Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Ukrajinská ekonomika může podle Kyjeva letos klesnout až o 40 procent

Ukrajinská ekonomika může letos kvůli válce klesnout až o 40 procent. Podle agentury Interfax-Ukrajina o tom dnes informovalo ministerstvo hospodářství v Kyjevě, které zároveň ohlásilo pokles výkonu ukrajinské ekonomiky o 16 procent za první čtvrtletí tohoto roku.

„Ruská agrese proti Ukrajině zásadně změnila naši ekonomiku. Naše prognóza poklesu hrubého domácího produktu v prvním čtvrtletí roku 2022 je 16 procent a celkový roční pokles by mohl dosáhnout 40 procent,“ citovalo prohlášení ministerstva hospodářství prvního náměstka tohoto úřadu Denyse Kudina.

Celý článek najdete zde >>>

Do Polska vstoupilo od začátku ruské invaze 2,437 milionu uprchlíků z Ukrajiny, oznámila polská pohraniční stráž. V pátek odbavila 21 100 běženců.

Česko uprchlíkům před válkou na Ukrajině v pátek vydalo 2824 víz, od ruského vpádu do země víc než 254 500. Policii se nahlásilo 142 500 příchozích.

Ukrajinská vojska postupují za stahující se ruskou armádou u Kyjeva a podařilo se jim uvolnit sevření Charkova, uvedlo britské ministerstvo obrany.

Ruské rakety zasáhly cíle v Poltavě a Kremenčuku

Ruské rakety zasáhly v noci na dnešek infrastrukturní i jiné cíle ve středoukrajinských městech Poltava a Kremenčuk. Dosud není zřejmé, zda si vzdušné údery vyžádaly oběti. Informoval o tom dnes na komunikační platformě Telegram šéf Poltavské oblasti Dmytro Lunin.

„Kolem druhé hodiny ranní byly dva infrastrukturní objekty ve městě Poltava napadeny nejméně čtyřmi raketami. Co se týče města Kremenčuk, tam v šest hodin ráno podle předběžných informací zaútočila tři letadla na průmyslové objekty,“ dodal Lunin.

USA poskytnou Ukrajině dalších 300 milionů dolarů vojenské pomoci. Se spojenci Washington pracuje na předání tanků sovětské výroby, píše NYT.

Rusko chystá nové útoky v Donbase a Charkově, řekl Zelenskyj

Ruské jednotky se pomalu, ale viditelně stahují ze severu Ukrajiny, situace na východě země však podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zůstává velmi vážná. Rusko podle jeho nočního vyjádření chystá nové vojenské údery na Donbasu a Charkově. V rozhovoru s televizí Fox News pak Zelenskyj řekl, že Ukrajina nepřijme jiný výsledek války než vítězství a není ochotna vyměnit část svého území za mír s Ruskem.

„S naším územím neobchodujeme,“ řekl Zelenskyj. „Otázka územní celistvosti a suverenity je mimo diskusi,“ poznamenal. O vítězství ve válce je přesvědčen. Otázkou ale je, kdy boje skončí. „Je to hluboká otázka. Je to bolestná otázka,“ uvedl.

„Někde jsou (Rusové) zatlačeni bojem. Jinde sami opouští své pozice,“ řekl Zelenskyj o situaci na severu země v nočním vystoupení, z něhož citovala agentura Reuters. Obyvatele, kteří se do oblasti vrací, vyzval k velké opatrnosti. „(Rusové) položili miny na celém území, v domech, pod stroje a dokonce i pod těla těch, které zabili,“ tvrdí. Lidé by se měli vrátit, až pomine nebezpečí ostřelování. Na východě země se podle prezidenta Rusko chystá na silnější vojenské údery.

Televizi Fox News ukrajinský prezident také řekl, že by Kyjev chtěl závazky „vedoucích zemí“, že bezpečnost Ukrajiny bude chráněna mezinárodní smlouvou. Zopakoval, že by jeho země byla přínosem pro Severoatlantickou alianci. „Je pro nás těžké mluvit o NATO, protože nás NATO nechce přijmout,“ podotkl. „Myslím, že je to chyba, protože když do NATO vstoupíme, učiníme ho mnohem silnější,“ vyjádřil své přesvědčení.

Zelenskyj dále zdůraznil, že Rusko je potřeba zastavit teď, jinak bude pokračovat v agresi i mimo hranice Ukrajiny. „Čím více jim dáte, tím více roste jejich chuť,“ konstatoval. Řekl také, že sankce zavedené Spojenými státy a dalšími zeměmi fungují, ale je nutné je posílit.

V pátek se podle ukrajinského prezidenta za použití humanitárních koridorů podařilo evakuovat 6200 lidí, zhruba polovinu z nich z těžce zkoušeného Mariupolu. „Evropa nemá právo mlčet o tom, co se děje v našem Mariupolu. Celý svět by měl reagovat na tuto humanitární katastrofu,“ apeloval. V ruskými vojsky obleženém městě na jihovýchodě Ukrajiny zůstává ve velmi těžkých podmínkách kolem 160 tisíc ze zhruba 400 tisíc obyvatel, kteří zde žili před válkou.

Ruští školáci udali učitelku, která kritizovala Rusko za válku na Ukrajině

Školáci v ruském městě Penza nahlásili na policii svoji učitelku, která kritizovala ruské vojenské aktivity na Ukrajině. Podle informací nezávislého portálu Meduza poté úřady proti 55leté vyučující angličtiny zahájily stíhání na základě zákona, který zakazuje šíření informací diskreditujících ruskou armádu.

Touto právní normou si ruské úřady vynucují, aby se v Rusku nešířily informace, které nejsou v souladu s oficiálním výkladem působení ruských sil na Ukrajině. Učitelce by mohlo hrozit až 10 let vězení, upozornila Meduza.

Učitelka angličtiny se pustila do kritiky současných ruských aktivit v diskuse s žákyněmi osmé třídy o vyloučení Ruska ze sportovní soutěže. Jedna z žaček si stěžovala, že nebude moci odjet v červnu do Česka. Žáci rozhovor nahráli a předali ho policii.

„Dokud se Rusko nezačne chovat civilizovaným způsobem, bude to trvat věčně,“ řekla učitelka podle záznamu zveřejněného na komunikační platformě Telegram. „Nikde nás teď nepřijímají, protože světové společenství se diví, jak je možné, že se v civilizovaném světě takhle někdo chová,“ řekla pedagožka. Prohlásila také, že v Rusku je „totalitní režim“ a přirovnala zemi k Severní Koreji.

Bulharsko oznámilo vyhoštění dalšího ruského diplomata kvůli špionáži

Bulharsko dnes oznámilo vyhoštění hlavního tajemníka ruské ambasády, kterého podezřívá ze zapojení do špionáže. Diplomat musí opustit zemi do 72 hodin, uvedlo podle agentury AFP bulharské ministerstvo zahraničních věcí. Oznámení přichází dva týdny poté, co Bulharsko vyhostilo 10 pracovníků ruského velvyslanectví v zemi.

Bulharská prokuratura podle AFP zahájila proti diplomatovi vyšetřování kvůli podezření z "nestandardních zpravodajských aktivit, pravděpodobně ve prospěch Ruské federace".

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu přikročila k vyhošťování ruských diplomatů řada evropských států včetně pobaltských zemí, Nizozemska, Belgie, Polska, Irska. Vyhoštění jednoho diplomatického pracovníka ruského velvyslanectví v Praze oznámila minulý pátek také Česka republika. Slovenské ministerstvo zahraničí informovalo ve středu o rozhodnutí snížit počet pracovníků ruské ambasády v zemi o 35 osob.

Bulharsko, členská země Evropské unie i Severoatlantické aliance, po zahájení ruské invaze na Ukrajinu zintenzivnilo vyšetřování týkající se národní bezpečnosti, připomněla dříve agentura Reuters. S Ruskem Bulharsko udržuje široké ekonomické a kulturní styky, ale od roku 2019 tyto vztahy poškozují špionážní aféry. Loni v dubnu vyhostila Sofia šest Rusů kvůli podezření, že byli zapojeni do výbuchů v muničních skladech v letech 2011 až 2020. Cílem těchto akcí bylo podle Bulharska zastavit dodávky munice Ukrajině a Gruzii.

Evropské podniky, jejichž smlouvy o dodávkách plynu s Ruskem stanoví platby v eurech či dolarech, by podle EK neměly přistoupit na platby v rublech.

Ukrajina hlásí osvobození města Buča u Kyjeva z rukou nepřítele

Ukrajinským silám se podařilo znovu dobýt město Buča ležící několik málo kilometrů severozápadně od Kyjeva, oznámildnes ve videoprohlášení místní starosta. O Buču, stejně jako již dříve osvobozenou sousední Irpiň, sváděly v minulých týdnech válčící strany tvrdé boje.

"Tento den vejde do historie Buči... jako den osvobození města ozbrojenými silami Ukrajiny z rukou ruských okupantů," řekl ve videu starosta města Anatolij Fedoruk.

Generální štáb ukrajinské armády upozornil, že ruští vojáci před odchodem z města, které mělo před válkou 27.000 obyvatel, podminovali objekty veřejné infrastruktury.

Tento týden ukrajinská strana ohlásila také znovudobytí sousedního města Irpiň. Místní úřady dříve uvedly, že situace v mnoha vesnicích severozápadně od Kyjeva je na hraně humanitární katastrofy.

Evakuovat civilisty z Mariupolu dnes nebylo možné, uvedl podle agentur Mezinárodní výbor červeného kříže (ICRC). Jeho tým se musel vrátit do Záporoží. Ukrajina a Rusko uskutečnily další výměnu zajatců, uvedla ukrajinská vicepremiérka. Každá ze stran propustila 86 vojáků, píše Ukrajinska pravda.

Do ČR přiletělo ve čtvrtek potřetí od začátku války na Ukrajině letadlo s ruským jaderným palivem. Podle ČEZ šlo o plánovanou dodávku, píše server HN.

Ukrajinský parlament schválil zákon o znárodnění majetku podporovatelů války

Ukrajinský parlament schválil návrh zákona, který umožní znárodnění majetku Rusů podporujících válku na Ukrajině a také Ukrajinců s úzkými vazbami na Rusko. Napsal o tom web Ekonomična pravda.

Novinka se bude vztahovat na osoby, které dají veřejně najevo svoji podporu ruské vojenské agrese na Ukrajině nebo existenci války popírají. Zároveň se neomezuje jen na ruské občany, ale také na lidi, kteří v Rusku pracují nebo tam mají bydliště.

Znárodněn může být majetek občanů nebo společností podporujících válku a těch, kdo za trvajícího válečného stavu na Ukrajině neukončili nebo nepřerušili ekonomickou činnost na ruském území. Zabavený majetek má být použit k budoucí obnově Ukrajiny po válce.