Objem ztrátových bondů světových vlád šplhá k rekordu. Spoření na stáří bude problém | E15.cz

Objem ztrátových bondů světových vlád šplhá k rekordu. Spoření na stáří bude problém

Jaroslav Bukovský

Nástup druhé vlny pandemie znovu ukrojil pořádný díl z aktiv, na kterých mohou investoři alespoň něco vydělat. Na dohled od historického maxima totiž narostl objem globálních státních dluhopisů se záporným výnosem, na kterých investoři naopak tratí. Koncem října se tak obchodovaly se znaménkem minus bondy za bezmála 17 bilionů dolarů, což je o téměř polovinu více než ještě na začátku letošního roku a dvojnásobek oproti březnovému vrcholu první vlny pandemie.

Ekonomové varují před negativními důsledky pro střadatele i ochromenou motivací pro reformy na úrovni vlád i firem. „Tento jev do značné míry souvisí s hyperaktivitou centrálních bank,“ říká ekonom Cyrrusu Tomáš Pfeiler. V reakci na krizi hlavní centrální banky světa srazily své základní sazby k nule nebo pod ni, dluhopisový trh si ve skepsi vůči globální ekonomice ještě přisadil. 

„Vysoký objem dluhopisů se záporným výnosem odráží očekávání, že recese způsobená pandemií koronaviru bude hlubší a delší, než se očekávalo, a tedy i extrémně uvolněná měnová politika centrálních bank bude trvat ještě velmi dlouho,“ říká ekonom poradenské společnosti Deloitte David Marek. 

Globální objem dluhopisů se záporným výnosem činí podle statistik agentury Bloomberg 16,6 bilionu dolarů, historické maximum je přitom na úrovni rovných 17 bilionů dolarů. 

„Průměrný výnos všech globálních dluhopisů od začátku roku velice výrazně poklesl na aktuálních 0,9 procenta, což je blízko historického minima. Po odečtení inflace je pak hluboce záporný,“ zdůrazňuje investiční stratég Consequ Michal Stupavský. 

Obrovská porce bondů se záporným výnosem stěhující se od světových vlád do bilancí finančního sektoru hrozí paralýzou dlouhodobých úspor. „Je to nepříznivé pro dlouhodobé střadatele, kteří nemají při takových výnosech šanci spořit například na stáří,“ vysvětluje ekonom J&T Banky Petr Sklenář.

Výrazně se totiž zužuje škála investičních příležitostí pro dlouhodobé velké konzervativní investory typu penzijních fondů, které tvoří významný díl poptávky po státních dluhopisech. Podle ekonoma záporná znaménka oslabují i tlaky k reformám. „A neplatí to jen pro veřejné rozpočty, ale i pro zbytek ekonomiky,“ dodává Sklenář. 

Svou hlavní úrokovou sazbu drží momentálně v záporu centrální banky eurozóny, Švýcarska či Japonska. Podle dat Thomson Reuters například na všech státních dluhopisových emisích Německa a Švýcarska investoři momentálně tratí, a to bezmála jedno procento ročně. Ztrátová je podle statistik rozhodující většina státních bondů zemí eurozóny a Japonska.

Dluhopisy s výnosovým minusem se ovšem týkají i zemí, kde drží centrální banka základní sazbu v plusu, příkladem je třeba část ztrátových dluhopisů vlády Velké Británie. Minusových znamének přitom ještě přibude.

„V prostředí klesajících cen panuje mezi centrálními bankéři shoda nadále uvolňovat měnovou politiku,“ domnívá se Pfeiler. Trh prý sází na to, že Evropská centrální banka v závěru roku rozšíří nákupy dluhopisů zemí eurozóny a stlačí tak jejich výnosy do záporu ještě hlouběji. „Nákupy v rámci protipandemického programu by mohly stoupnout o 500 miliard eur,“ dodává Pfeiler. 

 

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!