„Já se domnívám, že to číslo může být ročně přes tisíc lidí. Otázkou je, jak velký tlak bude a jak ta naše kapacita bude velká,“ uvedl Bělobrádek na otázku, jaký počet uprchlíků může Česko přijímat. Později hovořil o stovkách až tisícovce imigrantů ročně.
Zároveň zdůraznil, že musí jít o dobrovolné rozhodnutí ČR, nikoliv závazné kvóty osmadvacítky. Česko by si podle něj mělo vybírat takové uprchlíky, kteří budou chtít sdílet hodnoty a systém života a dokážou se začlenit do společnosti.
Výrazně odlišný přístup k přijímání uprchlíků má Úsvit. „Pokud česká vláda teď neposiluje skokově kontrolu státních hranic, tak bohužel tragicky selhává,“ uvedl poslanec hnutí Martin Lank. „Nemůžeme se totiž spoléhat na nikoho jiného než sami na sebe. Jediný, kdo nás ochrání před nelegálními migranty, jsme my sami,“ zdůraznil.
„Čelíme pravděpodobně největšímu bezpečnostnímu ohrožení, jakému kdy byla Evropa vystavena,“ soudí Lank, podle něhož je jen otázkou času, kdy se přesune i k hranicím Česka. Podle předsedy klubu Marka Černocha by Česká republika měla na hranicích přijmout stejná opatření jako nedávno Německo v souvislosti s pořádáním schůzky lídrů států G7. To, jak dlouho mají tyto zvýšené kontroly trvat, či zda znovu obnovit ostrahu hranic jako před vstupem země do schengenského prostoru, je podle něj na diskusi.
Není řešením posílení kontroly a už vůbec není řešením uzavírání hranic
„Není řešením posílení kontroly a už vůbec není řešením uzavírání hranic. Tento problém můžeme řešit jenom v rámci celé Evropské unie. Jakékoli uzavření hranic, které by znamenalo ohrožení schengenského systému, by také znamenalo obrovský hospodářský problém a ztrátu statisíc pracovních míst,“ odmítla názor Úsvitu místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová.
Proti uzavírání hranic uvnitř EU jsou i komunisté. Rozhodování o uprchlících by podle nich mělo zůstat na národní úrovni.
TOP 09 chce příští týden na jednání předsedů poslaneckých klubů Evropského parlamentu navrhnout, aby Evropská unie zvýšila rozpočet na řešení problémů imigrace z dnešních 350 milionů eur, což odpovídá 0,25 procenta rozpočtu EU. Jak vysokou částku by unie na boj s touto krizí měla vynakládat, je podle ní na dohodě členských států. „Stávající stav ale naprosto neodpovídá závažnosti situace,“ míní další místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek. Pro navýšení rozpočtu jsou i lidovci.
