Česko hledá pozemky na splacení polského územního dluhu
České vlády se snaží územní dluh vyřešit přes 20 let. Ministerstvo mělo vytipované pozemky už dříve, kvůli církevním restitucím ale musí hledat nové. V minulosti Polsko odmítlo českou nabídku na finanční vyrovnání. „Jediné řešení, které je polská strana ochotna akceptovat, je územní vyrovnání,“ uvedla Hana Malá z tiskového odboru ministerstva vnitra.
V Mladé frontě Dnes se tento týden objevila informace, že jeden z vyhlédnutých pozemků je les u Chrastavy na Liberecku o rozloze 52 hektarů. Vedení obce pozemky vydat nechce. O vydání pozemku budou v pondělí 14. prosince hlasovat zastupitelé. Ministerstvo se zatím nechce ke konkrétním pozemkům vyjadřovat a čeká na odpovědi od starostů dotčených obcích, kteří byli osloveni dopisem. „Velmi nás mrzí, že někteří starostové vyjadřují své názory prostřednictvím médií,“ doplnila Malá.
Historické požadavky
Problém s územním dluhem vznikl na konci 50. let. Polsko se i po druhé světové válce snažilo vznášet územní požadavky, jež se týkaly Těšínska, Oravy a Spiše. Po pobídce sovětského vůdce Josifa Stalina nakonec souhlasilo se smluvním zakotvením stávající hranice. Dalo si ale podmínku, že hraniční čára se musí maximálně napřímit a zkrátit.
Na základě smlouvy z roku 1958 se hranice napřímila, čímž se zkrátila o 80 kilometrů. S tím bylo spojeno 85 větších a menších změn průběhu pomezní čáry. Když se územní zisky a ztráty obou států porovnaly, ukázalo se, že tehdejšímu Československu zůstalo navíc zhruba 368 hektarů.
