Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

USA nikdy neuznají územní nároky Ruska na Ukrajině, řekl Biden

Spojené státy nikdy neuznají územní nároky Ruska na Ukrajině. Podle agentury Reuters to dnes řekl americký prezident Joe Biden v souvislosti s Kremlem ohlášenou anexí dalších ukrajinských oblastí. Hlasování o připojení k Rusku, která se v těchto regionech uskutečnila v posledních dnech, Biden označil za "naprostý podvod" zinscenovaný Moskvou.

Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov dnes potvrdil, že při páteční ceremonii v Kremlu budou k Rusku připojeny čtyři ukrajinské oblasti, kde se v uplynulých dnech konala referenda o tomto kroku. Jde o mezinárodně neuznávanou Doněckou a Luhanskou lidovou republiku a také o Chersonskou a Záporožskou oblast. Rusko již na jaře 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym.

"Spojené státy, a to chci říci zcela jasně, nikdy, nikdy, nikdy neuznají nároky Ruska na svrchované území Ukrajiny," řekl Biden po setkání s představiteli tichomořských ostrovů.

Kyjev a Západ daly již dříve najevo, že plebiscity narychlo zorganizované Moskvou dosazenými úřady ani anexi okupovaných ukrajinských území uznat nehodlají. USA zároveň spolupracují se svými spojenci na sankcích, které by mohly být uvaleny na Rusko v případě další anexe ukrajinského území. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes varoval, že Ukrajina na pokus Ruska zmocnit se další části jejího území zareaguje "velmi tvrdě".

Putin označil poškození plynovodů Nord Stream za "mezinárodní terorismus"

Poškození plynovodů Nord Stream je "aktem mezinárodního terorismu", uvedl dnes podle prohlášení Kremlu ruský prezident Vladimir Putin v telefonátu se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem. Turecký prezident na šéfa Kremlu naléhal, aby podnikl kroky ke snížení napětí ohledně Ukrajiny, píše agentura Reuters.

"Rusko tuto záležitost předkládá k naléhavému projednání v Radě bezpečnosti OSN," píše se v prohlášení Kremlu ohledně poškození plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2. Tento týden se objevily zprávy o nových problémech s plynovody vedoucími z Ruska do Německa - dánské a švédské úřady informovaly o únicích z plynovodů. Podle Evropské unie i politiků z jednotlivých evropských zemí stojí za jejich poškozením úmyslné útoky.

Rusko už dříve odmítlo, že by bylo za škody zodpovědné. Kreml označil za "absurdní" obvinění Ukrajiny, že Moskva ničí svou infrastrukturu, aby prohloubila energetickou krizi v Evropě a vyvolala na Západě před zimou paniku, napsala agentura DPA.

Putin dále Erdoganovi řekl, že je třeba realizovat istanbulskou úmluvu o vývozu obilí z ukrajinských černomořských přístavů jako celek - tedy, že je třeba odstranit překážky pro dodávky potravin a hnojiv na světové trhy z Ruska, vyplývá z prohlášení Kremlu.

Erdogan v tomto ohledu vyzval ruského vůdce, aby dohodu o vývozu obilí prodloužil. Úmluva dojednaná mezi OSN, Tureckem, Ukrajinou a Ruskem vyprší podle Reuters v listopadu a může být prodloužena, pokud její signatáři budou souhlasit.

Turecký prezident podle prohlášení své kanceláře rovněž zmínil plány Moskvy na anexi ukrajinských regionů, s čímž Ankara nesouhlasí. Požádal Putina, aby dal šanci mírovým jednáním.

Kreml plánuje na páteční ceremonii připojit k Rusku mezinárodně neuznávanou Doněckou a Luhanskou lidovou republiku (DNR a LNR) na východě Ukrajiny a také Chersonskou a Záporožskou oblast, jejichž části ruské invazní síly okupují. Tamní Moskvou dosazené úřady narychlo uspořádaly hlasování o připojení k Rusku, která Západ a Kyjev označuje za zfalšovaná a odmítá uznat i Ruskou anexi ukrajinských území.

Turecko udržuje blízké vztahy s Moskvou i s Kyjevem.

Putin uznal, že během mobilizace došlo k chybám. Vyzval k jejich nápravě

Ruský prezident Vladimir Putin dnes vyzval k nápravě chyb, které se staly během mobilizace. Na poradě s představiteli ruské Bezpečnostní rady uvedl, že je nutné zaměřit se na případy, kdy úřady nesprávně povolaly do zbraně například chronicky nemocné nebo muže, kteří přesáhli branný věk. Informovala o tom agentura Interfax.

"Pokud došlo k chybě, je nutné ji napravit a zajistit návrat domů těch, kdo byli povoláni bez řádného odůvodnění," sdělil Putin, který minulý týden ve středu ohlásil částečnou mobilizaci. Podle ministra obrany Sergeje Šojgua chce Rusko do zbraně povolat 300 tisíc rezervistů. Některá nezávislá ruská média mezitím napsala, že se Moskva snaží zmobilizovat přes milion lidí.

Putin dnes také zopakoval, že mobilizace se vztahuje především na lidi, kteří jsou uvedeni jako záložníci a mají požadovanou zkušenost z armády. Sdělil, že mobilizovaní musejí projít výcvikem.

Ruské ministerstvo obrany dnes kromě toho podle agentury Interfax uvedlo, že jednotky tvořené mobilizovanými a dobrovolníky budou po přípravě plnit úkoly zaměřené na obranu ukrajinských území, které jsou pod kontrolou ruských sil.

Stovky dětí z Ukrajiny uvázly na letních táborech na území pod ruskou kontrolou

Asi tři sta dětí z ukrajinské Charkovské oblasti uvázlo na letních táborech na územích pod ruskou kontrolou, uvádějí podle agentury AP ukrajinští představitelé a rodiče dětí. Ruská okupační správa v ukrajinském Izjumu a v dalších městech, která byla donedávna pod kontrolou ruských sil, propagovala bezplatné tábory jako možnost, jak si děti mohou odpočinout od války. Organizátoři táborů ale nyní odmítají děti vrátit jejich rodičům.

Koncem srpna odvezl děti z Izjumu na tábor konvoj autobusů. Děti se měly vrátit domů před začátkem školního roku. Jenže Izjum stejně jako mnohá další místa dobyly začátkem září ukrajinské síly a donutily Rusy k neorganizovanému ústupu. Organizátoři táborů nyní tvrdí, že je pro děti na územích pod kontrolou Kyjeva příliš nebezpečno.

Rodiče, kteří poslali děti na tábory, mají obavy, že na ně bude pohlíženo jako na kolaboranty, kteří propůjčili děti nepříteli. "Jsme jenom lidi. Nikdy bychom nemohli dopřát dětem dovolenou u moře a tohle se nám zdálo jako příležitost," sdělil AP muž z Izjumu, jehož devítileté dítě je jedno z těch, které se nevrátily z tábora.

Jedné z matek se podařilo dojet stopem do Záporoží, kde získala povolení vjet na území pod kontrolou ruských sil. Dál stopovala přes poloostrov Krym až do ruského Gelendžiku na pobřeží Černého moře, kde do dneška zůstává mnoho ukrajinských dětí. V Gelendžiku nalezla svoji dceru. Táboroví organizátoři ale odmítali dceru matce předat a říkali, že jí nedovolí, aby si dítě odvezla na Ukrajinu. Matka tedy slíbila, že s dcerou zůstane v Rusku, nakonec se ale oběma podařilo přes Ruskem okupovaná území a válečnou zónu dostat zpět na Ukrajinu.

Většina z rodičů je čas od času s dětmi v kontaktu díky satelitním internetovým hotspotům, které zajistila ukrajinská vláda poté, co byla v místech bojů zničena nebo poškozena telekomunikační infrastruktura. Podle odhadů rodičů jejich dětem nic zásadního nechybí - mají jídlo, oblečení i přístřeší. Učí se podle ruských osnov. Jsou ale odtržené od rodin, což je těžké zejména pro ty mladší.

Mluvčí Mezinárodního výboru Červeného kříže Jason Straziuso vyzval rodiče, aby své děti nahlásili jako pohřešované. "Sjednocení rodin je z humanitárního pohledu stejně důležité jako zajištění jídla, přístřeší nebo vody. V situaci ozbrojeného konfliktu je sjednocení zakotveno v mezinárodním právu," uvedl Straziuso.

O případech dětí, které uvázly na táborech, je podle představitele ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajla Podoljaka známo také v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny, která leží vedle anektovaného Krymu. Podoljak ale uvedl, že neví, o kolik dětí jde.

Polsko uvalilo sankce na exportní divizi ruského Gazpromu

Polsko uvalilo sankce na firmu Gazprom Export, která je exportní divizi ruské státní plynárenské společnosti Gazprom. Oznámilo to dnes polské ministerstvo vnitra. Součástí těchto sankcí je zmrazení aktiv firmy Gazprom Export, napsala agentura Reuters.

"Aktivity firmy Gazprom Export mají strategický význam pro vládu Ruské federace," upozornilo ministerstvo.

Polsko v dubnu kvůli válce na Ukrajině uvalilo sankce na 15 ruských oligarchů a 35 podniků, včetně plynárenského gigantu Gazprom. Ten ve stejnou dobu zastavil dodávky plynu do Polska, což zdůvodnil tím, že Varšava odmítla jeho požadavek na platby v rublech.

Situace kolem dodávek ruského plynu do Evropy se zkomplikovala, když Rusko v únoru zahájilo útok na Ukrajinu. Ceny plynu v Evropě letos kvůli omezování dodávek z Ruska výrazně vzrostly, což vedlo i k prudkému zdražování elektřiny.

Ruské anexe na Ukrajině ohrožují naději na mír v regionu, řekl šéf OSN

Generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres dnes řekl, že anexe nemají v moderním světě místo. Reagoval tak na prohlášení Kremlu, který dnes potvrdil, že při páteční ceremonii budou k Rusku připojeny čtyři ukrajinské oblasti. Anexe podle Guterrese ohrožují naději na mír v regionu, píše agentura Reuters.

"Rozhodnutí pokračovat v procesu anexe Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti na Ukrajině nemá žádnou právní hodnotu a je odsouzeníhodné," řekl Guterres.

Anexe je podle šéfa OSN "nebezpečnou eskalací", která v moderním světě nemá místo.

Západ se snaží v postsovětském prostoru vyvolat další konflikty, tvrdí Putin

Západ se snaží vyvolat na území Společenství nezávislých států (SNS) další konflikty, které by se přidaly k tomu na Ukrajině, prohlásil dnes podle agentury TASS ruský prezident Vladimir Putin. Na virtuální schůzce se šéfy rozvědek zemí SNS, mezi něž patří devět postsovětských států, také označil válku na Ukrajině za výsledek rozpadu Sovětského svazu.

"Víme, že na Západě se už připravují scénáře, jak vyvolat nové konflikty na území SNS," sdělil Putin. Dodal, že "geopolitičtí protivníci" Ruska jsou připraveni "rozpoutat krvavou válku" v jakékoli zemi.

"Stačí se podívat na to, co se nyní děje mezi Ruskem a Ukrajinou a na hranicích některých dalších států SNS. Všechno to je samozřejmě výsledek rozpadu Sovětského svazu," řekl také šéf Kremlu.

Rusko v únoru zahájilo invazi na Ukrajinu, kde od té doby padly už tisíce vojáků a zemřely tisíce civilistů. Ruská agrese zdecimovala ukrajinská města a vážně poškodila ukrajinskou infrastrukturu. Putin ale invazi vysvětluje jako vynucenou reakci na nebezpečí, které pro Rusko údajně představovala "Západem ovládaná" Ukrajina.

SNS vzniklo v roce 1991 jako volný svazek postsovětských států. Vedle Ruska k němu patří Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Moldavsko, Tádžikistán a Uzbekistán. Ukrajina přístupovou smlouvu nikdy neratifikovala.

Moskva: Zvažuje se obnovení inspekcí v rámci dohody o strategických zbraních

Možnost obnovení inspekcí v rámci klíčové rusko-americké dohody o omezení strategických jaderných zbraní se zvažuje a Moskva vede s Washingtonem v tomto ohledu dialog. Novinářům to dnes podle agentury TASS řekla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Inspekce byly přerušeny od roku 2020, původně v důsledku pandemie covidu-19, poznamenala agentura Reuters.

Obě země podle Zacharovové jednají především o dvoustranné poradní komisi v rámci dohody zvané Nový START. "V současné době se zkoumají možnosti, jak uspořádat osobní jednání," uvedla mluvčí ruské diplomacie.

Dohodu zvanou Nový START Moskva a Washington prodloužily letos v únoru, platit má do roku 2026. Smlouva, kterou v Praze v roce 2010 podepsali tehdejší prezidenti Spojených států a Ruska Barack Obama a Dmitrij Medveděv, omezuje počet jaderných hlavic i jejich nosičů. Popisuje rovněž podmínky ověřování a inspekce jaderných zbraní druhé strany.

Je to jedna z mála významných diplomatických dohod, které mezi Moskvou a Washingtonem zůstávají v platnosti i v době, kdy se vztahy obou zemí dostaly kvůli ruské invazi na Ukrajině na úplné dno, podotkl Reuters.

Exportérům má s dopady války na Ukrajině pomoci program státních záruk za investiční úvěry nebo půjčky na pracovní kapitál. Sněmovna to schválila. Podrobnosti čtěte tady.

Zelenskyj varoval Rusko před tvrdou reakcí, pokud anektuje další území Ukrajiny

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes varoval, že Ukrajina zareaguje "velmi tvrdě" na pokus Ruska anektovat další části jejího území. Moskva v minulých dnech zorganizovala ve čtyřech regionech Ukrajiny obsazených ruskými silami hlasování o jejich připojení k Rusku. Tato hlasování, v nichž se podle Moskvy většina lidí vyslovila pro sjednocení s Ruskem, Kyjev ani Západ neuznává, považuje je za nezákonná a označuje je za "pseudoreferenda".

Zelenskyj dnes podle prohlášení zveřejněného ukrajinskou prezidentskou kanceláří mluvil o hlasováních zorganizovaných pod nátlakem Moskvy s italským premiérem Mariem Draghim. "Jsou bezcenná a realitu nezmění. Celistvost Ukrajiny bude obnovena," uvedl v rozhovoru s italským premiérem Zelenskyj.

"Naše reakce na uznání výsledků ze strany Ruska bude velmi tvrdá," upozornil také ukrajinský prezident.

Zveřejněné prohlášení se nezmiňuje o ceremonii, při níž se v pátek Kremlu ruští představitelé chystají oznámit připojení ukrajinských území a zdůvodnit ho výsledkem pseudoreferend. O připojení k Rusku pod taktovkou Moskvy hlasovali lidé od pátku do úterý v mezinárodně neuznávané Doněcké a Luhanské lidové republice (DNR a LNR) na východě Ukrajiny a také v Rusy okupovaných částech Chersonské a Záporožské oblasti na jihu Ukrajiny.

Hlasování opakovaně provázely zprávy o nucené účasti a dalších volebních podvodech. Ruskem ovládnuté ukrajinské oblasti navíc v uplynulých měsících kvůli válce opustila značná část jejich obyvatel.

Papež tvrdí, že Moskvě předal požadavky Ukrajinců na osvobození zajatců

Papež František tvrdí, že se zapojil do jednání o výměně zajatců mezi Ukrajinou a Ruskem a že Moskvě předal požadavky ukrajinské strany. Papež to řekl při setkání s jezuity z ruské oblasti, o kterém dnes informovala revue La Civiltà Cattolica. Na seznamu, který mu předal ukrajinský představitel, bylo podle papeže 300 jmen. Moskva jich na konci září nakonec osvobodila zhruba 200, uvedla agentura AFP.

Papež v rozhovoru se svými souvěrci řekl, že ho navštívil ukrajinský vojenský představitel, který se zabývá výměnou zajatců, a přinesl mu seznam 300 jmen se žádostí o pomoc při jednání o výměně. "Hned jsem zavolal ruskému velvyslanci, abych zjistil, zda by bylo možné něco udělat a uspíšit výměnu zajatců," řekl papež, který ale neuvedl datum setkání.

Kyjev 22. září informoval, že mu Moskva předala 215 zajatců, mezi kterými byli také obránci Mariupolu. Kyjev na oplátku propustil 55 ruských nebo proruských zajatců a oligarchu blízkého Putinovi Viktora Medvedčuka. Ke zprostředkování výměny zajatců se přihlásilo i Turecko.

Jezuity působící v Rusku, Bělorusku a Kyrgyzstánu, se kterými se setkal v Kazachstánu v polovině září, papež vyzval, aby se snažili o osvobození "srdce od nenávisti". Poukázal na to, že od začátku konfliktu mluvil o utrpení Ukrajiny. Podle hlavy katolické církve ale válkou trpí oba národy, Ukrajinci i Rusové.

"Opravdovou obětí každého konfliktu jsou obyčejní lidé, kteří na vlastní kůži zakoušejí válečný běs," řekl papež. Dodal také, že zatím nemá v plánu navštívit Kyjev, ačkoliv o tom uvažoval. Cestu zcela nevyloučil. "Ale uvidíme někdy později," řekl.

Lipavský: Plánované ohlášení anexe ukrajinských území je naprosto nepřijatelné

Český ministr zahraničí Jan Lipavský považuje plánované ruské ohlášení anexe dalších ukrajinských území za naprosto nepřijatelné. Celý proces byl zfalšovaný, bez jakékoli legitimity, řekl dnes novinářům při návštěvě Kosova.

Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov dnes potvrdil, že při páteční ceremonii v Kremlu budou k Rusku připojeny čtyři ukrajinské oblasti, kde se v uplynulých dnech konala hlasování o jejich připojení k Rusku. Kyjev a Západ tato referenda neuznávají a nehodlají uznat ani anexi okupovaných ukrajinských území. Podle agentury Reuters se Putin chytá oficiálně anektovat přibližně 15 procent celkové rozlohy Ukrajiny.

"Je to naprosto nepřijatelné. Odmítáme takovouto jednostrannou anexi, která proběhla na základě zcela zfalšovaného procesu, bez jakékoli legitimity. Podle mě ani nemá smysl mluvit o pseudoreferendech, protože to byla opravdu divadelní hra," uvedl Lipavský.

"Nadále se jedná o území Ukrajiny. Ukrajina má právo spravovat toto území," poznamenal šéf české diplomacie a vyzval Ruskou federaci, aby ukončila veškeré válečné aktivity a stáhla se z Ukrajiny.

Podle Lipavského je třeba postupovat jednotně na evropské úrovni a přijmout další balík protiruských sankcí. "V tuto chvíli se domlouvá, jeho obsah nicméně ještě není úplně dotažen do konce," dodal ministr.

Rusko již na jaře 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a podpořilo povstání separatistů v Donbasu na východě Ukrajiny, kde vznikly Doněcká a Luhanská lidová republika (DNR a LNR). Ty Moskva oficiálně uznala až letos v únoru v předvečer zahájení ruské invaze na Ukrajinu.

V Moskvě se nyní nacházejí vůdcové DNR a LNR a okupovaných částí Chersonské a Záporožské oblasti, aby podle vlastního vyjádření dokončili připojení těchto Moskvou okupovaných či ovládaných území k Rusku.

Finsko v pátek uzavírá hranice pro ruské turisty, oznámil finský ministr zahraničí. Výjimky se budou týkat práce, studia či návštěvy rodiny.

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekret, kterým zmocňuje vládu k zákazu tranzitu kamionů z některých západních zemí přes ruské území.

V Kremlu v pátek ohlásí anexi dalších ukrajinských území

Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov dnes potvrdil, že při páteční ceremonii v Kremlu budou k Rusku připojeny čtyři ukrajinské oblasti, kde se v uplynulých dnech konala hlasování o jejich připojení k Rusku. Kyjev a Západ tato referenda neuznávají a nehodlají uznat ani anexi okupovaných ukrajinských území. Podle agentury Reuters se Putin chytá oficiálně anektovat přibližně 15 procent celkové rozlohy Ukrajiny.

„Všechna čtyři, všechna území, kde se konala referenda a kde podali ruské straně příslušnou žádost,“ odpověděl Peskov podle agentury TASS na otázku, zda v pátek budou smlouvy o připojení k Rusku podepsány se všemi čtyřmi regiony, anebo jen s částí z nich. Jde o mezinárodně neuznávanou Doněckou a Luhanskou lidovou republiku (DNR a LNR) na východě Ukrajiny a také o Chersonskou a Záporožskou oblast na jihu Ukrajiny.

Ceremonie v Kremlu se uskuteční v 15:00 moskevského času (14:00 středoevropského letního času), upřesnil Peskov podle agentury Reuters. Na tento termín dostali pozvánku do Kremlu také ruští poslanci. Podle deníku Kommersant je naplánováno vystoupení hlavy státu před oběma komorami parlamentu a budou slavnostně podepsány dohody o připojení čtyř oblastí k Rusku.

Rusko již na jaře 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a podpořilo povstání separatistů v Donbasu na východě Ukrajiny, kde vznikly DNR a LNR. Ty Moskva oficiálně uznala až letos v únoru v předvečer zahájení ruské invaze na Ukrajinu.

V Moskvě se nyní nacházejí vůdcové DNR a LNR a okupovaných částí Chersonské a Záporožské oblasti, aby podle vlastního vyjádření dokončili připojení těchto Moskvou okupovaných či ovládaných území k Rusku.