Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Následky ostřelování v Bakhmutu. 

Rusko patrně rozmístilo v Bělorusku hypersonické střely Kinžal, upozornil Londýn

Rusko patrně přesunulo do Běloruska hypersonické střely Kinžal, upozornilo dnes britské ministerstvo obrany, které se odvolává na poznatky britské vojenské rozvědky. Vyslání nadzvukových střel do Běloruska Londýn hodnotí jako gesto, kterým chce Rusko dát najevo, že má běloruskou podporu.

Na běloruském letišti Mačuliščy u Minsku se pravděpodobně nacházejí dvě ruské stíhačky MiG-31 a kontejner, který slouží k uskladnění hypersonických střel Kinžal, sdělilo britské ministerstvo a zveřejnilo satelitní snímky letiště. Právě z letounů MiG-31 lze tyto manévrovatelné střely odpalovat.

Finsko vyzvalo Maďarsko a Turecko k rychlému schválení žádosti o vstup do NATO

Finská premiérka Sanna Marinová vyzvala Maďarsko a Turecko, aby co nejdříve schválily žádosti Finska a Švédska o členství v Severoatlantické alianci. Předsedkyně finské vlády se tak vyjádřila na zasedání Severské rady v Helsinkách. Uvedla rovněž, že severské země diskutují o tom, jak by mohly tuto zimu podpořit Ukrajinu a Moldavsko v otázce energetické bezpečnosti.

Švédsko a Finsko požádaly o vstup do NATO v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Narazily ale na odpor Turecka, které je viní z podpory kurdských skupin, jež Ankara pokládá za teroristické. Severským zemím stále chybí také maďarský souhlas.

Ukrajinští uprchlíci se mohou do EU před zimou vrátit, řekl Rakušan

Uprchlíci, kterým byla v Evropské unii vydána dočasná víza a odešli zpět na Ukrajinu, se mohou do EU před zimou opět vrátit. Po příletu z cesty českých ministrů do Kyjeva to dnes řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Do EU podle něj přišlo asi 4,3 milionu běženců, vrátila se zhruba pětina. I v Česku, které do dnešního dne vydalo více než 450 tisíc víz, podle Rakušana platí, že zhruba 20 procent odešlo zpět do své země.

„Pokud někdo v mezidobí odešel na Ukrajinu, žije na Ukrajině, už mu byla vydaná dočasná ochrana v některém ze států EU, tak má právo se v případě, že mu podmínky nedovolí na Ukrajině zůstat přes zimu, se do EU vrátit,“ řekl ministr.

V Kyjevě po pondělním útoku obnovili dodávky vody a elektřiny

V Kyjevě se po pondělních ruských útocích na energetickou infrastrukturu povedlo obnovit dodávky vody a elektřiny, informoval dnes ráno na sociální síti Telegram starosta města Vitalij Kličko. Při nočním ostřelování Mykolajivu na jihu Ukrajiny zemřela jedna žena, uvedl tamní starosta. Ruští vojáci vystěhovávají obyvatele obsazeného ukrajinského města Nová Kachovka žijící u dněperské přehrady a budují kolem domů opevnění, upozornil dnes ve svém pravidelném hlášení generální štáb ukrajinské armády.

Kličko dnes poděkoval technikům, kteří pracovali na obnovení dodávek elektřiny a vody do domů obyvatel ukrajinské metropole. Zhruba 350.000 domácností se od pondělí potýkalo s výpadkem elektřiny poté, co Rusové podle Klička zasáhli energetické zařízení, a v asi 80 procentech domácností netekla voda. Pondělní ruský útok na město přišel krátce před začátkem jednání několika ministrů české vlády se členy ukrajinského kabinetu.

Britové přiznali, že Ukrajincům pomáhají s obranou proti kyberútokům z Ruska

Británie poprvé veřejně informovala, že její experti podstatně pomáhají Ukrajincům při obraně proti kybernetickým útokům z Ruska. Ministerstvo zahraničí uvedlo, že program boje proti kyberútokům běží už od začátku ruské invaze a že do něj Londýn investoval 6,4 milionu liber (182 milionů korun). Napsal o tom zpravodajský server BBC.

„Poskytli jsme naše znalosti, abychom jim po zahájení invaze pomohli se bránit před každodennímu ruskými kyberútoky,“ uvedl Leo Docherty z ministerstva zahraničí. Podle něj britští experti intenzivně spolupracují s Ukrajinci a pomáhají odvracet útoky i posilovat obranu sítí.

Ukrajinská města Poltava a Mykolajiv hlásí exploze 

Ukrajinskými městy Poltava a Mykolajiv dnes v noci otřásly exploze. Podle ruskojazyčného serveru BBC ale zatím nejsou hlášeny masivní ruské útoky jako v pondělí ráno a v předchozích týdnech. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dříve oznámil, že Rusko na jeho zemi vyslalo v pondělí 55 střel.

„V Poltavě jsou slyšet exploze,“ napsal okolo 1:00 SEČ na telegramu gubernátor Poltavské oblasti Dmytro Lunin. Později dodal, že správa nad územím této oblasti na severovýchodě Ukrajiny zaznamenala bezpilotní letouny. Čtyři z nich podle něj dopadly na civilní objekty. Není ale jasné, zda se tyto drony, které po nárazu vybuchnou, zřítily po zásahu ukrajinské protiletecké obrany, nebo dosáhly svého cíle.

MAAE zahájila inspekci dvou jaderných zařízení na Ukrajině

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) zahájila inspekci dvou jaderných zařízení na Ukrajině. Podle agentury Reuters o tom informoval šéf agentury Rafael Grossi. Inspekce se konají na žádost Kyjeva, který tak reaguje na ruská obvinění, že Ukrajina připravuje takzvanou špinavou bombu.

„Generální ředitel Grossi řekl, že inspektoři zahájili - a brzy dokončí - ověřovací aktivity na dvou místech na Ukrajině,“ oznámila MAAE ve svém prohlášení s tím, že Grossi „později tento týden poskytne své první závěry“ týkající se inspekcí.

Putin obvinil Ukrajinu z ohrožení bezpečného koridoru pro lodě s obilím

Rusko pozastavilo obilnou dohodu, umožňující vývoz obilí z ukrajinských černomořských přístavů, kvůli ohrožení bezpečného koridoru. Ten byl částečně využit při útoku na ruskou Černomořskou flotilu v Sevastopolu, prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin. Podle tiskových agentur také řekl, že dnešní ruské útoky na ukrajinskou infrastrukturu byly odplatou za sobotní útok na Sevastopol, ale že Rusko ještě nepředvedlo vše, co by mohlo udělat.

"Teď všichni brebentí kvůli tomu, co dělá Rusko, ale nepřipomínají, co to (ruské počínání) vyvolalo. A vyvolalo to vytvoření hrozby pro ten humanitární koridor," citovala Putina agentura TASS. Právě v koridoru, kterým plují lodě naložené obilím, podle Putina částečně probíhal útok na ruskou flotilu.

"Ty bezpilotní stroje, podvodní a létající drony, se částečně pohybovaly v koridoru, kterým se vyváží obilí z Ukrajiny. Tímto způsobem ohrozily jak naše lodě, které mají zajišťovat bezpečnost exportu obilí, tak civilní lodě, které to uskutečňují," uvedl šéf Kremlu. Zároveň označil útok na ruské lodě za neúspěšný, ruští námořníci ho podle něj odrazili.

"Netvrdíme, že přerušujeme naši účast v této operaci (obilné dohodě). Ne, my říkáme, že ji pozastavujeme," prohlásil Putin.

Turecko, OSN a Ukrajina dnes vyjádřily odhodlání pokračovat v obilné dohodě umožňující vývoz ukrajinského obilí přes Černé moře.

V reakci na ruská obvinění, že Ukrajinci prý k útoku na Sevastopol zneužili civilní lodě v bezpečném plavebním koridoru, zástupce generálního tajemníka OSN Martin Griffiths dnes na jednání Rady bezpečnosti OSN prohlásil, že žádná civilní loď neplula tímto koridorem v noci na sobotu, kdy se útok na Černomořskou flotilu odehrál, nikdo neplul v koridoru ani v neděli a žádné plavidlo o víkendu nehlásilo incident.

Bělorusko plánuje vytvořit společná výcviková střediska s Ruskem, tvrdí zdroje

Bělorusko plánuje vytvořit společná výcviková střediska s Ruskem. Podle agentury Reuters o tom dnes informoval telegramový kanál blízký běloruskému vůdci Alexandru Lukašenkovi.

Agentura poznamenala, že tento krok by mohl posílit ruské válečné snažení na Ukrajině. Bělorusko totiž poskytne Moskvě výcvikové zázemí pro nově zmobilizované vojáky. Podle západních analytiků jde o logický krok Moskvy v době, kdy je její armáda vyčerpaná a unavená.

Bělorusko se války na Ukrajině přímo neúčastní, poskytlo ale ruským silám k útoku na Ukrajinu své území. Západní země uvalily v souvislosti s válkou sankce na Rusko i na běloruský režim, a to kvůli jeho podpoře ruské invaze i za porušování lidských práv v zemi.

Tento měsíc zveřejnilo běloruské ministerstvo obrany informaci, že Rusko vyslalo do Běloruska až 9000 vojáků a stovky kusů bojové techniky. Ruští vojáci tam mají působit v rámci nového rusko-běloruského vojenského uskupení. Kde přesně ale budou společné síly rozmístěny, Moskva ani Minsk nesdělily.

Rusko pozastavuje plavbu lodí s obilím, oznámila Moskva

Rusko pozastavuje plavbu v bezpečném koridoru v Černém moři, oznámilo dnes ruské ministerstvo obrany podle agentury TASS. Koridor byl dohodnut letos v létě v rámci dohody umožňující vývoz obilí a dalších zemědělských plodin z ukrajinských černomořských přístavů zablokovaných po ruské invazi na Ukrajinu. Moskva tvrdí, že plavba je nepřípustná, protože koridor využil Kyjev k bojové akci proti Rusku.

Plavba má být zablokována až do objasnění sobotního útoku dronů proti ruské Černomořské flotile v Sevastopolu na anektovaném Krymu. Ruské ministerstvo akci označilo za "teroristický útok" a tvrdí, že k němu byly zneužity civilní lodě nacházející se v koridoru.

"Do objasnění situace okolo teroristické akce, spáchané Ukrajinou 29. října proti vojenským i civilním lodím v Sevastopolu, se plavba v bezpečném koridoru, vytyčeném černomořskou iniciativou, pozastavuje," uvedlo ruské ministerstvo. Za stávajících podmínek nelze podle něj zaručit bezpečnost plavby, a to až do doby, než ukrajinská strana přijme dodatečné závazky, že nevyužije tuto plavební trasu k "vojenským cílům".

"Zdůrazňujeme, že Ruská federace jako účastník zmíněných dohod z nich nevystupuje, ale pozastavuje jejich platnost," tvrdí ministerstvo.

Prohlášení následovalo poté, co z ukrajinských přístavů vyplulo dnes v rámci dohody o vývozu obilí 12 lodí. Rusko v sobotu pozastavilo svoji účast na dohodách umožňujících vývoz potravin z ukrajinských přístavů přes Černé moře. Organizace spojených národů, Turecko a Ukrajina se ale v neděli dohodly na plánu přesunu 16 plavidel. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes řekl, že Turecko je odhodláno dohodu o vývozu obilí z Ukrajiny ochránit, pro její pokračování se vyslovil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ale mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov zapochyboval, zda se snaha o její zachování bez ruské účasti může setkat s úspěchem.

Ukrajina podle Fialy potřebuje jasnou perspektivu vstupu do NATO a EU

Ukrajina potřebuje jasnou perspektivu vstupu do Severoatlantické aliance a Evropské unie, prohlásil český premiér Petr Fiala po dnešním jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Může přitom podle něj počítat s podporou Česka. V Kyjevě, kam dnes dopoledne přijel s týmem ministrů na mezivládní jednání, podepsal český ministerský předseda spolu se Zelenským deklaraci o euroatlantické perspektivě pro Ukrajinu.

Na tiskové konferenci po schůzce s prezidentem ocenil Fiala pokrok, který Ukrajina učinila na cestě ke splnění podmínek pro pokračování rozhovorů o začlenění země do EU. Česko podle něj podporuje i co nejrychlejší uvolnění tří miliard eur přislíbených zemi z unijních zdrojů.

Zelenskyj ocenil, že čeští ministři přicestovali do Kyjeva ve chvíli, kdy se město stalo opět terčem ostřelování ruskými vojsky. Česko podle něj pomáhá likvidovat následky teroru a pomáhá také při vyvíjení tlaku na Rusko. S Fialou probrali i spolupráci v obraně proti dronům. "Pokud budeme moci bránit naše nebe, bude to důležitý krok v celoevropské obraně," uvedl ukrajinský prezident.

Se Zelenským koordinoval Fiala podle ukrajinského prezidenta sankční kroky vůči Rusku. Státníci hovořili i o vytvoření speciálního soudního dvora pro zločiny způsobené Ruskem po únorovém napadení Ukrajiny či o spolupráci při opravě vojenské techniky.

Podle Zelenského bylo důležité, že Fiala s týmem ministrů přijel v den bombardování. "Sám viděl, jak vypadá takový teror, jak škodí," konstatoval. Fiala v této souvislosti uvedl, že v rozbombardovaném domě, který česká delegace viděla, zahynuli lidé.

Britové varují Putina před vážnými následky, pokud použije jaderné zbraně

Británie dnes varovala ruského prezidenta Vladimira Putina před vážnými následky, kterým by Moskva čelila, kdyby na Ukrajině použila jaderné zbraně. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na výrok britského ministra zahraničí Jamese Cleverlyho, podle kterého by takový krok změnil povahu konfliktu.

"Žádná jiná země nehovoří o použití jaderných zbraní. Žádný stát neohrožuje Rusko ani prezidenta Putina," řekl Cleverly zákonodárcům. "Mělo by mu (Putinovi) být jasné, že pro Spojené království a naše spojence by jakékoli použití jaderných zbraní změnilo povahu konfliktu. Pro Rusko by to mělo vážné důsledky," dodal.

Cleverly rovněž vyzval Moskvu, aby nebránila vývozu ukryjinského obilí. Rusko v sobotu pozastavilo svoji účast na dohodách umožňujících vývoz obilí z ukrajinských přístavů přes Černé moře.

Ruské ministerstvo obrany v sobotu obvinilo britské námořnictvo z odpovědnosti za zářijové výbuchy na plynovodech Nord Stream 1 a 2 v Baltském moři. Úřad rovněž uvedl, že "britští specialisté" ze stejné jednotky v sobotu řídili útoky ukrajinských dronů na lodě ruské Černomořské flotily na Krymu. Cleverly se dnes k těmto komentářům přímo nevyjádřil. Řekl ale, že "stále zoufalejší prohlášení" Kremlu mají odvést pozornost od jeho ochabujícího válečného úsilí.

"Kreml se nyní uchyluje k šíření falešných tvrzení a chrlí vymyšlené příběhy, které vypovídají více o roztržkách uvnitř ruské vlády než o nás," prohlásil britský ministr.

Ukrajinská rozvědka ohlásila zničení dvou bitevních vrtulníků v Rusku

Ukrajinská vojenská rozvědka dnes informovala o zničení dvou ruských bitevních vrtulníků Ka-52 na letišti v Pskovské oblasti na západě Ruska v noci na dnešek. Další dva vrtulníky byly podle rozvědky závažně poškozeny.

"Na základně vojenského letectva Vereťje v noci 31. října nastal silný výbuch. Dva ruské bitevní vrtulníky Ka-52 Alligator byly zcela zničeny. Další dva vážně poškozeny," uvedla rozvědka, aniž se k útoku na základnu v hloubi ruského území přihlásila. Dodala, že osazenstvo základny bylo uvedeno do pohotovosti kvůli odstranění následků výbuchu a pátrání po "diverzních skupinách", ve vojenském útvaru probíhá vyšetřování.

Základna se podle listu Ukrajinska pravda nachází nedaleko hranic s Lotyšskem.

Rozvědka odhadla cenu jednoho Ka-52 na 16 milionů dolarů (asi 396 milionů Kč); pravděpodobně jde o cenu, za kterou byl nabízen na export.

Ruská televize Cargrad na svém webu uvedla, že dva vrtulníky Ka-52 vyletěly do povětří a výbuch byl tak silný, že úlomky vymrštil do vzdálenosti až 200 metrů. Oba vrtulníky se na základně opravovaly. Policie byla o incidentu vyrozuměna okolo půl čtvrté ráno, ale podle očitých svědků k výbuchu došlo mnohem dříve. První zprávy se objevily už v neděli okolo desáté večer. Letiště není nijak ohrazeno ani osvětleno, měly by jej však hlídat vojenské stráže. Na místě jsou nyní pracovníci tajné služby FSB.

O dvou poškozených vrtulnících v důsledku tří výbuchů na letišti píše na svém webu ruský list Izvestija s odvoláním na nejmenovaný zdroj. Podle něj stroje patřící 17. brigádě armádního letectva Západního vojenského okruhu nebyly letuschopné a čekaly na opravu. "Příčiny výbuchů nebyly dosud zjištěny, okolnosti se objasňují," dodal list.

Britská vojenská rozvědka minulý týden upozornila, že Rusko není s to udržet si dostatečnou převahu ve vzduchu, aby zajistilo spolehlivou leteckou podporu pozemních vojsk u frontové linie. Zásoby dělostřelecké munice se tenčí, a tak se ruské velení stále častěji uchyluje k vysoce riskantním operacím vrtulníků jako jedné z mála dostupných možností, jak zajistit přímou podporu vojsk na bojišti. Od začátku ruského vpádu na Ukrajiny před osmi měsíci bylo podle Londýna zaznamenáno přinejmenším 23 potvrzených sestřelů bitevních vrtulníků Ka-52, což představuje více než čtvrtinu bojeschopných strojů tohoto typu v ruské výzbroji. Ruské bitevní vrtulníky nejspíše utrpěly zvlášť vysoké ztráty od ukrajinských přenosných protileteckých střel, protože nemají dostatečné letecké krytí.

Moskva si předvolala nizozemského velvyslance kvůli údajné snaze naverbovat Rusy

Ruské ministerstvo zahraničí si dnes předvolalo nizozemského velvyslance v Moskvě. Moskva se ohradila proti údajné snaze západních tajných služeb získat pro spolupráci ruské diplomaty působící v Nizozemsku. S odkazem na ruskou diplomacii o tom informovala agentura AFP.

Na schůzce Moskva "důrazně protestovala proti pokusu o naverbování vojenského atašé ruského velvyslanectví v Haagu 20. října zástupcem britských zpravodajských služeb", píše ruské ministerstvo v prohlášení. "Takové provokativní akce jsou nepřijatelné (...) a brání normálnímu fungování ruských úřadů v zahraničí."

Západní země se podle Moskvy k podobným "provokacím" v Nizozemsku uchýlily v uplynulých letech opakovaně, ministerstvo vyjmenovalo údajné pokusy Spojených států a Británie. Rusové viní Haag, že takovým akcím nejen nezabránil, ale také jim napomáhal.

Ruská invaze na Ukrajinu, která začala 24. února, vyvolala mezinárodní odsouzení a vlnu sankcí. Ty zahrnují i vyhoštění stovek ruských diplomatů po celém světě, někdy provázené obviněním ze špionáže. Moskva slíbila, že na každé z těchto opatření bude adekvátně reagovat. Z Ruska již byly vyhoštěny desítky západních diplomatů.