Trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Evropské unie, tedy hlavně dotační podvody, začne od podzimu 2020 vyšetřovat Úřad evropského veřejného žalobce. Spadat pod něj bude osm až deset státních zástupců v Česku, kteří budou dohlížet na své kolegy v jednotlivých regionech.
Počítá s tím novela zákona, která hladce prošla ústavně-právním výborem Poslanecké sněmovny. Může se tak dostat už na program nadcházející schůze pléna, která začíná zítra a kde s největší pravděpodobností vzhledem k souhlasu výboru nenarazí na překážky.
Šéf výboru Marek Benda (ODS) připomněl, že se vznikem institutu evropského prokurátora souhlasilo dvaadvacet členských zemí EU. „Je to evropské nařízení, nedá se s ním nic dělat. České ministerstvo spravedlnosti proti němu vznášelo připomínky, ale nakonec ho nevetovalo,“ uvedl.
Soustavu státního zastupitelství čeká podle vrchní pražské žalobkyně Lenky Bradáčová největší změna za posledních třicet let. „Zhruba desítka státních zástupců vzešlá z výběrových řízení bude pověřena vykonávat úkoly evropského prokurátora. Ztratí tak suverenitu,“ míní Bradáčová.
Do kompetence nového úřadu se sídlem v Lucemburku, kde bude mít každý zapojený stát svého žalobce, budou spadat daňové a celní delikty, machinace s veřejnými zakázkami nebo korupce. Uvažuje se také o terorismu, poznamenala vrchní pražská zástupkyně.
O podezření, že byl takovýto trestný čin spáchán, budou muset národní státní zastupitelství neprodleně informovat evropského prokurátora. Případné spory o příslušnost k vyšetřování bude podle novely rozhodovat brněnské nejvyšší státní zastupitelství.
Předseda poslanců ČSSD Jan Chvojka prosadil úpravu, která má zefektivnit mezinárodní justiční spolupráci. Česku mimo jiné umožní získat ze zahraničí výnosy z trestné činnosti, na jejímž odhalení se podílely tuzemské orgány.
EU odůvodnila přijetí směrnice tím, že posílí přeshraniční spolupráci. Kvůli finančním podvodům přichází osmadvacítka o 650 milionů eur ročně.
