Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj
Zprávy ze dne 1. dubna 2022
Mnoho měst v Luhanské oblasti je dál každý den pod palbou ruských sil, upozornil dnes podle agentury Unian šéf oblastní správy Serhij Hajdaj.
Potíže se zásobováním v německém průmyslu se kvůli válce na Ukrajině zhoršily
Problémy se zásobováním v německém zpracovatelském sektoru se v březnu v důsledku války na Ukrajině zhoršily. Vyplývá to z výsledků průzkumu mnichovského ekonomického institutu Ifo. Na potíže při nákupu surovin a polotovarů si stěžovalo 80,2 procenta dotazovaných průmyslových podniků, zatímco v únoru to bylo 74,6 procenta.
Výrobci po celém světě se v době oživování ekonomiky z koronavirové krize potýkají s výpadky v dodavatelských řetězcích, které je v mnoha případech nutí k omezování produkce. "Útok na Ukrajinu situaci pro mnoho podniků ještě zhoršil," uvedl ekonom Ifo Klaus Wohlrabe. "Dodavatelské řetězce nyní mají nové problémy, které musí řešit," dodal.
Největší problémy se zásobováním podle průzkumu panují ve výrobě strojů, elektrických zařízení a automobilů. V těchto odvětvích si na potíže stěžovalo více než 90 procent podniků. "Podniky původně očekávaly, že problémy na jaře poleví. Zlepšení situace se však opět oddaluje," uvedl Wohlrabe.
Obnova Mariupolu vyjde nejméně na deset miliard dolarů, tvrdí rada města
Obnova infrastruktury Mariupolu zdevastovaného ruskými útoky vyjde odhadem nejméně na deset miliard dolarů (221 miliard korun), uvedla dnes podle agentury Unian městská rada. Starosta města Vadym Bojčenko zároveň zdůraznil, že správa Mariupolu bude usilovat o to, aby od Ruska získala náhradu škod.
Městská rada upřesnila, že deset miliard dolarů je zatím minimální odhadovaná částka, která bude zpřesňována s tím, jak bude pokračovat zjišťování škod. Za tímto účelem rada vytvořila i speciální komisi.
"Každý zločin, každá vražda a každá škoda způsobená agresorem musí být zaznamenána a předána mezinárodnímu soudu. Váleční zločinci musejí být potrestáni," zdůraznil starosta Bojčenko.
"Nyní jsme v úzké spolupráci se správou Doněcké oblasti, abychom po válce dosáhli reparací od Ruska na obnovu našeho milovaného Mariupolu, ale také náhrad pro všechny obyvatele našeho města za způsobené utrpení a škody," dodal Bojčenko.
Zkázu Mariupolu na pobřeží Azovského moře dokládají například snímky americké soukromé společnosti Maxar Technologies. Fotografie zachytily se zemí srovnané bloky domů i zničené divadlo, na které ruské síly podle Kyjeva svrhly bombu ve chvíli, kdy se v krytu pod ním podle místních úřadů ukrývalo přes 1000 lidí.
Strategicky položený Mariupol je od začátku března obklíčen ruskými jednotkami, které jej od té doby těžce ostřelují. Rusko popírá, že by cílilo na civilisty. Podle Bojčenka však během obléhání zemřelo ve městě na 5000 civilistů, včetně 210 dětí. Starosta udává, že ve městě se stále nachází asi 160.000 ze zhruba 400.000 obyvatel, kteří zde žili před válkou. Předchozí pokusy o evakuaci civilistů částečně nebo úplně selhaly, z čehož se Rusko i Ukrajina viní navzájem. Do přístavního města nyní podle informací stanice BBC míří pracovníci Mezinárodního výboru Červeného kříže (ICRC), kteří mají po příjezdu zorganizovat další evakuaci a vést konvoj složený z 54 autobusů a soukromých vozidel.
Šéfové institucí EU vyzvali čínské lídry, aby pomohli ukončit válku na Ukrajině, řekl předseda Evropské rady Charles Michel. Obě strany se podle něj shodly, že ohrožuje stabilitu.
Radiace v prostoru Černobylské jaderné elektrárny je podle šéfa MAAE i po odchodu Rusů v normě. Proč elektrárnu ruské síly opustily, neví.
Zelenskyj: Je nezbytné realizovat iniciativu Francie o koridorech z Mariupolu
e nezbytné realizovat iniciativu Francie ohledně humanitárních koridorů z Mariupolu, uvedl dnes na twitteru ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poté, co hovořil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Státníci podle ukrajinské hlavy státu probírali rovněž vyjednávací proces s Ruskem a význam bezpečnostních záruk pro Ukrajinu.
Ruské ministerstvo obrany ve čtvrtek večer podle agentury TASS sdělilo, že otevře humanitární koridor z Mariupolu do Záporoží během dnešního dne. Podle ruského generála Michaila Mizinceva se Moskva rozhodla na základě žádosti, kterou ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi předložil právě francouzský prezident Macron spolu s německým kancléřem Olafem Scholzem.
Do obleženého města na jihovýchodě Ukrajiny mezitím zamířily týmy Mezinárodního výboru červeného kříže (ICRC), Rusko i Ukrajina podle něj schválily evakuační plán pro tamní obyvatele. Humanitární pomoc s sebou však ICRC vézt nemůže, uvedla už dříve během dne agentura Reuters s odvoláním na mluvčího organizace. Britská BBC před tím informovala, že konvoj s humanitární a zdravotnickou pomocí pro těžce zkoušené přístavní město obléhané ruskými jednotkami uvázl v Záporoží.
Podle zástupce mariupolského starosty Petra Andrjuščenka ruské jednotky od čtvrtka brání tomu, aby se do Mariupolu dostalo sebemenší množství humanitární pomoci. Město bylo podle jeho slov uzavřeno pro kohokoliv, kdo by se chtěl dostat dovnitř.
Ruské síly dnes povolily odjet z Berďansku 42 autobusům s obyvateli Mariupolu, kterým se povedlo uprchnout z tohoto strategického přístavu do Rusy okupovaného Berďansku po vlastní ose, napsala agentura AP. Konvoj s asi 2000 uprchlíky v doprovodu Červeného kříže podle ní odpoledne směřoval do Záporoží, které je pod kontrolou Ukrajiny.
Strategicky položený Mariupol na začátku tohoto měsíce obklíčily ruské jednotky, které jej od té doby těžce ostřelují. Velká část předchozích pokusů o evakuaci civilistů částečně nebo úplně selhala, z čehož se obě strany viní navzájem. Rusko popírá, že by cílilo na civilisty, čemuž ale protiřečí svědectví místních i novinářů. Podle místních úřadů během obléhání zemřelo ve městě na 5000 civilistů, včetně 210 dětí. Mariupolská městská rada dnes uvedla, že ruské akce na Ukrajině a v jejich vybombardovaném městě se rovnají genocidě.
Ruská vojska dobyla město Izjum u Charkova na východě Ukrajiny, uvedla BBC s odvoláním na ukrajinský generální štáb. Izjum míval 50 tisíc obyvatel.
Ruská plynárenská společnost Gazprom podle Reuters oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Podrobnosti najdete tady.
Bloomberg: Válka na Ukrajině prudce zdražuje ocel
Invaze Ruska na Ukrajinu prudce zdražila ocel. Za tři týdny od invaze vzrostly ceny evropské ocele o 51 procent, protože na trhu chybí dodávky z Ruska a Ukrajiny. To je znepokojivé pro oživení kontinentu, protože ocel je základním stavebním kamenem moderní ekonomiky, upozornila agentura Bloomberg. Podrobnosti čtěte tady.
V Rotterdamu se kvůli sankcím hromadí tisíce kontejnerů mířících do Ruska
V rotterdamském přístavu se kvůli sankcím proti Moskvě hromadí tisíce dopravních kontejnerů směřujících do Ruska. V dnes zveřejněném rozhovoru s agenturou Bloomberg na to upozornil šéf tohoto největšího evropského přístavu Allard Castelein. Každý z těchto kontejnerů se musí pečlivě zkontrolovat, zda nějak neporušuje sankce. Z přibližně 470 milionů tun zboží, které se v rotterdamském přístavu ročně přeloží, směřuje asi 13 procent do Ruska. Ze všech kontejnerů, které tudy projdou, je zhruba desetina nějakým způsobem s Ruskem spojena.
"Jen si představte tu noční můru, která se zhmotnila," konstatoval Castelein. Připomněl, že globální dodavatelské řetězce obecně, a zejména kontejnerová doprava, se před ruskou invazí na Ukrajinu sotva vzpamatovaly z chaosu, který způsobila pandemie covidu-19.
Z tisíců zásilek na každém plavidle "může být několik desítek nebo stovek určeno do Ruska", řekl. "Je třeba je izolovat, oddělit od sebe a pak provést fyzickou kontrolu kontejnerů před jejich uvolněním," dodal.
"To dále zvyšuje náklady, pokud jde o fyzický prostor, pracovní sílu a čas," rozvedl Castelein. V přístavu podle něj nyní na kontrolu čeká 4500 kontejnerů, což je mimořádná situace. "Snažíme se udržet toto číslo co nejnižší, protože máme limitovaný prostor," vysvětlil.
Pokud by počet kontejnerů souvisejících s Ruskem vedl k úplnému zablokování terminálů, přístav je podle něj připraven vytvořit volnou kapacitu zřízením takzvané odkládací plochy. "Kapacitu terminálu Euromax lze rozšířit, toho bychom mohli nakonec využít," rozvedl.
Podle webu přístavu jím projde kolem 30 procent ruské ropy, 25 procent zkapalněného zemního plynu (LNG), 20 procent ropných produktů a uhlí. "Velká část rafinerií v této oblasti je nastavena na ruskou ropu," připomněl šéf přístavu.To znamená, že i kdyby se dodávky podařilo nahradit, účinnost a výtěžnost paliva nemusí být stejná, uvedl.
Nizozemská vláda přijímá opatření, která mají v krátkodobém horizontu přispět ke zvýšení kapacity dovozu LNG do Nizozemska. Kapacita LNG terminálu v přístavu, který provozují společnosti Nederlandse Gasunie a Koninklijke Vopak, by se měla do konce roku zvýšit o 30 až 40 procent, uvedl Castelein.
Řada námořních přepravců, například Mediterranean Shipping Company (MSC), dánský Maersk či německý Hapag Lloyd, v reakci na ruský vpád na Ukrajinu pozastavila kontejnerovou dopravu do Ruska a z něj.
Ukrajinská a ruská delegace vedou jednání o nastolení míru prostřednictvím videokonference, řekl listu Ukrajinska pravda člen delegace Podoljak.
Ukrajinská armáda osvobodila skoro 30 obcí - to je rekord, píší média
Ukrajinské jednotky osvobodily skoro tři desítky obcí na severu a východu země, oznámil dnes generální štáb. Je to rekordní výsledek ukrajinských sil, uvedla místní média. Některé vsi byly okupovány hned v první den ruské invaze, která dnes pokračuje 37. dnem, poznamenala agentura Unian.
Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč dnes před novináři uvedl, že ukrajinské síly nutí ruské jednotky k ústupu z pozic severovýchodně a severozápadně od Kyjeva. I po týdnech ostřelování a bombardování se stále drží Mariupol na jihovýchodu země. Ruské síly se nyní snaží obklíčit Černihiv na severu země, dodal poradce podle agentury Reuters.
Ukrajinské síly osvobodily ve směru na Polesí, tedy na sever k běloruským hranicím, a na Siversk, tedy k východu země obce Demydiv, Dymer, Lytvynivka, Havrylivka, Kozarovyči, Žovtneve, Hlybivka, Jasnohorodka, Talakuň, Sucholuččja, Lypivka, Havronščyna, Makovyšče, Mykolajivka, Chmilna, Rudňa, Ševčenkove, Bobryk, Stara Basaň, Nova Basaň, Makijivka, Pohreby, Bažanivka, Volodymyrivka, Šňakivka, Salne, Sofijivka, Havrylivka.
Unian připomněl, že Rusko stahuje část svých sil z Kyjevské a Černihivské oblasti, aby je vrhlo do Donbasu na východě země, kde se nyní soustřeďuje hlavní úsilí ruských jednotek.
Německo povolilo vývoz 56 bojových obrněnců z Česka na Ukrajinu
Německá vláda schválila prodej 56 obrněných vozidel typu PbV-501 z Česka na Ukrajinu. Původně patřila armádě socialistické NDR, nyní je vlastní česká firma. ČTK to potvrdilo německé ministerstvo obrany. O souhlasu německé vlády dnes informoval server listu Die Welt, jenž píše o 58 bojových vozidlech pěchoty. Prodej obrněnců, které mají podpořit Ukrajinu při obraně proti ruské agresi, ještě před dvěma lety Berlín zamítl.
"Spolková vláda ve středu souhlasila s reexportem 56 obrněných vozidel," řekla mluvčí německého ministerstva obrany. Jméno české firmy neuvedla a neupřesnil ho ani portál Die Welt.
Bojové vozy vybavené děly patřily podle serveru do standardní výbavy armád Varšavské smlouvy. Po sjednocení Německa se staly majetkem Bundeswehru, který je koncem 90. let předal švédské armádě. Ta je později prodala české firmě.
Česká společnost o prodej vozidel na Ukrajinu usilovala už v roce 2019. Tehdy ale její žádost Německo zamítlo. Někdejší vláda kancléřky Angely Merkelové totiž nechtěla ani zprostředkovaně dodávat žádné zbraně na Ukrajinu, aby neohrozila dialog s Ruskem. Tuto politiku změnil až letos po velkém tlaku nový kabinet Olafa Scholze. V případě obrněnců od české firmy jde podle Die Welt o první dodávku takovéto vojenské techniky pro Ukrajinu schválenou německou vládou.
Firmy a státy, které chtějí do třetích zemí vyvážet původně německé zbraně, musí vždy žádat Berlín o souhlas.
Téměř šest desítek bojových obrněných vozidel by mělo na Ukrajinu dorazit během několika týdnů. Podle serveru je ještě potřeba "je dát do pořádku".
Ukrajinské jednotky osvobodily skoro tři desítky obcí na severu a východu země, oznámil Kyjev. Některé vsi byly okupovány od prvního dne invaze.
























Vakcinologové aktualizovali doporučení k přeočkování dětí z Ukrajiny
Česká vakcinologická společnost aktualizovala doporučení pro očkování dětí z Ukrajiny ze začátku března. Doporučuje v něm, aby praktičtí lékaři pro děti a dorost dětem, které podle rodičů byly očkovány, ale nemohou doložit očkovací průkaz, podali nejméně jednu dávku MMR vakcíny a jednu posilující dávku hexavakcíny, případně vakcíny proti záškrtu, tetanu, dávivému kašli a dětské obrně podle věku. Vyplývá to z aktuální verze doporučení.
Stejná povinná očkování mají v očkovacím kalendáři i české děti. MMR vakcína je kombinovaná vakcína proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám, hexavakcína proti dětské obrně, tetanu, záškrtu, černému kašli, žloutence typu B a onemocněním způsobeným bakterií Haemophillus influenzae b.
Proočkovanost povinnými vakcínami na Ukrajině je nižší než v ČR, a to zhruba 80 procent. V některých regionech je očkováno ještě méně dětí. Předseda vakcinologické společnosti Roman Chlíbek ČTK minulý týden sdělil, že očkována je asi polovina příchozích ukrajinských dětí. Na Ukrajině byly v posledních letech také epidemie spalniček a vyskytly se i případy dětské obrny. Lékaři ale upozorňují, že české děti proti těmto nemocem chrání absolvovaná povinná očkování.
Odborníci nedoporučují před doočkováním ukrajinských dětí vyšetřovat protilátky. "Před zahájením očkování se neprovádí žádné laboratorní vyšetření a není potřeba ověřovat imunitní stav vyšetřováním protilátek," uvádí ve stanovisku. Zároveň je doporučeno doprovod dítěte požádat, aby se do dalšího vyšetření pokusili dokumentaci či očkovací průkaz získat, alespoň ve formě kopie či fotografie.
Neočkované děti do jednoho roku mají lékaři odesílat k aplikaci BCG vakcíny proti tuberkulóze do specializovaných center. Stejně budou očkovaní také novorozenci matek ukrajinské národnosti. Na Ukrajině se děti od roku 2016 očkují proti tuberkulóze, která je tam asi patnáctkrát častější než v Česku.
Dospělí by se podle doporučení vzhledem k epidemiologickým rizikům uprchlických center a hromadného ubytování měli očkovat také proti virové hepatitidě typu A. Očkování ale není hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Podle lékařů ale většina Ukrajinců, kteří vyhledali v Česku lékaře, řešila běžná onemocnění jako je nachlazení nebo střevní potíže, které souvisely s komplikovanou cestou z vlasti.