Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj
Zprávy ze dne 10. června 2022
Ukrajina podle ministra financí potřebuje uzavřít s MMF dohodu o novém úvěrovém programu, neboť ruská invaze má tvrdé dopady na její veřejné finance.
V Rusku prudce vzrostl počet stížností na armádu zaslaných Putinově kanceláři
Kancelář ruského prezidenta Vladimira Putina obdržela za čtyři měsíce letošního roku téměř 1,2 milionu stížností na ministerstvo obrany, což souvisí s válkou na Ukrajině, upozornil investigativní web Važnyje istorii. Desetitisíce stížností se týkají problémů s hledáním příbuzných pohřešovaných ve válce.
„V roce 2022 se každá čtvrtá stížnost prezidentské kanceláři týkala války. Na ministerstvo obrany si (Rusové) stěžují více než za celých posledních šest let,“ píše portál.
Ukrajinský generální štáb připustil postup Rusů na Bachmut, píše BBC
Ukrajinský generální štáb ve své ranní zprávě o vývoji bojů připustil ruský postup směrem k městu Bachmut v Doněcké oblasti na východě země, informovala ruská služba stanice BBC. Boje o Severodoněck pokračují, uvádí velení ukrajinských sil. Ruská vojenská agrese na Ukrajině trvá 107. dnem.
„Nepřítel podniká ofenzivu ve směru Vozdvyženka - Roty, má částečný úspěch, upevňuje se v obsazených pozicích,“ píše ukrajinský generální štáb na facebooku. Tyto obce se nacházejí nedaleko Bachmutu směrem na jihovýchod, podotkla BBC.
Na dalších místech fronty nejsou podle ní hlášeny žádné významné změny, alespoň se o nich nehovoří ve svodce ukrajinských ozbrojených sil. Generální štáb zároveň sdělil, že za poslední den ukrajinští vojáci odrazili sedm nepřátelských útoků v Doněcké a Luhanské oblasti.
Ruskou invazí na Ukrajinu se budou zabývat ministři EU i východní křídlo NATO
V Rumunsku se dnes setkají zástupci zemí takzvané bukurešťské devítky (B9), kterou tvoří země východního křídla NATO, mezi nimiž je i Česko. Tématem jednání bude zejména vývoj ruské invaze na Ukrajině. V Bruselu budou rokovat ministři vnitra zemí Evropské unie, mimo jiné o důsledcích ruské vojenské agrese na Ukrajině.
Šéfové resortů vnitra evropské sedmadvacítky budou podle informací Rady Evropské unie kromě jiného hovořit o přijímání lidí prchajících před boji na Ukrajině a také o riziku rozvoje pašování zbraní v současném kontextu.
Zprávy ze dne 9. června 2022
Putin se přirovnal k Petru Velikému a řekl, že ruské vedení musí navracet území
Údělem současného ruského vedení je navracet území a upevňovat moc, prohlásil dnes podle stanice BBC prezident Vladimir Putin. Šéf Kremlu tato slova pronesl u příležitosti 350. výročí od narození cara Petra Velikého (1672-1725). Ukrajinu, kde na konci února rozpoutal válku, ale Putin v tomto kontextu nepřipomněl.
"Petr Veliký vedl 21 let severní válku. Mohlo by se zdát, že se během ní snažil něco násilně odtrhnout od Švédska. Ale on nic neodtrhával, on to navracel," řekl Putin podle ruskojazyčné redakce BBC při setkání s mladými podnikateli na moskevském výstavišti VDNCH. V areálu si prezident zároveň prohlédl výstavu věnovanou ruskému carovi.
"Soudě podle všeho je i naším údělem navracet a upevňovat," poznamenal ruský prezident. Podle zveřejněného videozáznamu z akce se přitom usmíval.
Putin tvrdí, že Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu, aby ji "denacifikovalo" a "demilitarizovalo". Ruské aktivity na Ukrajině Kreml označuje termínem "speciální vojenská operace" a zakazuje ruským médiím, aby používaly slova "invaze" či "válka".
Ruská státní televize dnes před Putinovým vystoupením odvysílala dokument o Petru Velikém. V něm byl podle agentury Reuters panovník zobrazen jako silný vojevůdce, který značně rozšířil ruské území na úkor Švédska a Osmanské říše díky modernizacím provedeným v armádě a vytvoření pravidelného námořnictva.
Státy EU podporují zabavování majetku ruským oligarchům
Většina států Evropské unie se shoduje na plánu přijmout společná pravidla umožňující zabavovat majetek ruských oligarchů figurujících na unijním sankčním seznamu. Po dnešním jednání ministrů spravedlnosti členských zemí to řekl francouzský ministr Éric Dupont-Moretti, jehož země EU v tomto pololetí předsedá. Podle jeho českého kolegy Pavla Blažka bude jednou z priorit nadcházejícího českého předsednictví justiční reakce na ruskou invazi na Ukrajině včetně vyšetření válečných zločinů.
Evropská komise v květnu navrhla úpravu směrnice, která má umožnit konfiskaci majetku oligarchům či firmám obcházejícím unijní sankce. Takové počínání by se podle plánu Bruselu mělo stát zločinem na území celé unie; díky tomu by úřady mohly zabavovat peníze, které mohou dosud pouze zmrazit.
Na unijních sankčních seznamech je přes tisíc osob a subjektů. Některé země jako Polsko či pobaltské státy volají po tom, aby se ze zabaveného majetku oligarchů zaplatila část poválečné obnovy Ukrajiny.
"Myslím, že je tu široká shoda," řekl po první debatě o návrzích komise francouzský ministr. Některé země podle něj potřebují vzhledem ke svým vnitropolitickým pravidlům více času, než budou s návrhy souhlasit, nikdo ale není z principu proti.
Podle eurokomisaře pro spravedlnost Didiera Reynderse by se na nové úpravě mohly unijní země shodnout poměrně rychle během českého předsednictví, které začíná za tři týdny.
"Chceme si být jistí, že bude vše plně v souladu se zásadami právního státu," prohlásil Reynders s dovětkem, že EU ve vztahu k zámožným Rusům musí dodržovat pravidla, jejichž respektování sama vyžaduje. Komise chce mít jistotu, že v případě konfiskace nebudou hrozit prohrané soudní spory a navracení majetku.
EU podle Reynderse dosud zmrazila majetek Rusů v hodnotě zhruba deseti miliard eur (247 miliard korun), z nichž podle projednávaných pravidel bude možné zabavit pouze část. Odhad nákladů na obnovu válkou zničené země se pohybuje až okolo bilionu eur.
Ministři hovořili také o vzájemné spolupráci při vyšetřování možných válečných zločinů spáchaných Rusy na Ukrajině. Do něj se dosud zapojila skupina členských zemí včetně Česka a koordinační roli převzala unijní justiční agentura Eurojust. Podle Blažka bude další společný postup vyšetřování a stíhání zločinů jednou z priorit českého předsednictví. "Geopolitické změny před nás postavily mnoho překážek a naše budoucnost bude více než kdy jindy určena našimi dnešními činy. Či naší dnešní nečinností," uvedl po jednání ministr, který bude od července resortní ministerská zasedání do konce roku řídit.
Rusové začali vyplácet v Mariuopolu důchody v rublech; stojí se na ně fronta
Rusové začali vyplácet lidem v ovládnutém ukrajinském Mariupolu důchody v rublech a pouze v hotovosti. Podle serveru Ukrajinska pravda o tom dnes informoval poradce mariupolského starosty Petro Andrjuščenko. Kvůli frontám, které lidé musejí vystát na ulici v horku, označil výplatu penzí za peklo.
"Okupanti začali v Mariupolu vyplácet důchody. Podle jejich údajů je registrováno asi 47.000 penzistů. Ale podle informací z našich zdrojů se dalších 10.000 obyvatel Mariupolu z principu o almužnu od okupantů nepřihlásilo," uvedl Andrjuščenko. Sám poradce starosty z města již dříve uprchl a informace z místa má tedy jen zprostředkované.
Výše důchodů v přepočtu na ukrajinskou měnu podle Andrjuščenka představuje 2600 hřiven (2040 korun). Důchody se vydávají v hotovosti. Do města peníze Rusové přivezli v neprůstřelných automobilech.
"Výplata důchodů se proměnila v další peklo a výsměch," řekl Andrjuščenko podle serveru Ukrajinska pravda. "Dlouhé fronty, půtky a skandály kvůli horku a kvůli tomu, že tam není žádná organizace," popsal podle CNN ve vysílání televize.
Obyvatelé Mariupolu se také kvůli nedostatku jídla ve městě "doslova perou" o humanitární pomoc, uvedl o den dříve na sociální síti Telegram poradce starosty. Lidé se musejí dva nebo tři dny s předstihem zapsat do pořadníku. Ale ani to jim nezaručuje úspěch, protože v rozhodující den se musejí dostat mezi prvními třemi sty lidmi do skutečné fronty. Šťastlivci pak ve frontě dostanou nekvalitní potraviny, které se rychle zkazí, a nejpozději za dva dny stejně lidé musejí bojovat o další příděly, popsal Andrjuščenko.
Přístavní Mariupol mají pod kontrolou ruské invazní síly od května, kdy se po tvrdých bojích vzdali poslední ukrajinští obránci, kteří se ukrývali v metalurgickém areálu Azovstal.
Finsko se chystá postavit bariéry podél svých hranic s Ruskem
Finská vláda dnes oznámila, že chce pozměnit zákon o státních hranicích tak, aby umožnil výstavbu bariér podél hranic s Ruskem. Krok má posílit připravenost na hybridní hrozby v době, kdy Rusko podniklo invazi na Ukrajinu, uvedla agentura Reuters.
Finsko, které v květnu podalo přihlášku do NATO, mělo ve své historii několik válečných konfliktů s Ruskem, ale nynější hraniční zóna pokrytá lesy je na většině ze svých 1300 kilometrů délky vyznačena jen cedulemi a plastovými značkami.
Finská vláda začala urychleně podnikat kroky k posílení ostrahy hranic už v obavě, že by se Rusko mohlo pokusit vyvíjet tlak na Finsko posíláním žadatelů o azyl na jeho hranice. Evropská unie z podobného počínání obvinila Bělorusko, když v druhé polovině minulého roku na bělorusko-polské hranici uvázly stovky migrantů z Blízkého východu, Afghánistánu a Afriky.
Chystané změny finského zákona zahrnují i návrh umožnit soustředění přijímání žádostí o azyl jen na konkrétních hraničních přechodech. Podle nyní platných unijních pravidel přitom migranti mají právo žádat o azyl na jakémkoli místě vstupu do členské země EU.
Novelizovaný zákon by měl umožnit stavět bariéry jako ploty, ale také nové silnice na usnadnění hlídkování podél hranic z finské strany. "Později vláda rozhodne o hraničních bariérách v kritických oblastech východní hranice na základě posouzení finské hraniční stráže," sdělila dnes finská ministryně vnitra Krista Mikkonenová.
Poválečná obnova Ukrajiny je náš zájem i morální povinnost, řekla šéfka EK
Poválečná obnova Ukrajiny je v našem zájmu a je to i naše morální povinnost. Při zahájení festivalu zaměřeném na inovativní stavitelství a udržitelnou architekturu to dnes v Římě řekla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Podle předsedkyně komise ale musí Evropa hledět na to, aby i v krizových podmínkách při investicích do rekonstrukce Ukrajiny dbala také na ekologické aspekty.
Festival New European Bauhaus (Nový evropský Bauhaus) odkazuje na významnou umělecko-průmyslovou školu Bauhaus, která začátkem 20. století znamenala převrat pro moderní architekturu, umění a design.
Von der Leyenová řekla, že akce je i příležitostí pro Ukrajinu, která se bude dlouho vzpamatovávat z válečných škod napáchaných ruskou armádou. Na programu dnes byla například debata, do níž se zapojil starosta zničeného Mariupolu a ukrajinští architekti. "Obnovíme Ukrajinu. Není to jen v našem zájmu. Jde i o morální povinnost... A když už se do toho pustíme, pak bychom to měli udělat správně," řekla šéfka unijní exekutivy v muzeu moderního umění Maxxi.
Na pódiu vedle předsedkyně komise seděl například čerstvý držitel architektonické Pritzkerovy ceny Diébédo Francis Kéré, který u svých staveb často používá udržitelné způsoby stavění a přírodní materiály. Porota jej ocenila za tvorbu, která se vyznačuje skromností, odvahou, adaptací na přírodní podmínky i ekologickými inovacemi.
Lipavský hovořil s ukrajinským protějškem, mimo jiné o sankcích proti Rusku
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) dnes telefonicky hovořil se svým ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou. Mluvili mimo jiné o sedmém balíku sankcí Evropské unie proti Rusku nebo o možnostech posílení bilaterální spolupráce. Kuleba to uvedl na twitteru.
EU na začátku června schválila šestý balík sankcí za ruskou invazi na Ukrajinu, jehož součástí je zákaz dovozu většiny ruské ropy od přelomu roku. Z embarga bude dočasně vyřazena přeprava ropy ropovodem Družba zásobujícím Česko, Slovensko a Maďarsko. Česko bude na rozdíl od ostatních zemí moci také až do prosince příštího roku dovážet produkty z ruské ropy z rafinerií v jiných zemích EU.
Evropský blok zároveň vyloučil z mezinárodního platebního systému SWIFT tři ruské banky, včetně největší Sberbank. Třem ruským televizím šířícím válečnou propagandu Kremlu zakázal vysílat v EU. Ke schválení dalšího, sedmého balíku sankcí, vyzval na začátku června také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve videoprojevu k účastníkům konference Globsec v Bratislavě.
"Jsem vděčný za to, že integrace Ukrajiny do Evropské unie je jednou z priorit nadcházejícího českého předsednictví v Radě EU," poznamenal také Kuleba. Lipavský nedávno po jednání s moldavským protějškem Nicolaem Popeskem uvedl, že evropská perspektiva Ukrajiny, Moldavska a Gruzie v prioritách figuruje velmi vysoko.
Ukrajina požádala o členství v EU krátce poté, co na ni 24. února zaútočila ruská vojska. Žádost nyní zkoumá Evropská komise. Pokud získá Ukrajina souhlas všech členských států, obdrží postavení kandidátské země. Poté následují rozhovory, které běžně trvají několik let. O vstupu země do EU pak znovu musí jednomyslně rozhodnout všechny členské státy.
Soud proruských separatistů na Ukrajině odsoudil k smrti tři zajaté cizince
Soud v samozvané Doněcké lidové republice na Ukrajině dnes nepravomocně odsoudil k trestu smrti dvojici Britů a občana Maroka, uvedla agentura TASS s odvoláním na svého zpravodaje v soudní síni. Podle soudu, který případ začal projednávat v úterý, muži bojovali na Ukrajině jako žoldnéři. Odsouzení ale tvrdí, že jsou řádnými vojáky ukrajinské armády a že s nimi proto má být zacházeno jako s válečnými zajatci.
"Aidenu Aslinovi, Shaunu Pinnerovi a Ibráhímu Sádúnovi se za jejich zločiny ukládá s konečnou platností trest smrti," stojí podle TASS v rozsudku.
Všichni tři odsouzení se chystají proti verdiktu odvolat, sdělil agentuře jeden z advokátů. Odvolání bude přezkoumávat příslušné oddělení nejvyššího soudu Doněcké lidové republiky. Stejný soud přitom o mužích rozhodoval dnes, vyplývá ze zprávy tiskové agentury.
Server Mediazona už dříve napsal, že všichni tři odsouzení vstoupili do ukrajinské armády ještě před začátkem nynější ruské invaze na Ukrajinu a že na Ukrajině žili několik let. Aiden Aslin u ukrajinské námořní pěchoty slouží od roku 2018, od stejného roku je jejím příslušníkem i Shaun Pinner. Maročan Ibráhím Sádún se přestěhoval na Ukrajinu v roce 2019 a o dva roky později podepsal smlouvu o vstupu do ukrajinské armády.
Britský The Guardian tento týden upozornil, že ruské úřady se chystají uspořádat soudní procesy podobné těm konaným na Ukrajině s ruskými vojáky obviněnými z páchání různých zvěrstev. Podle analytiků mohou být procesy záměrně konstruovány tak, aby vytvořily maximální nátlak na Západ a aby přiměly ukrajinskou stranu k výměně zajatých ruských vojáků zadržovaných a souzených na Ukrajině.
Premier League pozastavila ruské televizi vysílací práva
Anglická fotbalová liga pozastavila vysílací práva ruské televizi Matč TV. Důvodem je pokračující ruská vojenská agrese na Ukrajině. Uvedla to agentura Reuters.
Zástupci klubů se to dozvěděli na dnešním výročním setkání s vedením soutěže. Matč TV měla začít vysílat Premier League od následující sezony. Za šestiletá vysílací práva by zaplatila 43 milionů liber (asi 1,23 miliardy korun).
Matč TV vlastní ruská plynárenská společnost Gazprom. Už v březnu Premier League odstoupila od dohody se streamovací službou Okko Sport, která do té doby vlastnila vysílací práva v Rusku.
Rusko podle mluvčího Kremlu neočekává zastavení dodávek plynu dalším klientům
Ruská vláda nepředpokládá, že státní plynárenská společnost Gazprom zastaví dodávky zemního plynu dalším evropským zákazníkům. Uvedl to dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Dodal, že systém, který Moskva vytvořila, aby odběratelé hradili dodávky ruského plynu v rublech, funguje podle plánu.
Gazprom koncem dubna zastavil dodávky plynu do Polska a do Bulharska. Své rozhodnutí zdůvodnil tím, že místní plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz odmítly za plyn platit v rublech. Později Gazprom ukončil také dodávky suroviny do Finska a Nizozemska. Plyn přestal dodávat rovněž dánské společnosti Orsted a do Německa britské firmě Shell Energy.
"Systém (pro hrazení dodávek ruského plynu v rublech) funguje," uvedl Peskov na pravidelné tiskové konferenci. "Ti, kteří plyn dostávají, postupují v souladu s novým systémem," dodal. Na otázku, zda lze očekávat další zastavování dodávek, pak odpověděl záporně, informovala agentura Reuters.
Rusko začalo platby ve své měně vyžadovat po únorové invazi, když na něj západní země uvalily sankce, a většinu finančních transakcí mezi Ruskem a Západem tak znemožnily.
Peskov dnes rovněž uvedl, že zatím nebylo dosaženo dohody s Tureckem ohledně vývozu ukrajinského obilí přes Černé moře. Dodal nicméně, že práce na dohodě pokračují.
Dohoda by měla vytvořit námořní koridor, kterým by se ukrajinské obilí vyváželo pod dohledem tureckého námořnictva. Podle dřívějšího vyjádření ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova ale Ukrajina musí nejprve odminovat své přístavy v Černém moři. Ukrajina zase požaduje dostatečné bezpečnostní záruky a vyjadřuje obavy, že Rusko námořní koridor pro vývoz obilí zneužije k útokům z moře.

























Česko vydalo ukrajinským uprchlíkům skoro 370 tisíc víz dočasné ochrany
Počet víz dočasné ochrany, které Česko od začátku ruské invaze vydalo uprchlíkům z Ukrajiny, se blíží 370 tisíc. Ministerstvo vnitra jich dosud eviduje 369 464, uvedlo dnes na twitteru. Ve čtvrtek dostalo speciální víza 913 lidí, podobně jako před týdnem. Konflikt na Ukrajině trvá od konce února.
Někteří uprchlíci z ČR současně odjíždějí do jiných zemí nebo zpátky do své vlasti. Reálně pobývá v Česku podle odhadu úřadů asi 280 tisíc až 300 tisíc uprchlíků. Jejich přesný počet ale není možné určit.
Víza dočasné ochrany umožňují jejich majitelům pobývat v zemi až rok. Zároveň otevírá uprchlíkům přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce.