Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj
Po ruském ostřelování ukrajinského Mykolajivu hořely dva sklady obilí
Ruské ostřelování ve středu večer zasáhlo dva sklady obilí v ukrajinském přístavním městě Mykolajiv, prostory hořely. Agentuře AFP to sdělily jejich provozovatelé, společnosti Bunge a Viterra.
Přístavní terminál pro rostlinné oleje Evri, který patří společnosti Viterra, byl „poškozen raketovým útokem“, při němž byla jedna osoba lehce zraněna, uvedl mluvčí společnosti. Hořela dvě sila, třetí bylo poškozeno. Zařízení, které v roce 2020 koupila mateřská společnost Viterry Glencore, má skladovací kapacitu 160 tisíc tun.
Úřady v Charkovské oblasti hlásí další oběti ruského ostřelování
Pět žen zahynulo v důsledku minometného ostřelování ruskými silami v obci Pryšyb v Charkovské oblasti, informoval dnes server Suspilne s odvoláním na šéfa místní správy. Ostřelování podle něj obec v Izjumském okrese zasáhlo odpoledne.
"Zemřelo pět civilistů. Všechno to byly ženy, které byly ve vesnici u vchodu do vícepodlažního dobu," sdělil šéf místní správy Stepan Maselskyj.
Ruské invazní jednotky po týdnech relativního klidu v poslední době zintenzivnily ostřelování v Charkovské oblasti, která se nachází na severovýchodě země.
Ve středu tam při ruské palbě zemřelo podle oblastního gubernátora Oleha Syněhubova 15 civilistů, včetně osmiletého dítěte.
Dnes zahynuly při dělostřeleckém ostřelování v Čuhujivu dvě pracovnice místního komunálního podniku a další tři lidé zemřeli při raketovém útoku v Zoločivu, napsala agentura Ukrinform s odkazem na obce v Charkovské oblasti.
Podle Úřadu vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR) zemřelo kvůli ruské invazi na Ukrajinu od začátku války nejméně 4634 civilistů, včetně 320 dětí. Kromě toho úřad informuje o 5769 zraněných.
OHCHR zároveň upozornil, že skutečné počty obětí budou zřejmě výrazně vyšší, protože příjem informací z některých oblastí se opožďuje a mnoho ohlášených případů ještě nemohl potvrdit.
Ukrajina podle Reuters vyslala do Severodoněcku posily
Ukrajina vyslala posily do Severodoněcku, o který svádí více než měsíc tvrdé boje s ruskými silami, uvedla agentura Reuters s odvoláním na svědectví fotografa Oleksandra Ratušňaka. V Severodoněcku, které je pod neustálými útoky, ukrajinští vojáci často tráví i několik týdnů a dělostřelecká palba je pro ně denní chléb.
Ratušňak natočil ukrajinské posily, jak připlouvají do města po řece v nafukovacích člunech. Všechny hlavní mosty přes řeku Severní Doněc, které spojují Severodoněck s dalším územím pod kontrolou ukrajinských sil, jsou totiž pravděpodobně zničené, uvedlo dříve britské ministerstvo obrany, které se odkazuje na poznatky vojenské rozvědky.
Fotograf uvedl, že do města se dostal v minulých dnech s ukrajinským praporem Svoboda a strávil zde dvě noci. Podle Reuters se mu podařilo poskytnout vzácný pohled zevnitř do rozhodující bitvy ruské války na Ukrajině.
Právě na ovládnutí Severodoněcku, největšího města v Luhanské oblasti, které je stále alespoň částečně v ukrajinských rukou, soustředí Rusko v poslední době své síly.
Ukrajinští vojáci v Severodoněcku střídavě pálí z tankového kanónu a kouří, zatímco se schovávají ve sklepě před venkovními explozemi, které uvnitř jejich úkrytu víří prach. V sutinách se prohání opuštění jezevčík, kterého vojáci pojmenovali Kulka, popsala agentura obvyklý den v Severodoněcku.
"Je to pro nás jako vykopávat brambory," řekl jeden z vojáků.
Ukrajinští obránci kromě toho uvedli, že ruské vojáky potkají nablízko jen zřídka a na dlouhých úsecích nemusejí pálit z ručních zbraní, což podle Reuters odráží důležitou roli, kterou má v bitvě o Severodoněck dělostřelectvo.
Ve městě se stále ukrývá také 7000 až 8000 civilistů, protože v současné době je podle starosty Oleksandra Strjuka příliš riskantní odjet. "Armáda s nimi sdílí léky," uvedl podle Reuters Strjuk v televizním vysílání. "Míra zničení města je čím dál větší. Historická část je teď v troskách po tom, co tudy prošla bojová linie. Rusové ničí budovy do základů," sdělil Strjuk.
Podle gubernátora Luhanské oblasti Serhije Hajdaje mají Ukrajinci šanci město udržet. "Je to malé město - čtyři krát čtyři kilometry - a stejně se ho (Rusům) nedaří ani čtvrtý měsíc od (začátku invaze) ovládnout," řekl v ukrajinské televizi Hajdaj.
Podle dřívějších zpráv je Severodoněck částečně izolován poté, co byly zničeny všechny hlavní mosty, které ho spojovaly s přilehlým Lysyčanskem. Rusové ovládli převážnou část města, Ukrajinci se ale drží v průmyslové zóně na okraji. Moskva minulý týden ukrajinské vojáky v Severodoněcku vyzvala, aby se vzdali.
Kyjev věří, že lídři zemí na summitu schválí kandidaturu Ukrajiny do EU
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj věří, že vrcholní představitelé všech členských zemí Evropské unie se tento týden vysloví pro to, aby Ukrajina získala postavení kandidáta na členství v sedmadvacítce. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Ukrajinská vicepremiérka pro evropskou a euroatlantickou integraci Olha Stefanišynová agentuře AP řekla, že si je tímto vývojem na sto procent jistá.
"Věřím, že všech 27 zemí Evropské unie podpoří náš kandidátský status," řekl Zelenskyj ve videohovoru se studenty v kanadském Torontu. "Někteří lidé v mém týmu říkají, že je to jako jít z temnoty do světla," dodal podle AP. Pro ukrajinskou armádu a společnost, která čelí už čtyři měsíce ruské invazi, je to podle něj obrovská motivace.
Stefanišynová se domnívá, že rozhodnutí by mohlo padnout už ve čtvrtek, tedy v první den dvoudenního summitu prezidentů a premiérů evropského bloku v Bruselu, kteří budou o udělení kandidátského statusu Ukrajině rozhodovat.
Státy, které byly k zahájení přístupových hovorů s Ukrajinou v době, kdy se brání ruské invazi, skeptické, nyní tyto kroky podporují, uvedla ukrajinská vicepremiérka, která za váhající země označila Nizozemsko, Švédsko a Dánsko.
Evropská komise minulý týden podpořila přiznání kandidátského statusu Ukrajině a také Moldavsku. Stefanišynová toto rozhodnutí označila za převratné a dodala, že podpora EK přesvědčila nejvíce váhající země.
Kyjev formálně požádal o členství v evropském bloku jen několik dní poté, co 24. února na Ukrajinu vtrhla ruská invazní vojska. Poté, co se při návštěvě Ukrajiny minulý týden pozitivně vyjádřili vrcholní představitelé Francie, Německa a Itálie, se na summitu v Bruselu všeobecně očekává potřebný jednomyslný souhlas.
Americké internetové firmě Google hrozí v Rusku další pokuta
Americké internetové společnosti Google hrozí v Rusku další pokuta, a to ve výši pěti až deseti procent jejích ročních tržeb na ruském trhu. Důvodem je opakované neodstraňování podle ruských úřadů zakázaného obsahu, včetně "zavádějících informací" na síti YouTube o dění na Ukrajině. Uvedl to dnes podle agentury Reuters ruský cenzurní úřad Roskomnadzor. Ruská divize společnosti Google za loňský rok vykázala tržby 143,3 miliardy rublů (zhruba 62 miliard Kč).
Ruské úřady již v minulosti Googlu vyměřily několik pokut. Minulý měsíc ruští soudní exekutoři firmě zabavili částku přes 7,7 miliardy rublů, kterou podle nich na pokutách dlužila. Minulý týden pak ruská divize Googlu vyhlásila bankrot. Zdůvodnila to tím, že ruské úřady obstavily její bankovní účet, čímž jí znemožnily provádět veškeré platby.
"Vzhledem k tomu, že ruské úřady Googlu obstavily jeho ruský bankovní účet, už nebylo fungování naší ruské kanceláře udržitelné. Proto divize vyhlásila bankrot," uvedl minulý týden mluvčí firmy. "Lidé v Rusku se spoléhají na naše služby. Zachováme dostupnost bezplatných služeb, jako je Search, YouTube, Gmail, Maps, Android a Play," dodal.
K dnešnímu oznámení Roskomnadzoru se společnost Google zatím nevyjádřila. "Stránka YouTube záměrně podporuje šíření zavádějících informací o vývoji speciální vojenské operace na Ukrajině. Diskredituje tak ozbrojené síly Ruské federace," uvedl Roskomnadzor. YouTube podle něj rovněž povoluje obsah propagující extremistické názory a výzvy k účasti dětí na nepovolených protestech.
Zelenskyj poděkoval Fialovi za podporu kandidatury Ukrajiny do EU
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes na svém twitterovém účtu informoval o tom, že poděkoval českému premiérovi Petrovi Fialovi za "důslednou" českou podporu toho, aby Ukrajina získala postavení kandidáta na členství v Evropské unii. Politici podle něj rovněž probrali nadcházející české předsednictví EU.
"Probrali (jsme) priority českého předsednictví v Radě EU ve druhé polovině roku," napsal Zelenskyj. Je podle něj důležité, že Ukrajina patří mezi hlavní priority českého předsednictví.
Z jeho sdělení nevyplývá kdy s předsedou české vlády hovořil.
Prezidenti a premiéři evropské sedmadvacítky budou na dvoudenním summitu v Bruselu, který začíná ve čtvrtek, rozhodovat, zda udělit Ukrajině postavení kandidáta na členství v evropském bloku.
Minulý týden přiznání kandidátského statusu Ukrajině a také Moldavsku doporučila Evropská komise. Poté, co se při návštěvě Ukrajiny minulý týden pozitivně vyjádřili vrcholní představitelé Francie, Německa a Itálie, se všeobecně očekává potřebný jednomyslný souhlas.
Kyjev požádal o členství v evropském bloku jen několik dní poté, co 24. února na Ukrajinu vtrhla ruská invazní vojska.
Fiala byl jedním z prvních zahraničních vrcholných představitelů, kteří poté přijeli na Ukrajinu a jednali přímo tam se Zelenským. Předseda české vlády se do země vypravil vlakem v polovině března společně s polským premiérem Mateuszem Morawieckým a nyní již bývalým šéfem slovinské vlády Janezem Janšou.
Rusko vidí negativně 85 procent lidí, říká průzkum v 18 prozápadních zemích
Negativní názor na Rusko má podle nového průzkumu v 18 prozápadních zemích v průměru 85 procent lidí. Jen méně než deset procent respondentů vidí největší stát světa pozitivně. Na historické minimum za posledních 20 let se mezi lidmi propadla také důvěra v ruského prezidenta Vladimíra Putina.
Dnes zveřejněný průzkum americké společnosti Pew Research Centerzkoumal názory obyvatel například Japonska, Austrálie, Izraele, Malajsie, Singapuru, Kanady a několika evropských států. Nejvýraznější změny ve veřejném mínění podle studie, která se částečně uskutečnila po začátku ruské invaze na Ukrajinu, nastaly v Polsku.
Rusko vnímá jako významnou hrozbu 94 procent Poláků, přičemž v roce 2018 stejný názor sdílelo jen 65 procent obyvatel. Stejně rekordní počet lidí nevěří ruskému prezidentovi Putinovi. Z výzkumu také vyplynulo, že Evropané, kteří ve své zemi podporují pravicově populistické strany, spíše důvěřují Putinovi, že bude jednat správně v mezinárodních otázkách.
Ze strmé proměny národního smýšlení v Polsku těží zejména západní spojenci - Spojené státy, NATO a EU, přičemž devět z deseti Poláků tyto instituce vnímá nyní pozitivně. Jde tak o nejvyšší čísla od roku 2007.
V současné době navíc podporuje vyzbrojování Ukrajiny prostřednictvím NATO 84 procent Poláků. Tři čtvrtiny lidí v Polsku si přejí, aby se Ukrajina stala členem NATO, což je výrazný nárůst od roku 2015. Kromě toho zhruba dvě třetiny místních tvrdí, že by podpořily, aby Polsko použilo vojenskou sílu, kdyby Rusko napadlo členský stát NATO.
Názor na NATO v 11 členských státech, které se účastnily průzkumu, a Švédsku je obecně velmi pozitivní a od loňska se v některých zemích ještě zlepšil. Největší skok zaznamenalo nicméně Švédsko, které do aliance zatím nepatří, ale i tak ji 79 procent lidí vnímá příznivě. V několika ze zkoumaných zemí jsou názory na NATO pozitivnější mezi lidmi, kteří se řadí mezi pravicové voliče, tento trend je ale opačný v USA a Kanadě.
Globální názor na Spojené státy je stabilně spíše pozitivní, přičemž 61 procent respondentů vnímá zemi pozitivně, 35 negativně. Oproti minulému roku ztratily Spojené státy body v Řecku, Itálii a Francii a jediná Malajsie zaznamenala povětšinou negativní názor na USA.
Naopak důvěra v amerického prezidenta klesla v některých zemích i o pětinu, jako například v Itálii, Řecku, Španělsku, Singapuru nebo Francii. Izrael je jedinou zemí, kde má Joe Biden nižší hodnocení než jeho předchůdce Donald Trump. Biden navíc zažívá výraznější ztrátu popularity v těchto zemích, než tomu bylo u Baracka Obamy.
Jedním z důvodů je nejspíše stažení americké armády z Afghánistánu. I když většina lidí věří, že to byl správný krok, nesouhlasí se způsobem, jakým k tomu Spojené státy přistupovaly. I přesto se obliba Bidena drží okolo 60 procent, přičemž nejvíce mu věří Poláci (82 procent) a nejméně Řekové (41 procent).
Ukrajinská armáda uvedla, že zasáhla ruské cíle na Hadím ostrově
Ukrajinská armáda zasáhla ruské cíle na obsazeném Hadím ostrově v Černém moři, oznámilo dnes jižní velitelství ukrajinských sil. Střely podle něj zasáhly protiraketový systém Pancir-S1 a další vybavení. Škody na ostrově ukázaly i satelitní snímky americké společnosti Maxar Technologies.
Úterní útok potvrdilo i Rusko. Tamní ministerstvo obrany ale uvedlo, že žádné z ukrajinských střel nezasáhly cíl, napsal ruskojazyčný server BBC.
Na třech místech na ostrově jsou podle satelitních snímků z 21. června patrná tři vypálená místa. Jedno se nachází poblíž stavby na jihu ostrova, další jsou blízko hlavního komplexu budov v jeho středu. Ukrajinské síly za poslední dva měsíce opakovaně zasáhly ruské jednotky a infrastrukturu na ostrově a letouny či plavidla v jeho okolí, píše server CNN.
Rusko obsadilo Ukrajině náležející malý, ale strategicky významný Hadí ostrov první den invaze. Ostrůvek ležící zhruba 150 kilometrů jižně od Oděsy se stal symbolem ukrajinského odporu, když tamní posádka nevybíravými slovy odmítla výzvy ruské válečné lodi ke složení zbraní.
Německo podle Scholze posílí armádu tak, aby odrazila jakýkoli útok na zemi i na spojence. Od summitu NATO čeká signál jednoty a rozhodnosti.
Evropa se podle šéfa IEA musí připravit na úplné přerušení dodávek ruského plynu
Výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol vyzval Evropu, aby se okamžitě připravila na úplné přerušení dodávek ruského plynu během této zimy. Evropské vlády by podle něj měly přijmout opatření ke snížení poptávky a ponechat v provozu stárnoucí jaderné elektrárny, uvedl Birol v rozhovoru s listem Financial Times.
Nedávné ruské rozhodnutí omezit dodávky plynu do evropských zemí by podle šéfa IEA mohlo být předehrou k dalšímu snižování exportu ruského plynu. "Evropa by měla být připravena pro případ úplného zastavení dodávek ruského plynu," řekl Birol listu Financial Times. "Čím více se blíží zima, tím jsou nám záměry Ruska jasnější. Domnívám se, že snižování dodávek má bránit Evropě v plnění zásobníků a zvýšit vliv Ruska v zimních měsících," dodal.
Ruská státní plynárenská společnost Gazprom minulý týden výrazně omezila dodávky plynovodem Nord Stream 1, který přepravuje plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře. Gazprom opatření zdůvodňuje zpožděním při opravě kompresorových turbín firmou Siemens Energy. Německý ministr hospodářství Robert Habeck však omezení dodávek označil za politicky motivovaný krok, kterým se Rusko snaží vyvolat nejistotu a zvýšit ceny plynu.
"Nevylučuji, že Rusko bude dál hledat různé problémy a záminky pro další snižování dodávek plynu do Evropy a možná tyto dodávky dokonce úplně zastaví," uvedl Birol v prohlášení zaslaném agentuře Reuters.
V loňském roce Evropská unie z Ruska dovezla 155 miliard krychlových metrů zemního plynu. Ruský plyn se tak podílel zhruba 45 procenty na celkovém dovozu plynu do EU a zhruba 40 procenty na celkové spotřebě plynu v EU.
Birol uvedl, že nejnovější opatření evropských zemí ke snížení spotřeby plynu, která zahrnují větší využívání uhlí k výrobě elektřiny, jsou vzhledem k rozsahu nynější krize ospravedlnitelná, a to navzdory obavám z růstu uhlíkových emisí. Upozornil, že zvýšení výroby elektřiny z uhlí je pouze dočasné a pomůže uchovat zásoby plynu pro vytápění v zimních měsících. Dodal rovněž, že zvýšené emise ze spalování uhlí by mělo kompenzovat urychlení evropských plánů na snížení závislosti na dovozu fosilních paliv a budování kapacit pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů.
Birol nicméně varoval, že dosavadní kroky evropských vlád zřejmě nebudou dostatečné, pokud se dodávky plynu z Ruska zcela zastaví. "Domnívám se, že s blížící se zimou budou přicházet další a rozsáhlejší opatření týkající se poptávky," uvedl. Dodal, že reálnou možností v případě přerušení ruských dodávek zůstává zavedení přídělového systému v zásobování plynem.
Šéf IEA rovněž uvedl, že evropské země by se měly snažit odložit veškeré plány na ukončování provozu jaderných elektráren, aby tak pomohly snížit množství plynu používaného při výrobě elektřiny. Německo v současnosti čelí kritice, že navzdory nynější krizi nadále plánuje uzavření všech svých zbývajících jaderných elektráren, píše Financial Times.
Reportéři bez hranic: Ukrajinského fotoreportéra zavraždili ruští vojáci
Mezinárodní organizace Reportéři bez hranic (RSF) bránící novináře dnes zveřejnila výsledek svého vyšetřování na Ukrajině, které podle ní dokazuje, že ukrajinského reportéra Makse Levina zabili a pravděpodobně před tím mučili ruští vojáci. Stalo se tak ještě v březnu v okolí Kyjeva.
"Tato zpráva povede k naší šesté žalobě u Mezinárodního trestního tribunálu (ICC) v Haagu," sdělila organizace agentuře s tím, že žaloba se bude týkat výlučně Levinova případu, který byl zmíněn "mezi mnoha jinými případy" v páté žalobě RSF z konce května.
Tělo fotoreportéra Makse Levina a ukrajinského vojáka Oleksije Černyšova, který jej doprovázel, se našlo 1. dubna v lese u vesnice Moščun, ležící asi 20 kilometrů severně od Kyjeva. Oba muži se pohřešovali od 13. března. RSF na místo vyslala vyšetřovací tým, včetně válečného fotoreportéra Patricka Chauvela, který v únoru pracoval s Maksem Levinem v Donbasu.
"Vyšetřování odhalilo známky svědčící o tom, že fotoreportér a jeho společník byli chladnokrevně zabiti poté, co je ruští vojáci pravděpodobně vyslýchali a mučili v den jejich zmizení," uvedli vyšetřovatelé ve zprávě. Ta se opírá hlavně o snímky místa činu a nalezené důkazy, včetně střel používaných ruskou armádou, jakož i o důkazy přítomnosti ruských vojáků v podobě obalů od potravin, krabičky cigaret či návodu na použití raket.
Zpráva uvádí dvě možné hypotézy, jak se události vyvinuly. Podle prvního scénáře Levina a jeho společníka, jejichž těla se našla spálená, mohli zastřelit ruští vojáci, jakmile je spatřili a aniž by se uvědomili, o koho jde. Podle druhé hypotézy je ruští vojáci zajali, umístili do auta, odděleně je vyslýchali a mučili a nakonec zabili. Černyšov byl patrně upálen zaživa.
RSF poskytla své poznatky a také devět důkazů, jakož i desítky Chauvelových snímků z místa činu ukrajinské justici.
Levina označila RSF za jednoho z nejméně osmi novinářů zabitých během války Ruska proti Ukrajině při výkonu svého povolání. Naposledy o život přišel Francouz Frédéric Lclerc-Imhoff. Dvaatřicetiletý obrazový reportér přišel o život 30. května při výbuchu ruského náboje, když dokumentoval evakuaci civilistů poblíž Lysyčanska na východě Ukrajiny. Při reportáži byl zraněn i jeho kolega Maxime Brandstaetter. Francouzská Národní protiteroristická prokuratura (PNAT) smrt i zranění vyšetřuje jako válečný zločin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil francouzského fotoreportéra za 32. pracovníka médií zabitého od začátku ruské invaze.
V Mariupolu od začátku ruské invaze zahynulo podle starosty na 22 tisíc civilistů
Od vpádu ruské armády do jihoukrajinského přístavu Mariupol zahynulo nejméně 22 tisíc lidí. Oznámil to dnes podle ruskojazyčného serveru BBC mariupolský starosta Vadym Bojčenko. Město, nyní pod ruskou okupací, má podle něj z 90 procent zničenou infrastrukturu, napsala agentura Unian.
"Naše opatrná bilance, ke které bychom ještě mohli přičítat, je 22 tisíc civilistů, které zabili okupační vojáci. Je to mnohem víc, než kolik jich zabilo nacistické Německo při dvouleté okupaci," uvedl Bojčenko. Opravdový počet obětí v městě, které je nyní pod ruskou kontrolou, je podle něj pravděpodobně mnohem vyšší.
Mariupol na severním pobřeží Azovského moře byl významným přímořským letoviskem a také klíčovým centrem ukrajinského obchodu. Před válkou měl na 440 tisíc obyvatel, ze kterých jich ve zdevastované městě zůstalo okolo sta tisíc.
Celkem ruské ostřelování zničilo ve městě 1356 vícepatrových domů a zdevastovalo 50 procent všech budov, uvedl Bojčenko. Ruští okupanti podle něj obyvatelům, kteří ve městě zůstali, nabízejí jídlo a vodu výměnou za odklízení trosek.
V ruské rafinerii hořelo, podle svědků na ni zaútočil dron
V novošachtinské rafinerii v ruské Rostovské oblasti, která sousedí s Ukrajinou, vypukl požár, který podle některých záběrů a svědků způsobil nálet bezpilotního letounu. Ruskojazyčný web BBC zveřejnil záběry ze sociálních sítích, zachycujíc dron při útoku, po kterém vyšlehly plameny.
Požár podle ministerstva pro mimořádné události zachvátil plochu 50 metrů čtverečních a nevyžádal si žádné oběti či raněné. Hasiči již plameny uhasili, uvedla agentura Interfax.
List Ukrajinska pravda připomněl, že podle americké stanice Rádio Svoboda se v únoru 2014 spolumajitelem novošachtinské rafinerie stala rodina ukrajinského politika a oligarchy Viktora Medvedčuka, pokládaného za blízkého ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Loni rafinerii podle ruských médií koupila jiná firma.
Ruské jednotky se soustředí na ovládnutí Luhanské oblasti
Ruská armáda se snaží obnovit ofenzivu na Slovjansk, uvedl ukrajinský generální štáb. Jednotky Moskvy také dál soustředí své síly na Severodoněck a Bachmut ve snaze dosáhnout hranic Luhanské oblasti a získat ji celou pod svou kontrolu. Okolí Severodoněcku je pod intenzivní palbou i podle britského ministerstva obrany, ruská armáda se podle ukrajinské správy i analytiků blíží k Lysyčansku.
Ruské jednotky pokračují v intenzivním ostřelování ukrajinských pozic a pokoušejí se obklíčit oblast Severodoněcka přes města Izjum na severu a Popasna na jihu. „Je velice pravděpodobné, že se Rusko chystá odeslat do Donbasu velký počet rezervních jednotek,“ upozornilo britské ministerstvo obrany.
Rusko má pod kontrolou velkou část Severodoněcku, ukrajinští obránci však stále ovládají rozsáhlý průmyslový areál na západě města a rovněž několik obcí v jeho okolí.
Ruské síly úspěšně od jihu postupují na Lysyčansk, uvádí americký Institut pro výzkum války (ISW), podle kterého dala Moskva přednost tomuto postupu před útokem na město ze Severodoněcku. Města od sebe dělí řeka Severní Doněc, která Ukrajincům poskytuje přirozenou obrannou linii. Na předměstí Lysyčansku ruské jednotky udeří pravděpodobně v průběhu příštího týdne, uvádí analytici.
Náklady na zvládaní uprchlické krize v souvislosti s válkou činily ke konci května 7,2 miliardy korun, uvedlo ministerstvo financí. Na sociální dávky šly čtyři miliardy korun.
