Pokles míry spolufinancování Evropské unie na evropských dotacích v programovém období 2021 až 2027 bude pro Česko znamenat závažný problém. Zájem o čerpání dotací by mohl poklesnout. Nejde ovšem o nečekaný vývoj. Výpadek by mohlo pokrýt zvýšení výdajů na veřejné investice, zapojit se bude muset i soukromý sektor. Uvedli to oslovení analytici.
Míra spolufinancování Evropské unie na evropských dotacích se v programovém období 2021 až 2027 u většiny projektů sníží ze současných 85 procent na 55 procent. Současné pravidlo N+3 se změní na N+2. To znamená, že dotace přidělené v daném roce musí stát vyčerpat nejpozději do dvou let, a ne do tří, jako nyní. Na semináři ministerstva pro místní rozvoj (MMR) to dnes řekla náměstkyně ministryně Olga Nebeská.
"Snížení spoluúčasti představuje poměrně závažný problém. Ohrožuje totiž vlastní úspěšnost dotačních projektů. Vzniklé manko bude muset doplácet stát nebo samotné obce i kraje, ale i krajské, obecní a příspěvkové organizace. Dále se bude také muset podílet nezisková sféra a konečně podnikatelé a sféra soukromá," uvedl analytik Czech Fund Lukáš Kovanda.
Zapojení většího množství subjektů, příjemců a žadatelů o evropské peníze však podle něj kvůli růstu komplexnosti procesu ohrožuje úspěšnost projektů. "Navíc, obce či kraje sice aktuálně hospodaří v souhrnu přebytkově, takže zdroje na navýšení spoluúčasti existují. Řada zejména menších obcí, kterých jsou v ČR přes tři tisíce, má však tak malý rozpočet, že spolufinancování evropských programů je pro ně sci-fi příběh," podotkl Kovanda.
Analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek doplnil, že i když zdaleka ne všechny projekty jsou v současnosti spolufinancovány EU z 85 procent, bude pokles maximálního spolufinancování na 55 procent výraznou změnou. "Nejde ovšem o nečekaný vývoj. Zdroje EU k podpoře projektů se sníží a relativní bohatnutí nových zemí EU vůči starým dává logiku požadavku na jejich vyšší spoluúčast na projektech," sdělil Sobíšek.
Česko by podle něj mělo přizpůsobit nové situaci s předstihem strukturu svých rozpočtových výdajů. Jestliže jde nyní ročně na veřejné investice kolem tří procent HDP, výpadek by podle Sobíška pokrylo zvýšení zhruba o jeden procentní bod, tedy na čtyři procenta HDP. "To je stále podstatně méně, než kolik dává vláda na svůj běžný provoz nebo do sociální oblasti. Je otázkou politické vůle změnit výdajové priority k zajištění investic, bez nichž by nemohla česká ekonomika dlouhodobě růst udržitelným způsobem," uvedl dále Sobíšek.
Podle analytika BH Securities Štěpána Křečka bude muset Česko řešit velké dilema. Buď bude podpořeno čerpání evropských dotací ze státního rozpočtu, nebo bude hrozit, že se kvůli nižší spoluúčasti Evropské unie sníží zájem o čerpání dotací. To by mohlo vést k nevyčerpání celé přidělené částky.
"Podporovat čerpání evropských dotací ze státního rozpočtu nebude populární, protože již nyní panují velké pochybnosti o tom, zda jsou evropské dotace využívány efektivně. Tím, že výsledný účet z velké části platí unie, nebudí to tak velké emoce. Jakmile však budou muset být ve státním rozpočtu kráceny jiné položky, aby byl dostatek prostředků na čerpání evropských dotací, vyvolá to velkou vlnu odporu," uvedl dále Křeček.
Pokud by však bylo možné financovat projekty, které jsou již dnes z podstatné části hrazeny ze státního rozpočtu, nemusela by podle něj změna parametrů čerpání způsobit vážné problémy.
"Obávám se však, že nové dotační programy budou opět z velké části zaměřeny na měkké projekty, které budou moci být označeny jako zbytné. V takovém případě je možné, že v některých případech bude lepší nedočerpat celou alokaci," dodal Křeček. Jako takzvané měkké projekty jsou označovány například školení, konference nebo rekvalifikace.
