Člen rozpočtové rady: Vláda rezignovala na snahu snížit dluh
Plánované schodky státního rozpočtu na následující tři roky ukazují, že vláda rezignovala na snahu absolutně redukovat dluh a spoléhá se pouze na silný ekonomický růst. V reakci na v pátek zveřejněné údaje Eurostatu to řekl člen Národní rozpočtové rady Jan Pavel. Dále uvedl, že pokles veřejného dluhu Česka v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) je v posledních letech způsoben zejména silným ekonomickým růstem, a nikoliv významnějšími strukturálními reformami veřejných financí. Přitom zachování vysokého růstu HDP nemusí být podle něj do budoucna samozřejmé.
Podle nových dat Eurostatu se dluh navíc zvyšuje i relativně k HDP. V prvním čtvrtletí v porovnání s posledním kvartálem loňského roku relativní dluh vzrostl z 34,7 procenta na 35,8 procenta HDP a Česká republika si tak v mezinárodním srovnání co do zadlužení pohoršila. Zatímco loni měla čtvrtý nejnižší relativní dluh k HDP v EU, v prvním čtvrtletí tohoto roku se posunula až na šestou příčku.
„Před Českou republiku se tak dostaly Rumunsko a Lotyšsko. Nadále nižší úroveň zadlužení pak vykazují Estonsko, Lucembursko a Bulharsko,“ okomentoval hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.
Nárůst relativního byl v prvním čtvrtletí v tuzemsku dokonce pátým nejvyšší v celé Unii. „Vládu ČR nelze za takto citelné tempo dalšího zadlužování pochválit. A to navzdory tomu, že čtvrtletní výkyvy jsou v oblasti vládního zadlužení poměrně běžné. Tento byl prostě až příliš velký. Navíc se zadlužovala vláda v demisi, bez důvěry parlamentu, a to v čase nebývalé ekonomické prosperity. Kritické stanovisko by měla vynést Národní rozpočtová rada,“ doplnil Kovanda.
Ta je však s takovými soudy opatrná. „Ačkoliv ve srovnání s koncem roku relativní zadlužení 2017 vzrostlo, v meziročním srovnání je vidět pokračování klesajícího trendu,“ řekl člen Národní rozpočtové rady Jan Pavel.
Rozpočtová rada ale varuje, že dobrá ekonomická kondice, která nyní pomáhá snižovat relativní zadlužení, může brzy skončit. „Plánované deficity státního rozpočtu na následující tři roky zároveň ukazují, že vláda rezignovala na snahu redukovat dluh absolutně a spoléhá se pouze na silný ekonomický růst. Zachování stávající vysoké dynamiky růstu HDP však nemusí být vzhledem k rostoucím mezinárodním rizikům i problémům na českém trhu práce samozřejmé,“ doplnil Pavel.
