Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj
Zprávy ze dne 11. června 2022
Ruským jednotkám se stále nedaří převzít plnou kontrolu nad městem Severodoněck, ofenziva ale pokračuje.
Ve své nejnovější analýze o tom informuje americký Institut pro výzkum války. Podle britského ministerstva obrany se v ulicích Severodoněcku tvrdě bojuje, což pravděpodobně přináší oběma stranám značné ztráty. Ukrajinský generální štáb ve své ranní zprávě uvádí, že se Rusové chystají zaútočit na Slovjansk a Siversk.
Kvůli protiruským sankcím zavedeným západními zeměmi v reakci na invazi Moskvy na Ukrajinu se Rusko může na konci roku potýkat s nedostatkem šumivého vína. S odvoláním na jednoho z největších ruských vinařů o tom informovala agentura Bloomberg.
Zprávy ze dne 10. června 2022
V Paříži se vzpomínalo na francouzského novináře zabitého na Ukrajině
Na pařížském Náměstí republiky se dnes vzpomínalo na mladého francouzského novináře Frédérika Leclerc-Imhoffa, který zahynul v bojích na Ukrajině. Ke stovkám lidí, kteří přišli uctít žurnalistovu památku, promluvila jeho matka Sylviane Imhoffová. Mluvila o synově životě, hodnotách, které vyznával, a z jeho smrti obvinila ruského prezidenta Vladimira Putina, který napadl Ukrajinu. O pietním setkání informovala stanice BFM TV, pro kterou Leclerc-Imhoff pracoval.
Dvaatřicetiletý obrazový reportér zemřel 30. května po zásahu střepinou, když dokumentoval evakuaci civilistů poblíž Lysyčansku na východě Ukrajiny. Při reportáži byl zraněn i jeho kolega Maxime Brandstaetter. Francouzská Národní protiteroristická prokuratura (PNAT) smrt i zranění vyšetřuje jako válečný zločin.
Imhoffová o synovi mluvila jako o "nesmírně skromném člověku", kterého by potěšilo, že se tolik lidí sešlo kvůli hodnotám, které vyznával. "Toto povolání, způsob, jakým ho pojal, si zvolil v dokonalém souladu s tím, co hájil: dát hlas těm nejpokornějším, neviditelným, těm, kteří nejsou ničím. Postavit je na světlo, ačkoliv sám raději zůstával ve stínu kamery," řekla. Imhoffová uvedla, že její syn byl v době, kdy zahynul, na Ukrajině od začátku války již podruhé, chtěl podle ní použít svůj objektiv k tomu, aby nestranně ukázal realitu a pomohl prohlédnout propagandu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Leclerc-Imhoff byl 32. pracovníkem médií zabitým od začátku ruské invaze. Mezinárodní organizace Reportéři bez hranic (RSF) uvedla, že na Ukrajině zaregistrovala nejméně osm novinářů zabitých při výkonu svého povolání.
Na Ukrajinu dorazily dva pontonové mosty z ČR, které nahradí zničené mosty
Na Ukrajinu dorazily z Česka dva darované pontonové mosty dlouhé 36 metrů, díky nimž bude moci být obnoveno dopravní spojení v místech, kterými se přehnaly boje. Podle serveruJevropejska pravda o tom informovalo tiskové oddělení ukrajinské státní služby silniční dopravy. O vyslání dvou mostů na Ukrajinu informoval na konci května ČTK předseda Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Pavel Švagr.
Zničené mosty na Ukrajině jsou nyní podle silniční služby hlavním problémem pro fungování běžné logistiky v místech, která byla osvobozena z ruských rukou. Sama Ukrajina ale na výrobu pontonových mostů nemá materiál a vybavení.
"Pontonové mosty budou umístěny tam, kde je kriticky nutné obnovit dopravní spojení," oznámila ukrajinská služba silniční dopravy. Kde konkrétně budou mosty instalovány, ale neupřesnila.
"Díky podpoře evropských partnerů budou do měst a vesnic osvobozených od ruských uchvatitelů dopravovány léky, potraviny a další základní potřeby," doplnila služba podle webu televize Hromadske.
Server Jevropejska pravda podotkl, že Česko od začátku ruské invaze poskytlo Ukrajině již značné objemy vojenské pomoci včetně bojových vrtulníků, tanků a raketových systémů. V České republice také funguje schéma, přes něž lze v koordinaci s českým ministerstvem obrany a ukrajinskou ambasádou přispět na potřeby ukrajinské armády, uvedl rovněž ukrajinský server.
V Mariupolu se šíří cholera, tvrdí starosta města
V Mariupolu se začala šířit cholera, řekl v rozhovoru s ruskou redakcí BBC starosta města Vadym Bojčenko. Ve městě, které po dlouhých bojích ovládly v květnu ruské síly, jsou podle něj už desítky případů tohoto infekčního onemocnění. Podle starosty panují ve městě otřesné podmínky - nefunguje kanalizace, obyvatelé nemají dostatečný přístup k pitné vodě a k lékům a na ulicích leží těla některých lidí, kteří přišli o život za války.
"Ve městě se už šíří cholera, úplavice a další nemoci, ale tají se to. Město je uzavřeno v karanténě. Nikoho nepouštějí ani do města, ani ven," řekl starosta.
"Tahle infekce se šíří velmi rychle. A nejsou podmínky, aby se tomu zabránilo. Nejsou doktoři, chybí infekční kliniky. Naše infekční nemocnice byla zničena i se vším vybavením, doktory povraždili," uvedl starosta.
Doklady o tom, že by byl někdo ve městě s cholerou diagnostikován, ale nejsou, neboť nemocnice je mimo provoz. Podle starosty ale "vše nasvědčuje" tomu, že nemoc se už ve městě šíří. Server Ukrajinska pravda dříve napsal, že starosta z města odjel. Důvodem mělo být to, že ve městě nebyl signál a Bojčenko potřebuje být ve spojení s úřady a s vojáky.
Před šířením cholery v Mariupolu už v květnu podle Reuters varovala Světová zdravotnická organizace (WHO). Na nebezpečí epidemie tohoto infekčního onemocnění upozornil dnes také generální štáb ukrajinské armády.
Na ulicích města jsou neodklizená mrtvá těla, další zemřelí byli pohřbeni do provizorních hrobů. Město se potýká s horkem a lijáky, které tyto provizorní hroby ničí.
"Obyvatelé Mariupolu pohřbívali oběti ve dvorech, v parcích, na náměstíčkách a ve svazích. K tomu přidejte nefungující dodávky vody a hlavně nefungující kanalizaci. Ze všeho se vytváří směsice, která stéká do řek a studní, odkud lidé berou vodu," popsal Bojčenko.
Voda ve studních podle Bojčenka není pitná, ale přivážené vody není dost pro všechny. Lidé na ni mohou stát frontu i několik dní. Ukrajinské úřady také nemají možnost do města dopravit léky, protože Mariupol je uzavřený.
Cholera se nejčastěji šíří v oblastech s nevhodnými hygienickými podmínkami a při nedostatku čisté vody. Způsobuje těžké průjmy a zvracení, které mohou vést k úmrtí.
Podnik ve slovenské Moldavě zmodernizuje pro Ukrajinu vojenskou techniku
Opravárenský podnik v Moldavě nad Bodvou v Košickém kraji na východě Slovenska opraví a zmodernizuje pro Ukrajinu desítky kusů armádní techniky. Podle agentury TASR to dnes řekl slovenský ministr obrany Jaroslav Naď. Ministr doplnil, že půjde o komerční zakázku.
Naď však neupřesnil, o jakou techniku konkrétně půjde, a nesdělil ani další podrobnosti. Stejný podnik, státem ovládaná Konštrukta-Defence, opravuje vojenskou techniku i pro slovenské ozbrojené síly.
Generální ředitel společnosti Alexander Gurský upřesnil, že podnik se zaměřuje především na opravy dělostřelecké a raketové techniky. V současné době se podle něj plánuje vybudování servisního střediska pro obojživelné kolové obrněné transportéry AMV 8x8 finské společnosti Patria. Slovenská vláda rozhodla o nákupu těchto obrněných vozidel na konci března.
Konštrukta-Defence je mimo jiné výrobcem samohybných houfnic Zuzana 2. Na počátku června slovenské ministerstvo obrany oznámilo, že firma podepsala kontrakt s Ukrajinou, která se rozhodla osm těchto houfnic koupit.
RTR: Při pojištění ruských lodí nahradila západní firmy ruská státní zajišťovna
Poté co západní pojišťovny zrušily krytí ruských rejdařů, je nyní hlavním zajistitelem ruských lodí, včetně flotily Sovcomflotu, státem kontrolovaná Ruská národní zajišťovna (RNRC). S odvoláním na tři obeznámené zdroje o tom dnes informovala agentura Reuters.
Pojištění je pro námořní dopravu nezbytné, zejména v případě přepravy ropy, která vyžaduje nejvyšší bezpečnostní standardy kvůli riziku úniku a přepravě hořlavého materiálu na volném moři. Před uvalením západních sankcí na Rusko kvůli jeho invazi na Ukrajinu se při pojištění takových nákladů Moskva spoléhala na skupinu mezinárodního společností nabízejících široké krytí.
Na státní námořní přepravní společnosti Sovcomflot, největší ruskou námořní skupinu, ale dopadly sankce, a tak západní pojišťovny své krytí stáhly. Podle zdrojů z odvětví však ruské náhradní krytí bude pravděpodobně stačit k tomu, aby ruská plavidla mohla dál plout.
Zajišťovna přebírá část pojistných rizik pojišťoven, je tedy pojišťovnou pro pojišťovny. Systém se tak díky rozložení rizik může vypořádat i s rozsáhlými ztrátami.
Místopředseda ruské bezpečnostní rady a bývalý premiér a prezident Dmitrij Medveděv tento týden bez podrobností uvedl, že jako pojištění pro přepravu ruského zboží budou nabídnuty státní záruky. Hlavní společností poskytující státní záruky ruským pojišťovnám, které nabízejí krytí, jako je například Ingosstrach, se podle zdrojů Reuters stala ruskou centrální bankou kontrolovaná RNRC.
Ruská centrální banka v březnu uvedla, že zvýšila kapitalizaci RNRC z 71 na 300 miliard rublů (zhruba 121 miliard Kč). Zvýšila též její garantovaný kapitál na 750 miliard rublů, aby firma měla dostatečné zdroje na poskytování zajištění.
Dva ze zdrojů z odvětví námořní dopravy uvedly, že kapitalizace RNRC umožní společnosti působit jako zajistitel ruských lodí na mezinárodním trhu bez zapojení západních firem.
Podle dalšího zdroje z pojišťovnictví ruské záruky pravděpodobně uspokojí země, které stále nakupují ruskou ropu. Spojené státy dovoz ruské ropy zakázaly a členské státy Evropské unie se dohodly na postupném embargu.
Většina vývozu ruské ropy, zejména té na tankerech Sovcomflotu, směřuje do asijských přístavů, především do Indie a Číny. Obě jmenované země nadále se Sovcomflotem spolupracují.
Indické úřady již akreditovaly Ingosstrach jako pojišťovací společnost pro přepravu ropy. To znamená, že plavidla, která společnost pojišťuje, mohou zamířit do indických přístavů.
Švýcarsko se připojilo k novému balíčku unijních sankcí proti Rusku
Švýcarsko se dnes připojilo k šestému balíčku sankcí namířených proti Rusku a Bělorusku, které Evropská unie přijala začátkem června. Bern tak přestane nakupovat ruskou ropu a rozšíří seznam sankcionovaných subjektů, uvedla v prohlášení švýcarská vláda. Mezi osobami, jichž se sankce týkají, je i manželka ruského oligarchy Andreje Melničenka, který má podle místního tisku v alpské zemi rozsáhlé majetky.
Ruská ropa tvoří jen malý zlomek švýcarské spotřeby této suroviny. Podle informací místního tisku Rusko zajišťuje méně než procento ropného dovozu do alpské země. Více závislé je Švýcarsko na ruském plynu, který představuje zhruba polovinu dovozu této komodity.
Bern také rozšířil svůj sankční seznam. "Švýcarský seznam sankcionovaných osob a subjektů nyní zcela odpovídá unijnímu seznamu," uvedla švýcarská vláda. Na soupis tak přibyli vojáci, kteří se údajně dopustili zločinů na Ukrajině, politici, propagandisté a osoby, jež mají blízko k ruským oligarchům.
Švýcarská vláda upozornila, že nově bude čelit sankcím i Alexandra Melničenková, manželka ruského oligarchy a miliardáře Andreje Melničenka. Melničenko již na sankčním seznamu figuroval a podle curyšského deníku Tages-Anzeiger přepsal podíl ve své švýcarské firmě EuroChem a další majetek právě na manželku, aby se vyhnul omezením.
Švýcarská média upozorňují, že na seznamu je nově i údajná přítelkyně ruského prezidenta Vladimira Putina Alina Kabajevová. O ní tisk dříve spekuloval, že má v alpské zemi své zájmy či že se ve Švýcarsku ukrývá. V březnu vznikla petice žádající švýcarské úřady, aby ženu vyhostily.
Švýcarsko se také připojí k rozhodnutí odpojit tři ruské banky, včetně největší ruské banky Sberbank, od systému mezinárodních plateb SWIFT.
Ministerstvo obrany plánuje, že pošle na Ukrajinu materiál protichemické ochrany za osm milionů korun. Ve středu to projedná vláda, řekla ministryně obrany Jana Černochová.
Ruský hodnostář skončil ve vazbě, je podezřelý ze zpronevěry stovek milionů
Soud v Krasnojarsku dnes uvalil vazbu na Olega Mitvola, někdejšího zástupce šéfa státní agentury pro ochranu přírody, který nyná podniká ve stavebnictví. Je podezřelý z krádeže 900 milionů rublů (asi 363 milionů korun) určených na stavbu krasnojarského metra, oznámila ruská média. Případ upoutal pozornost zřejmě i proto, že Mitvol se roky pohyboval v nejvyšších patrech ruské politiky a podnikání. Nyní mu hrozí až deset let za mřížemi.
Agenti tajné služby FSB zatkli Mitvola na moskevském letišti Vnukovo při pokusu odletět do Spojených arabských emirátů, uvedl list RBK. Podle verze Mitvolovy asistentky se její šéf chystal odletět z Vnukova na dovolenou do Turecka.
Mitvol řídil práce na projektování krasnojarského metra od roku 2019.Po ruském vpádu na Ukrajinu prohlásil, že západní sankce nepostihnou výstavbu podzemky v sibiřském velkoměstě, starosti mu jedině dělají ceny stavebních materiálů, poznamenal list Kommersant.
Poslanec ruského parlamentu Alexandr Chinštejn podle agentury Interfax oznámil, že Mitvol se přiznal k rozkradení více než 900 milionů rublů a uzavřel dohodu s vyšetřovateli. "Nechce se tomu věřit, ale ani nevěřit není možné. Oleg dnes uzavřel dohodu s justicí. Znamená to, že přizná vinu a odhalí další spolupachatele," uvedl zákonodárce.
Mitvolova asistentka nebyla s to potvrdit tuto informaci.
Interfax připomněl, že výstavba metra v Krasnojarsku začala v roce 1995, ale kvůli nedostatku peněz byly práce přerušeny a nedokončené tunely a tři stanice zakonzervovány. V březnu 2019 gubernátor ohlásil, že získal miliardu rublů z federálního rozpočtu na rozvoj podzemky, a tyto peníze byly určené na vytvoření opravené verze projektu první trasy. Projekt byl podle Mitvola v prosinci předán ke státní expertize. Tehdy se odhadovalo, že vybudování první linky metra bude stát 64 miliard rublů. Později byl projekt vrácen k přepracování.
Lukašenko hrozí hodnostářům: Při nepokojích nebudu běhat se samopalem já, ale vy
Běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukanšenko na dnešní poradě pohrozil, že pokud by se v zemi zopakoval "ukrajinský scénář", který vyústil v pád proruského režimu, nebude se samopalem běhat on, ale v první řadě poběží činovníci a hodnostáři. Lukašenkův výrok zaujal i zahraniční média, připomínající záběryLukašenka v neprůstřelné vestě a s automatickou puškou kalašnikov v ruce během vrcholících protestů proti režimu v srpnu 2020.
"Pokud nevyvodíme závěry z toho, co se stalo v roce 2020 a později, uděláme velký krok k ukrajinským událostem. Ale bude nám hůř než Ukrajině. Nestraším vás. Víte, že nehovořím do větru," řekl Lukašenko podle záznamu na sociální síti. "Moji milí, nedejbože aby vypukly nějaké nepořádky. Pak půjdeme vpředu. A není pravda, že budu sám běhat se samopalem, ale to vy poběžíte jako první," prohlásil a položil svým posluchačům z řad hodnostářů a činovníků řečnickou otázku, zda si něco takového přejí. On sám si to nepřeje.
Lukašenko na poradě, nazvané Aktualizace metod a forem práce s obyvatelstvem na místní úrovni, vyzval k očistě společnosti od politických aktivistů z nevládních organizací.
"Tyto nevládní organizace, spolky na ochranu pejsků, koček a zvířat, nikdy nikoho a před ničím nechránily. Ani se nechystaly bránit. Pod módním heslem nám podstrkávaly politicky angažované lidi. Vedoucím platily hodně a taky trošku platily lidi, které společnost vypudila na okraj a kteří byli spravedlivě vyvrženi. A v roce 2020 se vyšvihli do popředí," řekl. Prohlásil také, že shovívost úřadů umožnila vytvořit ve společnosti ostrůvky absorbující vše, proti čemu úřady měly bojovat. Nestalo se tak, a předloni vypukly protesty. Nyní se ale podle Lukašenka naštěstí zasahuje tvrdě, protože "společnost musí být ochráněna před těmi šmejdy".
Bělorusové v létě 2020 masově vyšli do ulic protestovat proti tomu, že úřady opět vyhlásily Lukašenka za vítěze prezidentských voleb. Opozice, Evropská unie a některé další země se domnívají, že výsledky byly zfalšované a že ve skutečnosti vyhrála opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská, která později uprchla do Litvy. V Bělorusku po volbách vypukly rozsáhlé protesty, které policie brutálně potlačila a desetitisíce lidí zatkla. Opoziční vůdci byli uvězněni. Množství Bělorusů také muselo uprchnout ze země.
Odchod zahraničních firem z Ruska ohrožuje podle analýzy až osm milionů míst
Až osm milionů pracovních míst v různých odvětvích v Rusku může být ohroženo kvůli odchodu zahraničních firem. S odvoláním na studii moskevského Centra strategických studií (CSR) to dnes napsal ruský podnikatelský list RBK. Prezident Vladimir Putin si na úterní poradě o ekonomických otázkách pochvaloval, že nezaměstnanost v Rusku podle něj klesla na historické minimum.
Zahraniční byznys v ruské ekonomice přímo vytváří dva miliony pracovních míst a dalších čtyři až šest milionů ruských občanů je s ním spojeno nepřímo, uvádí se v analýze střediska. To se označuje za neziskovou organizaci, ale mezi jeho zřizovateli je ministerstvo hospodářského rozvoje.
Ve společnostech, které po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu už na ruském trhu pozastavily činnost nebo z Ruska úplně odešly, pracuje 350.000 lidí, spočítali experti CSR. Nejvíce tento krok postihl potravinářský a chemický průmysl a také automobilky, z regionů Kalužskou a Novgorodskou oblast.
V Rusku působí více než 5000 zahraničních společností, dalších 30.000 na ruský trh vyváží. Dohromady podle CSR mohou poskytovat obživu až osmi milionům obyvatel Ruska. Asi 90 procent firem pochází z takzvaných znepřátelených zemí, jak Rusko označuje státy, které proti Rusku zavedly sankce. Na vypuknutí války ale zareagovaly různě: více než polovina firem žádné omezení nepřijala a pokračuje v obvyklých obchodních aktivitách.
Z 600 největších firem, které CSR analyzovala, se 46 procent rozhodlo omezit své působení v Rusku částečně a 21 procent je zastavilo úplně. Pauza přitom ne vždy souvisela s přáním firem omezit na minimum případné poškození pověsti kvůli podnikání v Rusku, ve značné míře souvisela s objektivními důvody, například kvůli zákazu dovozu zboží kvůli sankcím, potížím s převody peněz, výkyvům kurzu rublu, výpadkům dodávek či kvůli nedostatku surovin a součástek.
Kvůli pozastavení činnosti zahraničních společností, ve kterých je zaměstnáno na 350.000 lidí, se na nucené dovolené či neplaceném volnu ocitlo už 120.000 až 150.000 lidí, odhaduje CSR. Jde hlavně o pracovníky automobilek a maloobchodu.
"Nucená přestávka" na konci května podle údajů z aparátu vicepremiérky Taťjany Golikovové zasáhla 131.000 pracovníků jak v ruských, tak v zahraničních firmách. CSR nastalou situaci vysvětluje tím, že řada firem sice ohlásila, že pozastavuje činnost, ale fakticky v ní pokračovaly.
Rozhodnutí definitivně odejít z Ruska zatím přijalo asi 90 zahraničních firem, hlavně z oblasti informačních technologií, finančních služeb a potravinářského průmyslu. Kvůli tomu je přímo ohroženo 35.000 až 40.000 pracovních míst, uvádí CSR. Předpokládá, že většina zahraničních firem se pokusí odejít z Ruska tak, že tamní byznys prodá. Poslední dobou bylo oznámeno asi 60 takových transakcí, například prodej ruského podnikání americké sítě rychlého stravování McDonald’s obchodnímu partnerovi.
Část společností, které v Rusku zůstávají, podle CSR nepochybně bude optimalizovat personální stav, některé firmy pozastaví další investice do ruské ekonomiky a do nové výroby, což může perspektivně také hrozit ztrátou pracovních míst.
Ruské ministerstvo práce na začátku června hlásilo stabilní situaci na trhu práce, nicméně ministr Anton Koťakov prohlásil, že "perspektivy závisejí na rozhodnutí jednotlivých společností, včetně těch se zahraniční účastí". V dubnu míra nezaměstnanosti podle statistiků klesla na dosavadní minimum čtyř procent.
Lavrov hájil rozsudek, který nad cizinci vynesl soud proruských separatistů
Trest smrti nad vojáky ze zahraničí - dvěma Brity a Maročanem - vynesl soud na základě zákonů separatistické Doněcké lidové republiky (DNR) kvůli zločinům spáchaným na území DNR, prohlásil dnes ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Verdikt vynesený soudem v DNR, jejíž nezávislost na rozdíl od Ruska většina světa neuznává, kritizují západní představitelé i OSN jako porušení práv válečných zajatců i přímo jako válečný zločin. Znepokojení nad rozsudkem vyjádřily i Spojené státy. Mluvčí německé vlády označil verdikt za šokující, podle něj dokazuje, že Rusko pohrdá základními principy mezinárodního práva.
"V tuto chvíli se vše odehrává na základě zákonů DNR, protože zločiny, o které jde, byly spáchány na území DNR," řekl Lavrov podle agentury TASS. "Vše ostatní je předmět spekulací. Nevměšoval bych se do práce soudů DNR," dodal ministr, který se nyní v Jerevanu účastní schůzky ze svými protějšky z vojenské aliance ODKB.
Agentura Reuters připomněla, že v DNR zahájili proruští separatisté za podpory Moskvy ozbrojený konflikt za odtržení od Ukrajiny na jaře 2014. Ze všech členských států OSN jen Rusko uznalo nezávislost DNR, zatímco mezinárodní společenství pokládá tuto oblast za součást Ukrajiny, která má nadále pod kontrolou většinu Doněcké oblasti.
"Jsme vážně znepokojeni zprávami o falešném 'soudním procesu' a rozsudcích nad bojovníky, sloužícími v souladu se zákony v ukrajinských ozbrojených silách. Vyzýváme Rusko a jeho zástupce, aby respektovali mezinárodní humanitární právo, včetně práv a ochrany válečných zajatců," zareagoval na verdikt šéf americké diplomacie Antony Blinken.
Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva podle agentury AFP také vyjádřil znepokojení. "Od roku 2015 pozorujeme, že takzvaný soudní systém samozvaných republik nesplňuje základní záruky spravedlivého procesu (...). Takové procesy proti válečným zajatcům představují válečný zločin," uvedla na tiskové konferenci v Ženevě mluvčí úřadu Ravina Shamdasaniová.
Soud v samozvané DNR ve čtvrtek nepravomocně odsoudil k trestu smrti dvojici Britů Aidena Aslina a Shauna Pinnera a občana Maroka Ibráhíma Sádúna. Podle soudu, který případ začal projednávat v úterý, muži bojovali na Ukrajině jako žoldnéři. Odsouzení, kteří se hodlají proti verdiktu odvolat, ale tvrdí, že jsou řádnými vojáky ukrajinské armády a že se s nimi proto má zacházet jako s válečnými zajatci.
Trojice se podle obžaloby pokusila o násilné uchvácení moci v DNR, účastnila se výcviku s cílem vyvíjet teroristickou činnost a také porušila zákony ohledně žoldnéřství.
Server Mediazona už dříve napsal, že všichni tři odsouzení vstoupili do ukrajinské armády ještě před začátkem nynější ruské invaze na Ukrajinu a že na Ukrajině žili několik let. Aiden Aslin od roku 2018 sloužil u námořní pěchoty ukrajinských sil, od stejného roku je jejím příslušníkem i Shaun Pinner. Maročan Sádún se přestěhoval na Ukrajinu v roce 2019 a o dva roky později podepsal smlouvu o vstupu do ukrajinské armády.
Britský list The Guardian tento týden napsal, že ruské úřady chystají soudní procesy podobné těm na Ukrajině, kde jsou ruští vojáci obviňováni z páchání různých zvěrstev. Podle analytiků mohou být procesy záměrně konstruovány tak, aby vytvořily maximální nátlak na Západ a aby přiměly ukrajinskou stranu k výměně zajatých ruských vojáků zadržovaných a souzených na Ukrajině.
Podle dostupných informací se do bojů na Ukrajině vedle dalších cizinců zapojili také čeští dobrovolníci. Podrobnosti o jejich počtu ale nejsou k dispozici. Koncem března se objevily snímky zachycující některé z nich v Irpini u Kyjeva. S dalšími mluvili čeští novináři působící na Ukrajině.
Ukrajinská armáda zničila podle gubernátora základnu ruských žoldnéřů
Ukrajinské ozbrojené síly zničily základnu ruských žoldnéřů z Wagnerovy skupiny (rusky Vagnerovy) v okupovaném městě Kadijivka na východě Ukrajiny, oznámil gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj.
„Ukrajinské síly zasáhly přesně, přežil pouze jediný ruský fašista,“ uvedl Hajdaj na sociální síti. Dodal, že základna ruských žoldnéřů byla na místním stadionu ve městě, které proruští separatisté obsadili v roce 2014.
Polovojenská Wagnerova skupina si vysloužila ostruhy právě v bojích na východě Ukrajiny mezi silami prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Ruskem, později tito námezdní vojáci byli podle médií nasazeni také v Sýrii, Libyi, Súdánu a Středoafrické republice.
Nyní Rusko nasadilo do bojů o ukrajinský Donbas až 20 tisíc žoldnéřů ze Sýrie, Libye a dalších míst, jakož i ze soukromé polovojenské Wagnerovy skupiny, psala v dubnu západní média, například deník The Guardian a agentura AFP.
„Tito lidé jsou z větší části používáni jako masa proti ukrajinskému odporu. Je to pěchota. Nemají těžkou techniku ani vozidla,“ citoval The Guardian činitele, podle něhož se počet žoldnéřů na východní Ukrajině pohybuje od 10 tisíc do 20 tisíc.
