V rámci Evropské unie i celé Evropy patří Česko se Slovenskem k nejhorším zemím vůbec, za nimi je fakticky už jen Itálie a balkánské státy. Ve světovém měřítku je Česko ve skupině států jako Seychely, Omán, Jordánsko nebo Namibie.
„Index jednoznačně potvrzuje, že korupce je v Česku zásadním problémem společnosti, podkopává nezávislé fungování institucí, efektivitu veřejných investic, férové podnikatelské prostředí a důvěru veřejnost v režim. Nejhorší je, že se trend zhoršuje a Česko je v tomto ukazateli na chvostu vyspělých zemí,“ komentuje výsledky David Ondráčka, ředitel české pobočky Transparency International.
Řada protikorupčních reforem je nastartovaná a ve fázi návrhů, ale podle Ondráčky je nutné postup jejich přijímání výrazně urychlit. „Hlavní protikorupční opatření se všude na světě přijímají v prvních letech po nástupu dané vlády, Nečasově vládě tedy už mnoho času nezbývá,“ dodává Ondráčka.
Česko se v žebříčku hodnocení míry korupce v posledních letech propadá, i když se počet zahrnutých států postupně rozšiřuje. Loni mezi 178 hodnocenými zeměmi kleslo z předloňského 52. na 53. místo. Česko letos získalo hodnocení 4,4, zatímco loni to bylo 4,6, v roce 2009 4,9.
Index vnímání korupce (CPI) TI sestavuje od roku 1995, Česko se v něm poprvé objevilo o rok později, kdy s doposud nejlepším hodnocením 5,37 bodu (na stupnici 0 až 10, kde 10 znamená téměř bez korupce) skončilo na 25. místě z 54 hodnocených zemí. Od té doby korupce v zemi dle indexu rostla a Česko se propadlo až na 3,7 bodu v roce 2002 (52. až 56. místo ze 102 zemí). Od té doby se pozice země v žebříčku dle CPI zlepšovala, nejlepší byla v letech 2007 a 2008, kdy ČR získala 5,2 bodu a mezi 180 státy světa figurovala na 41. resp. 45. místě. Stejné bodové ohodnocení získala ČR i v roce 1997.
Vývoj indexu CPI|
V hodnocení roku 2011 TI upozorňuje na celosvětovou krizi vlád. Letošní rok popisuje jako rok protestů, z nichž mnohé vyjadřovaly nespokojenost lidí s korupcí a ekonomickou nestabilitou. Lidé dávali jednoznačně najevo, že mají pocit, že politici a veřejné instituce nejsou vůči veřejnosti otevření. „Protikorupční hesla jsme letos viděli na transparentech chudých i bohatých, v Evropě, zasažené dluhovou krizí, i v arabských zemích, v nichž začala nová politická éra. Politici musejí požadavkům o lepší vládnutí věnovat pozornost,“ řekla šéfka TI Huguette Labelleová. Její slova podporuje fakt, že dvě třetiny z hodnocených zemí letos nedosáhlo ani na známku 5, která je uprostřed hodnocení CPI.
Výběr z žebříčku Transparency International v roce 2011
Pořadí | Země | Počet bodů |
---|---|---|
1. | Nový Zéland | 9,5 |
2.-3. | Dánsko | 9,4 |
2.-3. | Finsko | 9,4 |
4. | Švédsko | 9,3 |
5. | Singapur | 9,2 |
6. | Norsko | 9 |
7. | Nizozemsko | 8,9 |
8.-9. | Austrálie | 8,8 |
8.-9. | Švýcarsko | 8,8 |
10. | Kanada | 8,7 |
14.-15. | Německo | 8 |
14.-15. | Japonsko | 8 |
24. | USA | 7,1 |
25. | Francie | 7 |
40.-41. | Kapverdy | 5,5 |
40.-41. | Polsko | 5,5 |
50.-53. | Kostarika | 4,8 |
50.-53. | Litva | 4,8 |
50.-53. | Omán | 4,8 |
50.-53. | Seychely | 4,8 |
54.-55. | Maďarsko | 4,6 |
54.-55. | Kuvajt | 4,6 |
56. | Jordánsko | 4,5 |
57.-59 | Česko | 4,4 |
57.-59 | Namibie | 4,4 |
57.-59 | Saúdská Arábie | 4,4 |
60. | Malajsie | 4,3 |
61.-63. | Kuba | 4,2 |
61.-63. | Lotyšsko | 4,2 |
61.-63. | Turecko | 4,2 |
64.-65. | Gruzie | 4,1 |
64.-65. | Jihoafrická republika | 4,1 |
66.-68. | Slovensko | 4 |
66.-68. | Chorvatsko | 4 |
66.-68. | Černá Hora | 4 |
69.-72. | Ghana | 3,9 |
69.-72. | Itálie | 3,9 |
69.-72. | Makedonie | 3,9 |
69.-72. | Samoa | 3,9 |
180.-181. | Afghánistán | 1,5 |
180.-181. | Barma | 1,5 |
182.-183. | Severní Korea | 1 |
182.-183. | Somálsko | 1 |
Zdroj: TI
Spojené problémy: Korupce a dluhy
Z ekonomického pohledu podle TI korupce přispívá k dluhové krizi v Evropě. Špatně si v žebříčku vedly nejzadluženější země Řecko a Itálie (80. a 69. místo). Podle TI jsou ekonomické problémy eura částečně spojeny s neschopností vlád zasáhnout proti korupci a daňovým únikům. Evropská krize „je odrazem špatného finančního řízení, nepřehlednosti a špatného využívání veřejných fondů,“ řekla agentuře AFP šéfka oddělení výzkumu v TI Robin Hodessová.
Většina arabských států zůstala pod hodnotícím indexem 4. Nejlépe si z nich vedl Katar a nejhůř Irák (22. a 175. místo s indexy 7,2 a 1,8). Tunisko, které dalo podnět revolucím v arabském světě, kleslo z 59. na 73. místo. „V arabských zemích teď už nejde jenom o boj za základní lidská práva, ale také za zodpovědné vlády. Nedostatek této odpovědnosti začal být považován za velký problém,“ sdělil agentuře Reuters výkonný ředitel TI Cobus de Swardt. Propad o 14 míst oproti loňsku zaznamenal Egypt, který letos skončil na 112. místě. Ještě o víc míst kleslo hodnocení Jemenu a Libye (na 164. a 168. místo), Sýrie skončila na místě 129.
Index vnímání korupce 2011
Index vnímání korupce|Index vnímání korupce|Zdroj: Transparency International
Mezi nejméně zkorumpované země světa se letos podle TI znovu zařadily Nový Zéland (9,5), Dánsko a Finsko (9,4). Nejnižšího hodnocení dosáhly v letošním žebříčku Severní Korea a Somálsko (1). Na prvních deseti místech jsou vesměs západoevropské země, mezi které se dostal ještě Singapur, Austrálie a Kanada. Německo a Japonsko se dělí o 14. místo, USA jsou 24., Francie 25.
Slovensko se nyní dělí o 66. místo s Chorvatskem a Černou Horou. Zaostává za zeměmi jako Kuba, Turecko, Gruzie a Jihoafrická republika.
Žebříček je sestavován na základě výsledků průzkumů o 17 bodech, v nichž 13 nezávislých institucí hodnotí schopnost vládních úřadů potlačovat a postihovat korupci, účinnost protikorupčních opatření a také rozsah korupce v různých institucích a oblastech veřejné správy.