Válka na Ukrajině ONLINE: Kyjev a Moskva si vyměnily 390 lidí na každé straně, o víkendu mají pokračovat

Ukrajinská armáda za uplynulý týden dobyla sedm kilometrů čtverečních v oblasti Bachmutu na východě země, uvedla náměstkyně ukrajinského ministra obrany.

Na sociálních sítích kolují záběry z mostu na Krym, který v pondělí ráno poničily exploze. 

Na mostě na Krym je přerušena doprava, bylo slyšet exploze, jsou dva mrtví

Kvůli mimořádné události byla v pondělí brzy ráno přerušena doprava na mostě, který spojuje pevninské Rusko s anektovaným Krymem. Server ruskojazyčné verze BBC píše o dvojici explozí, agentura TASS s odvoláním na ruské úřady o dvou mrtvých a zraněném dítěti. Výbuchy bylo slyšet po 3.00 místního času (4.00 SELČ) z města Kerč, v němž most ústí na Krym. Ruské úřady uvedly, že se incident, jehož povahu zatím neupřesnily, stal u 145. pilíře mostu. Podle agentury Ukrinform byla poškozena část mostu mezi nejméně dvojicí pilířů. Ruské ministerstvo dopravy uvedlo, že byla poškozena vozovka, ale nikoliv mostní podpěry.

Událost si vyžádala životy muže a ženy a také zranění jejich dcery, která utrpěla středně těžká poranění hlavy a má být transportována vrtulníkem do nemocnice. Podle BBC bylo rodičům 40, respektive 36 let a dívce je 14. Na záběrech z místa, které se šíří na sociálních sítích, je vidět poničené auto, v jehož předním rozbitém skle je zaseknutá jedna zraněná osoba. Proruské úřady informovaly o zastavení automobilového provozu a vyzvaly obyvatele, aby na most nevjížděli. Přerušena je podle agentury TASS také zdejší trajektová a železniční doprava.

Před vypršením černomořské obilné dohody vyplul z Oděsy poslední náklad

Poslední loď s ukrajinskými zemědělskými produkty vyplula dnes z přístavu v jihoukrajinské Oděse před ponděním vypršením takzvané černomořské obilné dohody. Napsala to agentura Reuters, která se odvolává na web o pohybu lodí MarineTraffic.com a svědky na místě. Ujednání umožňuje vývoz obilí a dalších produktů z černomořských přístavů na Ukrajině, které jsou pod ruskou blokádou. Pokud Moskva neschválí prodloužení dohody, její platnost dneškem vyprší.

Dohodu zprostředkovanou OSN a Tureckem Rusko a Ukrajina podepsaly loni v červenci. Šlo o reakci na ruskou invazi na Ukrajinu, která v obou zemích zastavila vývoz zemědělské produkce po moři. Platnost ujednání byla tehdy 120 dní a oběma stranám se jej podařilo několikrát prodloužit, naposledy v polovině května.

Ukrajinští vojáci musejí minová pole likvidovat ručně, píše WP

Ukrajinské síly musely změnit svou útočnou strategii v Záporožské oblasti, napsal americký list The Washington Post (WP). Ruské jednotky totiž měly v tomto regionu na jihu Ukrajiny dostatek času na přípravu proti ukrajinské protiofenzivě a rozsáhlá území hustě posely minami. Kvůli terénu či specifikům západní techniky navíc musejí ukrajinští vojáci čistit minová pole ručně, což výrazně zpomaluje jejich postup.

Dlouhá příprava protiofenzivy, o které od března letošního roku hovořili jak ukrajinští, tak i západní představitelé a média, poskytla Rusku čas na přípravu, říkají podle WP ukrajinští vojáci nasazení na frontě. Ruské jednotky pokryly oblasti pět až 16 kilometrů před svými pozicemi protitankovými i protipěchotními minami a nástražnými dráty, což úspěšně brzdí postup ukrajinských sil, uvádějí vojáci.

Kyjevské síly v důsledku toho podle armády změnily strategii. Místo toho, aby se těžkou technikou, kterou Kyjevu dodal Západ, pokoušely prorazit nepřátelské linie, jednotky postupují pomalu pěšmo.

„Jenom s obrněným tankem už toho moc nezmůžete, protože ta minová pole jsou příliš hluboká a dříve nebo později se tank zastaví a pak ho zničí soustředěná palba,“ řekl nedávno v rozhovoru s WP náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj.

Ukrajina přitom oslavovala západní dodávky obrněných vozidel včetně tanků Leopard německé výroby, ačkoliv minová pole odhalila jejich slabiny. Vojáci si sice pochvalují jejich odolnost - i po najetí na minu většina posádky tanku vyvázne jen s menšími zraněními - ale samy o sobě tato vozidla ruských pozic nedosáhnou. Zalužnyj uvedl, že pro podporu pozemních operací je zapotřebí moderních stíhaček, jako jsou americké F-16, a dalších systémů.

„Potřebujeme speciální vybavení, speciální zařízení pro odminování území na dálku,“ řekl Zalužnyj.

Hustě rozeseté miny představují problém hlavně na jižním úseku frontové linie v Záporožské oblasti, kde ruská armáda očekávala největší nápor ukrajinských sil. Terén je v těchto místech otevřený a Rusové obsadili vyvýšená místa. Odminovací technika je navíc podle velitele jedné z jednotek ukrajinské 47. mechanizované brigády hlučná a snadno viditelná, a proto ji mohou ruští vojáci jednoduše zacílit.

Ukrajinští vojáci teď čistí minová pole ručně. Chodit s detektorem kovu je ale podle nich nereálné, takže se plazí a při hledání min se spoléhají na svůj zrak. Ruští vojáci následně úsilí těchto jednotek v podstatě anulují, protože mohou shazovat další miny z bezpilotních letounů, a to i na území, které již Ukrajinci vyčistili.

„Hodně nás to zpomaluje, protože tahle práce chce klid a čas,“ říká podplukovník Mykola Moroz, velitel ženijního praporu 128. samostatné horské útočné brigády. „Za těchto podmínek nemůžeme pracovat,“ dodává.

V Charkovské oblasti se tvrdě bojuje, Rusové postupují

Situace na východní frontě se poněkud zhoršila, uvedla dnes v příspěvku na Telegramu náměstkyně ukrajinského ministerstva obrany Hanna Maljarová. Nepřítel podle ní dva dny za sebou aktivně postupuje ve směru na Kupjansk v Charkovské oblasti.

„Jsme v defenzivě. Odehrávají se tu urputné boje, pozice obou stran se dynamicky mění několikrát za den," napsala Maljarová. Zhruba o 130 kilometrů jižněji u města Bachmut podle ní ale naopak ukrajinští vojáci částečně postupují.

Putin zestátnil ruské pobočky Danone a Carlsberg

Ruský stát převzal kontrolu nad ruskou pobočkou francouzské potravinářské firmy Danone a nad pivovarem Baltika, který patří dánské společnosti Carlsberg. Příslušný dekret podepsal prezident Vladimir Putin. Obě firmy měly v úmyslu opustit ruský trh v reakci na napadení Ukrajiny Ruskem, uvedla agentura AFP.

Podle dekretu přejdou dočasně na ruskou Federální agenturu pro správu státního majetku akcie zahraničních společností v ruských divizích, uvedla ruskojazyčná verze webu Forbes. V případě Danone je to téměř 83,3 miliardy kmenových akcií Danone Russia ve vlastnictví Produits Laitiers Frais Est Europe a 85 tisíc  kmenových akcií Danone Russia vlastněných firmou Danone Trade LLC. U Baltiky je to naprostá většina akcií, které jsou ve vlastnictví evropských divizí Carlsbergu. Dekret začíná platit okamžikem zveřejnění.

Francouzský potravinářský gigant Danone loni na podzim hledal kupce pro svou ruskou divizi. Zatímco mnoho západních nadnárodních společností se z Ruska stáhlo, potravinářské firmy si tam některé provozy ponechaly s argumentem, že lidé se bez jídla neobejdou. Ruská divize Danone s dvanácti výrobními závody a osmi tisíci zaměstnanci byla v loňském roce největším ruským mlékárenským podnikem, uvedla agentura Bloomberg.

Průzkum OSN: Velká většina Ukrajinců věří v budoucí návrat domů

Více než 75 procent ukrajinských uprchlíků doufá, že se v budoucnu vrátí domů. Pouze pětina z nich to však plánuje udělat v blízké době, plyne z rozsáhlého průzkumu, který v dubnu a květnu provedl Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).

Jak šetření v téměř všech evropských zemích, včetně Česka, ukázalo, 14 procent uprchlíků má v plánu vrátit se na Ukrajinu v příštích třech měsících, navzdory tomu, že ruská invaze pokračuje a v zemi pokračují boje. Vrátit se brzy do svých domovů chce i 15 procent vnitřně vysídlených osob. Jde zejména o uprchlíky z Mykolajivské či Kyjevské oblasti.

Celkem 62 procent uprchlíků vyjádřilo přání vrátit se v budoucnu na Ukrajinu. Stejnou touhu má i 67 procent vnitřně vysídlených osob. Ukrajinci, kteří se ocitli v zemích sousedících s Ukrajinou, přitom doufají v návrat mnohem více než ti, kteří žijí v dalších evropských zemí (71 procent ku 57 procentům).

Z průzkumu UNHCR také vyplynulo, že 18 procent ukrajinských uprchlíků je nerozhodnutých, pokud jde o jejich budoucí návrat. Šest procent pak uvedlo, že nemá v plánu návrat nebo nevidí naději, že by se mohli vrátit do svých domovů.

Cena ruské ropy se tento týden poprvé dostala nad povolený strop 60 USD za barel

Ruská ropa Urals tento týden poprvé překročila strop 60 dolarů za barel, který loni zavedly západní státy v odvetě za invazi ruských vojsk na Ukrajinu. Podle analytiků je to první skutečný test, zda bude Západ schopen vynutit si dodržování jednoho z hlavních sankčních opatření proti Moskvě. Zvláště v situaci, kdy levnější ruskou ropu nakupuje ve velkém například Indie, kterou Spojené státy považují za svého spojence.

Několik obchodníků s ropou podle americké televize CNBC cenový růst na promptním trhu v případě ruské ropy teď přičítá růstu cen suroviny jinde ve světě. Cena termínových kontraktů na severomořskou ropu Brent s dodáním v září se totiž ve středu na komoditní burze ICE dostala nad 80 dolarů za barel. Do konce týdne mírně klesla, je ale pouze nepatrně pod 80 dolary. Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a Mezinárodní agentura pro energii (IEA) přitom ve druhé polovině roku očekávají prudký růst poptávky.

Cena ruské ropy se nad strop 60 dolarů za barel dostala ve středu. Podle záznamů organizace Argus vystoupila cena jednoho barelu ropy Urals k nakládce v terminálu Primorsk na 60,18 USD, cena barelu ropy k nakládce v Novorossijsku se pak dostala až na 60,78 USD. Společnost S&P Global Platts mezitím v úterý ocenila ropu nakládanou v Primorsku na 60,32 USD za barel a ve středu ropu pro nakládku v Novorossijsku na 60,26 USD za barel.

Ukrajinští partyzáni v okupované části Chersonské oblasti oznámili, že vyhodili do povětří dvě ruská nákladní auta. Při útoku údajně zemřelo šest okupantů, napsala agentura Ukrinform.

Ukrajinci se u Kupjansku brání postupu ruských jednotek, uvedlo ukrajinské ministerstvo obrany. U Bachmutu podle něj ukrajinští vojáci postupují.