Sociální demokraté se v žebříčku stranických preferencí spadli na 21,9 procenta z květnových 23,3 procenta. Komunisté ztratili půl procentního bodu a mají 12,6 procenta. Před nimi zůstala ODS s 14,9 procenta, polepšila si o 0,8 procentního bodu. Většího nárůstu se dočkala TOP 09, dosáhla 9,5 procenta z květnových 7,7 procenta.
Vývoj stranických preferencí STEM za poslední rok
O 0,8 procentního bodu posílila také KDU-ČSL. V preferencích získala 4,5 procenta, což by pro ni podle volebního modelu znamenalo devět křesel ve sněmovně - o tři více než v květnu. ČSSD by podle STEM při přepočtu na mandáty měla 74 poslanců místo květnových 81, KSČM by s 41 ztratila jedno křeslo. Dohromady by tak měly většinu 115 hlasů. ODS by disponovala 50 místo květnových 48 mandátů, TOP 09 si polepšila o tři na 26 křesel.
Předpoklad zisku mandátů u jednotlivých politických stran
Věci veřejné by si podle očekávání místa ve sněmovně neudržely, v preferencích získaly 1,2 procenta. Konkurenční nová uskupení, jako LIDEM vicepremiérky Karolíny Peake, národní socialisté Jiřího Paroubka nebo ANO 2011, za nímž stojí podnikatel Andrej Babiš, zaznamenávají zisky do jednoho procenta, uvedl STEM.
Větší šanci se dostat do sněmovny mají s více než tříprocentními preferencemi SPOZ - zemanovci a zelení a také Suverenita Jany Bobošíkové, jejíž preference aktuálně dosáhly 1,3 procenta.
Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u všech dotázaných, včetně lidí nerozhodnutých a také těch, kteří nechtějí jmenovat jednu stranu, nebo nebudou volit žádnou. Podíly preferencí pro jednotlivé strany jsou tedy nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku.
