S kvetoucí ekonomikou se federální vláda cítila natolik na koni, že její populární prezident Luiz Inácio Lula da Silva spustil řadu nákladných sociálních programů, které pomohly posunout miliony chudých Brazilců k lepšímu životu. A časopis The Economist předpovídal, že Brazílie se brzy stane čtvrtou největší ekonomikou světa, když přeskočí Británii a Francii.
„Nikdy jsem v Brazílii necítil více hrdosti,“ řekl po oznámení vítězné olympijské kandidatury Ria Lula, jak prezidentovi v zemi všichni říkají. „Nyní světu ukážeme, že dokážeme být ohromnou zemí.“ Nebyl přitom sám. Na pláži Copacabana v Riu vypukla velká párty.
Olympijské hry začínají za měsíc, ale teď už nikdo neslaví. Ekonomické, sociální i politické podmínky, jimž Brazílie a Rio čelí, se dramaticky změnily. Obří korupční skandál, který začal v souvislosti s ropnou společností Petrobras, vyústil v odhalení a vyšetřování desítek, pokud ne stovek vysoce postavených politiků a členů podnikatelské elity.
Lulou osobně vybraná následnice v úřadu prezidenta Dilma Rousseffová čelí procesu impeachmentu za to, že kryla díry ve vládním rozpočtu způsobem, který je pokládán za ilegální. A předmětem vyšetřování je i sám Lula.
Ekonomika padá
Ekonomika země šla prudkým sešupem dolů - jen za loňský rok poklesl brazilský HDP o 3,8 procenta. Stát Rio de Janeiro i jeho stejnojmenná metropole jsou na mizině - a ani federální vláda na tom není nejlépe. Učitelům a policistům se zpožďují výplaty. Tolik opěvované sociální programy byly seškrtány. Stoupá inflace a taky zločinnost, mimo jiné proto, že škrty dopadly i na rozpočet bezpečnostních sil.
A zapomenout nelze ani na virus zika, který Brazílii těžce postihl. Podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) sklouzla brazilská ekonomika na deváté místo na světě - nejen za Británii a Francii, ale také za Indii a Itálii.
Jsou za tyto problémy odpovědné olympijské hry? Pochopitelně ne. Ale zesílily je. A zatímco v roce 2009 symbolizovalo vítězství v souboji o pořadatelství olympijských her potvrzení nového místa Brazílie na světové scéně, od té doby se olympiáda změnila na něco jiného. „Jde o namyšlenost, která se tu objevila během let rozmachu za Lulovy vlády,“ říká Alex Cuadros, autor knihy Brazillionaires (Brazilionáři), která vyjde tento měsíc.
V dubnu vysoký státní činitel Leonardo Espindola veřejně přiznal, že brazilské problémy mohou ovlivnit olympiádu a poškodit obraz země. „Blížíme se společenskému kolapsu našeho státu,“ řekl.
Města, která pořádají olympiádu, jen zřídka - pokud vůbec někdy - pokryjí z výnosů her náklady na ně. V případě Rio de Janeira se výnosy nebudou nákladům ani blížit.
Rio de Janeiro nemá peníze na infrastrukturu
Brazílie původně stanovila rozpočet 14 miliard dolarů na nezbytnou infrastrukturu - stadióny, vylepšení dopravy, olympijskou vesnici a podobně, a také samozřejmě na bezpečnost a další logistické potřeby. Nyní je tato suma odhadována na 20 miliard dolarů. Ale Rio s největší pravděpodobností může počítat s příjmem jen zhruba 4,5 miliardy dolarů, uvádí sportovní ekonom Andrew Zimbalist.
Při kandidatuře na pořádání olympiády města obvykle místo přímého zisku argumentují tím, že olympiáda se přenáší do televizí po celém světě, což městu poskytne publicitu jako nic jiného. Španělská Barcelona a australské Sydney jsou skvělým příkladem měst, která se po pořádání letní olympiády v letech 1992, respektive 2000 stala mnohem vyhledávanějšími turistickými destinacemi.
Druhým argumentem je vylepšení infrastruktury a dalších věcí nutných pro hry. V rámci kandidatury tak brazilští činitelé slíbili, že vyčistí špinavou zátoku Guanabara v centrální části Ria, kde se budou konat jachtařské soutěže. Ano, budou se stavět stadióny, ale také infrastruktura, která zmírní chronické dopravní zácpy v Riu.
Nyní se zdá, že s ohledem na negativní publicitu provázející přípravu her v Riu je naděje na zvýšení turistického ruchu pochybná. A široké publicity se dočkala i skutečnost, že zátoka zůstává znečištěná - vláda se v podstatě vzdala plánů na její kultivaci, protože nemá peníze.
