Analýza: boj za Islámský stát lze trestat jako terorismus

Islámský stát

Islámský stát Zdroj: ctk/ap

Zapojení českého občana do aktivit Islámského státu či jiných zahraničních ozbrojených organizací by bylo možné postihnout i podle stávajících ustanovení trestního zákoníku, a to jako teroristický útok. V analýze, kterou ve středu projedná vláda, to uvedlo ministerstvo spravedlnosti. Za teroristický útok přitom hrozí až doživotní vězení.

Trestní zákoník výslovně zakazuje „službu v cizích ozbrojených silách“, které definuje jako „vojsko nebo ozbrojené síly jiného státu“. Analýza však tvrdí, že podle stávajícího právního řádu lze potrestat službu českého občana nejen v armádě cizího státu, ale i v uskupení, které armádou žádného uznaného státu není.

Ministerstvo upozornilo, že trestný čin teroristického útoku není nijak vázán na místo, kde se ho pachatel dopustil. Vztahuje se tedy i na skutky, které český občan spáchal v cizině. „Pro trestný čin teroristického útoku lze postihnout široké spektrum jednání spočívajících jak v samotném spáchání teroristického útoku, tak ve vyhrožování tímto útokem, v podněcování k němu, popřípadě v jeho finanční, materiální či jiné podpoře,“ stojí v analýze.

Pět let vězení, nebo i doživotí

Trestná je přitom i pouhá příprava související s terorismem, takže pod teroristický útok lze podřadit například i cestování za účelem účasti na útoku či účast nebo poskytování teroristického výcviku.

Základní sazba za teroristický útok je pět až 15 let vězení. Pokud pachatel navíc naplní některou zvlášť přitěžující okolnost - například způsobení těžké újmy na zdraví nebo škody velkého rozsahu - činí trestní sazba 12 až 20 let, přičemž lze uložit i výjimečný trest, tedy až doživotí.

Úsvit chce nový zákon

Ministerstvo dodalo, že na službu v armádách cizích států dopadá až pětiletá základní sazba, která se za stavu ohrožení státu či za válečného stavu zvyšuje až na deset let odnětí svobody. Tohoto trestného činu se dopustí český občan, který službu koná v rozporu s branným zákonem - tedy bez povolení prezidenta republiky. Takovému povolení musí předcházet žádost podaná na ministerstvo obrany, které ji projednává s ministerstvy vnitra a zahraničních věcí.

Názor ministerstva spravedlnosti ohledně možnosti trestat případné české bojovníky Islámského státu za teroristický útok nesdílí hnutí Úsvit. Podle něj se zákoník na ty, kdo odejdou dobrovolně posílit džihádisty, nevztahuje. Úsvit proto připravil novelu zákona, která rozšiřuje skutkovou podstatu trestného činu „služba v cizích ozbrojených silách“ na službu u jakéhokoli jiného cizího činitele.