Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Rusové si v červnu poslali na účty v cizině rekordní množství dolarů

Rusové v červnu převedli do zahraničních bank rekordní množství deviz přinejmenším od roku 2018, odkdy centrální banka tento statistický údaj zveřejňuje, upozornil dnes server RBK. Jde o 266,1 miliardy rublů, což v přepočtu podle průměrného kurzu znamená 4,7 miliardy dolarů (asi 114,8 miliardy Kč) za jediný měsíc, dodal web.

Převod peněz do ciziny urychlilo zmírnění omezení, které na tyto převody uvalila centrální banka, jakož i skutečnost, že ruské banky si začaly účtovat provize za devizy na účtech v Rusku. Oproti květnu se objem převedených prostředků více než ztrojnásobil, v květnu byl na úrovni 1,5 miliardy dolarů. Podobné prudké zvýšení převodů do cizích bank bylo na počátku ruské invaze na Ukrajinu, v únoru šlo o 4,3 miliardy dolarů.

Celkem ruské domácnosti měly k 1. červenci podle této statistiky v zahraničních bankách v přepočtu 44,7 miliardy dolarů (více než bilion Kč), přičemž v červnu se tato suma zvýšila o 11,6 procenta, oproti čtyřem procentům v květnu.

Ředitel Gazprombank Private Banking Jegor Susin si vývoj vysvětluje jako důsledek dvou faktorů: na ruském trhu je přebytek cizích měn v bezhotovostní podobě, a tak podmínky pro střádání v dolarech a eurech uvnitř Ruska nejsou výhodné. A za druhé centrální banka zmírnila omezení pro převody peněz na vlastní účty v cizině, které zavedla počátkem března.

Tehdy ruským bankám zakázala převádět peníze do bank v "nikoliv přátelských zemích", které v reakci na ruskou invazi na Ukrajiny zavedly proti Rusku sankce, a také zavedla limity pro převody peněz ruskými občany do ciziny. Tato opatření postupně zmírňovala, od 1. července si tak mohou Rusové poslat na učet v cizině až milion dolarů každý měsíc.

Omezení a zákazy ale také způsobily, že během pár měsíců se ruské banky začaly potýkat s přebytkem bezhotovostních dolarů, od půlky května musely připlácet za umístění deviz na ruském trhu. Od června proto velké banky začaly od klientů požadovat provize za dolary a eura na účtech.

Jegor Krivošeja z výzkumného centra Skolkovo spojuje prudké zvětšení převodů peněz do ciziny i s tím, že část Rusů po invazi na Ukrajinu do ciziny odjela, ale peníze nadále dostávají z Ruska, od zaměstnavatelů či příbuzných. Za další faktor pokládá "karetní turistiku" poté, co se z Ruska stáhly platební systémy Visa a Mastercard. Prudce pak stoupla poptávka po platebních kartách z bank v sousedních zemích.

Rusové se podle Enerhoatomu chystají odpojit záporožskou elektrárnu

Rusové se chystají odstavit dosud fungující reaktory v Záporožské jaderné elektrárně a odpojit ji od ukrajinské sítě. Kvůli tomu již omezili přístup personálu do elektrárny, na pracoviště směli pouze zaměstnanci, kteří zajišťují provoz jaderných bloků, uvedla dnes ukrajinská státní společnost Enerhoatom, která za normálních okolností tuto největší jadernou elektrárnu v Evropě spravuje.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským přislíbil, že o situaci kolem Záporožské jaderné elektrárny bude jednat s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Podle agentury Reuters Erdogan také uvedl, že Zelenskyj požadoval, aby Rusové odminovali okolí elektrárny.

Enerhoatom v dnešním prohlášení také varoval, že Rusové, kteří elektrárnu okupují od března, zde chystají "rozsáhlou provokaci". Ve čtvrtek večer do Enerhodaru dorazil početný štáb ruských propagandistů, kteří se sešli se zástupci tajné služby FSB, a již čtvrthodinu po půlnoci Rusové od autobusového nádraží a od vypouštěcího kanálu ostřelovali okolí elektrárny. Je jasné, že to okupanti dělají proto, aby v propagandistických médiích obvinili z ostřelování ukrajinské síly, dodala společnost.

"Znovu vyzýváme mezinárodní společenství, aby co nejdříve přijalo všechna nezbytná opatření k ukončení okupace Záporožské jaderné elektrárny. V sázce je jaderná a radiační bezpečnost celého lidstva!" zdůraznil závěrem Enerhoatom.

Moskva ve čtvrtek obvinila Kyjev, že chce dnes podniknout "rozsáhlou provokaci" v Záporožské jaderné elektrárně, která by mohla vyvolat jadernou havárii. Kyjev naopak tvrdí, že provokace v podobě teroristického útoku chystá Moskva.

Boje na východě Ukrajiny pokračují, situace se zásadně nemění

Ruská armáda se opět neúspěšně pokoušela útočit v Donbasu a u Charkova na východě Ukrajiny, uvádí ukrajinský generální štáb. Z pravidelné svodky ukrajinského velení podle ruské redakce BBC vyplývá, že se situace na bojišti během uplynulých 24 hodin nijak významně nezměnila. Rusko podle odhadu ukrajinského štábu přišlo o další čtyři stovky vojáků, od začátku války, která vypukla před 177 dny, ukrajinské jednotky zabily 44.700 ruských vojáků. Americký Institut pro studium války (ISW) upozornil, že ruští velitelé ve čtvrtek poprvé od 6. července neoznámili žádné územní zisky. Tvrzení znepřátelených stran nelze ve válečných podmínkách prověřit z nezávislých zdrojů.

Charkov se dnes ráno stalo opět terčem ruského ostřelování. Ruské jednotky vystřelily nejméně pět raket, o život přišla žena, pracující ve školském zařízení jako členka ostrahy, jeden muž utrpěl zranění, napsal na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na místní úřady. Ve čtvrtek si ruské ostřelování druhého největšího ukrajinského města vyžádalo 17 životů a 42 zraněných.

Charkov patří k nejdůsledněji ostřelovaným ukrajinským městům od začátku invaze, kdy ruské síly zprvu usilovaly o proniknutí na okraj města. Nyní město leží asi 15 kilometrů od frontové linie, a tak zůstává v dostřelu většiny ruských děl a raketometů, které způsobují zkázu ve velké části města, uvedlo britské ministerstvo obrany. Ruské jednotky u Charkova pokračují v náletech a útocích nejspíše ve snaze přinutit Ukrajinu, aby ponechala významné síly na této frontě, a tak zabránit jejich nasazení do protiútoku jinde.

Hlídková loď ruské Černomořské flotily, sídlící v Sevastopolu na anektovaném ukrajinském poloostrově Krym, byla pokřtěna po zástupci velitele flotily. Kapitán Andrej Palij přišel před pěti měsíci o život v bojích o Mariupol, oznámila dnes agentura TASS. Palij se narodil v Kyjevě, v srpnu 2008 se zúčastnil krátké války Ruska proti Gruzii a později se zapojil také do ruského tažení v Sýrii.

BBC na své ruskojazyčné stránce oznámila, že z otevřených zdrojů zjistila jména 5701 ruských vojáků a důstojníků zabitých na Ukrajině. Analýza těchto údajů ukazuje, že "zvláště těžké ztráty utrpěli hodnostně nižší důstojníci, kteří přicházejí o život řádově častěji než jejich podřízení". BBC připouští, že shromážděné údaje neodrážejí reálnou úroveň ruských ztrát, ale tisíce konkrétních údajů umožňují analyzovat, co se děje s ruskou armádou po půl roce válčení. Z 5701 zabitých vojáků bylo 966, tedy 17 procent, důstojníky, a to včetně čtyř generálů a 34 plukovníků.

RTR: Biden připravuje další vojenskou pomoc pro Ukrajinu za 800 milionů dolarů

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena připravuje další vojenskou pomoc Ukrajině v hodnotě 800 milionů dolarů (19,5 miliardy korun) a mohla by ji oznámit již dnes. Agentuře Reuters to řekly tři zdroje obeznámené s touto záležitostí.

Biden by tuto pomoc schválil s využitím své prezidentské pravomoci, která šéfovi Bílého domu umožňuje povolit přesun přebytečných zbraní z amerických zásob. Reuters to uvedl s odvoláním na tři zdroje, které s ním hovořily pod podmínkou anonymity. Oznámení o pomoci by se podle nich mohlo uskutečnit již dnes, ale také by se mohlo posunout až na příští týden. Upozornily také na to, že hodnota vojenské pomoci se může před oznámením ještě změnit.

Bílý dům se k tomu odmítl vyjádřit. Washington dosud Kyjevu poslal vojenskou pomoc za miliardy dolarů.

Ruskem dosazená správa informuje o ukrajinském ostřelování Enerhodaru

Ruskem dosazená správa ukrajinské Záporožské oblasti informuje o ostřelování města Enerhodar, kde se nachází Záporožská jaderná elektrárna. Okupační úřady podle ruských tiskových agentur tvrdí, že na Enerhodar střílelo ukrajinské dělostřelectvo. Podobná prohlášení jednotlivých stran konfliktu nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Moskva a Kyjev se dnes navzájem obvinily z toho, že se chystají na provokaci v elektrárně.

Rusko a Ukrajina se zároveň v posledních dnech opakovaně vzájemně obviňovaly z ostřelování bezprostředního okolí této největší jaderné elektrárny v Evropě, kterou od března okupují ruští vojáci.

Z ukrajinského Krymu, který anektovalo Rusko, jsou hlášeny exploze. Podle Reuters se ozvaly nejméně čtyři výbuchy u letiště Belbek v Sevastopolu.

Na západě Ruska u hranic s Ukrajinou začalo hořet ve skladu munice

V ruské Belgorodské oblasti hraničící s Ukrajinou začalo dnes hořet v muničním skladu, oznámil místní gubernátor Vjačeslav Gladkov. Incident si nevyžádal mrtvé ani zraněné, úřady ale evakuují obyvatele dvou vesnic, informovala agentura TASS.

„Blízko vesnice Timonovo v Balujském okrese začal hořet sklad munice. Podle posledních zpráv na místě nejsou mrtví ani zranění,“ uvedl Gladkov. „Vedení okresu odváží obyvatele vesnic Timonovo a Soloti do bezpečné vzdálenosti,“ dodal. Příčina požáru se podle něj zjišťuje.

Uvedené vesnice leží asi 15 kilometrů od ukrajinských hranic. Ukrajinský zpravodajský portál Ukrajinska pravda zveřejnil videozáznam hořícího skladu, jeho pravost se ale podle agentury Reuters zatím nepodařilo ověřit.

Dnešní zpráva o požáru v Belgorodské oblasti přichází poté, co v úterý Moskva obvinila sabotéry ze série explozí v muničním skladě u města Džankoj na Ruskem anektovaném poloostrově Krym. Výbuchy otřásly kromě toho v úterý také leteckou základnou Hvardijske (rusky Gvardejskoje) u Simferopolu v centrální části Krymu. Výbuchy byly z poloostrova hlášeny i minulý týden, a to z ruské letecké základny Saky. Kyjev zodpovědnost za exploze na ruských leteckých základnách na Krymu oficiálně nepřiznal, naznačil ale, že za nimi stojí ukrajinské síly.

Erdogan jednal se Zelenským a šéfem OSN Guterresem o možném ukončení války na Ukrajině, uvedl turecký prezident po setkání tří lídrů ve Lvově.

Rusko v pátek chystá provokaci v Záporožské jaderné elektrárně, uvedla ukrajinská rozvědka. Elektrárnu podle ní narychlo opustili pracovníci Rosatomu.

Zelenskyj vyzval OSN k zajištění ochrany Záporožské jaderné elektrárny

Organizace spojených národů musí zajistit bezpečnost ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny a její osvobození od ruských vojsk, uvedl dnes po setkání s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Varoval, že útoky na elektrárnu by mohly mít katastrofické následky pro celý svět.

„OSN musí zajistit bezpečnost tohoto strategického objektu, jeho demilitarizaci a úplné osvobození od ruských vojáků,“ napsal Zelenskyj na sociální síti Telegram po setkání s Guterresem v ukrajinském Lvově.

„Tento vědomý teror ze strany agresora může mít globální katastrofické důsledky pro celý svět,“ zdůraznil ukrajinský prezident, který Rusko v souvislosti se Záporožskou jadernou elektrárnou viní z terorismu a jaderného vydírání.

Kyjev a Moskva se v posledních dnech vzájemně obviňují z ostřelování bezprostředního okolí elektrárny, kterou od března okupují ruští vojáci.

Guterres již dříve navrhl, aby kolem této největší evropské jaderné elektrárny vznikla demilitarizovaná zóna. Rusko návrh ale opakovaně odmítlo, podle něj v takovém případě by elektrárna mohla přijít o potřebnou ochranu. Ruské ministerstvo zahraničí dnes znovu označilo tento plán za nepřijatelný. Moskva dnes zároveň obvinila Kyjev, že chce v pátek, kdy bude Guterres stále na Ukrajině, podniknout „rozsáhlou provokaci“ v elektrárně, která by mohla vyvolat jadernou havárii.

Rusko by podle Moskvy použilo jaderné zbraně jen v případě existenčního ohrožení

Rusko se dál hodlá držet zásady nepřípustnosti ozbrojeného konfliktu mezi jadernými velmocemi, sdělil dnes podle agentury RIA Novosti zástupce ředitele tiskového oddělení ruského ministerstva zahraničí Ivan Něčajev. Rusko by použilo jaderný arzenál jedině v reakci na agresi zahrnující zbraně hromadného ničení nebo při ohrožení jeho existence, prohlásil tento představitel ruského ministerstva.

Celý článek najdete zde >>>

Ukrajinský list pátral, jak za války žijí milionáři a miliardáři: v Monaku

Před válkou Ruska proti Ukrajině, která trvá již téměř půl roku, utekli mnozí ukrajinští milionáři a miliardáři na Azurové pobřeží, kde jsou ale celému světu na očích, upozornil list Ukrajinska pravda. „Obscénní množství neslušně bohatých ukrajinských uprchlíků“ ironicky překřtil na „prapor Monako“. Videoreportáž zaznamenala již statisíce zhlédnutí.

„To, co jsme viděli, je v příkrém rozporu s tím, co Ukrajina a Ukrajinci prožívají šestý měsíc. Azurové pobřeží je jedním z oblíbených míst pro letní dovolenou světových elit. Proto je těžké pochopit, proč se ukrajinští milionáři a miliardáři, kteří svou zemi více než desetiletí oslabovali, rozhodli 'odsedět si' válku právě tady, před zraky celého světa. Světa, který nyní pomáhá Ukrajině. Zdá se, že horší antireklamu, než nejnovější modely vozů Bentley a Maybach s ukrajinskými poznávacími značkami, nelze najít,“ napsal deník v reportáži, hojně přetiskované i dalšími ukrajinskými médii.

Novináři konkrétně na jachtě zahlédli čtvrtého nejbohatšího Ukrajince Konsťantyna Ževaha (známém i v Česku v ruské podobě jména Konstantin Ževago), po kterém dosud bezvýsledně pátrá Interpol kvůli podezření z vytunelování stovek milionů dolarů z banky. Pětihvězdičkových apartmánů si užívají i příbuzní opozičního poslance, oligarchy a někdejšího šéfa fotbalového svazu Hryhorije Surkise. Deník již dříve psal, že Surkisové odjeli dva dny po ruské invazi z Ukrajiny dvěma auty do Maďarska. Ukrajinským celníkům sdělili, že nevyvážejí žádnou hotovost, u maďarských celníků přiznali skoro 18 milionů dolarů (435 milionů korun). A mys Cap Ferrat na francouzské Riviéře, kde si nejbohatší Ukrajinec Rinat Achmetov koupil někdejší palác belgického krále Leopolda II., nyní ukrajinští boháči přeměnili v místní obdobu kyjevské čtvrti prominentů a boháčů Konča-Zaspa. Během pár dnů pozorování reportéři napočítali přinejmenším desítku vil, kam vjížděla auta s ukrajinskými registračními značkami.

Francie přijala asi 100 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Část z nich si stěžuje na potíže při shánění práce a na byrokratické překážky při pokusech o založení firmy a podnikání, psal počátkem srpna francouzský list Le Figaro.

Moskva obviňuje Kyjev, že během Guterresovy návštěvy chystá provokaci

Ruské ministerstvo obrany dnes obvinilo ukrajinské ozbrojené síly, že během páteční návštěvy generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese na Ukrajině chtějí podniknout "rozsáhlou provokaci" v Záporožské jaderné elektrárně, která by mohla vést k jaderné havárii. Oznámila to ruská média. Z ostřelování největší jaderné elektrárny v Evropě, kterou od března okupují Rusové, se vzájemně obviňují obě strany. Moskva tvrdí, že případná havárie by mohla způsobit, že radioaktivní látky zasáhnou i Polsko, Německo a Slovensko, napsala agentura Reuters. Dodala, že ruská obvinění nemůže ověřit.

Jednotky ukrajinské 44. dělostřelecké brigády se chystají z pozic ve městě Nikopol 19. srpna ostřelovat elektrárnu, aby následně Kyjev mohl z katastrofy obvinit ruské ozbrojené síly, uvedl podle listu Kommersant mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov. Tvrdil, že u elektrárny nemá Rusko žádné těžké zbraně, ale pouze jednotky určené k ochraně objektu.

Kvůli ostřelování, ze kterého se od začátku srpna pravidelně obviňují obě strany, ukrajinský personál elektrárny zastavil jeden z reaktorů a snížil výkon dalších dvou, poznamenal Kommersant. Ačkoli reaktory jsou chráněné a jejich poškození v případě ostřelování je nepravděpodobné, poškození systému chlazení či úložiště vyhořelého jaderného paliva by podle ruské strany mohlo vést ke kontaminaci 5500 kilometrů čtverečních, dodal deník.

Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba dnes oznámil, že ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi mu v odpovědi na ukrajinské pozvání sdělil, že je ochoten vést delegaci MAAE do Záporožské jaderné elektrárny. "Zdůraznil jsem naléhavost mise vzhledem k ohrožení jaderné bezpečnosti, způsobenému ruskými nepřátelskými akcemi," napsal Kuleba na twitteru.

MAAE se snaží dohodnout s Ruskem a Ukrajinou vyslání delegace, která by situaci v Záporožské jaderné elektrárně prověřila na místě.

Rusko se snaží, aby útoky na Krymu vypadaly jako terorismus, uvádí ISW

Washington/Kyjev 18. srpna (ČTK) - Rusko se snaží vzbudit zdání, že údery na vojenská zařízení na ukrajinském Ruskem anektovaném Krymu jsou teroristické činy. Snaží se tím odvrátit pozornost od porušování mezinárodního práva Moskvou a podkopat výzvy k označení Ruska za stát podporující terorismus, uvedl ve svém pravidelném hodnocení války na Ukrajině americký Institut pro studium války (ISW).

"Ruští představitelé budou pravděpodobně stále častěji spojovat útoky ukrajinských partyzánů na okupovaná území s operacemi prováděnými organizacemi spojenými s islamistickým extremismem ve snaze odcizit ukrajinské partyzánské hnutí mezinárodnímu společenství," píše ISW. Útoky proti legitimním ruským vojenským jsou podle ISW legální a nic nenaznačuje tomu, že by útoky na Ukrajině vedli islamističtí extremisté.

Ruské jednotky se neúspěšně pokusily postoupit na hranicích Charkovské a Doněcké oblasti, jejich snahu komplikuje náročný lesnatý terén. Ruské síly dosáhly omezených úspěchů severozápadně od města Doněck a v blízkosti administrativní hranice Záporožské a Doněcké oblasti, píše ISW.