Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Reuters: Zbrojní průmysl ve východní Evropě vzkvétá díky vyzbrojování Ukrajiny

Zbrojní průmysl ve východní Evropě chrlí zbraně, dělostřelecké granáty a další vojenské vybavení tempem, jaké od dob studené války nepamatuje. Děje se tak v době, kdy vlády zemí regionu stojí v čele úsilí o pomoc Ukrajině v jejím boji proti Rusku, napsala dnes agentura Reuters.

Spojenci dodávají Kyjevu zbraně a vojenské vybavení od 24. února, kdy Rusko napadlo svého souseda, a souběžně s tím vyčerpávají své vlastní zásoby. Z výzkumu institutu IfW v německém Kielu vyplývá, že nejvíce přímé vojenské pomoci mezi 24. lednem a 3. říjnem poskytly Ukrajině Spojené státy a Británie. Na třetím místě je Polsko a Česká republika je devátá.

Europoslanci potvrdili finanční pomoc Ukrajině ve výši 18 miliard eur

Europoslanci dnes potvrdili finanční pomoc Ukrajině na příští rok ve výši 18 miliard eur (necelých 440 miliard korun). Peníze země dostane na zajištění základních veřejných služeb či na opravy válečných škod. Finance si Evropská komise (EK) hodlá půjčit na trzích a úroky by v prvních letech měly zaplatit členské země bloku. Europoslancidnes také kritizovali Maďarsko, že svým postojem pomoc Ukrajině zpožďuje.

Pomoc parlament schválil rozsáhlou většinou 507 poslanců ze 705. "Toto hlasování je významné hlavně z toho důvodu, že uvolní nutnou finanční pomoc ukrajinskému lidu," řekla po schválení opatření předsedkyně EP Roberta Metsolaová. Podle ní se ukázalo, že parlament dokáže jednat rychle, jelikož opatření schvaloval ve zkráceném řízení.

Ukrajina dostane pomoc ve formě zvýhodněných půjček. Nejméně do roku 2027 by úroky měly zaplatit skrze příspěvky členské státy a splácení jistiny ze strany Ukrajiny by nemělo začít před rokem 2033.

Finanční podpora bude navázána na dodržování zásad právního státu či zlepšování fungování veřejné správy. Ve středeční rozpravě europoslanciuváděli, že pomoc tak nejen posílí finanční stabilitu ukrajinského státu a ekonomiky, ale také přispěje k vnitřním reformám země. Evropská unie bude mít rovněž větší kontrolu nad využitím prostředků.

V jiném dnes schváleném stanovisku Evropský parlament kritizuje Maďarsko, že zneužívá principu jednomyslnosti a svým odmítavým postojem opožďuje poskytnutí pomoci Ukrajině.

Schválené finanční prostředky dostane Ukrajina na pokrytí svých potřeb v příštím roce. Vyplácení bude mimo jiné záležet na tom, jak rychle se EK podaří prostředky získat na finančních trzích. Kyjev uvedl, že na příští rok potřebuje finanční podporu ze zahraničí ve výši zhruba čtyř miliard dolarů měsíčně.

Kyjev může podle Kremlu ukončit utrpení obyvatel splněním požadavků Moskvy

Kyjev může ukončit utrpení ukrajinských civilistů tím, že splní požadavky Moskvy, prohlásil podle agentur mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Zástupce Kremlu se tak vyjádřil jen den poté, co ruské rakety, střely a drony opět masivně ničily energetickou infrastrukturu Ukrajiny a připravily miliony Ukrajinců o světlo, teplo i vodu.

„Vedení Ukrajiny má všechny možnosti vrátit situaci do normálu, má všechny možnosti urovnat situaci tím způsobem, že splní požadavky ruské strany, a ukončí tak veškeré možné utrpení civilního obyvatelstva,“ prohlásil Peskov.

Mluvčí tyto požadavky blíže neupřesnil. Moskva během války své požadavky měnila. Zpočátku hovořila o „denacifikaci“ a „demilitarizaci“ sousední země.

Peskov také uvedl, že nic neví o schůzce ruských a ukrajinských představitelů, která se podle agentury Reuters konala před týdnem ve Spojených arabských emirátech a byla věnována výměně zajatců a vývozu ruského čpavku, používaného k výrobě hnojiv, přes Ukrajinu. „Ne, vůbec nic o tom nevím. Nic nemohu říci. Slyším o tom poprvé,“ řekl Peskov podle ruské agentury TASS.

Kyjev odmítá vést mírové rozhovory s Moskvou, dokud ruská vojska neopustí ukrajinské území, a rozhodně odmítá jednat s prezidentem Vladimirem Putinem, neboť od únorové invaze podniknuté na jeho rozkaz přišly desítky tisíc lidí o život a miliony musely opustit své domovy.

Putin, který nařídil ruské armádě 24. února napadnout sousední zemi, označil Ukrajinu za umělý státní útvar a upřel jí právo na existenci. Tvrdí, že „kolektivní Západ“ manipuloval Ukrajinci, aby se obrátili proti Rusku a odmítli koncept společné rusko-ukrajinské historie a jediného společného národa.

Putin od začátku války udělal řadu protichůdných prohlášení. Kupříkladu tvrdil, že cílem „speciální vojenské operace“ není okupovat Ukrajinu. Ale sám se na konci září pokusil připojit k Rusku okupované části ukrajinské Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti. Mezitím ukrajinská armáda při své protiofenzívě osvobodila Cherson, jedinou oblastní metropoli, kterou se Rusům za 274 dnů války podařilo dobýt.

Ruský internetový obr Yandex plánuje oddělit evropskou součást Yandex NV

Ruská internetová společnost Yandex požádala prezidenta Vladimira Putina, aby jí umožnil restrukturalizaci podnikání. Chce prodat své aktivity v Rusku a oddělit od ní hlavní mezinárodní projekty. S odkazem na zdroje o tom informoval britský ekonomický list Financial Times. Jandeks má v Nizozemsku registrovanou součást Yandex NV, přes kterou působí na evropském trhu.

Celý článek najdete zde >>>

Rusko tvrdí, že překazilo ukrajinskou sabotáž na plynovodu

Ruská tajná služba FSB uvedla, že překazila pokus Ukrajiny o sabotáž „na plynovodu South Stream“, který podle jejího sdělení přivádí ruský plyn do Turecka a Evropy. Informovala o tom dnes agentura Interfax. Tvrzení nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů, ukrajinští představitelé se k záležitosti nevyjádřili.

Agentura Reuters v této souvislosti upozornila, že projekt plynovodu South Stream, který měl přepravovat ruský plyn přes Černé moře do Bulharska, nebyl nikdy realizován a byl zrušen ve prospěch projektu nazvaného TurkStream, který vede z Ruska do evropské části Turecka.

„Díky souboru vyšetřovacích opatření se podařilo zabránit pokusu ukrajinských speciálních služeb o sabotáž a teroristický čin na plynovodu South Stream, který dodává energetické zdroje do Turecka a Evropy,“ citoval Interfax z prohlášení FSB.

Ruský prezident Vladimir Putin už v říjnu při setkání se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem v Astaně uváděl, že se odehrál pokus výbuchem poškodit plynovod TurkStream, připomněla agentura Interfax.

Podle dnešního vyjádření ruské kontrarozvědky byli v souvislosti s případem zatčeni dva ruští občané, kteří se podíleli na přípravě útoku. Zabavena byla údajně také plastická trhavina a magnetické miny. Výbuch se měl podle FSB uskutečnit ve Volgogradské oblasti, která se nachází na jihu evropského Ruska při hranici s Kazachstánem.

Bez proudu je po středečních útocích stále 70 procent Kyjeva, uvedl starosta

Bez dodávek elektrického proudu je po středečních vzdušných útocích Ruska na ukrajinskou kritickou infrastrukturu stále 70 procent Kyjeva. Omezeny jsou nadále i dodávky vody a do ulic metropole nevyjely ani tramvaje, uvedl starosta Vitalij Kličko. Ukrajinský ministr energetiky Herman Haluščenko uvedl, že přenosovou soustavu se po středečním kolapsu podařilo stabilizovat.

Rusko ve středu podniklo další rozsáhlé vzdušné údery na Ukrajinu, které si podle ukrajinských úřadů vyžádaly životy několika lidí a zapříčinily výpadky proudu. Úřady týž den oznámily, že hlavní město je bez vody a přilehlá Kyjevská oblast bez proudu. Kvůli situaci v ukrajinské energetické soustavě byla aktivována havarijní ochrana ve třech ukrajinských jaderných elektrárnách, které odpojily všechny své bloky.

„Sedmdesát procent hlavního města je stále bez elektřiny,“ uvedl na Telegramu Kličko s tím, že energetici vyvíjejí maximální úsilí, aby byly dodávky co nejdříve plně obnoveny. „Na levém břehu města jsme již obnovili dodávky vody. Na pravém břehu je plánujeme obnovit v dopoledních hodinách,“ dodal. V ukrajinské metropoli dnes nejezdí tramvaje, radnice na sedmi linkách nasadila náhradní autobusovou dopravu.

Podle ministra energetiky Haluščenka nastal po středečních ruských útocích rozsáhlý výpadek dodávek elektřiny, dnes nad ránem se však energetický systém podařilo stabilizovat a obnovit napájení kriticky důležitých objektů. „Očekáváme, že jaderné elektrárny začnou fungovat do večera, takže deficit (elektřiny) se sníží,“ uvedl podle agentury Unian ministr.

Zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Kyrylo Tymošenko oznámil, že k dnešnímu ránu byly dodávky obnoveny zcela či částečně v 16 ukrajinských oblastech. Postupně se podle něj daří obnovovat i dodávky tepla a vody. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v noci na dnešek uvedl, že obnovení dodávek elektřiny v Kyjevě očekává dnes dopoledne.

„Není elektřina, topení ani voda. Venkovní teplota se pohybuje kolem nuly. V bytě je ještě teplo z předchozích dnů. Uvidíme, jak dlouho to vydrží,“ popsal situaci v Kyjevě Tymofij Mylovanov, bývalý ministr hospodářství, který nyní vede Kyjevskou ekonomickou školu. „Voda je jiný problém. Problémem jsou záchody. Máme v zásobě asi 100 litrů vody. Na našem balkoně je také sníh. Je to překvapivě velká zásoba vody,“ dodal. Mobilní signál i banky podle něj fungují a obchody jsou dostatečně zásobeny potravinami. Často je však k placení nutná hotovost, neboť nefungují terminály pro bankovní karty.

Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu 24. února. V posledních týdnech začala Moskva, která čelí neúspěchům na bojišti a stáhla se z řady dříve obsazených území, plošně útočit na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Ukrajina se kvůli tomu potýká s rozsáhlými výpadky dodávek elektrického proudu.

Ukrajinský prezident vyzval OSN, aby podnikla kroky, které zastaví ruské nálety

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes vyzval Radu bezpečnosti OSN, aby podnikla kroky, které zastaví ruské nálety na klíčovou infrastrukturu v zemi. Rusko dnes podniklo další masivní vzdušné údery na Ukrajinu, které si vyžádaly několik lidských životů, desítky zraněných a rozsáhlé výpadky proudu.

„Jen během jednoho dnešního dne to bylo 70 raket. Tak vypadá ruský teror,“ řekl Zelenskyj prostřednictvím videohovoru, který sledovali ostatní účastníci přítomní v jednací síni Rady bezpečnosti v New Yorku. Jak Zelenskyj dodal, zasaženy byly i nemocnice, školy, dopravní infrastruktura a rezidenční oblasti.

Ukrajina očekává „velmi tvrdou reakci“ světa na dnešní nálety, doplnil ukrajinský prezident. Jak k tomu nicméně poznamenala agentura Reuters, je velmi nepravděpodobné, že by Rada bezpečnosti v reakci na výzvu nějaké kroky podnikla. Jejím členem je totiž Rusko, které má právo veta.

Zelenskyj v této souvislosti vyzval k tomu, aby bylo Rusku odepřeno hlasovat o jakémkoli rozhodnutí, které se týká jeho kroků. „Nemůžeme být rukojmími jednoho mezinárodního teroristy,“ dodal.

Jak uvedla americká velvyslankyně při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová, ruský prezident Vladimir Putin „jasně využívá zimu jako zbraň, aby ukrajinskému lidu způsobil nesmírné utrpení“.

Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja si stěžoval, že je proti pravidlům Rady bezpečnosti, že Zelenskyj hovořil prostřednictvím videohovoru. Rovněž odmítl to, co nazval „bezohledné výhrůžky a ultimáta“ Ukrajiny a jejích příznivců na Západě.

Polsko podle ministra žádá Německo o poslání systémů Patriot na Ukrajinu

Polský vicepremiér a ministr obrany Mariusz Blaszczak prohlásil, že požádal Německo, aby systémy protivzdušné obrany Patriot, které dříve Berlín nabídl Varšavě, poslalo na Ukrajinu. Reagoval tak na dnešní rozsáhlé ruské vzdušné údery proti Ukrajině. V pondělí Blaszczak uvedl, že Polsko přijme nabídku Německa, a dodal, že chce umístit mobilní raketové systémy u hranic s Ukrajinou.

„Po dalších raketových útocích Ruska jsem se obrátil na Německo, aby baterie Patriot nabídnuté Polsku byly převezeny na Ukrajinu a rozmístěny na její západní hranici,“ napsal dnes polský ministr na twitteru. „To umožní ochránit Ukrajinu před dalšími oběťmi i výpadky proudu a zvýší to bezpečnost u naší východní hranice,“ dodal.

Německá vláda nabídla Polsku systém Patriot poté, co minulý týden dopadla u polské obce Przewodów poblíž ukrajinských hranic raketa a zabila dva lidi. Podle západních činitelů šlo zřejmě o střelu ukrajinské protiletecké obrany, která se bránila tehdejší smršti ruských raket, kterými chce Moskva vyřadit z provozu ukrajinskou energetickou infrastrukturu.

Masivní vzdušné údery Rusko podniklo na Ukrajině i dnes, podle ukrajinských úřadů zemřelo několik civilistů a země se opět potýká s rozsáhlými výpadky dodávek elektrické energie i vody.

Ukrajinská tajná služba tvrdí, že v kyjevském klášteře našla podezřelé Rusy

Agenti ukrajinské tajné služby SBU narazili při úterní prohlídce ve slavném kyjevském klášteře Kyjevskopečerská lávra na podezřelé občany Ruska, ruskou propagandistickou literaturu a obnosy peněz v různých měnách. Informovala o tom na svém webu. Cílem úterní prohlídky v klášterním komplexu bylo podle kontrarozvědky předejít činnosti ruských tajných služeb na Ukrajině a zkontrolovat, zda areál neslouží k ukrývání cizích občanů, zpravodajců nebo zbraní.

V Kyjevskopečerském klášteře, který je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO, sídlilo dříve vedení ukrajinské pravoslavné církve moskevského patriarchátu a mnozí Ukrajinci proto k tomuto církevnímu komplexu chovají nedůvěru.

V dnešním hlášení SBU uvedla, že při razii zkontrolovala 350 budov patřících Ukrajinské pravoslavné církvi a 850 osob. Mezi nimi identifikovala několik cizinců, zejména Rusů. Část z nich prý disponovala doklady, které nesly známky padělání nebo poškození. Některé ze zkontrolovaných osob označila SBU následně za "podezřelé".

"Přes 50 osob prošlo hloubkovým kontrarozvědným výslechem a podrobilo se detektoru lži," sdělila SBU.

V areálu ukrajinští agenti nalezli také literaturu, která propagovala myšlenku takzvaného ruského světa, konceptu, který mimo jiné slouží ruským ideologům k ospravedlňování intervencí v zájmu ochrany ruskojazyčného obyvatelstva v zahraničí. Tato literatura se přitom používala při výuce na seminářích a církevních školách. SBU kromě toho v komplexu našla přes dva miliony hřiven (1,27 milionu korun) a 100 tisíc dolarů (63 600 korun) v hotovosti.

Kyjevskopečerská lávra byla po dlouhou dobu, přibližně od roku 1992, kdy na Ukrajině pod vlivem Ruska začal působit moskevský patriarchát, místem setkávání sympatizantů proruských separatistických organizací, řekl stanici Rádio Svobodná Evropa k úterní razii ukrajinský religionista Andrij Kovalov. "Mám dokonce podezření, že pod záštitou Kyjevskopečerské lávry tyto separatistické organizace dál působí," uvedl Kovalov.

Po ruské invazi na Ukrajinu ukrajinská pravoslavná církev vyhlásila na moskevském patriarchátu nezávislost. Nesouhlasila s počínáním moskevského patriarchy Kirilla, který podporuje ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho válku proti Ukrajině.

Transněfť: Tok ropy ukrajinskou částí ropovodu Družba se večer obnovil

Tok ropy ukrajinskou částí ropovodu Družba se večer obnovil. Uvedla to agentura TASS s odvoláním na ruského provozovatele ropovodů Transněfť. Odpoledne podnik podle agentury TASS informoval o částečném zastavení provozu Družby na Ukrajině. Příčina tohoto výpadku zatím není jasná. Ukrajina je nyní nicméně terčem ruských raketových útoků, které narušují dodávky elektřiny v zemi, upozornila agentura Reuters.

Mluvčí společnosti Transněfť odpoledne v souvislosti s částečným zastavením provozu ropovodu Družba na Ukrajině uvedl, že dodávky do Česka a na Slovensko pokračují ze slovenské obce Budkovce, kde je uskladněno dostatečné množství ropy pro několikadenní provoz. Dodal, že dodávky do Maďarska jsou pozastaveny už tři dny a pravděpodobně zůstanou pozastavené ještě týden.

Ropovod Družba vede z Ruska do Běloruska, kde se dělí do dvou větví. Severní vede do Polska a Německa, jižní pak přes Ukrajinu do Maďarska. Ještě na ukrajinském území se ale jižní větev dál štěpí a ropa samostatně teče na Slovensko a do České republiky.

Ukrajina žádá kvůli ruským úderům o naléhavé zasedání RB OSN, uvedl Zelenskyj. Zabíjení civilistů a ničení infrastruktury označil za teror.

Ukrajinské síly podle Ukrinform hlásí sestřelení 51 ze 70 střel s plochou dráhou letu a pěti dronů, které dnes Rusko vyslalo na Ukrajinu.