Vyhlášení amnestie výrazně ubralo Václavu Klausovi na důvěře očanů. Končící prezident amnestii vyhlásil 1. ledna k 20. výročí vzniku samostatné České republiky. Věznice opustilo zhruba šest tisíc vězňů.
Amnestie ale také zastavila trestní řízení trvající déle než osm let s trestní sazbou do deseti let. Zastaveno tak bylo několik závažných podezření z korupce či hospodářské trestné kriminality. Krok hlavy státu byl široce kritizován opozicí, veřejností i odborníky.
Prezident Klaus se proti výhradám vyvolaným amnestií několikrát ohradil, její kritiku přirovnal k takzvanému sarajevskému atentátu z roku 1997. „Je to kampaň proti mně, proti hodnotám, které představuji a zastávám a které více než 20 let v politice prosazuji,“ uvedl již počátkem ledna.
Budoucí prezident Miloš Zeman těsně po svém zvolení uvedl, že bude chtít vědět, kdo konkrétně připravoval na Pražském hradě podobu novoroční amnestie vyhlášené prezidentem Václavem Klausem. Uvedl to v České televizi s tím, že na zjištění se bude dokonce těšit, mimo jiné proto, že dotyčného pak bude moci kvůli amnestii z prezidentské kanceláře vyhodit.
Významné kauzy, které již zastavila amnestie:
Prezidentovi podle CVVM častěji důvěřují lidé s dobrou životní úrovní a potenciální voliči ODS, méně často pak hlavně sympatizanti KSČM a ČSSD. Vládě častěji důvěřovali zejména dotázaní s deklarovanou dobrou životní úrovní a vysokoškolským vzděláním a přívrženci koaličních stran, naopak u potenciálních voličů levice je její podpora výrazně nižší.
Co říká článek II Klausovy amnestie:
| Čl. II - Zastavení trestního stíhání |
|---|
| Nařizuji, aby bylo zastaveno pravomocně neskončené trestní stíhání, s výjimkou trestního stíhání proti uprchlému, od jehož zahájení k 1. lednu 2013 uplynulo více než 8 let, pro trestné činy, za něž trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody nepřevyšující deset let. |
