Válka na Ukrajině ONLINE: Rusko sestřelilo na 230 dronů z Ukrajiny, útok patří k největším z poslední doby
Rusko za necelých 24 hodin sestřelilo nad svým územím 232 ukrajinských dronů, uvedlo ruské ministerstvo obrany. Podle ruskojazyčné verze serveru BBC jde o jeden z největších dronových útoků ukrajinské armády na Rusko, které Ukrajinu napadlo v únoru 2022 a od té doby na ni masivně útočí.
Důležité události posledních dní:
- Americký prezident Donald Trump v sobotu na své síti Truth Social uvedl, že bude v pondělí telefonicky hovořit se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o zastavení rusko-ukrajinské války.
- Nejméně osm lidí přišlo o život a pět dalších utrpělo zranění při ruském útoku na autobus s civilisty v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny.
Mapa války a počet obětí: Válka na Ukrajině v mapách a datech >>>
Dronový útok zabil v Kyjevské oblasti ženu a zranil tři lidi včetně dítěte
Noční ruský dronový útok zabil v Kyjevské oblasti ženu a zranil nejméně tři lidi včetně dítěte. Podle agentury Reuters to uvedly dnes ráno místní ukrajinské úřady. Moskva po pátečních mírových jednáních zintenzivnila své útoky.
„V důsledku nepřátelského útoku v obuchovském regionu bohužel zemřela na následky zranění žena,“ napsal na sociální síti Telegram gubernátor Kyjevské oblasti.
Ukrajinské síly od začátku roku zničily 1159 ruských tanků a 2510 obrněných bojových vozidel, uvedl vrchní velitel ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle ruské státní tiskové agentury TASS uvedl, že se pondělní telefonát mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem chystá. Více podrobností agentura nepíše.
Trump oznámil, že bude v pondělí mluvit s Putinem o zastavení války na Ukrajině
Americký prezident Donald Trump dnes na své síti Truth Social uvedl, že bude v pondělí telefonicky hovořit se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o zastavení rusko-ukrajinské války. Šéf Bílého domu dále sdělil, že pak bude mluvit s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským a s představiteli různých zemí Severoatlantické aliance (NATO).
„V pondělí v 10 hodin budu telefonicky hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem,“ napsal Trump, zřejmě s odkazem na čas ve Washingtonu, který odpovídá 16:00 SELČ. „Předmětem hovoru bude zastavení 'krveprolití', které zabíjí v průměru více než 5000 ruských a ukrajinských vojáků týdně. A obchod,“ napsal americký prezident.
Následně chce hovořit se svým ukrajinským protějškem Zelenským a „různými členy NATO“. „Doufejme, že to bude produktivní den, nastane příměří, a tato velmi násilná válka, která se nikdy neměla stát, skončí,“ dodal šéf Bílého domu.
Elysejský palác dříve uvedl, že v pátek telefonovali s Trumpem společně francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz, britský premiér Keir Starmer, polský ministerský předseda Donald Tusk a Zelenskyj. Evropští lídři hovor podle Paříže uskutečnili krátce po konci přímých jednání mezi Ukrajinci a Rusy v tureckém Istanbulu. S Trumpem si volali z Tirany, kde se účastnili summitu Evropského politického společenství (EPC).
Politici evropských zemí označili ruský přístup k jednáním za nepřijatelný. "Ruská pozice je jasně nepřijatelná," řekl Starmer podle agentury Reuters. Poznamenal, že evropští lídři nyní své odpovědi na ruskou pozici koordinují a budou tak činit i v budoucnu. Merz výsledek jednání z Istanbulu označil za rozčarování, zodpovědnost za to podle něj nese Moskva.
Lavrov probral s Rubiem přímá jednání mezi Ukrajinou a Ruskem, uvedla Moskva
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov si telefonoval se svým americkým protějškem Markem Rubiem a projednali páteční přímá jednání mezi zástupci Ukrajiny a Ruska v Istanbulu. Na svém webu to dnes oznámila ruská diplomacie. Šéf amerického resortu zahraničí podle vyjádření Moskvy mimo jiné přivítal dohodu o výměně válečných zajatců a zdůraznil připravenost Washingtonu i nadále pomáhat hledat řešení konfliktu. USA se zatím k telefonátu nevyjádřily.
„Sergej Lavrov poukázal na pozitivní roli USA, která přispěla k tomu, že Kyjev nakonec přijal návrh ruského prezidenta Vladimira Putina na obnovení istanbulských rozhovorů,“ uvádí ruské ministerstvo zahraničí, podle kterého Rubio přivítal také to, že obě válčící strany se dohodly na tom, že vypracují "svou představu o podmínkách nezbytných pro dosažení příměří". Ministři si dnes podle Moskvy telefonovali z iniciativy Američanů.
Rozhovory v Istanbulu byly prvním přímým kontaktem mezi oběma válčícími stranami po třech letech. Delegace se ale nedohodly na příměří a jednání skončilo pouze dohodou o výměně vězňů. Ukrajinský zdroj v pátek uvedl, že Rusové si kladli podmínky, které označil za „nesplnitelné“.
Polské ministerstvo zahraničí vyjádřilo soustrast rodinám obětí ruského útoku na minibus v Sumské oblasti a zdůraznilo, že takovýto úder těsně po mírových jednáních v Istanbulu odhaluje skutečné úmysly Kremlu.
V důsledku ruských úderů na energetickou infrastrukturu v Záporožské oblasti je šest tisíc domácností bez elektřiny, uvedl na Telegramu šéf oblastní správy Ivan Fedorov.
Rusko podle zdroje Reuters chce, aby Kyjev stáhl vojáky z okupovaných území
Ruská delegace při pátečních mírových jednáních v Istanbulu uvedla, že příměří může nastat pouze v případě, když Ukrajina stáhne své vojáky ze všech regionů, na které si činí nárok Moskva. Předložila také další návrhy, které přesahují podmínky návrhu mírové dohody přeložené minulý měsíc Spojenými státy po konzultacích s Ruskem. Informují o tom agentury Bloomberg a Reuters s odvoláním na zdroje obeznámené s rozhovory.
Moskva požaduje od Kyjeva také neutrální status Ukrajiny, kdy na jejím území by neměla být žádná cizí vojska ani zbraně hromadného ničení. Ukrajina se má vzdát požadavku na válečné reparace od Ruska. Anektovaný Krym a regiony částečně okupované Moskvou by měly být na mezinárodní úrovni uznány jako ruské a Ukrajina má stáhnout své vojáky z těchto území.
Rozhovory v Istanbulu byly prvním přímým kontaktem mezi oběma stranami po třech letech. Stranám se ale nepodařilo dohodnout na příměří a jednání skončilo pouze dohodou o výměně vězňů.
Americký prezident Donald Trump věří, že ukončení ruské války proti Ukrajině je možné pouze s jeho přímým zapojením a projevil zájem o setkání s ruským vládcem Vladimirem Putinem, o němž tvrdí, že je „unavený“ válkou. Šéf Bílého domu to prohlásil v rozhovoru s televizí Fox News.
„Takhle vážně bere Putin jednání o míru. Kreml nechce mír, Kreml chce válku,“ komentuje šéf české diplomacie Jan Lipavský (nestr.) ruský útok na minibus v Sumské oblasti, který zabil devět lidí.
Rusové v pátek 16. května provedli jeden raketový úder a 63 leteckých úderů s použitím 112 řízených bomb na ukrajinské území, uvádí generální štáb ukrajinské armády. Při útocích zemřely v Doněcké oblasti v důsledku ruského ostřelování dvě osoby a devět dalších bylo zraněno, píše agentura Ukrinform s odvoláním na lokální úřady.
Počet obětí ruského útoku na minibus v Sumské oblasti vzrostl na devět, uvádí ukrajinské úřady.
Ruské ministerstvo obrany podle agentury TASS po útoku na civilní minibus tvrdí, že ruské síly zasáhly v Sumské oblasti ukrajinskou vojenskou techniku.
V Sumské oblasti zemřelo osm lidí při ruském útoku na autobus s civilisty
Nejméně osm lidí přišlo o život a pět dalších utrpělo zranění při ruském útoku na autobus s civilisty v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Informoval o tom šéf regionální vojenské správy Ihor Tkačenko. Záchranná akce na místě podle něho pokračuje.
Útok se stal u města Bilopillja ležícího nedaleko ruské hranice. Přišel jen několik hodin poté, co se v Istanbulu poprvé po více než třech letech sešla ruská a ukrajinská delegace k přímému jednání. Vyjednávači se dohodli na výměně tisíce válečných zajatců z každé strany, na příměří ve válce trvající od února 2022 nikoliv.
Novým velitelem ruských pozemních sil je generál, který dobýval Mariupol
Novým velitelem ruských pozemních sil se stal generálplukovník Andrej Mordvičev, který se stal za války proti Ukrajině v Rusku známým dobytím Mariupolu a Avdijivky. Uvedl to dnes na svém webu ruský vládní deník Rossijskaja gazeta, podle kterého si Mordvičev vysloužil přezdívku "generál-průlom".
Předchozího velitele pozemních sil, armádního generála Olega Saljukova, který posledních 11 let řídil vojenské přehlídky na moskevském Rudém náměstí, odvolal ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek a jmenoval jej do funkce zástupce tajemníka bezpečnostní rady.