Evropa po deseti letech oprašuje téma dluhové krize. Investoři se obdobně jako před deseti lety začali odvracet od zemí jižního křídla eurozóny. Vlády Řecka, Itálie, ale i Portugalska tak v posledních dnech musely vydatně přihodit na úrocích, aby dokázaly investory zaujmout, a získaly tak možnost profinancovat státní výdaje. Děje se tak poté, co ECB v minulém týdnu otočila kormidlem a přestala automaticky financovat dluhy zemí eurozóny včetně těch ekonomicky nejpomalejších a nejzadluženějších. Právě obavy z dluhové krize byly přitom příčinou, že ECB podle odborníků začala s utahováním měnové politiky příliš pozdě. Situace si dokonce vyžádala středeční mimořádné zasedání banky.
„Rostoucí výnosy státních dluhopisů jižního křídla eurozóny jsou neklamným znakem zvyšování rizika s těmito zeměmi spojovaným,“ říká ekonom a partner poradenské společnosti Moore Czech Petr Kymlička.
ECB v minulém týdnu oznámila ukončení programu kvantitativního uvolňování, v jehož rámci centrální bankéři představovali mnohdy jediné kupce dluhopisů vydávaných vládami eurozóny, navíc ochotné nakupovat papíry bez ohledu na výši výnosu. Zároveň oznámila až dvojí možné zvýšení sazeb do konce léta.
„Je velmi pravděpodobné, že se jih eurozóny začne opět potýkat s dluhovou krizí, jejíž řešení bude tentokrát mnohem bolestivější,“ dodává Kymlička.
Data agentury Thomson Reuters ukazují, že vláda v Římě si dokáže půjčit na deset let za roční úrok 4,2 procenta, což je například osmkrát dráže než loni v létě, či čtyřikrát dráže než na počátku letošního roku. Tempo zdražování dluhů je přitom obrovské a roste.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
