahou dopadá nejistota.

"Toto téma se najednou stalo ústředním bodem rozhovorů lidí, kteří se v byznysu pohybují - jako jsem já. Ne oligarchů, ale úspěšných Rusů těsně pod nimi," řekl listu pod podmínkou anonymity zkušený bankéř. "Jsme bohatí a máme co ztratit. Mnoho z nás má druhé domovy v Evropě, máme povolení k pobytu na Západě, takže do toho hodně investujeme," naznačil, že případné protiruské sankce by na tuto skupinu mohly mít velký dopad.

The Moscow Times podotýká, že navzdory těmto obavám se v zemi nerozproudily žádné diskuse o ekonomických důsledcích případného konfliktu a jím oslovení lidé připouštějí, že nejsou ochotni jít s kůží na trh. "I když nikdo nechce válku, neočekávejte, že velké firmy povstanou a vyjádří svůj odpor. Stali jsme se pasažéry. Byznysová komunita bude mluvit o válce jen ve svých kuchyních," zdůraznil bankéř.

Loajalita podnikatelů ke Kremlu má původ v prvních letech vlády prezidenta Vladimira Putina, kdy dokázal nepohodlné a vlivné oligarchy zkrotit. Dnes podnikatelé vnímají jako samozřejmost, že jejich úspěch závisí na tom, zda se režimu neznelíbí. Některá kritika, především týkající se zahraniční politiky, je tabu.

"Nemůžeme dělat mnoho, když jsou ve hře větší politické síly. Máme svázané ruce,“ svěřil se jeden obchodník z ruského Forbes 200 seznamu nejbohatších lidí země, který má obchodní zájmy nejen v Rusku, ale i na Ukrajině. „Není možné plánovat dopředu nebo se nějak snažit chránit naše zájmy, protože nevíme, co se stane a jak Západ zareaguje,“ dodal