Pokud stát zruší daňovou výjimku pro benefity, prodělá a poškodí zaměstnance, tvrdí firmy

Pokud stát zruší daňovou výjimku pro benefity, prodělá, tvrdí firmy

Pokud stát zruší daňovou výjimku pro benefity, prodělá, tvrdí firmy Zdroj: profimedia.cz

Stát se v rámci úsporného balíčku rozhodl zrušit daňovou výjimku, která dosud platila pro podnikové benefity a takzvaně manžerské stravenky dosahující i tisícikorunové výše denně. Firmy tvrdí, že po zrušení by nemohly poskytovat bonusy a o benefity by přišly až tři miliony pracovníků. Podniky by tak navíc ztratily jednu z cest, jak motivovat zaměstnance. „Zrušení podpory volnočasových benefitů považujeme za nejhorší možné řešení, které státnímu rozpočtu nic nepřinese a jen to odnesou miliony zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků,“ říká ředitel vnějších vztahů společnosti Up poskytující zaměstnanecké benefity David Rýc. 

Klasických stravenek se opatření dotknout nemá. Týká se příspěvků na sport, kulturu, dovolenou či dětský tábor, nadstandardní zdravotní péči, léky a vitaminy, vzdělávací kurzy, knihy a podobně.

Daňové zvýhodnění benefitů považuje vláda za selektivní výjimku, která nadržuje zejména velkým zaměstnavatelům. Ti menší podle ní tyto benefity kvůli složité administrativě příliš často nenabízejí. To však rozporuje Asociace malých a středních podniků (AMSP ČR), podle níž zrušení podpory poškodí nejvíce právě malé a střední podniky a podnikatele v oblasti sportu, zdraví nebo kultury. Pro ty benefity podle asociace představují zásadní zdroj příjmů.

„Dlouhodobě víme, že když zaměstnavatelé podporují sport nebo zdraví, zaměstnanci se těmto aktivitám věnují. Pokud je mají platit přímo ze mzdy, zájem značně slábne,“ upozorňuje ředitelka AMSP ČR Eva Svobodová. Stát počítá s úsporou ve výši 1,4 miliardy korun – podle AMSP ale devadesát procent zaměstnavatelů avizuje, že v takovém případě benefity zcela zruší.

Personální agentura ManpowerGroup ale souhlasí s tím, že poukázky skutečně využívají spíše větší firmy a menší jdou cestou přímé podpory. „Pokud se stát obává daňových úniků kvůli tomu, že některé firmy vyplácejí lidem část mzdy v poukázkách, jednoduše by stačilo tento benefit zastropovat, aby nebyl zneužíván,“ podotýká manažer náboru a marketingu ManpowerGroup Jiří Halbrštát.

Například MultiSport kartu využívá 230 tisíc lidí. „V reakci na tento návrh jsme oslovili téměř tisíc společností, které zaměstnancům poskytují benefity. V případě schválení návrhu by jen necelých sedm procent z nich žádné benefity nerušilo,“ uvádí ředitel společnosti MultiSport Benefit Miroslav Rech, přímo s vládou však o změně návrhu nejednají.

Zrušení daňového zvýhodnění benefitů pro volný čas by podle generálního ředitele Sodexo Daniela Čapka mělo negativní dopad na více než tři čtvrtiny zaměstnanců v Česku. Zaměstnavatelům by navíc vzalo možnost, jak nefinančně motivovat zaměstnance a přilákat či udržet talenty na již napjatém trhu práce.

„Vedlo by to také ke zvýšení daňové zátěže pro zaměstnavatele a zaměstnanci by přišli o benefity, které v současnosti významně přispívají k jejich kupní síle. Firmy by již neměly možnost zaměstnance podporovat v mnoha oblastech včetně vzdělávání, zdraví, kultury nebo sportu za zvýhodněných podmínek. To by rozhodně mělo negativní dopad na příjmy státu a ekonomiku, protože již teď jsou benefity hrazeny ze zisku firem po zdanění,“ zdůrazňuje Čapek.

S Čapkem souhlasí finanční ředitel dovozce a distributora zemědělské techniky Agromex Tomáš Vrzal. Připouští, že za současného stavu veřejných financí potřeba hledat úspory, ale návrh podle něho není správná cesta. Firmy podle něj ztratí jednu z možností k motivaci a udržení zaměstnanců.

„V konečném důsledku tak můžou zvažované kroky vést ke zvýšení mzdových nákladů, následně k redukci stávajících zaměstnanců, a tedy snížení zaměstnanosti a omezení finančního zdrojování pro veřejné rozpočty,“ podotýká.

Ředitel Grafton Recruitment Martin Malo poukazuje na to, že je daňové zvýhodnění v západních státech zcela běžné a jedná se o oboustranně výhodný nástroj. „Zrušení nepřinese kýžený efekt, protože firmy nebudou schopny benefity dále poskytovat v současné výši. Státní kasa tedy neobdrží předpokládané příjmy a biti na tom budou zaměstnanci,“ tvrdí Malo. Grafton odhaduje, že by k redukci poskytovaných benefitů přistoupilo až osmdesát procent zaměstnavatelů.

Velký problém by to mohlo znamenat zejména pro sektor IT a podnikových služeb, kde pracuje zhruba 160 tisíc kvalifikovaných zaměstnanců. Firmy se pomocí benefitů snaží vylepšit zaměstnancům podmínky, a alespoň trochu tak kompenzovat vysoké zdanění práce. Česko by tak mohlo být o něco málo konkurenceschopnější a investoři by mohli dát přednost Irsku, Polsku, Portugalsku nebo Rumunsku.

„Z našich průzkumů vyplývá, že vysoké zdanění práce a růst celkových provozních nákladů je jedním z důvodů, proč řada investorů dá přednost jiné zemi, kde vytvoří centrum IT nebo podnikových služeb se stovkami kvalifikovaných míst. Stejně tak se zhruba 25 procent zdejších center obává, že bude muset provoz přesunout do nákladově výhodnější lokality,“ vysvětluje Jonathan Appleton, ředitel asociace ABSL, která sdružuje firmy z oboru IT, podnikových a zákaznických služeb. Odhaduje, že pro stát by to znamenalo jen na odvodech ztrátu větší než třináct miliard korun ročně.

Firmy by se ale na druhé straně v případě, že by ke zrušení daňového osvobození skutečně došlo, mohly vydat vlastní cestou. „Zaměříme se spíše na tvorbu svých benefitů, spíše pobytového a wellness zaměření, kam budou zaměstnanci moci brát i děti a rodiny,“ říká šéf Alpha Czech Peter Vavrda.

Čeští zaměstnanci navíc mají o zdravý životní styl stále větší zájem a vyžadovat podporu ze strany zaměstnavatelů pravděpodobně nepřestanou. „Očekávám nárůst zájmu o společné firemní akce typu bowling či závodů na motokárách. Trend well-beingu je na českém pracovním trhu zřejmý, je pravděpodobné, že nastane přeskupení zaměstnaneckých benefitů, které rozhodně nezmizí,“ říká šéf české a slovenské pobočky Welcome to the Jungle Honza Klusoň. Tradiční benefity tak v příštím roce možná prořídnou, firmy ale přijdou s jiným druhem podpory.