Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Navalnyj má sankce proti ruským oligarchům za slabé, navrhuje další jména

Vězněný ruský opoziční politik Alexej Navalnyj dnes na sociálních sítích kritizoval jako nedostatečné západní sankce uvalené na ruské oligarchy po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Na sankčním seznamu Evropské unie Navalnyj například postrádá generálního ředitele ruské plynárenské společnosti Gazprom Alexeje Millera a upozorňuje, že mezinárodním postihům se dosud vcelku úspěšně vyhýbá také jeden z nejbohatších Rusů Vladimir Potanin.

"Jsme svědky silných vyjádření lídrů, ale rozhodnutí někde váznou," napsal Navalnyj o přijímání sankcí. Západní představitelé by podle něj měli přestat s "nekonečnými" řečmi a začít jednat.

Opoziční politik se pozastavil nad tím, že ze jmen v žebříčku 200 nejbohatších Rusů sestavených ruskou verzí časopisu Forbes se jich na sankční seznamy Evropské unie, USA a Británie dostalo podle jeho zjištění jen 46. "Číslo dva není pod sankcemi. Oligarcha Potanin veřejně vychvaluje Putina a vytahuje se, že ho sankce nemusejí zajímat," napsal Navalnyj. Na Potanina, který vlastní významný podíl v metalurgické společnosti Norilsk Nickel, v červnu uvalila sankce například Británie, USA a Evropská unie ale zatím nikoliv. Na americkém sankčním seznamu Navalnyj postrádá také oligarchu Romana Abramoviče.

Vězněný opozičník mimo to upozornil, že bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv, který je hlasitým podporovatelem války na Ukrajině, se vyhnul uvalení sankcí na svoji jachtu Fotiniju tak, že ji převedl na náhodnou firmu. Obdobným způsobem dcera ruského prezidentského mluvčího Dmitrije Peskova zabezpečila svůj byt v Paříži, když ho převedla na svoji matku.

Západní země Navalnyj vyzval, aby vzaly v potaz seznam asi 6000 lidí, které jeho nová protikorupční platforma označila za podporovatele války. Kromě podnikatelů na něj Navalného spolupracovníci zařadili také stovky lidí z médií včetně regionálních novinářů nebo poslance, senátory a gubernátory.

Opoziční lídr Navalnyj pravidelně komentuje dění v Rusku a přichází s novými iniciativami, přestože je od ledna loňského roku za mřížemi. Letos v březnu byl odsouzen k devítiletému trestu za podvod a pohrdání soudem. Ještě dříve mu justice vyměřila 2,5 roku vězení kvůli porušení podmínky dřívějšího rozsudku za údajnou zpronevěru. Opoziční vůdce tvrdí, že obvinění proti němu jsou vykonstruovaná a mají za cíl zmařit jeho politické ambice.

Macron je znepokojen přítomností ruských sil v Záporožské jaderné elektrárně

Francouzský prezident Emmanuel Macron v telefonátu se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským vyjádřil znepokojení nad přítomností ruských sil v ukrajinské Záporožské jaderné elektrárně. Od elektrárny je v posledních dnech hlášeno ostřelování, z něhož se vzájemně obviňují Ukrajina i Rusko, a Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) varovala před možnou katastrofou.

Macron se v telefonátu zasadil o stažení ruských vojsk z jaderného zařízení a podpořil návrh MAAE, že do zařízení vyšle své odborníky. Oba prezidenti projednávali detaily této případné návštěvy.

Zelenskyj pak na twitteru napsal, že Macrona informoval o ruském "jaderném terorismu" v elektrárně. Zelenskyj, který označuje jednání ruských sil v souvislosti s elektrárnou za terorismus a vydírání, v pondělí vyzval světové společenství, aby nedopustilo havárii zařízení.

Prezidenti v dnešním telefonátu hovořili také o exportu ukrajinského obilí, které je nutné k zajištění světové potravinové bezpečnosti. Podle prohlášení Elysejského paláce vyjádřili spokojenost se současným ujednáním, které umožnilo obnovit vývoz obilí z ukrajinských černomořských přístavů. Přivítali, že dnes z Ukrajiny vyplulo pod záštitou OSN první plavidlo vezoucí obilí k africkému pobřeží v rámci humanitárního programu.

Ruské invazní síly obsadily Záporožskou jadernou elektrárnu na začátku března za dramatických okolností, kdy z Ukrajiny přicházely zprávy o tom, že útočící Rusové při prudkých bojích areál jaderného zařízení ostřelují. V jeho nejaderné části tehdy vypukl požár. Elektrárna je pod kontrolou ruských vojáků, její chod společně s pracovníky ruské státní energetické společnosti Rosatom stále zajišťují ukrajinští zaměstnanci.

Biden byl podle médií o ruském plánu zaútočit na Ukrajinu informován v říjnu

Špičky amerických bezpečnostních složek loni v říjnu, tedy zhruba čtyři měsíce před začátkem ruské invaze na Ukrajinu, předložily prezidentovi Joeu Bidenaovi hodnocení, že Moskva plánuje podniknout proti sousední zemi rozsáhlý útok. Napsal to dnes deník The Washington Post (WP), který vydal obsáhlý článek mapující "cestu k válce" z pohledu Spojených států. Popisuje také, jak se Washington snažil přesvědčovat spojence v Evropě včetně Kyjeva, že plnohodnotná invaze je reálnou hrozbou.

Podle informací amerického listu podezření Američanů vůči Rusku výrazně zesílilo loni v červenci, když šéf Kremlu Vladimir Putin publikoval text o "historické jednotě mezi Rusy a Ukrajinci". S blížícím se koncem léta pak byli američtí experti "čím dál více přesvědčeni", že Putin vycítil příležitost k realizaci svých ambicí. Sílícím přísunem informací od rozvědek se začal zabývat Bidenův poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan, který v říjnu svolal klíčové setkání prezidenta se špičkami armády a tajných služeb.

"Soudíme, že (Rusové) plánují provést významný strategický útok na Ukrajinu z několika směrů zároveň," řekl údajně na schůzce v Oválné pracovně nejvýše postavený americký generál Mark Milley. Kromě něj se účastnili také ministři obrany a zahraničí, ředitelka úřadu amerických výzvědných služeb (DNI) Avril Hainesová i šéf Ústřední zpravodajské služby (CIA) William Burns.

Milleyho slova se naplnila 24. února, kdy ruská armáda zaútočila na Ukrajinu ze severu, z východu a z jihu poté, co Moskva vytrvale odmítala, že by její hromadění vojsk u hranic představovalo přípravu na válku. USA předtím během podzimu opakovaně varovaly Rusko, že jakýkoli nový útok na sousední zemi by měl vážné následky. Američtí představitelé přitom veřejně trvali na tom, že Putin podle nich ještě nepřijal definitivní rozhodnutí invazi spustit.

Podle informací WP ale jediné, v čem bezpečnostní činitelé v době říjnové schůzky v Oválné pracovně neměli jistotu, byla otázka, kdy přesně Rusko zaútočí. "Americké tajné služby podle činitelů USA pronikly do vícero bodů v ruském politickém vedení, špionážním aparátu a armádě, od vysokých pater po první linii," napsal deník.

Biden byl podle něj rozhodnutý, že USA nemohou jít do konfrontace s Ruskem na vlastní pěst. Po úřadování jeho předchůdce Donalda Trumpa či po vývoji kolem amerického odchodu z Afghánistánu však "zdaleka nebylo jisté, že Biden bude schopen efektivně vést reakci Západu na rozpínavé Rusko".

WP v této souvislosti popisuje jistý nesoulad mezi Washingtonem a Londýnem na jedné straně a Německem a Francií na straně druhé. Berlín a Paříž prý navzdory novým poznatkům amerických tajných služeb trvaly na diplomatických snahách, zatímco Američané a Britové v nich neviděli velký smysl. K pohledu Washingtonu a Londýna se přikláněli někteří činitelé pobaltských států, uvádí WP.

Kromě Německa a Francie přitom podle něj byla skeptická k americkému pohledu také ukrajinská vláda. "Nemohl jsem věřit, že bychom čelili válce v takovém rozsahu," řekl později šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba. Důrazná varování ohledně konfliktu, který by se dotkl celé Ukrajiny, podle něj přicházela jen od USA.

Deník WP ve svém textu o době těsně před vypuknutím války vycházel z rozhovorů s desítkami západních i ukrajinských činitelů. Dnes vydaný článek je prvním v sérii materiálů, jejíž další díly se budou věnovat selhání ruských tajných služeb při přípravě invaze a následné "bitvě o Kyjev".

FSB hlásí útok Ukrajinců na stožáry vysokého napětí na západě Ruska

Ukrajinští diverzanti vyhodili do povětří šest stožárů vysokého napětí, které byly součástí přenosové soustavy vedoucí od Kurské jaderné elektrárny v západní části Ruska, uvedla dnes ruská tajná služba FSB. Tři útoky, které se odehrály předminulý a minulý týden, narušily podle FSB "technologický proces fungování elektrárny". Dnes o tom informovala agentura RIA Novosti.

"Čtvrtého, 9. a 12. srpna vyhodily ukrajinské diverzní skupiny v Kurčatovském okrese Kurské oblasti do povětří šest stožárů vysokého napětí elektrické přenosové soustavy (110, 330 a 750 kV), přes něž se zajišťovaly dodávky energie v regionu i jeho okolí," citovala agentura prohlášení FSB.

Místní úřady zahájily trestní stíhání na základě zákona o teroristickém činu a posílily ochranu objektů jaderné energetiky. Po možných vinících a jejich pomocnících se pátrá.

Ruský mediální projekt Baza kromě toho napsal, že neznámí partyzáni zničili v Kurské oblasti část železnice, která je používána pro nákladní dopravu.

Rusko od začátku války na Ukrajině několikrát obvinilo ukrajinské síly z ostřelování příhraničních ruských oblastí a provádění diverzních akcí na ruském území. V pondělí FSB oznámila, že zmařila útok na ropovod, který se podle ní připravoval na jihu Ruska pod dohledem ukrajinských rozvědek.

Gazprom varoval, že ceny plynu v Evropě mohou v zimě vzrůst o dalších 60 procent

Ruská státní plynárenská společnost Gazprom varovala, že ceny plynu v Evropě se mohou v zimě zvýšit o dalších 60 procent na více než 4000 dolarů (96 713 korun) za 1000 metrů krychlových. Vývoz a produkce samotného Gazpromu přitom klesá vinou západních sankcí uvalených na Rusko za vojenskou invazi na Ukrajinu. Informovala o tom dnes agentury Reuters. Podrobnosti čtěte tady.

Stát odebral 13 firmám kapacitu pro plyn v zásobnících, kterou nevyužívaly

Stát odebral 13 firmám kapacitu pro skladování plynu v zásobnících, kterou nevyužívaly. O kapacitu přišla mimo jiné Moravia Gas Storage, kterou spoluvlastní ruský Gazprom. Firmy přišly o kapacitu v celkovém objemu 261 milionů metrů krychlových plynu. ČTK o tom dnes informoval David Hluštík z ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Roční spotřeba plynu v ČR činí asi 9,4 miliardy metrů krychlových plynu, z Ruska pochází zhruba 98 procent.

Stát využil nový princip "use it or lose it", tedy "využívej to, nebo o to přijdeš". Zavedla ho novela energetického zákona, kterou v červnu podepsal prezident Miloš Zeman. Obchodníci s plynem, kteří nevyužijí svou rezervovanou kapacitu v zásobnících plynu v požadovaném minimálním množství, mohou o část této kapacity přijít.

Podle zákona mají nyní provozovatelé zásobníků za povinnost pořádat aukce s nulovou nebo zápornou vyvolávací cenou, v jejichž rámci bude odebraná kapacita nabízena případným zájemcům. Znamená to, že obchodníci by skladovali plyn zadarmo, nebo by za skladování dostávali zaplaceno. Podle informací ministerstva se první aukce pořádané společností Moravia Gas Storage nikdo nezúčastnil.

Očití svědci hlásí výbuchy a dým z vojenského letiště u Simferopolu na Krymu 

Z ruské letecké základny u Simferopolu v centrální části anektovaného ukrajinského poloostrova Krymu po explozích stoupá dým, uvedl na svém webu ruský list Kommersant s odvoláním na očité svědky. Úřady podle zdrojů deníku prověřují, zda nešlo o útok malého bezpilotního letounu. Oficiální představitelé se zatím nevyjádřili, dodal deník.

Ještě dříve ruské ministerstvo obrany označilo za výsledek sabotáže výbuchy ve vojenském skladu u města Džankoj na severu Krymu, kde byly poškozeny i civilní objekty, včetně elektrického vedení a dalšího zařízení, železnice a řady obytných budov.

Severem Krymu otřásly výbuchy, podle úřadů šlo o sabotáž 

Ruské ministerstvo obrany označilo výbuchy ve vojenském skladu na severu anektovaného ukrajinského poloostrova Krym za výsledek sabotáže. Poškozeny byly i civilní objekty, včetně elektrického vedení a dalšího zařízení, železnice a řady obytných budov. „Nikdo nebyl vážně zraněn. Přijímají se nezbytná opatření k odstranění důsledků diverze,“ dodalo ruské ministerstvo podle agentury TASS.

Šéf proruské správy Krymu dříve uvedl, že výbuchy si vyžádaly dva zraněné mezi civilisty, ale jejich životy nejsou v ohrožení.

Minulý týden výbuch otřásl ruskou leteckou základnou Saky na Krymu. Podle Moskvy tam explodovala letecká munice. Kyjev odmítl, že by na základnu zaútočil. Podle satelitních snímků, které zveřejnila společnost Planet Labs, výbuch poškodil letadla i letištní

Ruské ministerstvo obrany podle TASS označilo výbuchy ve skladu munice na severu anektovaného Krymu za výsledek sabotáže. Utrpěly i civilní objekty.

SÚJB: Při úniku radiace ze Záporoží by byla opatření nutná asi stovky kilometrů daleko

I za velmi dramatických okolností lze předpokládat, že v případě uvolnění radioaktivních látek ze Záporožské jaderné elektrárny by bylo nezbytné přijímat ochranná opatření pro obyvatelstvo maximálně do vzdálenosti několika stovek kilometrů. Na svém webu to uvedl Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB). České hranice jsou od ukrajinské elektrárny, kterou na začátku března obsadily ruské invazní síly, vzdálené přes 1000 kilometrů, doplnil SÚJB.

Celý článek najdete zde >>>

Ukrajina počítá s postupným zvyšováním vývozu obilí, řekl náměstek

Ukrajina bude schopna v září vyvézt ze svých přístavů tři miliony tun obilí a předpokládá, že v dalším období dokáže export zvýšit na čtyři miliony tun každý měsíc. Řekl to dnes náměstek ministra infrastruktury Jurij Vaskov. Kvůli únorové invazi ruských vojsk na Ukrajinu a zablokovaným přístavům teď Ukrajina ve srovnání s loňskem vyváží méně než polovinu obilí.

Vaskov řekl, že Ukrajina obdržela žádosti, aby k ukrajinským břehům v následujících dvou týdnech mohlo připlout 30 lodí, které by odvezly obilí na světový trh.

Ukrajina může v září vyvézt z přístavů tři miliony tun obilí, řekl náměstek ministra infrastruktury. Kvůli válce je teď vývoz meziročně na polovině.

Z Ukrajiny vyplulo pět lodí s obilím, další čtyři směřují pro náklad

Z Ukrajiny vyplulo dalších pět lodí s nákladem kukuřice a pšenice. Ohlásilo to dnes turecké ministerstvo obrany. Mezi plavidly, která dnes vyplula, je i nákladní loď Brave Commander, která převáží pšenici pro humanitární programy, uvedla agentura Reuters.

Další čtyři lodě připluly do Istanbulu a po inspekci plánované na dnešek budou smět pokračovat v plavbě pro náklad na Ukrajinu.

The Guardian: Ukrajinu čeká dlouhá válka, odkloní se od ní Evropa?

Americký prezident Joe Biden letos v březnu ve Varšavě jasně předložil strategické cíle Západu na Ukrajině - odrazit ruskou invazi, obnovit národní svrchovanost a nastolit vítězství globální demokracie nad "silami temnoty". Jeho slova později podpořila Británie a další evropští lídři, píše list The Guardian. Méně jasné ale bylo, jestli západní politici opravdu očekávají, že těchto cílů dosáhnou - vzhledem k tomu, že se NATO nepříliš hrdinsky odmítlo přímo do konfliktu zapojit. Vyvstává proto nepříjemná, dokonce až znepokojivá otázka: měli by se Ukrajinci připravit na to, že jim v zimě vrazí nůž do zad?

Po téměř šesti měsících války se čím dál tím širší propast mezi řečmi a skutečností stává potenciálně smrtelnou. Rozhořčení veřejnosti ohledně invaze ustupuje obavám hraničícím s panikou z jejího výrazného dopadu na ceny energií a potravin a životní náklady.

Severem Krymu otřásly výbuchy, zasáhly muniční sklad a trafostanici

Severem okupovaného ukrajinského poloostrova Krym dnes ráno otřásly výbuchy, informovaly ruské tiskové agentury. Podle agentury TASS vybuchl bývalý statek, který armáda používala jako muniční sklad. Agentury RIA Novosti s odvoláním na místní úřady informovala o explozi, která způsobila požár transformační stanice ve městě Džankoj. Příčiny výbuchů ani další podrobnosti zatím nejsou známé.