Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Ruské armádní špičky jednaly o použití jaderné zbraně

Ruští vojenští velitelé v říjnu probírali možnost použití taktické jaderné zbraně na Ukrajině, napsal list The New York Times (NYT) s odvoláním na své zdroje v americké vládě. Ruský prezident Vladimir Putin, který má jediný pravomoc o jejím použití rozhodnout, se jednání nezúčastnil. Bílý dům zprávu NYT odmítl komentovat, zopakoval pouze, že nevidí žádné náznaky toho, že by se ruská armáda chystala jadernou zbraň použít.

Informace o tom, že ruští velitelé debatovali, kdy a jak by Moskva mohla použít na Ukrajině jadernou zbraň, kolovala v americké vládě v polovině října. NYT uvádí, že zpráva znepokojila administrativu amerického prezidenta Joea Bidena, jelikož poukazuje na frustraci ruských generálů z vývoje bojů na Ukrajině.

Rusko se vrátí k plnění dohody o lodním exportu obilí z Ukrajiny

Rusko se vrátí k účasti na dohodě, která umožňuje vývoz obilí z ukrajinských přístavů, uvedlo ruské ministerstvo obrany. K tomuto kroku se Moskva rozhodla poté, co od Ukrajiny obdržela záruky, že Kyjev nepoužije plavební koridor k bojovým operacím, doplnilo ministerstvo.

Návrat Ruska k plnění dohody potvrdil dnes také turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Turecko v létě dohody společně s OSN pomohlo dojednat a nyní se podílí na zajištění bezpečné plavby lodí převážejících přes Černé moře zemědělskou produkci.

Raketa Sojuz vynesla z ruského kosmodromu do vesmíru vojenský satelit

Z kosmodromu Pleseck na severozápadě Ruska odstartovala ráno raketa Sojuz, která vynesla do vesmíru vojenskou družici. Informovalo o tom ruské ministerstvo obrany, aniž by upřesnilo účel satelitu.

Zbraňová závislost Ruska na Íránu poroste, míní američtí analytici

Závislost Ruska na íránských zbraních se bude patrně prohlubovat, uvedli američtí analytici z Institutu pro studium války (ISW). Rusko se pravděpodobně domluvilo na dalších dodávkách zbraní z Íránu, protože v bojích na Ukrajině vyčerpalo vlastní zásoby řízených střel a dronů, a to hlavně při útocích na ukrajinskou kritickou infrastrukturu. Na Ukrajině ruské síly pokračují vedle vzdušných úderů i v pozemní ofenzivě na Donbasu, kde útočí hned v několika oblastech, upozornil také ISW.

„Rusko se bude patrně dál uchylovat k dronovým a raketovým útokům na kritickou infrastrukturu ve snaze vyvážit neúspěchy a omezení svých konvenčních sil na frontě,“ uvedli analytici v pravidelné zprávě o vývoji války na Ukrajině. „Ruská závislost na systémech íránské výroby, a potažmo na Íránu, poroste,“ podtrhli.

Zároveň pokračují intenzivní boje o ukrajinský Donbas. Ukrajinské síly se snaží udržet pozice u Bachmutu. Nepřátelské síly na linii dotyku podnikají dělostřelecké útoky, a to zejména u Avdijivky. U Soledaru se snaží ukrajinskou obranu prorazit vojáci z ruské soukromé Wagnerovy (v ruském přepisu Vagnerovy) vojenské společnosti. Situace je napjatá také u Vuhledaru.

Zakladatel Revolutu se na protest proti válce na Ukrajině vzdal ruského občanství

Spoluzakladatel a šéf britského fintechového start-upu Revolut Nikolay Storonsky (Nikolaj Storonskij) se kvůli odporu vůči ruské invazi na Ukrajinu vzdal ruského občanství. Informovala o tom agentura Bloomberg. Podobný krok oznámil tento týden podnikatel Oleg Tiňkov (Oleg Tinkoff). Ten po začátku invaze patřil k prvním z hrstky ruských podnikatelů, kteří otevřeně vystoupili proti válce a kritizovali ruskou armádu. Vyzval přitom další podnikatele, aby ho následovali.

„Nik je britským občanem. Začátkem letošního roku se vzdal občanství, které získal na základě narození v Rusku. Jeho postoj k válce je veřejně znám: válka je naprosto odporná a on nadále důrazně vyzývá k okamžitému ukončení bojů,“ uvedl mluvčí společnosti Revolut. Storonsky se ruského občanství zřekl ještě předtím, než na jeho otce, který vede jednu z divizí ruské plynárenské společnosti Gazprom, Ukrajina začátkem října uvalila sankce.

Osmatřicetiletý podnikatel, jehož majetek podle žebříčku miliardářů agentury Bloomberg aktuálně činí asi 6,9 miliardy dolarů, odsoudil ruskou invazi už na začátku března.

„Když jsem vyrůstal, představa války mezi Ruskem a Ukrajinou byla nemyslitelná. Nejen proto, že válka a ztráta nevinných životů je vždy špatná, ale i proto, že pro mě jsou Ukrajinci a Rusové příbuzní,“ napsal v dopise zveřejněném na webu Revolutu. „Můj otec je Ukrajinec. Mám rodinu a přátele po celé Ukrajině - lidi, na kterých mi velmi záleží a o které mám obrovský strach,“ uvedl Storonsky.

Lodě plující pod tureckou vlajkou budou dál vyvážet zemědělské výrobky z Ukrajiny, ohlásilo podle agentury TASS turecké ministerstvo obrany.

Ruské úřady vyzvaly obyvatele Nové Kachovky, aby se kvůli vojenským hrozbám evakuovali. Od neděle bude evakuace města u přehrady na Dněpru povinná.

Prezidentka: Moldavsko zůstane prozápadní i přes energetické vydírání Ruska

Moldavsko si zachová prozápadní směřování navzdory současnému energetickému vydírání ze strany Moskvy. Podle agentury AP to dnes při návštěvě Bukurešti uvedla moldavská prezidentka Maia Sanduová. Národnostně a jazykově spřízněnému Rumunsku poděkovala za dodávky energií, které zčásti kompenzují výpadky při dodávkách z Ruska a Ukrajiny.

„Chci, aby všichni věděli, že Moldavsko se rozhodlo být svobodné a pokračovat na své evropské cestě bez ohledu na okolnosti,“ řekla Sanduová v projevu v rumunskému parlamentu. „Jsme ochotni zaplatit cenu za naši svobodu,“ dodala.

Moldavsko prochází nejhlubší energetickou krizí od vyhlášení nezávislosti v roce 1991. Ceny energií pro domácnosti se za poslední rok zvýšily šestkrát. „Moldavské rodiny nyní vynakládají 75 procent svých příjmů na energie,“ uvedla Sanduová. „Hrozí nám, že budeme nadcházející zimu bez plynu a bez elektřiny,“ řekla.

Z hlediska zemního plynu je malá země vklíněná mezi Rumunsko a Ukrajinu zcela závislá na ruské společnosti Gazprom. Ta na začátku října pohrozila, že kvůli nezaplaceným platbám zcela zastaví dodávky plynu někdejší sovětské republice, která nyní usiluje o příklon k Západu. Již předtím ruská plynárenská společnost dodávky do Moldavska výrazně snížila.

Téměř současně s projevem Sanduové úřady proruského separatistického regionu Podněstří oznámily, že sníží dodávky elektřiny z elektrárny Cuciurgan do Moldavska na méně než čtvrtinu. Podněsterská elektrárna zajišťovala přibližně 70 procent spotřeby elektřiny v hlavním městě Kišiněvě.

Moldavská vláda je nyní nucena sáhnout k drastickým energetickým úsporám, jedno ze zasedání kabinetu se konalo dokonce za tmy. Podle moldavských médií je nyní v zemi kvůli prudkému nárůstu poptávky nedostatek svíček a olejových lamp, připomíná agentura APA.

Rumunský premiér Nicolae Ciuca podle místních médií po setkání Sanduovou ujistil o pokračující rumunské podpoře Moldavska, včetně elektřiny, zemního plynu, palivového dříví a topného oleje.

Moldavské úřady se zpočátku energetické krize snažily nakupovat elektřinu od válkou zmítané Ukrajiny, která však byla po ruském masivním ostřelování své energetické infrastruktury z posledních týdnů nucena zásobování Moldavska ukončit. V současné době Moldavsko odebírá elektřinu především z Rumunska, které je však podle expertů schopné krýt jen zhruba 30 procent moldavské spotřeby.

Sanduová v projevu také obvinila proruské politické síly v Moldavsku, že „cynicky využívají těžkostí lidí a nespokojenosti (...), aby vyvolaly chaos a odvrátily nás od naší evropské cesty“. Učinila tak se zjevným odkazem na moldavského oligarchu Ilana Šora, jehož strana v Kišiněvě již řadu dní organizuje protesty proti současné prozápadní vládě.

Zelenskyj: Ruské útoky poškodily 40 procent energetické infrastruktury

Ruské útoky poškodily 40 procent ukrajinské energetické infrastruktury a země potřebuje pomoc Evropské unie, apeloval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při dnešním setkání s eurokomisařkou pro energetiku Kadri Simsonovou. Terčem ruských raket, střel a dronů se staly především tepelné a vodní elektrárny a teplárny, a tak Ukrajina musela pozastavit vývoz elektřiny do EU.

„Věřím, že všechno opravíme a v klidnější době, až se stabilizuje situace v našem energetickém systému, budeme pokračovat ve vývozu elektřiny do Evropy,“ zdůraznil Zelenskyj podle listu Ukrajinska pravda.

Šéf státu podrobně vysvětlil, co Ukrajina potřebuje pro obnovu energetické infrastruktury, a vyzval Evropskou komisi, aby sehrála roli koordinátora pomoci členských států unie. Navrhl vytvořit obdobnou platformu, jaká vznikla mezi partnerskými státy poskytujícími Ukrajině vojenskou pomoc. „Problém s energetikou jde nyní ruku v ruce s finanční krizí a nedostatkem zbraní, a proto by měla vzniknout taková platforma,“ dodal Zelenskyj.

Zvláštní pozornost byla při jednání podle kanceláře Zelenského věnována dalšímu posílení energetických sankcí proti Rusku. Ukrajinský prezident vybídl k stropování cen ruského plynu a také k omezení dodávek ruského zkapalněného plynu do EU v rámci příštího balíku protiruských sankcí.

Simsonová dnes přicestovala do Kyjeva po dalším ostřelování ukrajinských energetických objektů ruskými raketami a hovořila o nezbytnosti zvýšit podporu ukrajinské energetice, dodala Ukrajinska pravda. Připomněla, že po ruských útocích z 10. a 11. října Zelenskyj hovořil o poškození asi 30 procent energetické infrastruktury země. Poté následovalo ještě několik dalších ruských útoků, naposledy ráno 31. října.

V Kyjevě od 2. listopadu úplně přestanou jezdit trolejbusy, oznámil dnes starosta Vitalij Kličko s tím, že je nahradí autobusy. Je to nezbytné, aby se snížila zátěž kladená na energetický systém metropole. Autobusy se začaly objevovat na trolejbusových linkách od 20. října, ale od středy se trolejbusy zastaví úplně, poznamenala ruská redakce BBC a dodala, že loni v Kyjevě trolejbusy jezdily na pěti desítkách linek.

Macron slíbil Zelenskému prostředky protivzdušné obrany a obnovu infrastruktury

Francie je plně odhodlána co nejdříve zvýšit svou vojenskou podporu Ukrajině a zemi napadené Ruskem pošle další prostředky protivzdušné obrany. Po telefonátu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským to dnes oznámil Elysejský palác. Paříž rovněž slíbila, že Ukrajině ještě před nadcházející zimou pomůže s opravami vodovodní a energetické infrastruktury, které poničily ruské útoky. Zelenskyj na twitteru Macronovi poděkoval za „neochvějnou podporu“.

Státníci se dohodli na uspořádání mezinárodní konference o pomoci Ukrajině, která se sejde 13. prosince v Paříži. O den dříve se ve městě uskuteční dvoustranná konference s cílem zapojit do obnovy francouzské podniky, píše palác.

V souvislosti s odstoupením Moskvy od dohody o vývozu ukrajinského obilí Macron „odsoudil jednostranné rozhodnutí Ruska, které opět podkopává celosvětovou potravinovou bezpečnost“. Rusko o víkendu oznámilo, že pozastavuje svoji účast v takzvané obilné dohodě, která i přes ruskou agresi vůči Ukrajině v létě umožnila obnovit zastavený export obilí přes Černé moře. Plavba lodí s nákladem obilovin nicméně v pondělí pokračovala.

Prezidenti podle prohlášení jednali také o situaci v Záporožské jaderné elektrárně nebo o obviněních Moskvy, že Kyjev připravuje „špinavou jadernou bombu“. Macron ocenil konstruktivní a transparentní přístup Kyjeva, který „umožnil neprodlené vyslání mise MAAE (Mezinárodní agentura pro atomovou energii) na místo, aby prokázal, že Ukrajina plně dodržuje dohodu o zárukách a vyloučil nepodložená obvinění“.

„Mimořádně důležitý a produktivní rozhovor s prezidentem Francie Emmanuelem Macronem. Konkrétní rozhodnutí o posílení obranyschopnosti Ukrajiny. Konkrétní iniciativy k obnově zničené energetické infrastruktury. Děkuji Vám, příteli, za Vaši neochvějnou podporu,“ napsal Zelenskyj.

Rusko od začátku října podniká masivní útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Podle Kyjeva útoky vyřadily z provozu zhruba třetinu této infrastruktury. V pondělí se v Kyjevě na 350 tisíc domácností potýkalo s výpadkem elektřiny, v asi 80 procentech domácností netekla voda. Podobné problémy mají i další města.

Ukrajina se obává, že Rusko nasadí balistické střely, které mu dodá Írán

Rusko čeká na dodávku dalších zbraní z Íránu včetně balistických raket, uvedla americká stanice CNN s odvoláním na nejmenované západní představitele. Mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat podle serveru Ukrajinska pravda novinářům řekl, že jeden typ raket bude mít dolet 300 kilometrů a druhý 700 kilometrů a že Ukrajina nemá efektivní prostředky, jak se jim bránit. Rusko začalo Íránu na základě výměny dodávat ropné produkty, uvedl dnes podle agentury Interfax ruský vicepremiér Alexander Novak, neupřesnil ale, o jakou výměnu jde.

Írán se podle informací CNN chystá Rusku poslat 1000 dalších kusů zbraní, mezi nimiž budou kromě útočných dronů také balistické rakety krátkého doletu země-země. Dodávka je bedlivě sledována, protože to bude poprvé, kdy Írán vyšle Rusku pokročilé a přesné střely, podotkla stanice.

Mluvčí ukrajinských vzdušných sil Ihnat řekl, že Ukrajina se těmto střelám bude bránit jen stěží. "Teoreticky je možné je sestřelit, ale fakticky to bude velmi těžké pomocí těch prostředků, které máme v arzenálu. Máme prostředky protivzdušné obrany, ale ne protiraketové obrany," vysvětlil.

"Nejspíše budou dodány do míst severně od Ukrajiny, odkud je bude možné odpalovat tak, aby ohrožovaly celou Ukrajinu. Jedna raketa má dolet 300 kilometrů a druhá 700 kilometrů," sdělil také Ihnat. Upřesnil, že zřejmě půjde o rakety Iskander-M, které sice Rusko má ve svém arzenálu, ale už jen ve velmi omezeném množství. Ukrajinská protivzdušná obrana podle něj neumí sestřelit právě rakety Iskander, nadzvukové střely Oniks a hypersonické rakety Kinžal.

Ruský vicepremiér Novak, který má na starosti energetické otázky, sdělil, že Rusko zahájilo dodávky ropných produktů do Íránu a že v budoucnu se chystá obchodní výměnu ještě rozšířit. "Už byly zahájeny výměnné dodávky ropných produktů a dohodli jsme se na rozšíření seznamu," sdělil novinářům po schůzce rusko-íránské mezivládní komise. Za co ropné produkty Rusko vymění, není jasné. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden varoval, že se Rusko výměnou za dodávku zbraní chystá Teherán podpořit v rozvoji jeho jaderného programu.

Poslední dodávka íránských zbraní Rusku obsahovala asi 450 dronů, sdělily CNN její zdroje. Teherán i Moskva dodávky íránských dronů pro ruskou válku na Ukrajině popírají. Ukrajina uvádí, že její síly sestřelily asi 300 íránských bezpilotních letounů.

Z ukrajinských přístavů vypluly další tří lodě s potravinami

Z ukrajinských přístavů dnes okolo poledne místního času vypluly další tři lodě se zemědělskými produkty. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na koordinační centrum, které zaštiťuje plavbu lodí převážejících obilí a další potraviny přes Černé moře. Už v pondělí opustilo ukrajinské přístavy 12 lodí, přestože Rusko o víkendu oznámilo, že pozastavuje svoji účast v dohodě, která i přes ruskou agresi vůči Ukrajině v létě umožnila obnovit zastavený export obilí přes Černé moře.

Pokračující vývoz obilí z Ukrajiny se snaží Kyjev zajistit společně s Tureckem a OSN, které se také podílejí na chodu koordinačního centra sídlícího v Istanbulu. Centrum dnes podle Reuters uvedlo, že s plavbou tří dnes vypravených lodí souhlasili ukrajinská a turecká delegace i zástupci OSN, a že ruská delegace o ní byla informována.

Koordinátor OSN pro černomořskou obilnou iniciativu Amir Abdulla pokračuje ve vyjednávání se všemi stranami dohod a snaží se je přesvědčit k návratu k plné účasti na obilné iniciativě, sdělilo také centrum.

Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu dnes uvedl, že aby mohl vývoz pokračovat, musejí být vyřešeny určité problémy, a připomněl v této souvislosti problém s vývozem ruského obilí a hnojiv. Rusko už v minulých měsících obilnou dohodu kritizovalo a tvrdilo, že její část týkající se usnadnění exportu ruských hnojiv a potravin se nedodržovala. V sobotu pak oznámilo, že účast pozastavuje kvůli útoku, který podle něj Ukrajina provedla na ruskou Černomořskou flotilu v přístavu Sevastopol.

Ukrajinský prezident Zelenskyj hovořil s francouzským prezidentem Emanulem Macronem. 

Rusko ještě neví, zda opraví poškozené plynovody Nord Stream, řekl mluvčí Kremlu

Rusko se zatím nerozhodlo, zda opraví dvě poškozená plynovodní potrubí Nord Stream, sdělil dnes podle agentury TASS mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Mluvčí zároveň zopakoval obvinění, s nímž Moskva přišla o víkendu, že za poškozením potrubí ze září stojí Británie a že britští odborníci se zapojili také do sobotního útoku na ruské lodě na nelegálně anektovaném poloostrově Krym. Londýn obě ruská tvrzení už o víkendu popřel.

„Rozhodnout o tom musí odborníci. Zatím v tomto ohledu nebylo žádné rozhodnutí přijato,“ odpověděl mluvčí Kremlu na otázku, zda Rusko bude opravovat poškozené potrubí.