Adéla Čabanová: I zubaři mají nárok protestovat. Fandit jim je ale těžké

Ordinace zubní lékařky, ilustrační foto

Ordinace zubní lékařky, ilustrační foto Zdroj: Libor Nachtman - Sedmicka

Zubní lékaři se v poetickém prohlášení zařadili do fronty na přidání. Mají prý „plné zuby“ nezájmu politiků, nemohou už „držet klapačku“. S protesty ale mají stomatologové problém. Slovo zubař jaksi nebudí soucit.

První reakce nervové soustavy spustí u běžného Pražana řetěz asociací, ve kterém se objeví ze všeho nejdřív vysoká částka na účtence za ošetření, pak luxusně vypadající vybavení ordinace, nakonec možná i zkazky o tom, kde nakupuje a kam jezdí na dovolenou nějaký jeho známý zubař. Komu se závidí, tomu se těžko fandí při stávce.

Zdravotní politika si už řadu let klade jeden hlavní cíl, vpravdě pramálo státnický: aby to tak nějak vyšlo. U zubařů je to stejné.

Nechme stranou, že situace v menších městech není stejná jako v Praze. Sdělení zubařů je složitější, než jen: chceme víc peněz. Ať prý zdravotní pojišťovny platí za hrazené výkony víc, nebo ať se ze zdravotního pojištění vyřadí, aby za ně mohli zubaři vybírat od pacientů. Jinak přestanou podceněné plomby a další práci dělat a přestanou brát nové pacienty.
Zdravotní politika si už řadu let klade jeden hlavní cíl, vpravdě pramálo státnický: aby to tak nějak vyšlo. U zubařů je to stejné.

Zdravotní pojišťovny si objednávají od zubařů jen část výkonů, za zbytek si pacienti platí sami. Třeba u výplní jsou ze zdravotního pojištění hrazeny zastaralé materiály, se kterými zubaři nechtějí pracovat. Neodpovídají jejich dnešní představě o kvalitní péči. Přesto je musí nabízet, jinak by mohli přijít o smlouvu s pojišťovnou úplně. Vrcholem je, že za tyto zastaralé plomby nedostávají zaplaceno ani tolik, kolik činí náklady. Nikdo odpovědný to příliš neřeší, zubaři si přeci peníze vyberou na nehrazených výkonech.

Kdo říká, že zubaři nemají nárok protestovat, protože „nejsou dost chudí“, schvaluje tyto nezdravé systémové vyšlismy. Říká: zubaři mají dost, tak na úhradu péče, kterou za pacienty hradí pojišťovny, nemají nárok.

Potud logika, která kdesi hluboko v zubařském protestu je. Vedení stomatologické komory ale tuto starou otázku zvedlo ve chvíli, kdy jednání zubařů se zdravotními pojišťovnami na rok 2017 byla uzavřena, a to dohodou. Pod protokolem o dohodě je podepsán stejný Pavel Chrz jako pod prohlášením o protestní akci Klapačka. „Dál už couvat nemůžeme!“ volá Chrz.

Čím to, když ještě nedávno doktor Chrz „couvat“ mohl a s pojišťovnami se dohodl? Můžeme si jen domýšlet, že to souvisí s varem ve zdravotnictví. Po nemocnicích si nedávno řekli o vyšší úhrady praktičtí lékaři. Možná zubaři nechtěli zůstat stranou, když se rozdává. Koneckonců, možná se ještě přidají i další.

Za připomenutí ale taky stojí, že se blíží volby do vedení České stomatologické komory a že se o místo prezidenta přihlásil kromě lidí ze současného vedení i vetřelec, známý zubař, moderátor a podnikatel Roman Šmucler. Ten chce zubařský spolek „restartovat“. Dosavadnímu vedení zubařů vyčítá, že málo koná.

V mnohém mohou mít zubaři pravdu, ale jejich protest je do velké míry politika.