Nord Stream 2 aktuálně: mapa plynovodu a kauza kolem dokončení | E15.cz

Nord Stream 2: Kudy vede trasa a co komplikuje spuštění, které může ovlivnit cenu plynu

Pavla Palaščáková, swp

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
2

Málokdy budí pokládka rour, které mají vést zemní plyn, takovou pozornost, jako se v minulých měsících stalo v případě Nord Streamu 2. Potrubí se stalo symbolem kontroverzní německé energetické koncepce, připomínkou částečné závislosti Evropy na Rusku i faktu, že východ a západ Evropské unie nemají shodné zájmy a nevnímají stejně geopolitické hrozby. 

Ačkoli je plynovod technicky připraven ke spuštění, politická a právní bitva o zprovoznění se patrně potáhne ještě řadu měsíců. Přečtěte si, co vše může jeho osud ovlivnit.

Co je Nord Stream 2?

Plynovod Nord Stream 2 je pokračovatelem původního Nord Streamu (Severního proudu), zprovozněného v letech 2011-2012. Stejně jako jeho předchůdce má za úkol přivádět plyn z Ruska do Německa. Jedním z důležitých motivů k vybudování nového potrubí byla plynová krize v roce 2009, ve které svou roli sehrála Ukrajina, a některé evropské země se následně začaly bát o stabilitu dodávek důležité suroviny. Za „otce“ projektu bývá označován někdejší německý kancléř Gerhard Schröder, jenž se později stal předsedou dozorčí rady konsorcia pro výstavbu plynovodu.

Proč rostou ceny energií?

Už v době stavby a zprovozňování jedničky začala příprava navazujícího projektu, který může zdvojnásobit přepravní kapacity touto trasou na 110 miliard metrů krychlových plynu ročně. Později ale NS 2 pozdržela anexe Krymu, konflikt na východě Ukrajiny a s Ukrajinou související komplikovaná politická situace a sankce, které snížily využívání už existujících rour.

Dohoda o realizaci mezi Gazpromem, německými společnostmi Uniper SE a BASF/Wintershall, rakouskou OMV, francouzskou Engie a britsko-nizozemskou Royal Dutch Shell byla nakonec podepsána v červnu 2015. Stalo se tak však už v odlišné atmosféře, a dvojka tak od počátku čelí komplikacím a odporu některých zemí.

Kudy vede trasa plynovodu?

Dvojice trubek Nord Stream 2 je dlouhá 1 234 kilometrů. V Rusku se noří do Baltského moře v přístavu Usť-Luga v Leningradské oblasti, na ruském území se tak potrubí odklání od jedničky, kterou jinak v podstatě kopíruje. V Německu ústí na pevninu u Lubminu. Potrubí ale prochází v moři územím tří dalších států: Finska, Švédska a Dánska. V Německu pak na NS 2 navazuje plynovod Eugal, který vede na českou hranici. Eugal se tam napojuje na nový plynovod Capacity4Gas, který přepravuje surovinu přes Ústecký a Plzeňský kraj a kopíruje Gazelu.

Co se děje po dokončení prací a kdy čekat spuštění?

Termín zprovoznění se nyní dá jen velmi těžko předpovědět. Už v září ruská plynárenská společnost Gazprom oznámila, že potrubí je dokončené. Později ho začala plnit technickým plynem a v říjnu uvedla, že první rameno je připraveno k exportu suroviny.

Tomu však zatím brání schvalovací proces, který byl navíc 16. listopadu pozastaven německým regulátorem. Spory kolem potrubí jsou složité, jejich podstatou jsou však unijní pravidla, která mimo jiné předepisují, že vlastníkem potrubí musí být někdo jiný než dodavatel suroviny, která se plynovodem přepravuje. Cílem těchto pravidel je zajistit férový přístup na trh.

Německý regulátor, který požaduje, aby provozovatel upravil svou obchodní strukturu podle německého práva, má na své doporučení čas do začátku ledna. Pak přijde na řadu Evropská komise, která bude mít dvouměsíční lhůtu na odpověď, a poté záležitost opět skončí u německého úřadu. Pokud bude proces pokračovat podle regulí, nelze čekat, že potrubím bude plyn proudit dříve než na jaře.

Polsko a Ukrajina Nord Stream 2 odmítají

Polsko, Ukrajina a částečně i pobaltské země se proti plynovodu vymezují z ekonomických a bezpečnostních důvodů. V těchto zemích panuje obava, že se po spuštění NS 2 stanou méně užitečnými až zbytnými jejich starší roury - Jamal, který přivádí plyn přes Bělorusko a Polsko do Německa, a Bratrství, které vede přes Ukrajinu. Varšava tvrdí, že nové potrubí ještě více posílí už tak dominantní pozici Gazpromu na trhu.

Kyjev se obává, že přijde o tranzitní poplatky, jen loni na nich vydělal přes dvě miliardy dolarů. Země má zároveň pocit, že ztratí důležitou páku, která jí umožňuje prosazovat své zájmy vůči Rusku i Evropské unii. Dokonce se bojí, že pokud přes ukrajinské území nebude proudit plyn, bude pro Rusko snazší zemi napadnout, jelikož EU bude mít menší motivaci se za zemi postavit.

Aktuální dohoda mezi Gazpromem a Naftogazem stanoví, že ruský plynárenský gigant by měl přes Ukrajinu v letech letech 2021 až 2024 posílat 40 miliard metrů krychlových plynu ročně. Už to je citelná ztráta, jelikož dříve to bylo devadesát. Zájmy Ukrajiny poměrně vágně chrání americko-německá smlouva z léta, je však otázka, co se stane po vypršení současného kontraktu.

Zlevní spuštění Nord Streamu 2 cenu plynu?

Během podzimu se často spekulovalo, že by rychlé zprovoznění Nord Streamu 2 vedlo k poklesu cen plynu v Evropě. Stála za tím úvaha, že Gazprom před zimou využívá existující vysoké poptávky po surovině k dosažení rychlejšího spuštění nových rour. Kritiky společnosti k tomu vedl fakt, že ta sice plnila dlouhodobé kontrakty, ale neposílala do Evropy plyn navíc, což dříve bez problémů činila.

Nezvykle prázdné zásobníky měly zcela jistě psychologický efekt. Pokud by se podařilo zprovoznit potrubí před zimou, přispělo by to pravděpodobně k uklidnění na trhu s plynem a možnému poklesu cen. Klíčem však není samotný NS 2, protože kapacity přes Ukrajinu, Bělorusko a Polsko jsou v současnosti dostatečné, ale chování Ruska.

Jaká je situace aktuálně?

Projekt v posledních dnech utrpěl dvě rány, kromě zmíněných komplikací s německým regulátorem daly Spojené státy novými sankcemi najevo, že nevzdávají svůj odpor vůči němu. Postihy sice nemají sílu zastavit spuštění plynovodu, Rusko z nich ale může jasně vyčíst, že Washington bude záležitost kolem NS 2 nadále bedlivě sledovat a dbát na ukrajinské zájmy.

Na pozastavení schvalovacího procesu okamžitě reagovaly ceny plynu, takže je zřejmé, že i trh vnímá jakékoli zprávy kolem nového plynovodu velmi citlivě. Gazprom patrně s obavami čeká i na kroky budoucí německé vlády, jejíž dvě strany nejsou projektu nakloněné a vnímají ho jako politickou chybu. Na druhou stranu Německo potřebuje velké množství ruského plynu k zajištění výroby elektřiny po odstavení jaderných elektráren. Dá se tedy předpokládat, že o osudu NS 2 nakonec skutečně rozhodnou právní záležitosti.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah