Burzovní tvář války. Divoké bondy ukrajinské vlády umí vydělat násobky Wall Street, přitahují prominenty
Investorský svět si našel jen s mírnou nadsázkou novou zálibu. A totiž divoké obchodování se státními dluhopisy vlády na Ukrajině. Bondy zmítané nevyzpytatelně se měnící situací na poli vyjednávání o příměří se totiž spíše než jako konzervativní nástroj chovají jako meme akcie. A běžně tak v relativně krátké době nabízejí i odpovídající horentní výnosy. V uplynulých týdnech tak například dokázaly ukrajinské vládní bondy totálně strčit do kapsy třeba americkou akciovou Wall Street.
Spekulanti včetně amerických legend formátu BlackRock přitom neodvíjejí šance svých sázek jen od úspěchu Ukrajiny na frontě, ale třeba i od výše dolarových rezerv, tedy schopnosti Kyjeva splácet své zahraniční závazky. V této disciplíně si přitom země aktuálně vede lépe než před válkou. Velká kyjevská hra přitom přilákala i peníze velkých domácích hráčů.
„Ukrajinské státní dluhopisy rostou na ceně od června 2023 a znovu silněji od počátku dubna 2025. Poprvé trhy zaceňovaly obecnou šanci na konec války a poslední týdny pak kroky na mezinárodní scény zejména od Donalda Trumpa,“ uvádí analytik Fondu dlouhodobých investic Radim Dohnal s tím, že trh s ukrajinskými dluhopisy je relativně malý v objemu a účastní se ho jen omezené spektrum západních investorů či spíše spekulantů.
„Není snadné najít banku, která je umí nakoupit, držet a inkasovat případný kupon. Tedy není to pro každého. U zemí jako je Ukrajina je měnové riziko velmi zásadní,“ připomíná Dohnal.
Tak například ukrajinský vládní bond vydaný v roce 2015 s ročním výnosovým kupónem lehce přesahujícím jedno procento obchdovaný na frankfurtské burze v měsíci mezi polovinou dubna a května dokázal investorům vydělat bezmála šestadvacet procent. Výrazně tak překonal třeba americký akciový index S&P 500, který za stejnou dobu vydělal „jen“ kolem osmi procent.
V týdnech předcházejících růstu ale tento bond přinesl investorům naopak brutální ztráty. Zatímco začátkem února se pod dojmem tehdy ještě o poznání reálněji vypadající šance ukončit válku na Ukrajině obchodoval bond za 85 procent svého nominálu, počátkem dubna už stál jen 60 procent své emisní ceny, prodělal tedy investorům kolem třiceti procent.
Kyjevské bondy přitom plní funkci portfoliového koření pro velké investory. „Ukrajinské dluhopisy jsou velkou příležitostí, ale vše je dáno strategií investora. V žádném případě se nejedná o dluhopis, který by měl hrát hlavní roli v jakémkoli portfoliu, je třeba mít na paměti, že tyto obligace jsou nesmírně rizikové, o čemž svědčí jejich vysoký výnos,“ uváděl analytik společnosti CitFin Tomáš Volf.
Investorské naděje přitom rostou a naopak klesají s objemem devizových rezerv soustředěných u ukrajinské centrální banky. Tedy faktickou schopností Kyjeva splatit své dluhy. Jak přitom uvádí aktuální statistiky portálu Trading Economics, Kyjev na počátku dubna držel rezervy v objemu 46,7 miliard dolarů, což je suverénně nejvíce za přinejmenším sedm posledních let, za která existují dostupná data. Mimochodem jde o takřka dvakrát vyšší rezervy, než měla země před začátkem války s Ruskem.
Rozdíl ve výkonnosti jednotlivých emisí je nicméně značný. Například loni v létě vydaný bond s dvanáctiletou splatností za zmiňované období vydělal osmnáct procent, v poslední době ale téměř deset procent naopak ztratil. Klíčovou úvahou pro investory jsou rovněž sázky na to, v jaké míře Ukrajina v budoucnu své dluhy splatí.
Naposledy v tomto směru Kyjev fakticky odepsal část dluhu loni v září, kdy se s věřiteli dohodl na výměně tehdy nesplacených dluhů přesahujících 20 miliard dolarů za nové dluhopisy s celkovým nominálem kolem 15 miliard dolarů. Jen na jistině tak investoři zemi fakticky odpustili zhruba čtvrtinu dluhu.
Na vývoji ukrajinských vládních bondů lze ilustrovat zásadní mezníky i očekávání ohledně vývoje války. Zminovaný bond se tak například ještě v červnu roku 2021, tedy zhruba třičtvrtě roku před ruskou invazí na Ukrajinu, obchodoval za 118 procent své hodnoty v okamžiku emise. Po vpádu Rusů ztratil bond svým pádem na necelou pětinu emisní ceny prakticky celou svou hodnotu.
Z vývoje cen bondu se rovněž dalo vyčíst, nakolik vážně investoři vnímali riziko ruského vpádu na Ukrajinu. Papírů se totiž začali zbavovat už v červenci roku 2021. V následujícím roce po začátku války bond cenově stagnoval, aby začal sice s velkými výkyvy, ale trendově růst až do letošního února. Deziluze z politiky Donalda Trumpa a slábnoucí pozice Ukrajiny na geopolitické mapě světa se následně propsala i do pádu kyjevských vládních bondů.
Mezi držiteli ukrajinských mezinárodních dluhopisů přitom figurovala v posledních letrech známá jména jako například globální jednička ve správě aktiv BlackRock, dále pak obdobné investiční legendy zaměřené na bondy jako Pimco a Fidelity, jak uvádí poslední dostupné statistiky agentury Bloomberg. Na domácím trhu držel papíry například fond Conseq Invest Dluhopisy Nové Evropy.
