Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Ukrajina může na obnovu potřebovat až bilion eur, řekl šéf EIB

Ukrajina bude možná potřebovat zahraniční podporu ve výši až jednoho bilionu eur (24,69 bilionu korun) na obnovu po válce. Podle agentury Bloomberg to řekl šéf Evropské investiční banky Werner Hoyer.

„Uvádím bilion, protože jsem ve veřejném prostoru viděl částky, které považuji za zcela nerealistické vzhledem k míře destrukce na Ukrajině,“ řekl Hoyer na tiskové konferenci ve Frankfurtu nad Mohanem. Uvedl také, že v poskytnutí financí Ukrajině bude muset Evropa „sehrát největší roli“.

O plánu ukrajinské obnovy a případném ukrajinském členství v Evropské unii budou tento týden hovořit evropští lídři na dvoudenním unijním summitu, který začne ve čtvrtek v Bruselu. Právě Evropská investiční banka, instituce Evropské unie, která se specializuje na poskytování dlouhodobých úvěrů, by mohla sehrát hlavní roli v dodávání peněz válkou zmítané zemi, podotkla agentura Bloomberg. V polovině května Evropská komise navrhla balík finanční pomoci Ukrajině ve výši přibližně pět miliard eur měsíčně

Ruské invazní síly obsadily několik obcí u Severodoněcku, uvedli Ukrajinci

Ruské invazní jednotky obsadily několik obcí u Severodoněcku a Lysyčansku, informovala dnes agentura Reuters s odvoláním na ukrajinské úřady. Oblastní gubernátor uvedl, že ruští vojáci obsadili obec Toškivka, která se nachází jižně od Severodoněcku. Ukrajinský generální štáb ve své večerní svodce sdělil, že se ruské vojsko zmocnilo vesnic Pidlisne a Myrna Dolyna, které leží více na západ.

"Bohužel nepřítel na ni vyslal obrovské množství výzbroje a vojáků a Toškivku obsadil," řekl gubernátor Serhij Hajdaj podle Reuters v ukrajinské televizi, a potvrdil tak předchozí zprávy o její okupaci. Proruští separatisté o dobytí Toškivky informovali už v pondělí.

Ukrajinský generální štáb večer zároveň připustil, že ruské invazní jednotky zaznamenaly částečný úspěch v oblasti u obce Hirske.

Ukrajinští obránci bojují s ruskými invazními silami o kontrolu nad Severodoněckem už několik týdnů. Rusko má pod kontrolou jeho velkou část, obránci však stále ovládají rozsáhlý průmyslový areál na západě města a rovněž několik obcí v jeho okolí.

Podle Hajdaje ukrajinské jednotky bránící Lysyčansk čelily intenzivnímu ostřelování těžkým ruským dělostřelectvem, ale drží své pozice. Boje podle generálního štábu pokračují také v Severodoněcku.

Podobná prohlášení obou bojujících stran nelze v průběhu bojů nezávisle ověřit.

Nevíme, zda nebude vyhlášena třetí světová, řekl zástupce ukrajinských Židů

Žijeme ve strachu a nevíme, zda nebude oficiálně vyhlášena třetí světová válka, prohlásil dnes na závěr dvoudenní konference Evropského židovského sdružení (EJA) v Budapešti viceprezident federace židovských komunit na Ukrajině,rabín Raphael Rotman. Popsal, jak z Ukrajiny pomohl evakuovat několik židovských rodin, včetně 96letého muže, který v mládí musel prchat před nacisty. Závěr konference byl věnován pietě za oběti holokaustu.

"Svět čelí velké nejistotě. Žijeme ve strachu. Nevíme, zda bude oficiálně vyhlášena třetí světová válka, nebo zda bude pokračovat jako neoficiální," uvedl Rotman.

"My na Ukrajině tu zkázu vidíme a cítíme. Je důvod, proč o tom, co se děje na Ukrajině, moc často veřejně nehovořím. Je těžké o tom mluvit. Miliony lidí byly vysídleny v rámci Ukrajiny nebo z ní musely uprchnout. Tisíce lidí byly na Ukrajině, kterou 29 let nazývám svým domovem, zabity. Z tisíců dětí se stali uprchlíci. Židovské komunity na Ukrajině žijí v témže zlém snu," doplnil s tím, že on sám ani jeho kolegové neočekávali, že budou muset plánovat evakuace mladých lidí a seniorů, kteří čelí raketové palbě.

"Z Irpině jsme 8. března zachránili matku, její sedmiletou dceru a osmiměsíčního syna. Trvalo nám to dva dny, druhý den se to podařilo, vyvázli jsme jen se šesti otvory po střelách v autu," řekl Rotman a dodal, že žena i děti jsou nyní v bezpečí v jiné zemi.

"Musel jsem přesvědčit 96letého Žida, jmenuje se Pesach, že musí opustit svůj byt v Kyjevě, kde žil se svými dvěma syny - jeden z nich má duševní problémy a je mu něco málo přes 70, druhému je asi 65, " popsal. "Řekl mi, 'už jsem se musel evakuovat z Kyjeva jednou, teď chcete, abych to udělal znovu´, " pokračoval rabín. "V tom ani není ta ironie. Poprvé se evakuoval z Kyjeva před Němci do Ruska. Stejným autobusem jako ženu s dcerou a osmiměsíčním synem jsem ho evakuoval od Rusů do Německa," dodal. Rotman také popsal, jak evakuoval strýce a tetu kamaráda z Kyjeva. Třiaosmdesátiletí manželé měli 20 minut na to, aby si zabalili své věci.

Na konferenci promluvila také židovská uprchlice z Mariupolu Aliza, které se podařilo dostat se přes Moldavsko do Izraele. V Mariupolu však podle ní stále někteří Židé zůstávají, protože mají na dvoře pohřbené své blízké a nechtějí je tam takto nechat. "Naše město je zničené," řekla. "Před válkou jsme měli krásnou malou obec. Byla ovšem silná," dodala.

Na konferenci se dnes jednalo také o nových formách antisemitismu a politizaci holokaustu či o svobodě náboženství v evropském prostoru.

Akce skončila modlitbou za mrtvé a zapálením svíček u památníku maďarským Židům, které na břehu Dunaje zastřelili příslušníci a stoupenci antisemitské nacistické strany Šípových křížů, jež se v Maďarsku koncem roku 1944 na několik měsíců dostala k moci. Památník v podobě opuštěných bot a střevíců mužů, žen a dětí odkazuje na skutečnost, že oběti byly před zavražděním přinuceny se zout. Na místě kromě rabínů promluvily také dvě přeživší holokaustu z Maďarska a z Belgie.

Ukrajina dokončila ratifikaci Istanbulské úmluvy

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes podepsal zákon o ratifikaci Istanbulské úmluvy, čímž se završil proces jejího přijetí na Ukrajině. Zelenskyj zároveň podtrhl, že Ukrajina se hlásí k evropským hodnotám. Děje se tak v době, kdy Ukrajina usiluje o udělení kandidátského statusu na členství v Evropské unii a zároveň je ve válce s Ruskem.

"Zákon o ratifikaci Istanbulské úmluvy podepsán. Jeho hlavní smysl je jednoduchý, ale nesmírně důležitý. Je to povinnost chránit ženy před násilím a různými formami diskriminace," napsal Zelenskyj na instagramu.

Istanbulská úmluva je mezinárodní dohodou Rady Evropy. Odsuzuje domácí násilí, sexuální obtěžování, znásilnění, nucené sňatky či stalking a usiluje mimo jiné o zajištění genderové rovnosti. Státy se v ní zavazují k uzákonění odpovídajících opatření.

Úmluvu podepsalo přes 40 států, ne všechny ale završily ratifikační proces. Česká republika úmluvu podepsala v roce 2016, ale zatím ji neratifikovala. Loni evropský parlament šest členských zemí EU včetně Česka a Slovenska vyzval, aby proces dokončily.

Poté, co v zemi Rusko v únoru rozpoutalo válku, zesílila debata o místě Ukrajiny v mezinárodních organizacích. Evropská komise minulý týden doporučila kandidaturu Ukrajiny na členství v EU, rozhodující slovo bude mít ale tento týden unijní summit.

V Charkovské oblasti při ruském ostřelování zemřelo nejméně 15 lidí, hlásí úřady

Nejméně 15 civilistů dnes přišlo o život při ruském ostřelování v Charkovské oblasti, uvedl večer oblastní gubernátor Oleh Syněhubov. Dalších 15 lidí je podle něj zraněných. Charkov, druhé největší ukrajinské město, které se nachází na severovýchodě země, zažil intenzivní ruské ostřelování během prvních týdnů ruské vojenské agrese v zemi.

Londýn kontaktoval Rusko kvůli Britům odsouzeným na Ukrajině k smrti, uvedl TASS

Británie se obrátila na Rusko kvůli kauze dvou Britů, kteří byli zajati na Ukrajině a tento měsíc si před soudem proruských separatistů vyslechli verdikt smrti. Podle agentury TASS o tom informoval ruský velvyslanec v Británii Andrej Kelin. Velvyslanec uvedl, že britská nóta adresovaná Rusku ale svou formou nevzbuzuje u ruské strany chuť k součinnosti.

Britské úřady tvrdí, že odsouzení britští občané Aiden Aslin a Shaun Pinner působili na Ukrajině coby příslušníci ukrajinské armády, a proto se na ně vztahuje ženevská úmluva. Ta mimo jiné zakazuje, aby zajatí vojáci byli souzeni za obvyklé vojenské činy. Proruští separatisté z neuznané Doněcké lidové republiky (DNR), kde se soud odehrál, ale tvrdí, že Britové bojovali na Ukrajině jako žoldnéři.

"Můžu říci, že se na nás Britové obrátili. Zaslali nótu, plnou výlučně arogantních a poučných formulací. Dopis nevzbuzuje přání v těchto otázkách spolupracovat," uvedl ruský velvyslanec. Diplomat doplnil, že Británie by se v této otázce měla obrátit spíše na úřady Doněcké lidové republiky, kde se oba odsouzení nacházejí.

Britská ministryně zahraničí Liz Trussová minulý týden podle agentury Reuters uvedla, že nejlepší cesta k propuštění Aslina a Pinnera vede "přes Ukrajince" a slíbila, že udělá vše, co bude v jejích silách. Kyjev slíbil, že se pokusí docílit propuštění Britů výměnou za ruské zajatce. Společně s oběma Brity byl k smrti odsouzen i Maročan Ibráhím Sádún. Jeden z advokátů uvedl, že všichni tři odsouzení se hodlají odvolat. Od vynesení rozsudku 9. června na to mají měsíc.

Ve vazební věznici na území separatistické Doněcké lidové republiky (DNR) jsou také dva Američané, zajatí ruskými vojáky na Ukrajině, napsala dnes ruská agentura Interfax. I tyto dva zajatce Rusové označují za žoldnéře.

Česko požádalo EU o proplacení materiálu poskytnutého Ukrajině za 3,2 mld. Kč

Česká republika dosud požádala Evropskou unii o proplacení materiálu poskytnutého Ukrajině za téměř 3,2 miliardy korun. Na dnešním zasedání sněmovního branného výboru to řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Do země napadené Ruskem dosud Česko poslalo vojenskou a humanitární pomoc v hodnotě přes 3,7 miliardy korun.

"Abychom mohli pomoct Ukrajině, děláme vše pro to, abychom si zajistili čerpání finančních prostředků z Evropského mírového nástroje, který na náhrady za pomoc poskytovanou Ukrajině doposud vyčlenil dvě miliardy eur (přes 49 miliard korun). Lze přitom očekávat, že se částka bude dále navyšovat," uvedla ministryně.

Česko dosud požádalo o proplacení materiálu za zhruba 3,2 miliardy. Orgány EU zatím neposoudily celé dodávky, doposud byly jako vhodné k refundaci doporučeny dary materiálu za téměř 2,2 miliardy korun, doplnila ministryně. "Získané prostředky budou použity na pořízení nové moderní výzbroje a materiálu pro armádu," dodala.

Prostředky na vojenskou pomoc Kyjevu jdou z takzvaného Evropského mírového nástroje, jehož cílem je podporovat armády partnerských států. Tento fond o objemu zhruba pěti miliard eur zřídily a doplňují členské země mimo rozpočet EU. Peníze z něj se používají na úhradu dodávek zbraní, které členské státy poskytnou Ukrajině ze svých zásob.

Ministerstvo nyní podrobnosti k darovanému materiálu nezveřejňuje, protože jde o citlivé vojenské informace podléhající vysokému stupni utajení. Zástupci ANO stejně jako minulý týden zmiňovali, že jako členové výboru mají na konkrétní informace nárok a v uzavřeném režimu se mohou dozvídat i utajované skutečnosti. Černochová ale opáčila, že nemá od vlády, která dary schvaluje v utajovaném režimu, mandát informace sdělit komukoli dalšímu.

Ukrajinská armáda už používá houfnice z Německa

Ukrajinská armáda už má k dispozici německé samohybné houfnice PzH 2000, které Berlín poskytl Kyjevu, i vojáky s odpovídajícím výcvikem pro jejich obsluhu. Na sociálních sítích to dnes uvedl ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov.

"V ukrajinském dělostřeleckém arzenálu jsou nově německé Panzerhaubitze 2000 (PzH 2000) i s vycvičeným ukrajinským personálem," napsal Reznikov.

"Naši dělostřelci rozžhaví bitevní pole," doplnil a připojil snímek houfnic v akci.

Ukrajinský ministr obrany upřesnil, že jde už o šestý typ dělostřelecké zbraně ráže 155 mm, který posílil ukrajinskou obranu. Ministr zároveň poděkoval Německu a německé ministryni obrany Christine Lambrechtové za podporu a uvedl, že s ní počítá i v budoucnu.

Německo podle dnes zveřejněného vládního seznamu poskytlo nebo poskytne Ukrajině celkem sedm kusů houfnic PzH 2000. Ukrajinští vojáci se s nimi podle dřívějších zpráv učili zacházet přímo v Německu od poloviny května, uvedla agentura AFP. Stejný typ houfnic přislíbilo nedávno Kyjevu Nizozemsko.

Německá vláda čelila tvrdé kritice ze strany pobaltských zemí nebo například Polska, které považují její podporu Ukrajině za příliš váhavou, podotkla AFP. Berlín zpočátku dodával jen obranné zbraně, nakonec se ale rozhodl k dodávkám těžké techniky a na konci dubna ohlásil, že Kyjevu poskytne mimo jiné samohybné protiletecké systémy Gepard.

Ruský cenzurní úřad zablokoval web britského listu The Telegraph v Rusku

Internetová stránka britského listu The Telegraph byla dnes v Rusku zablokována, informovala agentura Reuters. Vyplývá to z dat ruského cenzurního úřadu Roskomnadzoru, který jednal na žádost generálního prokurátora. Důvodem jsou "nepřesné informace" o ruských vojenských operacích na Ukrajině publikované na webu The Telegraph.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu Rusko vyvíjí tlak na média, která o invazi informují jinak než jako o "speciální vojenské operaci". The Telegraph píše, že je prvním britským listem, který byl v Rusku zablokován.

Minulý týden zakázalo ruské ministerstvo zahraničí vstup do země 29 britským novinářům včetně moderátorů stanic BBC a Sky News a šéfredaktorům listů The Guardian, The Times, The Daily Telegraph a serveru listu The Independent. Ministerstvo uvedlo, že šlo o odpověď na západní sankce a "šíření dezinformací o Rusku".

FIFA umožní fotbalistům přerušit kontrakty na Ukrajině a v Rusku do června 2023

Zahraniční fotbalisté působící v ruských a ukrajinských klubech budou moci přerušit své kontrakty až do 30. června 2023. O prodloužení lhůty rozhodla světová federace FIFA, jež po únorovém vpádu ruských vojsk na Ukrajinu umožnila cizincům přerušit smlouvy původně jen do konce letošního června.

Upravené pravidlo mohou využít ti zahraniční hráči a trenéři, kteří se se svými zaměstnavateli nedohodnou na případném ukončení kontraktu do letošního 30. června. "Toto opatření umožní hráčům a koučům trénovat, hrát a pobírat mzdu a zároveň ochrání ukrajinské kluby a usnadní zahraničním hráčům a trenérům odejít z Ruska," uvedla dnes FIFA na svém webu.

V ruské lize působí v dresu Lokomotivu Moskva reprezentační útočník Jan Kuchta. Spartaku Moskva patří záložník Alex Král, jenž minulou sezonu hostoval ve West Hamu.

Ukrajinská liga by měla začít v srpnu a tamní nejlepší kluby Dynamo Kyjev a Šachtar Doněck čekají zápasy Ligy mistrů. Sportovní ředitel Šachtaru Darijo Srna agentuře AP řekl, že tým bude tvořen převážně mladými ukrajinskými hráči. V minulých 15 letech přitom klub spoléhal na jádro tvořené Brazilci.

Kandidatura Ukrajiny má mezi státy EU všeobecnou podporu, řekl Bek

Žádná země Evropské unie se před nadcházejícím summitem lídrů členských zemí nevyslovila proti udělení statusu kandidáta unijního členství Ukrajině. Českým novinářům to dnes po jednání s kolegy z unijních států v Lucemburku řekl ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek. Naproti tomu další téma summitu, kterým je rozšiřování EU o balkánské státy, podle něj unijní země daleko více rozděluje a nedá se čekat jasný pokrok.

Ministři se dnes věnovali přípravě dvoudenního jednání šéfů svých vlád, které v Bruselu začne ve čtvrtek. Klíčovým bodem má být schválení ukrajinského kandidátského statusu, k němuž se ještě před několika týdny stavěla skepticky řada zvláště západoevropských zemí. Poté, co ji před týdnem během návštěvy Kyjeva podpořili lídři Francie, Německa a Itálie a v pátek doporučila Evropská komise, však své námitky stahují i další státy.

"Nezaznamenal jsem žádný hlas proti," prohlásil po jednání Bek, podle něhož je zřejmý všeobecný souhlas, aby se Ukrajina oficiálně stala kandidátem členství. Podle diplomatů se však dá očekávat, že některé státy budou chtít do závěrů summitu prosadit zmínky o nutných podmínkách přijímacího procesu a o detailech textu se bude ještě vyjednávat.

Předběžný návrh závěrů hovoří mimo jiné i o tom, že EU bude pracovat na dalších sankcích proti Rusku, jejich konkrétní podobu však nezmiňuje. Zejména pobaltské státy či Polsko chtějí po dohodě na částečném ropném embargu rozšířit omezení dovozu i na ruský plyn, část zemí je však proti a podle Beka se žádná konkrétní dohoda čekat nedá.

Summit se bude věnovat i rozšíření o Moldavsko a o šestici balkánských států, jejichž lídři se ve čtvrtek setkají s vůdci unijních zemí. Dva z balkánských států, Albánie a Severní Makedonie, již více než dva roky čekají na termín zahájení přístupových rozhovorů, které EU schválila předloni na jaře. Po vyřešení předchozích námitek Řecka či Francie je však nyní proti v případě Skopje Bulharsko.

"Stále trvají překážky ze strany Bulharska a zřejmě nedojde k jejich úplnému odstranění," prohlásil po dnešním jednání Bek. Lídři budou vedle procesu rozšíření hovořit i o návrhu končícího francouzského předsednictví, které chce vytvořit politické společenství pro evropské státy ideově spřízněné s EU. Plán Paříže počítá s posílením spolupráce například s uchazeči o členství z Balkánu či postsovětských republik, které mají před sebou patrně dlouhá léta vyjednávání o vstupu do unie.

"Není to náhrada za plné členství... Zatím se mi zdá, že ty reakce i z těch potenciálních členských zemí jsou vesměs pozitivní," dodal český ministr.

Bek na závěr dnešního zasedání symbolicky převzal vedení Rady pro všeobecné záležitosti od svého francouzského kolegy Clémenta Beauna, neboť příští ministerskou schůzku již v rámci českého předsednictví povede sám.

Rusko bude dál posilovat své ozbrojené síly, prohlásil Putin

Rusko bude dál posilovat své ozbrojené síly, prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin při tradičním setkání se absolventy vojenských škol v Kremlu. Šéf státu, který je současně vrchním velitelem ozbrojených sil, připustil, že Rusko nyní prochází zkouškami, ale je přesvědčen, že všechny potíže země překoná.

"Budeme pokračovat v rozvíjení a posilování našich ozbrojených sil, s přihlédnutím k možným vojenským hrozbám a rizikům," řekl Putin v projevu vysílaném naživo televizí. "Není pochyb, že budeme ještě silnější," zdůraznil.

Jednotky podle Putina již začaly dostávat nové systémy protivzdušné a protiraketové obrany S-500 a do konce roku bude do bojové pohotovosti zařazena první nová mezikontinentální raketa Sarmat. Oba tyto zbraňové stystémy nemají podle Putina ve světě obdoby.

Slovensko chce odpovídající náhradu pro případ dodávek svých tanků na Ukrajinu

Slovensko nepředá válkou zasažené Ukrajině své tanky T-72 ze sovětské éry, pokud mu spojenci jako náhradu nedodají stejný počet jiných tanků. Vyplývá to z vyjádření, které ČTK zaslala mluvčí slovenského ministerstva obrany Martina Kovaľ Kakaščíková. Česko, které poslalo podle dostupných informací Ukrajině i tanky T-72 a další těžkou bojovou techniku, dostane od Německa darem 15 tanků Leopard a obě země budou vyjednávat o nákupu dalších až 50 Leopardů 2A7+ v různých modifikacích.

Kancléř Scholz označil protiruské sankce za sice bolestivé pro Německo, ale za správné a fungující. Ukrajině slíbil podporu, dokud to bude nutné.

Ukrajina plánuje výstavu zničených ruských tanků v evropských městech

Ukrajina plánuje uspořádat v evropských metropolích výstavu zničené ruské vojenské techniky. Informovala o tom agentura Bloomberg, která zároveň poznamenala, že se Kyjev snaží udržet pozornost veřejnosti u ruské vojenské agrese v zemi. Podle ukrajinského ministra obrany Oleksije Reznikova chce Ukrajina vystavit zničenou ruskou techniku ve Varšavě, Berlíně, Paříži, Madridu a Lisabonu.

"Pomůžeme zajistit, aby byly ruské tanky v Evropě, ale jako vraky," řekl polské stanici Polsat News Reznikov, který zároveň obvinil Kreml z imperiální politiky.