„Nechce se mi jen nečinně přihlížet, jak se veřejně vyslovená lež stává standardem, který v naší společnosti může bez následků kohokoliv poškozovat. V souvislosti s výroky pana Hasenkopfa o amnestii proto zvažuji právní kroky,“ sdělil ministr.
Hasenkopf, kterého hradní kancléř Vratislav Mynář před několika dny v deníku Právo označil za jednoho z autorů amnestie, připustil v rozhovoru pro zpravodajské servery, že první verzi vypracoval sám, konečná podoba amnestie však prý byla zcela jiná.
Fakt, že na amnestii pracovalo ministerstvo spravedlnosti, podle něj potvrzoval její text, který očividně připravoval odborník. „Bylo vidět, že to psal právník, který nemíchá hrušky s jablkama, mělo to štábní kulturu. Potom to někdo - zřejmě už na Hradě - upravil, udělal z abolice článek dva, čímž z toho udělal guláš,“ uvedl právník.
Blažek: Hasenkopfa neznám
Podle Blažka se ale na textu amnestie nepodílel žádný zaměstnanec ministerstva ani on sám osobně. „O amnestii jsem, na rozdíl od jiných, již od ledna řekl mnoho. Nemám na svých prohlášeních co měnit ani k nim cokoli dodávat. Proč si pan Pavel Hasenkopf frustraci ze ztráty místa na Hradě kompenzuje historkami o ministerstvu spravedlnosti nevím, nikdy jsem ho neviděl a tohoto člověka ani osobně neznám,“ dodal Blažek.
Kancléř Mlynář v rozhovoru pro Právo za autory amnestie vedle Hasenkopfa označil bývalého hradního vicekancléře Petra Hájka a exšéfa politického odboru Hradu Ladislava Jakla, oba to však odmítli. Mynář také řekl, že s Hasenkopfem na Hradě dál nepočítá. Hasenkopf ale upozornil, že výpověď zatím nedostal.
Kontroverzní amnestie osvobodila šest a půl tisíce odsouzených. Pobouření vyvolal zejména aboliční článek, který zrušil obvinění starší osmi let, u nichž možný trest nepřesahuje desetiletou hranici, a zastavil hospodářské kauzy s miliardovými škodami.
Aboliční článek zrušil obvinění mimo jiné u kauz Progres Invest a H-System. Tyto a další případy nyní na základě dovolání nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana přezkoumá ještě Nejvyšší soud.
