Dluh veřejných institucí ke konci minulého roku klesl o 2,2 procentního bodu na 34,6 procenta HDP, což je čtvrté nejnižší číslo v Evropské unii. Česko se ale dostává do fáze, kdy by ekonomice prospěly spíše mohutnější investice než pokles relativního zadlužení, tvrdí ekonomové.
Relativní dluh vládních institucí, jedna z nejdůležitějších makroekonomických veličin signalizující stabilitu ekonomiky, už čtvrtým rokem klesá. Na konci minulého roku se dostala na úroveň 34,6 procenta HDP, což je o jednu desetinu procentního bodu méně, než v poslední lednové zprávě předpovídala ČNB.
Dluh vládních institucí se týká veškerých veřejných financí, včetně státních fondů, ale i rozpočtů krajů a obcí, přičemž souhrnný přebytek loni činil 80,6 miliardy korun. Relativní dluh se tak meziročně snížil o zhruba 2,2 procentního bodu, což z České republiky činí čtvrtou nejméně zadluženou zemi Evropské unie. Lépe je na tom pouze Estonsko, Lucembursko a Bulharsko.
„Veřejný dluh byl v poměru k velikosti ekonomiky nižší naposledy v roce 2009, kdy se ve veřejných financích poprvé naplno projevila světová finanční krize. To oceňují i mezinárodní investoři, díky čemuž si vláda dokáže vyjednat jedny z nejvýhodnějších podmínek půjček ve světě vůbec,“ řekl E15 ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.
Vláda tak nemusí platit takové úroky jako ostatní země a peníze využívá na jiné účely než na splátky, například zvyšování platů ve státním sektoru nebo chystané slevy na vlakové jízdné. Před takovým chováním ale Kovanda varuje. „Stát si nevytváří dostatečný polštář pro časy ekonomicky méně příznivé. Pokud už vláda výdaje realizuje v té míře, že i v čase prosperity vykazuje schodek, mělo by se jednat o výdaje v jasné převaze investiční, například o projekt vysokorychlostní železnice,“ doplnil Kovanda.
Podle ekonoma BH Securities Štěpána Křečka jsou investice nyní dokonce důležitější než pokles relativního zadlužení. „Pro ekonomiku by bylo dlouhodobě vhodnější držet si současnou míru zadluženosti, což znamená určitou míru deficitů, a podpořit hospodářský růst,“ tvrdí Křeček. „Bohužel však narážíme na špatné zákony a rozvoj v mnohých ohledech probíhá pomaleji, než bychom potřebovali. Jestliže se legislativa v oblasti investic neupraví, je možné, že relativní zadluženost bude dále klesat až pod 30 procent HDP.“ Podle ČNB by se pod tuto hranici mohla česká ekonomika dostat už na konci příštího roku
Pro tento rok vláda plánuje schodek státního rozpočtu na 50 miliard korun a podle střednědobého výhledu státního rozpočtu by stejně vysoké deficity měly navzdory rychlému růstu pokračovat až do roku 2020.
Vývoj relativního dluhu vůči HDP v procentech
