Nord Stream 2 přehledně: Spuštění plynovodu není na pořadu dne. Sankce ho tvrdě zasáhly

Plynovod Nord Stream 2 je hotov, ale jeho zprovoznění se ještě protáhne.

Plynovod Nord Stream 2 je hotov, ale jeho zprovoznění se ještě protáhne. Zdroj: reuters

Plynovod Nord Stream 2 je hotov, ale jeho zprovoznění se ještě protáhne.
Plynovod Nord Stream 2 je hotov, ale jeho zprovoznění se ještě protáhne.
Plynovod Nord Stream 2 je hotov, ale jeho zprovoznění se ještě protáhne.
Plynovod Nord Stream 2 je hotov, ale jeho zprovoznění se ještě protáhne.
Plynovod Nord Stream 2 je hotov, ale jeho zprovoznění se ještě protáhne.
8
Fotogalerie

Málokdy budí pokládka rour, které mají vést zemní plyn, takovou pozornost, jako se v minulých měsících stalo v případě Nord Streamu 2. Potrubí se stalo symbolem kontroverzní německé energetické koncepce, připomínkou částečné závislosti Evropy na Rusku i faktu, že východ a západ Evropské unie nemají shodné zájmy a nevnímají stejně geopolitické hrozby. Situace se však změnila v souvislosti s válkou na Ukrajině.

Ačkoli je plynovod technicky připraven ke spuštění, politická a právní bitva o zprovoznění se patrně potáhne ještě řadu měsíců. Německo dlouho patřilo k zastáncům spuštění plynovodu, uznání separatisktických republik Ruskem na východě Ukrajiny však znamenalo obrat. „Nyní je třeba reagovat na to, co se stalo,” prohlásil tehdy německý kancléř Olaf Scholz. Následná ruská invaze a sankce západních států projekt poslaly k ledu.

Co je Nord Stream 2?

Plynovod Nord Stream 2 je pokračovatelem původního Nord Streamu (Severního proudu), zprovozněného v letech 2011-2012. Stejně jako jeho předchůdce má za úkol přivádět plyn z Ruska do Německa. Jedním z důležitých motivů k vybudování nového potrubí byla plynová krize v roce 2009, ve které svou roli sehrála Ukrajina, a některé evropské země se následně začaly bát o stabilitu dodávek důležité suroviny. Za „otce“ projektu bývá označován někdejší německý kancléř Gerhard Schröder, jenž se později stal předsedou dozorčí rady konsorcia pro výstavbu plynovodu.

Proč rostou ceny energií?

Video placeholde
• Videohub

Už v době stavby a zprovozňování jedničky začala příprava navazujícího projektu, který může zdvojnásobit přepravní kapacity touto trasou na 110 miliard metrů krychlových plynu ročně. Později ale NS 2 pozdržela anexe Krymu, konflikt na východě Ukrajiny a s Ukrajinou související komplikovaná politická situace a sankce, které snížily využívání už existujících rour.

Dohoda o realizaci mezi Gazpromem, německými společnostmi Uniper SE a BASF/Wintershall, rakouskou OMV, francouzskou Engie a britsko-nizozemskou Royal Dutch Shell byla nakonec podepsána v červnu 2015. Stalo se tak však už v odlišné atmosféře, a dvojka tak od počátku čelí komplikacím a odporu některých zemí.

Kudy vede trasa plynovodu?

Dvojice trubek Nord Stream 2 je dlouhá 1 234 kilometrů. V Rusku se noří do Baltského moře v přístavu Usť-Luga v Leningradské oblasti, na ruském území se tak potrubí odklání od jedničky, kterou jinak v podstatě kopíruje. V Německu ústí na pevninu u Lubminu. Potrubí ale prochází v moři územím tří dalších států: Finska, Švédska a Dánska. V Německu pak na NS 2 navazuje plynovod Eugal, který vede na českou hranici. Eugal se tam napojuje na nový plynovod Capacity4Gas, který přepravuje surovinu přes Ústecký a Plzeňský kraj a kopíruje Gazelu.

Co se událo po dokončení prací a kdy čekat spuštění?

Termín zprovoznění není na pořadu dne z důvodu drastického zhoršení evropsko-ruských vztahů. Už v září ruská plynárenská společnost Gazprom oznámila, že potrubí je dokončené. Později ho začala plnit technickým plynem a v říjnu uvedla, že první rameno je připraveno k exportu suroviny. V půli prosince začala plnit i druhé rameno.

Ještě před vypuknutím války na Ukrajině bránil spuštění nedokončený schvalovací proces, který byl 16. listopadu pozastaven německým regulátorem. Ten navíc v půli tohoto měsíce oznámil, že konečný verdikt se nedá očekávat v prvním pololetí příštího roku.

Spory kolem potrubí byly vždy složité, jejich podstatou jsou však unijní pravidla, která mimo jiné předepisují, že vlastníkem potrubí musí být někdo jiný než dodavatel suroviny, která se plynovodem přepravuje. Cílem těchto pravidel je zajistit férový přístup na trh.

Polsko a Ukrajina Nord Stream 2 odmítají

Polsko, Ukrajina a částečně i pobaltské země se proti plynovodu vymezují z ekonomických a bezpečnostních důvodů. V těchto zemích panovaly obavy, že by se po spuštění NS 2 staly méně užitečnými až zbytnými jejich starší roury. Tím je myšlen plynovod Jamal, který přivádí plyn přes Bělorusko a Polsko do Německa, a Bratrství, které vede přes Ukrajinu. Varšava tvrdila, že by nové potrubí ještě více posílilo už tak dominantní pozici Gazpromu na trhu.

Kyjev se zase obával, že by přišel o tranzitní poplatky. Jen loni na nich vydělal přes dvě miliardy dolarů. Země považovala svou dosavadní roli za důležitou páku, která jí umožňovala prosazovat své zájmy vůči Rusku i Evropské unii. Obávala se, že pokud by přes ukrajinské území neproudil plyn, bylo by pro Rusko snazší zemi napadnout, jelikož EU by měla menší motivaci se za zemi postavit.

Aktuální dohoda mezi Gazpromem a Naftogazem stanovovala, že ruský plynárenský gigant by měl přes Ukrajinu v letech letech 2021 až 2024 posílat 40 miliard metrů krychlových plynu ročně. Už to je citelná ztráta, jelikož dříve to bylo devadesát. Zájmy Ukrajiny poměrně vágně chrání americko-německá smlouva z léta, je však otázka, co se stane po vypršení současného kontraktu.

Zlevní spuštění Nord Streamu 2 cenu plynu?

Během podzimu se často spekulovalo, že by rychlé zprovoznění Nord Streamu 2 vedlo k poklesu cen plynu v Evropě, které se v prosinci znovu vyšplhaly velmi vysoko. Stála za tím úvaha, že Gazprom před zimou využívá existující vysoké poptávky po surovině k dosažení rychlejšího spuštění nových rour. Kritiky společnosti k tomu vedl fakt, že ta sice plnila dlouhodobé kontrakty, ale neposílala do Evropy plyn navíc, což dříve bez problémů činila.

Nezvykle prázdné zásobníky mají zcela jistě psychologický efekt. Pokud by se podařilo spustit potrubí, přispělo by to pravděpodobně k uklidnění na trhu s plynem. Klíčem však není samotný NS 2, ale chování Ruska, protože kapacity přes Ukrajinu, Bělorusko a Polsko jsou v současnosti dostatečné.  

Jaká je situace aktuálně?

Projekt dlouho čelil výzvě certifikace. Evropské státy s výjimkou Německa a Rakouska poukazovaly na nebezpečí v podobě zesílené závislosti na Rusku. Kauza kolem spuštění se vyhrotila především z důvodu invaze Ruska na Ukrajině. Ještě před vypuknutím konfliktu se však americký prezident Joe Biden proti projektu silně vymezoval a ke stejnému postoji se snažil přesvědčit i německého kancléře Olafa Scholze.

Po ruském uznání separatistických ,,republik" na východní Ukrajině Scholz změnil vstřícný postoj Německa ke spuštění plynovodu a řekl, že spuštění NS2 vzhledem k chování Ruska není možné. „Všechno se teď musí přehodnotit,“uvedl německý kancléř. Je však otázka, jak si Německo v dlouhodobém horizontu poradí po definitivním odstavení jaderných elektráren. 

Po napadení Ukrajiny a zavedených sankcí, vzaly věci rychlý spád. Provozovatel plynovodu Nord Stream 2 AG, jenž sídlí ve švýcarském kantonu Zug, propustil všechny zaměstnance a podle informací německého Spieglu je očividně v insolvenci. Společnost tvrdě zasáhly západní sankce. Hlavním investorem plynovodu je nadále ruský Gazprom. Polovinu z celkové investované částky 11 miliard dolarů (248 miliard Kč) však zaplatily evropské energetické firmy - Uniper, Wintershall Dea, Shell, OMV a Engie.