Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj
Po Litvě a Lotyšsku i Estonsko zakázalo vjezd ruským autům
Estonsko zakázalo vjezd aut s ruskými poznávacími značkami do pobaltské země. Zákaz platí od deseti hodin místního času (09:00 SELČ), uvedl server Delfi s odvoláním na ministerstvo vnitra. Tallinn tak následuje příklad Litvy a Lotyšska, které zákaz přijaly o den dříve.
Děje se tak poté, co Evropská komise v uplynulých dnech vyjasnila pravidla ohledně zákazu dovozu automobilů a osobních věcí. Podle EK při uplatňování pravidel týkajících se sankcí zavedených proti Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajinu nezáleží na tom, zda jde o auta určená pro soukromé, nebo služební účely; restrikce se vztahují na všechny automobily s ruskou poznávací značkou.
„Cíl sankcí proti Rusku je jediný: donutit agresora stáhnout se za hranice. Protože EK teprve nyní objasnila platné sankce a protože Estonsko pokládá za nezbytné využít všechny možnosti ke zvýšení ceny, kterou Rusko za agresi platí, dospěli jsme po konzultacích s vládami Litvy a Lotyšska k závěru, že omezení jsou nejúčinnější, když se zavádějí společně,“ řekl ministr vnitra Lauri Läänamets.
Zákaz platí bez ohledu na důvody pobytu majitele či uživatele auta v Estonsku či v EU. Při příjezdu na hraniční přechod se majitel či uživatel musí vrátit spolu s autem do Ruska, anebo překročit hranice bez auta.
Ministr zahraničí Margus Tsahkna chce na čtvrtečním jednání vlády nastolit otázku, co s ruskými auty, která se v Estonsku už nacházejí.
„Setkám se dnes se zástupci dalších zemí hraničících s Ruskem, se kterými v prvé řadě posoudím tuto otázku. Pro Estonsko jako zemi, která sousedí s Ruskem, je důležité realizovat takové restrikce spolu se sousedy. Vítám, že Litva a Lotyšsko již přijaly podobné rozhodnutí. Při společném postupu jsou omezení účinnější, a tak lze zvýšit cenu agrese pro Rusko,“ řekl ministr. „Nemůžeme pomáhat občanům země, která se dopouští agrese, těšit se z výhod svobody a demokracie, zatímco Rusko pokračuje v páchání genocidy na Ukrajině,“ dodal.
Šéfka litevské diplomacie Agné Bilotaitéová agentuře BNS v úterý řekla, že ruské automobily vjíždějící do Litvy by měly být konfiskovány. Výjimka se bude týkat ruských motoristů, kteří předloží doklady o tom, že přes litevské území přejíždějí do Kaliningradské oblasti, která je vklíněna mezi Polsko a Litvu. Německá média už v létě informovala o případech, kdy celníci zabavili Rusům auta registrovaná v jejich vlasti.
Rozvědka: Útok na Sevastopol zasáhl výsadkovou loď a ponorku
Ukrajina zasáhla při útoku na loděnici v Sevastopolu výsadkovou loď a ponorku, napsal server RBK-Ukrajina s odkazem na zdroje z ukrajinské vojenské rozvědky GUR. „V sevastopolských opravných docích Ordžonikidze jsou škody, zejména na vybavení,“ uvedli nejmenovaní činitelé rozvědky.
Von der Leyenová: Budeme stát při Ukrajině tak dlouho, jak to bude třeba
Budeme stát na straně Ukrajiny na každém kroku, tak dlouho, jak to bude potřeba, řekla ve svém projevu v europarlamentu o stavu Evropské unie šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. V EU podle ní od začátku války našly útočiště čtyři miliony Ukrajinců. „Chci jim říct, že jsou teď stejně vítáni jako v těch osudných prvních týdnech,“ dodala von der Leyenová s tím, že Evropská komise navrhne prodloužení dočasné ochrany Ukrajinců v unii. „Naše podpora Ukrajiny bude i nadále trvat,“ doplnila.
Šéfka evropské exekutivy rovněž uvedla, jen letos EU poskytla Ukrajině 12 miliard eur na pomoc při výplatě mezd a důchodů. V zemi pomáhá rovněž udržet v chodu nemocnice, školy či další služby a také zvýšila výrobu munice, kterou Kyjev naléhavě potřebuje. „Díváme se ale dále dopředu. Proto jsme navrhli dodatečných 50 miliard eur během příštích čtyř let na investice a reformy,“ dodala s tím, že to Ukrajině pomůže stát se moderní a prosperující zemí.
Čtěte více z projevu Ursuly von der Leyenové >>>
První ukrajinští piloti by mohli zakončit výcvik na F-16 v USA před koncem roku
První ukrajinští piloti by mohli zakončit výcvik na amerických stíhačkách F-16 v USA před koncem letošního roku. Na bojových misích ale budou moci létat až za delší dobu. Podle agentury AP to v úterý řekl ředitel americké letecké národní gardy Michael Loh. Výcvik bude podle něj probíhat v Tusconu v Arizoně a ukrajinští piloti by tam měli dorazit v říjnu.
Letci nyní absolvují testy z angličtiny. V závislosti na svých schopnostech a zkušenostech s pilotováním by mohli výcvik v USA zakončit za tři měsíce, sdělil Loh.
Po dokončení výcviku v USA však piloti budou muset projít ještě dalším výcvikem NATO v Evropě. Poté bude následovat výcvik zaměřený na údržbu letounů, který bude rovněž předcházet nasazení stíhaček v misích na Ukrajině. Kolik času další příprava pilotů zabere, Loh nedokázal odhadnout.
Záběry z nočního požáru po ukrajinském útoku na loděnici v Sevastopolu. Spekuluje se o tom, že v doku byla ruská výsadková loď Ropucha a ponorka třídy Kilo.
Ukrajinci zasáhli loděnici v Sevastopolu, oznámili Rusové
Přístavem Sevastopol na ukrajinském poloostrově Krym, který anektovalo Rusko, otřáslo v noci na dnešek několik mohutných výbuchů, informovala agentura Unian. Ukrajinci ve městě zasáhli loděnici, kde vypukl požár a nejméně 24 lidí utrpělo zranění, uvedl šéf správy města Michail Razvožajev. Útok, který poškodil dvě lodě ruského námořnictva, měly na svědomí ukrajinské střely s plochou dráhou letu a námořní drony, uvedlo podle agentury RIA Novosti v prohlášení ruské ministerstvo obrany. Rusové uzavřeli Krymský most, který spojuje poloostrov s Ruskem.
„Ozbrojené síly Ukrajiny v noci zaútočily na dok Ordžonikidze v Sevastopolu deseti střelami s plochou dráhou letu a třemi dálkově řízenými námořními drony na lodě Černomořské flotily,“ citovala ruská média prohlášení ruského ministerstva obrany. Ruská hlídková plavidla podle něj zničila všechny tři drony, zatímco ruská protiletecká obrana sestřelila sedm z deseti střel. Zbývající střely poškodily dvě plavidla, která byla v docích kvůli opravám.
Místní obyvatelé podle Unian na sociálních sítích během noci upozornili na nejméně sedm výbuchů a záblesků na obloze. Na internetu se také šířily mnohé snímky a videozáznamy zachycující jasné záblesky, plameny a mohutné sloupy dýmu nad městem.
Rumunsko staví u hranic s Ukrajinou protiletecké kryty
Rumunsko začalo na jednom místě u hranic s Ukrajinou stavět protiletecké kryty poté, co se v sobotu na rumunské straně hranice našly úlomky dronu. Ty podle Bukurešti vypadají jako části bezpilotních letounů používaných ruskou armádou. Ruské síly od léta opakovaně útočí na ukrajinský přístav Izmajil na řece Dunaj, která tvoří hranici Ukrajiny a Rumunska.
Dva budované kryty mají poskytnout ochranu obyvatelům vesnice Plauru, která leží naproti Izmajilu na druhém břehu Dunaje, uvedlo v prohlášení rumunské ministerstvo obrany. Betonové konstrukce budou mít 9,6 metru na délku a dva metry na šířku. Výška vnitřního prostoru bude 1,5 metru. Na jejich stavbě se podílí 50 vojáků.
Obyvatelé regionu budou od nynějška také dostávat přes mobilní telefony výstrahy v případě, že by hrozil „pád objektů souvisejících s konfliktem“, uvádí prohlášení rumunského ministerstva.
Rumunský prezident Klaus Iohannis v sobotu uvedl, že nálezy úlomků dronu naznačují, že došlo k „naprosto nepřijatelnému narušení suverénního vzdušného prostoru Rumunska, člena NATO“. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg nicméně sdělil, že nic nesvědčí o záměru Ruska zaútočit na členskou zemi NATO. Incident ale označil za destabilizující.
Ukrajina zaútočila drony na město u Záporožské jaderné elektrárny
Ukrajina v pondělí podnikla dronový útok na Rusy okupované město Enerhodar, v jehož blízkosti se nachází Záporožská jaderná elektrárna. Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) informovala, že terčem útoku, který provedli její speciální síly a členové odboje, byla kancelář, kde okupační úřady vydávají ruské pasy.
HUR na platformě YouTube zveřejnila video, na němž je vidět útok na cíle ve dvou různých panelových domech a na dva rodinné domy na kraji města. Kromě kanceláře šlo podle Ukrajinců o radiokomunikační bod a místo, kde se nacházeli ruští důstojníci. Po zásahu pasového oddělení podle HUR na místě vypukl požár a přijelo několik sanitek.
Šéf ruské společnosti Rosatom Alexej Lichačov dnes informoval, že Ukrajina na Enerhodar zaútočila šesti drony, a uvedl, že všechny byly zničeny.
Dánsko daruje Ukrajině zbraně za miliardy
Dánská vláda oznámila, že Ukrajině věnuje zbrojní techniku v hodnotě 5,8 miliardy dánských korun (19 miliard korun). Dodávka zahrnuje tanky, bojová vozidla pěchoty, tankovou munici a protitankové zbraně. Doručení proběhne ve třech vlnách rozložených do roku 2025.
Ukrajinský Antonov přechází na výrobu dronů
Ukrajinská společnost Antonov rozšiřuje výrobu dronů, a v reakci na ruskou invazi tak diverzifikuje svou dosud dominantní produkci dopravních letadel. Informovala o tom agentura Reuters, která se odvolává na prezentaci ukrajinského holdingu zastřešujícího zbrojního průmysl.
Drony vyrobené a upravené na Ukrajině hrají významnou roli ve válce proti Rusku. Dříve neoznámený krok společnosti Antonov je v souladu s cílem Ukrajiny stát se globálním centrem pro výrobu dronů a směrovat investice do odvětví, které se od počátku roku 2022 dramaticky rozrostlo.
Antonov otevřel nové dronové centrum „s cílem posílit výrobní kapacity bezpilotních systémů a poskytovat podporu soukromým výrobcům bezpilotních systémů, pokud jde o odborné znalosti a služby“, uvádí se v prezentaci společnosti Ukroboronprom, která zastřešuje ukrajinský obranný sektor.
Výroba dronů by mohla podpořit letecké firmy založené v dobách Sovětského svazu, které v Rusku ztratily významného zákazníka a utrpěly rozsáhlé škody v důsledku ruských útoků.
Antonov pod hlavičkou Ukroboronpromu i v minulosti navrhoval a vyráběl bezpilotní letouny, včetně modelu Horlycja. Těžiště výroby ale dlouho spočívalo na dopravních letadlech. Symbolickou ranou tohoto přístupu bylo na začátku války zničení letounu An-225 Mrija, který byl ve své době největším nákladním letounem na světě.
Jakkoliv výroba nákladních letadel bude pokračovat, nové centrum pro bezpilotní letouny by nyní mohlo lépe sloužit válečným potřebám Ukrajiny a dát inženýrům Antonova větší uplatnění, řekl agentuře Reuters zdroj obeznámený s plány společnosti.
Švédská vláda požádá armádu, aby prověřila možnost poskytnutí gripenů Ukrajině
Švédská vláda požádá ozbrojené síly, aby prověřily možnost dodání letounů Gripen Ukrajině, která čelí ruské agresi. Uvedl to švédský rozhlas s odvoláním na nejmenované zdroje. Vláda chce mimo jiné vědět, jak by tato zásilka ovlivnila švédské obranné kapacity a jak rychle by mohlo Švédsko získat nové gripeny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v srpnu po setkání se švédským premiérem Ulfem Kristerssonem uvedl, že Kyjev zahájil se Stockholmem jednání o možné dodávce stíhaček Gripen, které používá i české letectvo.
V červnu švédská vláda oznámila, že poskytne ukrajinským pilotům možnost vyzkoušet si letouny JAS 39 Gripen. Zároveň ale upozornila, že Švédsko je všechny potřebuje k obraně svého území.
Nizozemsko, Dánsko a Norsko rovněž v srpnu slíbily Ukrajině dodat letouny F-16, mělo by jít o desítky strojů.
Tisk: Na Ukrajině zadrželi pohraničníka, který za peníze nabízel možnost dezerce
Ukrajinští vyšetřovatelé dopadli inspektora pohraniční stráže z Čopu. Jako převaděč se pokoušel za úplatu dostat na Slovensko několik mužů, kteří se vyhýbali nástupu do armády. Uvedl to dnes na svém webu list Ukrajinska pravda, který se odvolává na kriminální ústřednu, inspekci pohraniční stráže a speciální prokuraturu působící ve sféře obrany.
Zadržený pohraničník spolu se svým bratrem podle vyšetřovatelů vyhledávali zájemce o útěk do zahraničí před povoláním do armády k obraně vlasti. Nabízeli jim, že za 10.000 dolarů (asi 230.000 Kč) na osobu je dostanou na Slovensko.
Polsko kvůli obavám o své farmáře nezruší zákaz dovozu ukrajinského obilí
Varšava v pátek nezruší embargo na dovoz ukrajinského obilí, protože by to poškodilo polské zemědělce. Oznámil to dnes polský premiér Mateusz Morawiecki. Na stanovisko Evropské unie se ohlížet nechce.
„Polsko nedovolí, aby nás zaplavilo ukrajinské obilí,“ uvedl Morawiecki na sociální síti X, dříve známé jako twitter. „Bez ohledu na to, jaké bude rozhodnutí bruselských úředníků, naše hranice neotevřeme,“ dodal.
Fiala přivítal v Praze jihokorejského premiéra, jednat budou mj. o energetice
Premiér Petr Fiala (ODS) přivítal ve Strakově akademii předsedu jihokorejské vlády Han Duk-soa. Jednat budou zejména o spolupráci v jaderné energetice, akademické oblasti či železniční dopravě. Hovořit by měli také o situaci na Ukrajině a možnostech společné pomoci zemi, která čelí ruské invazi. V 13:15 je v plánu tisková konference.
Jihokorejská společnost KHNP patří mezi uchazeče o stavbu nového bloku v Jaderné elektrárně Dukovany. O stavbu se ucházejí také francouzská společnost EDF a severoamerický Westinghouse. Firma ČEZ, jejímž většinovým majitelem je stát, vyzvala na jaře všechny tři uchazeče k podání finálních nabídek do poloviny září.
Ukrajina bude podle Putina jednat o míru teprve tehdy, až jí dojdou zdroje
Ukrajina bude podle ruského prezidenta Vladimira Putina jednat o míru teprve tehdy, až jí dojdou zdroje. Rusko nemůže přestat bojovat, dokud Kyjev vede protiofenzivu, řekl také Putin v dnešním projevu na ekonomickém fóru ve Vladivostoku. Informují o tom zahraniční tiskové agentury.
Putin vyjádřil přesvědčení, že pro začátek mírových rozhovorů musejí Ukrajině nejprve dojít zdroje. Zároveň varoval, že případné příměří může Ukrajina využít k přezbrojení, uvedla agentura Reuters. Kyjev podle Putina nadto musí rovněž zrušit zákon, který jednání s Ruskem zakazuje.
