Válka na Ukrajině ONLINE: Ukrajinci a Rusové shodli na výměně zajatců. Rusko nabídlo částečné příměří
Na výměně všech válečných zajatců, kteří jsou těžce zraněni, nebo mladší 25 let se v pondělí v tureckém Istanbulu dohodly Rusko a Ukrajina, oznámili vedoucí delegací obou stran, ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov a poradce Kremlu Vladimir Medinskij. Zástupci obou zemí také souhlasili s návratem těl 6000 padlých vojáků na každé straně. Rusko mimo to nabídlo Ukrajině částečné příměří na dva až tři dny na určitých úsecích fronty. Ruští zástupci Ukrajincům předali memorandum nastiňující požadavky Moskvy pro celkové příměří. Rusko ale podle Ukrajinců odmítlo myšlenku na bezpodmínečné příměří a Ukrajina nemohla bezprostředně reagovat na ruské návrhy, protože je obdržela teprve v pondělí.
Důležité události posledních dní:
- V pondělí se konalo jednání mezi ukrajinskou a ruskou delegací v Istanbulu.
- Na základny ruského letectva v Irkutské a Murmanské oblasti v neděli útočily ukrajinské drony, vyplývá z informací zveřejněných různými telegramovými účty i ruskými úřady.
- Útok bezpilotních letounů na základnu Belaja v Irkutské oblasti je prvním tohoto druhu v této části Sibiře, která je od míst přímých bojů vzdálená asi 4300 kilometrů.
- Ukrajinský útok zničil přes 40 letounů ruského strategického letectva.
Mapa války a počet obětí: Válka na Ukrajině v mapách a datech >>>
Maďarsko za přerušený tranzit ruské ropy viní Ukrajinu z vydírání
Ukrajina zastavením tranzitu ropy od ruské společnosti Lukoil ropovodem Družba vydírá Maďarsko a Slovensko, které ve válce mezi Ukrajinou a Ruskem prosazují příměří. Podle agentury MTI to v pátek uvedl šéf kanceláře maďarského premiéra Gergely Gulyás. O zastavení tranzitu ropy spolu v pátek podle úřadu slovenské vlády znovu telefonicky hovořili premiér Robert Fico a jeho ukrajinský protějšek Denys Šmyhal.
Finsko má podezření, že jeho teritoriální vody narušila ruská loď
Finsko má podezření, že jeho teritoriální vody v pátek narušilo ruské plavidlo. Oznámila to finská vláda. Incident vyšetřuje pohraniční stráž, informovala agentura Reuters. „Pohraniční stráž incident vyšetřuje a poskytne další informace, až vyšetřování pokročí,“ uvedlo finské ministerstvo obrany. Incident se podle něj odehrál ve východní části Finského zálivu. V červnu Finsko oznámilo, že čtyři ruské vojenské letouny narušily 10. června jeho vzdušný prostor. Podezření se týkalo dvou bombardérů a dvou stíhaček.
Vztahy mezi Finskem a Ruskem, které spolu sdílejí přes 1340 kilometrů společné hranice, se prudce zhoršily po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022. Do té doby neutrální Finsko v reakci na agresi podalo přihlášku do NATO a loni 4. dubna se stalo členem aliance.
Orbánova cesta do Moskvy byla podle právníků v rozporu se smlouvami EU
Samostatná diplomatická mise maďarského premiéra Viktora Orbána do Moskvy na setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem byla podle unijní právní služby v rozporu se smlouvami EU. Informoval o tom s odvoláním na své zdroje list Financial Times.
Maďarský premiér ihned po zahájení předsednictví své země v Radě EU vyrazil na Ukrajinu, pak ale i do Ruska a do Číny a vše označil za „mírovou misi“. V uvedených zemích podle svých slov usiloval o nalezení řešení, které by umožnilo ukončit válku na Ukrajině.
EU pošle Ukrajině 1,5 miliardy eur z výnosů ze zmrazených ruských aktiv
Evropská unie v rámci podpory Ukrajiny uvolnila první výplatu peněz z výnosů plynoucích ze zmrazených ruských aktiv. Ukrajina tak získá 1,5 miliardy eur (zhruba 38 miliard Kč) na posílení vojenských kapacit a obnovu země. Informovala o tom Evropská komise v dnešní tiskové zprávě. Zmrazení ruských aktiv je důsledkem sankcí, které EU uvalila na Rusko kvůli jeho útoku na Ukrajinu v únoru 2022. „EU stojí na straně Ukrajiny. Dnes posíláme 1,5 miliardy eur z výnosů ze zmrazených ruských aktiv na obranu a obnovu Ukrajiny,“ uvedla v tiskové zprávě šéfka EK Ursula von der Leyenová.
Ukrajinská média informují o požáru na základně na Ruskem okupovaném Krymu
Po vzdušném útoku na Ruskem okupovaný ukrajinský poloostrov Krym hoří na vojenském letišti Saky v Novofedorivce, píše server RBK-Ukrajina, jenž se odvolává na regionální proukrajinský telegramový kanál Krymskyj veter. Slyšet byly podle něj exploze munice. Ruské úřady tyto zprávy nekomentovaly. Ukrajinské úřady ráno informovaly o sestřelení dvacítky ruských dronů, škody po ruském útoku hlásí mimo jiné Černihivská oblast.
Svědci kanálu Krymskyj veter hlásili četné exploze v různých částech Krymského poloostrova, výbuchy slyšeli i obyvatelé Simferopolu, píše RBK-Ukrajina. Viděli podle něj také hasičské vozy a sanitky mířící směrem k letecké základně Saky. Podle zdroje Krymského veteru byl na letišti zasažen sklad s municí.
V Rostově soudí ruské vojáky obviněné z vražd na Ukrajině, píše tisk
V Rostově na Donu na západě Ruska začal soud s dvěma ruskými vojáky, kteří podle vyšetřovatelů loni v říjnu v okupovaném ukrajinském městě Volnovacha postříleli devět členů jedné rodiny, včetně devítileté dívky a čtyřletého chlapce. Případ projedná vojenský soud s vyloučením veřejnosti a médií, napsal dnes list Kommersant. Obžalovaným podle deníku hrozí doživotí.
Oba obžalovaní vojáci, Stanislav Rau (28) a Anton Sopov (21), pocházejí z ruského dálného východu. Sopov byl loni v únoru odsouzen za šikanu jiného vojáka, kterému způsobil středně závažnou újmu na zdraví. Obhájci po domluvě se svými klienty požádali soud, aby ze síně vykázal novináře. To žádal také prokurátor, podle kterého se ve spisu se nalézají skutečnosti představující služební tajemství, třeba údaje o dislokaci ruských vojsk zapojených do války proti Ukrajině. Soud žádostem vyhověl a případ projedná za zavřenými dveřmi.
Kyjev chce s Moskvou měnit odsouzené za kolaboraci za zadržované Ukrajince
Ukrajinské úřady zahájily projekt, jehož cílem je podle nich pomoci dostávat zpět Ukrajince zadržované v Rusku. A to výměnou za lidi, které ukrajinské soudy shledaly vinnými z kolaborace s Moskvou. Informoval o tom web The Kyiv Independent nebo Krym.Realii, jenž spadá pod Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).
Projekt nazvaný Choču k svojim (Chci ke svým) vyvinul ukrajinský koordinační štáb pro otázky zacházení s válečnými zajatci, tajná služba SBU, vojenská rozvědka HUR a úřad ombudsmana. Jeho součástí je web se seznamem lidí usvědčených z kolaborace a napomáhání Moskvě při její invazi na Ukrajinu. Ukrajinské úřady přitom ujistily, že informace o odsouzených tam jsou zveřejněny jen s jejich souhlasem.
Ukrajinci zatkli muže podezřelého ze zastřelení bývalé ukrajinské poslankyně
Ukrajinské bezpečnostní složky zadržely osmnáctiletého muže, jehož podezírají ze zastřelení bývalé ukrajinské poslankyně a lingvistky Iryny Farionové. S odvoláním na ukrajinské činitele o tom informovala agentura Reuters a další média. Šedesátiletou Farionovou útočník napadl minulý týden v západoukrajinském Lvově; žena zemřela po převozu do nemocnice.
Členstvím v dronové koalici může Česko získat znalosti i zapojit firmy, řekla Černochová
Získávání znalostí z ukrajinského bojiště i účast firem v pořizování dronů pro ukrajinské ozbrojené síly může Česku umožnit členství v mezinárodní dronové koalici, ke které se Česká republika nedávno připojila. Médiím to ve čtvrtek sdělila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Dronovou koalici na podporu Ukrajiny zřizuje Lotyšsko, vznikla letos v únoru a Česko se k ní přidalo na summitu NATO ve Washingtonu v první polovině července. V současnosti má koalice šestnáct členů.
Rusko proti Česku letos podnikalo hybridní operace, cílem je oslabit důvěru ve stát
Rusko v první polovině letošního roku proti České republice podnikalo širokou škálu hybridních operací. Cílem jeho propagandy je oslabovat důvěru ve stát a vyvolat v lidech pocit, že je tamější režim zdravou alternativou. Vyplývá to ze zprávy o extremismu za první pololetí letošního roku, kterou ve čtvrtek zveřejnilo ministerstvo vnitra. Česká extremistická a xenofobně populistická scéna se podle něj výrazně proměnila a ruské bezpečnostní složky v Česku získaly solidní a snadno ovlivnitelnou základnu pro šíření svého vlivu. Příznivci extremistů podle resortu vnitra dále kopírují ruský pohled na válku na Ukrajině. Více o tématu si můžete přečíst zde.
Ukrajinská policie zadržela skupinu lidí, kteří prý chystali žhářské útoky v EU
Ukrajinská policie zadržela skupinu lidí, kteří podle ní na objednávku Ruska chystali žhářské útoky v Polsku nebo v Pobaltí s cílem tyto země Evropské unie destabilizovat. Dnes o tom informoval úřad ukrajinského generálního prokurátora na svých internetových stránkách.
Podle ukrajinských vyšetřovatelů jistý muž z Ivano-Frankivsku byl v kontaktu s neznámým člověkem v Rusku a souhlasil s tím, že výměnou za peníze najde lidi, kteří budou provádět diverzní akce na Ukrajině, v Polsku a pobaltských státech. Ti pak měli za úkol připravit a provést žhářské útoky na civilní a kritickou infrastrukturu. Adresy těchto míst dostali prostřednictvím mobilní aplikace. Za provedení útoků jim byla slíbena finanční odměna a jako důkaz, že úkol splnili, měli poslat fotografie a videa.
Ukrajina a Rusko hlásí vzájemné útoky a ostřelování, Rumunsko našlo úlomky dronů
Rumunsko na svém území nedaleko ukrajinských hranic našlo úlomky ruského dronu. Oznámilo to dnes podle agentury Reuters rumunské ministerstvo obrany, které potvrdilo dřívější zprávy médií. Ukrajinské letectvo předtím uvedlo, že jeho obrana zničila 25 z 38 dronů vyslaných Ruskem na ukrajinské území - tři z nich podle něj přeletěly přes hranice do Rumunska. Útoky v noci na dnešek hlásilo i ruské ministerstvo obrany, podle kterého ruská protivzdušná obrana sestřelila 11 dronů. Při ostřelování Belgorodské oblasti podle tamního gubernátora Vjačeslava Gladkova zahynul jeden člověk.
Vnitro pošle Ukrajině 50 milionů korun a nepotřebné policejní vozy a elektrocentrály
Ministerstvo vnitra pošle na podporu Ukrajiny 50 milionů korun, část má jít na odminování, část na pomoc vnitřním vysídlencům, navrátilcům a dalším válkou postiženým obyvatelům na východní Ukrajině. Návrh dnes schválila vláda, informovalo ministerstvo v tiskové zprávě. Další dar programu Pomoc na místě v hodnotě 25 milionů korun míří na ochranu hranic do Moldavska, konkrétně na podporu moldavského inspektorátu práce, uvedlo ministerstvo. Na Ukrajinu pošle také nepotřebný policejní materiál.
Pokud Ukrajina neobnoví tranzit ruské ropy od Lukoilu ropovodem Družba, mohlo by Slovensko přistoupit k odvetným opatřením, řekl prezident Pellegrini.
Scholz slíbil Ukrajině další pomoc a podpořil i cesty k mírovému jednání
Ukrajina, která se přes dva roky brání ruské invazi, může nadále počítat s německou podporou, a to včetně zbrojních dodávek. Dnes to na tiskové konferenci prohlásil spolkový kancléř Olaf Scholz, který zároveň podpořil cesty vedoucí k mírovým jednáním.
„Ukrajině budeme nadále pomáhat,“ řekl Scholz, podle kterého Ukrajina potřebuje širokou podporu. „Zároveň ale musíme podpořit i procesy, které otevřou možnosti k diplomatickým jednáním,“ poznamenal o možném mírovém vyjednávání.
