Žalobci chtějí větší nezávislost svého šéfa. Vládní strany to odmítají

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman Zdroj: Vacková Anna / E15

Vrchní státní zastupitelství
2
Fotogalerie

K jednomu z pilířů reformy státního zastupitelství, která spadla pod stůl v minulém volebním období, se chtějí vrátit vedoucí žalobci. Trvají na větší nezávislosti nejvyššího státního zástupce na vládě. Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) ani koaliční ČSSD požadavku, který by mohl být součástí připravované novely zákona, nakloněni nejsou.

„V původním návrhu měl být nejvyšší státní zástupce jmenován na předem stanové funkční období, což měla být jedna z pojistek nezávislosti soustavy,“ řekla v rozhovoru pro deník E15 pražská vrchní žalobkyně Lenka Bradáčová.

Podle ní se předpokládalo, že šéf státních zástupců bude odvolatelný jen ze zákonem stanovených důvodů v kárném řízení před kárným soudem. Dosavadní praxe je taková, že ho může kdykoliv sesadit vláda na návrh ministra spravedlnosti. Předloha chystaná šéfem rezortu Janem Kněžínkem (ANO) má pro okresní, krajské a vrchní žalobce stanovit sedmileté nebo desetileté funkční období. „Otázka je, zda to bude platit i pro nejvyššího státního zástupce. Osobně to považuji za důležitější a zásadnější,“ dodala Bradáčová.

Hlava hierarchicky uspořádané soustavy, v níž působí na 1250 lidí, je podle ní například klíčová pro určování personální politiky. Kněžínek však požadavku žalobců zřejmě nevyhoví. „Jsem pro zachování statu quo, tedy aby nejvyššího státního zástupce i nadále jmenovala a odvolávala vláda,“ uvedl.

I podle předsedy poslanců ČSSD Jana Chvojky je stávající model vhodnější. „Jelikož je soustava státního zastupitelství součástí moci výkonné, měla by mít vláda možnost ovlivnit obsazení nejvyšší pozice soustavy,“ míní. „Vyšetřování jednotlivých kauz tím určitě není jakkoliv ovlivněno, jde spíše o otázku řízení celé soustavy,“ tvrdí Chvojka.