Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj
Zprávy ze dne 25. listopadu 2022
Na Putina jsem už neměla žádné páky, říká Merkelová
Bývalá dlouholetá německá kancléřka Angela Merkelová v rozhovoru s týdeníkem Spiegel přiznala, že ke konci svého mandátu už neměla žádné páky, jak přimět ruského prezidenta Vladimira Putina k jednání. Putinovi podle ní záleží jen na moci a tu ona jako odcházející politička neměla, řekla Merkelová.
Merkelová se s Putinem naposledy setkala v srpnu 2021. Šéf Kremlu tehdy poprvé na schůzku přišel i se svým ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem,ačkoliv dříve jednali mezi čtyřma očima, poznamenala v rozýhovoru bývalá kancléřka. Během téhož léta se Merkelová neúspěšně pokoušela spolu s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem dojednat setkání s Putinem.
„Každý už tehdy věděl, že na podzim budu pryč,“ řekla Spiegelu Merkelová. „Z pohledu mocenské politiky jsem byla vyřízená. A pro Putina je moc to jediné, co se počítá,“ dodala žena, která stála v čele Německa 16 let až do loňského prosince.
Rusko už utratilo za válku 82 miliard dolarů, čtvrtinu ročního rozpočtu
Rusko za devět měsíců na přímých výdajích utratilo za válku na Ukrajině 82 miliard dolarů, uvedlo ukrajinské vydání ekonomického časopisu Forbes. Částka vynaložená na konflikt, který odsuzuje Kyjev i Západ, představuje zhruba čtvrtinu příjmů loňského rozpočtu Ruska. Příjmy Moskvy z prodeje energetických surovin přitom kvůli sankcím klesají a válka se Kremlu dál prodražuje, píše Forbes.
Podle propočtů Forbesu se letos na podzim válečné výdaje Ruska zdvojnásobily, boje Moskvu vyjdou nejméně na deset miliard dolarů měsíčně. Výdaje vzrostly kvůli počtu vojáků, kteří se do bojů na Ukrajině nově zapojili po mobilizaci vyhlášené Ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Nejobjemnější položkou v rozpočtu ruské armády, která tvoří asi třetinu výdajů, je podle Forbesu samotná technika. Nejdražší jsou rakety, následují zbraně, munice nebo pohonné hmoty. Rusko vypálilo na Ukrajinu více než 4000 raket a průměrná cena jedné ruské rakety je tři miliony dolarů, uvádí server.
Další významné položky ruských výdajů jsou platy vojáků a pak také odškodné vyplácené pozůstalým po mrtvých vojácích i pro raněné v bojích.
Zprávy ze dne 24. listopadu 2022
AFP: Ruská rezignace odblokovala klíčový výbor v UNESCO
Rezignace diplomata zastupujícího Rusko v Organizaci OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) ukončí patovou situaci ve Výboru pro světové dědictví. Agentuře AFP to řekl diplomatický zdroj. Alexandr Kuzněcov výboru předsedal, což vedlo po ruské invazi na Ukrajinu k zablokování tohoto důležitého orgánu, dodala agentura.
„Mám tu čest vás informovat o ukončení své mise stálého delegáta Ruské federace při UNESCO,“ uvedl Kuzněcov podle AFP v dopise členům výboru. Rezignace umožní výboru rychle jmenovat nového předsedu a obnovit svou činnost, řekl agentuře nejmenovaný diplomat OSN.
Ruské ostřelování rezidenční části Chersonu zabilo čtyři lidi, uvádí Kyjev
Při dnešním ruském ostřelování rezidenční části Chersonu na jihu Ukrajiny zahynuli čtyři lidé, uvedl na telegramu šéf oblastní správy Jaroslav Januševyč. Ruské síly se nedávno z Chersonu stáhly, usadily se ale na druhé straně řeky Dněpru, takže Cherson je vůči jejich ostřelování stále zranitelný. Středeční ruské nálety cílící na ukrajinskou energetickou infrastrukturu zabily mimo jiné dvě děti, informovala dnes ukrajinská policie.
V kyjevské nemocnici při ruském útoku nešlo světlo, lékaři operovali srdce potmě
V kyjevském kardiologickém centru museli ve středu lékaři operovat srdce dítěte za svitu baterky, když na operačním sále během ruských náletů na Ukrajinu přestalo svítit světlo. Podle serveru Meduza to uvedl ředitel nemocnice Borys Todurov, který natočil z operace videozáznam.
„Takhle dneska operujeme srdce,“ říká na záznamu konsternovaný ředitel. Na videu je vidět, jak jedna z osob na sále svítí lékařům provádějícím operaci baterkou. Chirurgové se však zdají být plně soustředěni na práci a na ředitelovu otázku, zda je všechno „stabilní“, odpovídají kladně.
AP: Bombardovaný a neporažený Kyjev se přepnul do režimu přežití
Obyvatelé bombardovaného, ale nezastrašeného ukrajinského hlavního města dnes svírali prázdné láhve ve snaze najít vodu a tísnili se v kavárnách, kde hledali elektřinu a teplo. Poté, co o den dříve nové ruské raketové údery uvrhly město a většinu Ukrajiny do tmy, vzdorovitě přešli do režimu přežití. V těžko uvěřitelných scénách se někteří lidé v jinak sofistikovaném třímilionovém Kyjevě uchýlili ke sběru dešťové vody z okapů, zatímco opraváři pracovali na obnovení dodávek, píše agentura AP.
Přátelé a rodinní příslušníci si psali zprávy, aby zjistili, kdo má opět elektřinu a vodu. Někteří měli jedno, ale ne druhé. Mnozí neměli kvůli středním ruským vzdušným úderům na ukrajinskou energetickou rozvodnou síť ani jedno. Kyjevské kavárny, které nějakým zázrakem měly obojí, se dnes rychle staly oázami útěchy.
Ukrajinské jaderné elektrárny se znovu spustily po ruských hromadných raketových útocích z 23. listopadu.
Praha daruje Ukrajině topidla, elektrocentrály a zdravotnický materiál
Praha pošle na Ukrajinu pro Kyjev a Mykolaiv 626 naftových topidel a 18 elektrocentrál z majetku Správy služeb hlavního města Prahy. Dnes o tom rozhodli městští zastupitelé. Vybavení má podle primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) pořizovací hodnotu 15 milionů korun. Zastupitelé schválili také další dar v podobě zdravotnického materiálu za asi tři čtvrtě milionu korun.
Podle radními dříve schváleného dokumentu pošle Praha 400 topidel a 10 elektrocentrál do Kyjeva a 226 topidel a osm elektrocentrál do Mykolaiva. Správa služeb hlavního města Prahy, která je příspěvkovou organizací metropole, původně zařízení pořídila pro řešení krizových situací, ale dar podle tisku nijak neohrozí připravenost metropole. „Pro úplnost je třeba uvést, že se jedná o vybavení, které nebylo použito mnoho let a zastarává,“ stojí v dokumentu.
Na celé Ukrajině se den po útocích podařilo obnovit dodávky proudu, hlásí Kyjev
Ve všech ukrajinských oblastech se po středečních plošných výpadcích proudu způsobených masivními ruskými nálety podařilo obnovit dodávky proudu, domácnosti jsou ale k síti připojovány postupně. Dnes odpoledne to na telegramu uvedl Kyrylo Tymošenko z ukrajinské prezidentské kanceláře. Prioritně byly dodávky proudu obnoveny do objektů kritické infrastruktury, upřesnil. K rozvodné síti byl připojen první reaktor Chmelnycké jaderné elektrárny, kde byly po středečních útocích stejně jako v dalších jaderných zařízeních v zemi odpojeny všechny bloky, uvedl šéf správy Chmelnycké oblasti Serhij Hamalij.
Státy EU se neshodly na cenovém stropu pro plyn, Síkela svolal nové jednání
Země Evropské unie se dnes shodly na novém souboru opatření proti energetické krizi, jeho konečné schválení však podmínily dohodou na omezení cen plynu. Po jednání s kolegy z unijních zemí to řekl český ministr průmyslu Jozef Síkela, podle něhož bude české předsednictví pracovat na dosažení dohody. Síkela dodal, že na 13. prosince svolal mimořádné zasedání ministrů, kde by mohly země své postoje sjednotit.
Dnes dala většina zástupců vlád najevo nespokojenost s návrhem cenového stropu, který v úterý předložila Evropská komise (EK). Naproti tomu na společných nákupech plynu, vzájemné solidaritě a rychlejším povolování obnovitelných zdrojů energie se ministři v principu dohodli.
„Ještě neotevíráme šampaňské, ale dáváme lahev do lednice,“ řekl Síkela po zasedání. Dal najevo spokojenost se shodou na zmíněných bodech, které mají EU pomoci lépe se vyrovnat se současnou energetickou krizí. Ministr podotkl, že diskuse o plynovém stropu byla místy velmi bouřlivá a země dávaly najevo rozdílné názory na jeho parametry.
Putin vyznamenal jednoho z válečných blogerů, podle kritiků je to dezinformátor
Ruský prezident Vladimir Putin udělil vysoké státní vyznamenání jednomu z válečných zpravodajů Semjonu Pegovovi. Ten je současně zakladatelem kontroverzního válečného blogu WarGonzo, který podporuje válku Ruska proti Ukrajině a který sledují statisíce Rusů. Žurnalistu minulý měsíc zranily střepiny protipěchotní miny na východě Ukrajiny. Kritici vyčítají Pegovovi šíření dezinformací.
Pegov dostal státní řád „za hrdinství, odvahu a obětavost při plnění profesních povinností“, uvedl Kreml. Příslušný výnos podepsal prezident Putin, dodal internetový deník Gazeta.ru.
Kritici spojují blog WarGanzo s ruskými tajnými službami a s šířením dezinformací. Pegov kupříkladu ještě před únorovou invazí tvrdil, že Kyjev vyzbrojuje domobranu, aby ji poslal do Donbasu vraždit civilisty. Po dobytí Mariupolu tvrdil, že zde Rusové odhalili tajnou laboratoř, ve které Ukrajinci prý vyráběli biologické zbraně. Kvůli dezinformacím byl kanál WarGonzo vyřazen ze serveru YouTube.
Maďarsko podle Morawieckého za měsíc schválí vstup Švédska a Finska do NATO
Polský premiér Mateusz Morawiecki dnes na schůzce šéfů vlád zemí Visegrádské skupiny (Česko, Maďarsko, Polsko, Slovensko) řekl, že mu jeho maďarský kolega Viktor Orbán slíbil, že Maďarsko přibližně za měsíc ratifikuje vstup Švédska a Finska do Severoatlantické aliance. Maďarsko a Turecko jsou poslední dvě země aliance, které její rozšíření o dvojici severských zemí neschválily.
„Požádal jsem premiéra Orbána o co nejrychlejší ratifikaci vstupu Finska a Švédska do NATO,“ řekl Morawiecki po jednání v Košicích. „Dostal jsem od něho slib, že parlament to ratifikuje na své první schůzi v novém roce, tedy za měsíc a kousek,“ uvedl také šéf polské vlády.
Předsedové zemí V4 se podle českého premiéra Petra Fialy při otevřené debatě shodli na jednoznačné vojenské i humanitární podpoře Ukrajiny.
Kyjev udělil britskému expremiéru Johnsonovi titul čestného občana
Kyjevská městská rada udělila bývalému britskému premiérovi Borisi Johnsonovi titul čestného občana. Uvedl to dnes starosta ukrajinské metropole Vitalij Kličko. Johnson byl ve funkci jedním z největších podporovatelů Ukrajiny v její obraně před ruskou invazí, do Kyjeva zavítal letos hned třikrát.
"Boris opakovaně navštívil ukrajinské hlavní město - jak v klidném, tak v nejdramatičtějším období našeho boje proti ruskému agresorovi. Johnson udělal a, jak jsem přesvědčen, bude i nadále dělat vše pro to, aby Spojené království a světoví lídři poskytli Ukrajině nezbytnou pomoc," napsal Kličko na Telegramu.
NATO nepoleví v podpoře Ukrajiny, poskytne více vybavení, řekl Stoltenberg
Severoatlantická aliance nepoleví v podpoře Ukrajiny a bude jí nadále poskytovat zbraně a vojenskou techniku potřebnou pro těžké zimní měsíce obrany proti ruské agresi. Prohlásil to generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, podle něhož alianční země navýší dodávky aktuálně potřebného vybavení jako jsou rušičky dronů, palivo či zimní výstroj.
„Nejlepší způsob, jak zvýšit šance na mírové řešení, je podporovat Ukrajinu,“ řekl Stoltenberg na tiskové konferenci, kde představil program jednání aliančních ministrů zahraničí začínajícího příští úterý v Bukurešti. Od schůzky očekává shodu na navýšení dodávek zmíněného vybavení, které již v současnosti podle něj aliance Ukrajině poskytuje.