Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj
Cíle udržitelného rozvoje jsou ohroženy i kvůli ruské agresi, řekl prezident Pavel
Cesta k naplnění cílů udržitelného rozvoje stanovených před osmi lety v rámci takzvané Agendy 2030 je ve velkých nesnázích, přímý dopad má i ruská agrese na Ukrajině, řekl dnes na summitu OSN v New Yorku český prezident Petr Pavel. Česká republika si je podle něj vědoma své globální odpovědnosti a pošle proto v letech 2024 až 2027 čtyři miliony dolarů (asi 92 milionů Kč) do Zeleného klimatického fondu OSN na podporu rozvojových zemí. O tom už dříve rozhodla česká vláda.
Ukrajinci prolomili ruskou obrannou linii u Bachmutu, uvedl generál Syrskyj
Ukrajinské jednotky u Bachmutu na východě země prolomily ruskou obrannou linii. Rusové nyní do boje poslali dostupné zálohy, aby průlom uzavřeli, uvedl dnes ukrajinský generál Oleksandr Syrskyj, citovaný armádním tiskovým střediskem. Generálovo vyjádření citovala agentura AFP, list Ukrajinska pravda a další média. Syrskyj velí pozemním silám a v minulých dnech oznámil osvobození osady Andrijivka a vsi Kliščijivka jižně od Bachmutu.
Po ztrátě těchto obcí nepřítel vede četné protiútoky a snaží se získat ztracené pozice, podle Syrského ale neúspěšně.
Rusko provádí námořní cvičení Tichomořské flotily s účastí 10 tisíc vojáků
Ruská armáda pořádá námořní cvičení s účastí 10 tisíc vojáků v Čukotském a Beringově moři v Severním ledovém a Tichém oceánu, informovalo podle agentury TASS ruské ministerstvo obrany. Při cvičení podle něj ruské síly vypálily řízené střely Vulkan, Granit a Oniks na makety znázorňující nepřátelské lodě v Beringově moři. To tvoří přirozenou hranici mezi Ruskem a Aljaškou, která je součástí USA.
U budovy proruské správy v okupovaném Doněcku se ozvaly výbuchy, uvádí agentura RIA Novosti s tím, že dostala informace o ukrajinském ostřelování.
Ukrajinský rejdař žádá Rumunsko o povolení ke zrychlení překládky
Ukrajinská Danube Shipping Company (DSC) požádala správce rumunského přístavu Constanta o povolení překládat obilí přímo z jedné lodě na druhou. Podle společnosti by to výrazně urychlilo export obilí z Ukrajiny.
Vzhledem k tomu, že Rusko nyní blokuje hlavní ukrajinské černomořské přístavy, vozí ukrajinští exportéři velkou část obilí po říčních přístavech na Dunaji, kde probíhá v rumunských přístavech překládka obilí na zahraniční lodě a jejich vývoz k mezinárodním odběratelům.
Nákladní čluny DSC každý měsíc do rumunské Constanty dovezou 700 tisíc tun obilí. Přístav je ale tak vytížený, že lodě na vykládku čekají až 60 dní.
Pokud by správce přístavu povolil překládání obilí z jedné lodi na druhou, vývoz ukrajinského obilí přes Constantu by se tím mohl navýšit o dalších 500 tisíc tun, uvádí DSC.
Rusko vyzvalo soudní dvůr, aby zamítl ukrajinskou žalobu ve sporu o genocidu
Rusko dnes vyzvalo Mezinárodní soudní dvůr (ICJ), aby zamítl ukrajinskou žalobu ve sporu, který se týká ruského zdůvodňování invaze údajnou genocidou. Informovala o tom agentura Reuters. Moskva a Kyjev se dnes u soudu začaly přít o pravomoce soudu. Podle Moskvy by se kauzou, kterou dnes označila za "beznadějně vadnou", soudní dvůr neměl vůbec zabývat.
Rusko uvedlo údajnou genocidu proti ruskojazyčnému obyvatelstvu na východě Ukrajiny jako jeden z důvodů pro svůj loňský vpád na Ukrajinu. Kyjev to odmítá a Rusko viní, že se snaží ospravedlnit svou vojenskou agresi v rozporu s Úmluvou OSN o zabránění a trestání zločinu genocidia z roku 1948, kterou obě strany podepsaly.
Nejvyšší čínský diplomat Wang I míří do Ruska
Čínský ministr zahraničí Wang I se vydává na návštěvu Ruska, která potrvá ode dneška do čtvrtka. Informovala o tom čínská diplomacie, podle níž by se jednání měla týkat bezpečnostních zájmů obou zemí. Wangova cesta by také mohla být přípravou na možnou návštěvu ruského prezidenta Vladimira Putina v říjnu v Pekingu, napsala agentura Reuters.
Wang se v Rusku setká s šéfem ruské bezpečnostní rady Nikolajem Patruševem, sdělilo čínské ministerstvo zahraničí v prohlášení.
Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová minulý týden oznámila, že se Wang sejde také se svým protějškem Sergejem Lavrovem, s nímž bude diskutovat o „celé řadě otázek, včetně války na Ukrajině či kontaktů mezi oběma zeměmi na nejvyšší úrovni“.
Ukrajinská vláda odvolala šest náměstků ministra obrany
Ukrajinská vláda se rozhodla odvolat z funkcí šest náměstků ministra obrany včetně Hanny Maljarové, která pravidelně poskytovala veřejnosti aktuální informace o vývoji bojů v zemi. Ta se už přes rok a půl brání ruské vojenské agresi. Důvod k odvolání činitelů kabinet nesdělil. Do čela resortu se nedávno postavil Rustem Umerov, jenž nahradil Oleksije Reznikova.
„Restartování. Začali jsme. Pokračujeme. Ministerstvo pokračuje v práci jako obvykle,“ napsal na facebooku Umerov, který se vedení ministerstva obrany ujal zhruba před dvěma týdny. Při nástupu do funkce podle Reuters uvedl, že se především bude snažit učinit z resortu hlavního koordinátora obranných sil, rozvíjet ukrajinský vojenský průmysl a bojovat proti korupci.
Ukrajina hodlá žalovat Slovensko, Polsko a Maďarsko u WTO
Kyjev zažaluje Slovensko, Polsko a Maďarsko kvůli jejich rozhodnutí pokračovat v embargu na dovoz ukrajinského obilí, řekl deníku Politico náměstek ukrajinského ministra pro ekonomiku a obchod Taras Kačka. Žalovat tři jmenované země se Kyjev chystá u Světové obchodní organizace (WTO). Bratislava, Varšava a Budapešť zavedly zákaz dovozu obilí ve snaze ochránit své vlastní zemědělce, kteří by podle nich jinak museli konkurovat levným zemědělským plodinám dováženým z Ukrajiny. Embargo mělo vypršet 15. září, trojice středoevropských zemí ho ale prodloužila.
Polsko, Slovensko a Maďarsko se rozhodly v embargu pokračovat i přesto, že Evropská komise, která původně s časově omezeným zákazem dovozu ukrajinských plodin do některých členských zemí EU souhlasila, v pátek rozhodla o ukončení embarga.
„Je důležité ukázat, že toto jednání je z právního hlediska nesprávné. A proto zítra začneme s právními kroky,“ řekl Kačka. Dodal, že Kyjev se také chystá zavést odvetná opatření ohledně dovozu ovoce a zeleniny z Polska.
Maďarsko naznačuje další zpoždění ratifikace vstupu Švédska do NATO
Maďarsko si není jisté, zda musí ratifikovat přihlášku Švédska do Severoatlantické aliance, řekl předseda maďarského parlamentu László Kövér.
Turecko a Maďarsko jsou poslední dvě země, které vstup Švédska do aliance ještě neratifikovaly. Maďarský parlament se souhlasem otálí od loňského července s ohledem na kritiku od některých švédských politiků na adresu Budapešti kvůli zhoršování stavu demokracie v Maďarsku.
„Není jisté, že vstup (Švédska do NATO) musíme ratifikovat,“ řekl v neděli v televizi HírTV Köver z vládnoucí strany Fidesz. Jeho vyjádření přichází krátce poté, co maďarský ministr zahraničí poslal dopis svému švédskému protějšku, ve kterém dal najevo znepokojení nad „zaujatými a nespravedlivými“ obviněními, která někteří švédští politici podle něj vznášejí vůči maďarské vládě.
Ukrajina ohlásila osvobození sedmi kilometrů čtverečních za týden
Ukrajinské síly za uplynulý týden osvobodily zhruba sedm kilometrů čtverečních území, z toho pět kilometrů na jižní frontě a dva kilometry na východě u Bachmutu, sdělila podle agentury Unian náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s americkou stanicí CBS připustil, že protiofenziva není „příliš rychlá“, ale vyzdvihl, že ukrajinským silám se i tak daří držet iniciativu a postupovat.
O víkendu ukrajinští vojáci oznámili osvobození vsi Kliščijivka. Vesnice leží asi jen pět kilometrů od jižního okraje Bachmutu, města na východě Ukrajiny, o nějž se sváděly dlouhé boje, než ruská strana v květnu oznámila jeho dobytí. Podle dnešního vyjádření náměstkyně ukrajinského ministra obrany se ukrajinským silám za dobu protiofenzivy, která trvá zhruba od června, v okolí Bachmutu podařilo osvobodit asi 51 kilometrů čtverečních.
Tvrdé boje se aktuálně odehrávají také na jihu Ukrajiny. Ukrajinská vojska tam podle náměstkyně ministra obrany postupují na jih a východ od dříve dobyté vesnice Robotyne směrem na Melitopol. Dohromady za dobu protiofenzivy dokázali Ukrajinci znovudobýt 260 kilometrů čtverečních území v této oblasti, upřesnila Maljarová.
V bulharském resortu přistál dron s výbušninami
Bulharské ministerstvo obrany vysílá speciální tým, aby prozkoumal dron, který v neděli pozdě večer přistál ve městě Tyulenovo u Černého moře. Experti následně rozhodnou, jak dron nesoucí výbušniny deaktivovat.
Dron podle očitých svědků události citovaných místními médii měří na délku tři až 3,5 metru. Zatím není jasné, odkud stroj nesoucí výbušniny přiletěl. Tyulenovo leží nedaleko hranic s Rumunskem, vzdálenost od Ukrajiny je ale několik set kilometrů, ještě dále přes Černé moře je poloostrov Kryp okupovaný Ruskem.
Ukrajinští vojáci osvobodili důležitou vesnici, Rusové se ji snaží dobýt zpět
Ukrajinská armáda osvobodila vesnici Kliščijivka u Bachmutu na východě země. S odvoláním na mluvčího východního uskupení ukrajinských sil a prohlášení jednotek, které se na tomto úspěchu podílely, to na svém webu napsal list Ukrajinska pravda. Sami vojáci ale varují, že ves, která je důležitá pro další postup ukrajinské protiofenzivy, se Rusové snaží dobýt zpět.
"Kliščijivka byla vyčištěna od Rusů a osvobozena," uvedl podle agentury Reuters velitel ukrajinských pozemních sil generál Oleksandr Syrskyj. Rusové ohlásili dobytí této vesnic v lednu.
Osvobození Kliščijivky nejprve naznačil šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak, který na sociální síti zveřejnil fotografii vojáků před poničeným kostelem i s komentářem: Ukrajina si vždy vezme zpět, co jí patří.
Jermak neuvedl místo, kde byl snímek pořízen. Kostel na snímku je však podle agentury Unian identický s kostelem v obci Kliščijivka.
"Vesnice byla v posledních týdnech v centru protiofenzivy ukrajinské armády," uvedl Unian a dodal, že jde o pozici strategicky důležitou z hlediska ofenzivy vedené jižně od Bachmutu.
Ukrajinští vojáci nyní v osvobozené vsi upevňují své pozice, uvedl kapitán Ilja Jevlaš z východního velitelství. "My, vojáci 80. samostatné výsadkové útočné brigády, 5. samostatné útočné brigády, samostatné útočné brigády policie Ljuť jsme splnili úkol - obec Kliščijivka jsme osvobodili od okupantů. Nepřítel však neustává v pokusech ji znovu dobýt," uvádějí vojáci ve videu zveřejněném na facebooku policejní brigády.
Ruské ministerstvo obrany v sobotu uvedlo, že "nepřítel pokračoval v útočných operacích, marně se pokoušel vytlačit ruské vojáky z obcí Kliščijivka a Andrijivka". Kliščijivka leží zhruba dva kilometry severně od Andrijivky.
Čečenský vládce Ramzan Kadyrov popřel zprávy o své nemoci, zveřejnil video
Vládce autonomního Čečenska na jihu Ruské federace Ramzan Kadyrov popřel zprávy médií a sociálních sítí, že onemocněl a jeho zdravotní stav se prudce zhoršuje. Na svém ruskojazyčném webu to dnes uvedl server BBC News. Kadyrov zveřejnil video, jak se prochází.
"Vřele doporučuji všem, kdo na internetu nedokážou odlišit pravdu od lži, projít se na čerstvém vzduchu a urovnat si myšlenky. Déšť je úžasně povzbuzující," napsal Kadyrov jako komentář k videu, které zveřejnil v aplikaci Telegram a které jej zachycuje, jak se prochází alejí.
Zprávy o prudkém zhoršení Kadyrovova zdraví se začaly objevovat z různých zdrojů od čtvrtečního večera. Čečenský opoziční zpravodajský kanál na telegramu dokonce tvrdil, že Kadyrov je v kómatu. Ukrajinský server Obozrevatel s odvoláním na zdroje v čečenské diaspoře pak napsal, že Kadyrov je v kómatu už několik dnů, že jej letecky přepravili do Moskvy, ale ani tam mu nedokázali pomoci. Mluvčí ukrajinské rozvědky Andrej Jusov serveru potvrdil, že Kadyrovovi se zhoršilo staré onemocnění a že je v kritickém stavu. Už po zveřejnění videa s Kadyrovovou procházkou čečenský opozičník Abubakar Jangulbajev psal o Kadyrovově úmrtí, připomíná BBC News.
Portál Agenstvo upozornil, že na jednom z videí, které Kadyrov zveřejnil, si lze povšimnout budovy podobající se Kadyrovově rezidenci. Na záběrech prší a čečenský vládce je v bundě, což odpovídá údajům o počasí v čečenské metropoli Grozném. Agenstvo nicméně poznamenalo, že poslední video s Kadyrovem, u kterého lze určit čas, kdy bylo natočeno, bylo zveřejněno před dvěma týdny. Šlo o zahájení školního roku.
Rusko a Ukrajina stanou před Mezinárodním soudním dvorem ve sporu o genocidu
Rusko a Ukrajina od pondělí stanou před Mezinárodním soudním dvorem (ICJ) kvůli případu, který se točí kolem tvrzení Moskvy, že její vojenská invaze na Ukrajinu měla zabránit genocidě tamního ruskojazyčného obyvatelstva. Kyjev kvůli tomu k nejvyššímu soudu OSN pro spory mezi státy podal žalobu - Rusko podle něj svou argumentací zneužívá mezinárodní právo.
Moskva naopak požaduje, aby byl požadavek Ukrajiny zamítnut, a argumentuje, že soud nemá v daném případě potřebné pravomoci. Strany sporu mají u ICJ v takovém případě možnost podat předběžné námitky.
Slyšení začne v pondělí, kdy Rusko předloží své stanovisko. Ukrajina má o den později prostor pro reakci. Kromě Kyjeva a Moskvy se vyjádří ještě dalších 32 zemí včetně většiny států Evropské unie, Británie, Austrálie a Kanady. Soud bude případ projednávat až do 27. září.
„Vše nasvědčuje tomu, že soud shledá, že v případu má jurisdikci,“ řekla agentuře Reuters australská odbornice na právo Juliette McIntyreová.
Hlavním úkolem ICJ se sídlem v nizozemském Haagu je řešit spory a otázky předložené členskými státy a dále záležitosti stanovené Chartou OSN nebo mezinárodními smlouvami a konvencemi. Rozsudky jsou konečné a nelze se proti nim odvolat, soud ale zároveň nemá žádné pravomoci, jak státy donutit, aby se jeho rozhodnutím řídily.
Soud už loni v březnu Rusku nařídil okamžitě zastavit válečné operace na Ukrajině. Moskva podle očekávání požadavek odmítla. McIntyreová nicméně podotýká, že možné rozhodnutí ICJ v nadcházejícím slyšení bude důležité v případě, že Kyjev do budoucna vznese nárok na reparace.
Rusko při zahájení invaze na Ukrajinu loni v únoru mimo jiné tvrdilo, že Kyjev páchá na východě svého území genocidu vůči rusky mluvícímu obyvatelstvu. Ukrajina nařčení z genocidy odmítla a Rusko obvinila, že se snaží ospravedlnit svou vojenskou agresi v rozporu s úmluvou OSN z roku 1948, kterou obě strany podepsaly.
„Pokud soud shledá, že pro činy Ruska neexistovalo zákonné ospravedlnění (podle úmluvy o genocidě), může toto rozhodnutí posloužit jako základ pro budoucí nárok na odškodnění,“ řekla McIntyreová.
