Současná ekonomická situace výrazně dopadá na mileniály, tedy lidi, kteří vstupovali do dospělosti přibližně na přelomu tisíciletí, stejně jako na pozdější generaci Z, tedy na ty, kteří jsou teprve pár let na trhu práce nebo na něj pomalu vstupují. Ačkoliv je zejména u mladších lidí často skloňovaná touha po rovnováze mezi pracovním a soukromým životem, kvůli rostoucím nákladům musí pracovat stále více. Bojují také s přetrvávajícím stresem a vyhořením. Čeští příslušníci mladších generací ovšem v porovnání se světem nezmiňují obavy z nezaměstnanosti, vyplynulo z nového průzkumu od Deloitte.
Více než třetina českých zaměstnanců ze zmíněných generací žije od výplaty k výplatě. Výsledky ze světa jsou ještě více alarmující, více než polovina lidí nemá žádné úspory a obává se, že nebude schopná pokrýt své výdaje. Mladí lidé si proto hledají druhou práci. V Česku nejčastěji volí jako další úvazek práci v restauracích, maloobchodních prodejnách, rozvážejí jídlo nebo začnou s vlastním podnikáním. Čtrnáct procent se pokouší uspět tím, že začalo psát blog, newsletter nebo nahrávat podcast.
Polovina zaměstnanců ze zmíněných generací si dokonce myslí, že pokud se během následujícího roku nezlepší stav české ekonomiky, bude pro ně nemožné založit rodinu nebo koupit nemovitost. Stejně tak pochybují, že budou moci požádat o zvýšení platu.
Paradoxně i přesto třetina tvrdí, že si udržuje dobrou rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem. Může se však jednat o dvě různé skupiny a průnik mezi nimi je minimální. „Zejména u Gen Z, ale i u mileniálů, i když v menší míře, vidíme, že pracují na více projektech zároveň, avšak ne na plný úvazek. Je pro ně typické, že je jedna práce živí a další projekty jim přinášejí potřebný smysl, který v práci hledají a očekávají,“ tvrdí expertka pro trendy v oblasti HR v Deloitte Andrea Černá. Teoreticky by to také mohli být lidé s nižším vzděláním, kdo shání druhou práci k obživě, zatímco ti s vyšším vzděláním pracují na více projektech najednou přechodně nebo se jednodušše nechtějí uvázat jednomu zaměstnavateli.
Přetrvávající stres a vyhoření trápí zaměstnance napříč světem, i v tomto však vycházejí ti čeští o něco lépe. Nejvíce tomu přispívá dlouhodobá finanční situace, kromě toho také každodenní výdaje, vztahy, obavy o duševní i tělesné zdraví a pohodu v rodině. Prakticky čtyřem z deseti českých příslušníků generace Z a mileniálů se ale daří večer zaklapnout pracovní počítač a neodpovídat na zprávy.
Gen Z jsou ale v Česku mnohem více znepokojeni z možné politické nestability, řadí ji hned na druhé místo, na třetí místo pak staví obavu z nedostatku přírodních zdrojů, tedy vody, ropy nebo uhlí, zatímco mileniálové to mají přesně naopak.
Průzkum zkoumal třeba i to, jaké osobnosti považují lidé za podstatné, když přijde na upozorňování na sociální problémy. Hlavními zůstávají politici, zatímco influenceři, přestože získávají stále větší vliv, zatím v Česku ani ve světě nejsou považováni za ty, kdo by měli hlavní roli v nastolování sociálních témat.
Data do průzkumu v Deloitte sbírali již na konci roku, Černá se však nedomnívá, že by se od té doby situace zlepšila – spíše naopak. „Inflace rostla a přesto, že v některých případech stoupaly mzdy, zdaleka nedosahovaly růstu inflace. Ekonomická témata pak v posledních měsících daleko více ‚prosákla‘ do veřejné, laické diskuse, což ještě akcelerovalo obavy z budoucího vývoje, a to i mezi lidmi, kteří se těmito tématy běžně nezabývají,“ popisuje Černá. Zlepšení by však mělo přijít v následujících měsících.
Řadu ze závěrů průzkumu potvrdil v nedávné době i průzkum od Randstadu. Třetina mladých lidí z finančních důvodů přijala nebo si hledá druhou práci, třetina si zvýšila úvazek a čtvrtina zvažuje, že kvůli nízké mzdě místo změní. Čtyřicet procent z nich to v minulosti z finančních důvodů již učinilo.
„S rostoucími ekonomickými náklady je pro mladé lidi stále důležitější, aby měli práci, která jim zajistí finanční stabilitu a možnost plánovat budoucnost. Přitom pouhé polovině z nich jejich zaměstnavatel pomáhá vyrovnat se s rostoucími životními náklady. Pro 65 procent zaměstnanců je jejich mzda přesto nedostačující,“ říká šéf českého Randstadu Martin Jánský.
Průzkum od personální agentury Grafton dokonce zjistil, že se více než třetině zaměstnanců v Česku žije vyloženě špatně a pociťují dopady krize i ve své práci. „Přispívá k tomu bezpochyby i skutečnost, že kvůli všeobecnému zdražování musela téměř polovina zaměstnanců zapojených do průzkumu přistoupit k úsporám, nejčastěji šetří na energiích, na útratě v restauracích a za potraviny. I přes nadstandardní mzdy v IT na energiích nejvíce šetří právě respondenti z tohoto oboru,“ tvrdí šéf Graftonu Martin Malo.
