Čtvrtina mediků chce po studiu zůstat v cizině, nejvíce v Německu

Operace (ilustrační foto).

Operace (ilustrační foto). Zdroj: CTK

Po studiu lékařské fakulty chce 28 procent mediků pracovat v cizině. Důvodem jsou vyšší platy, získání zkušeností a možnost studia cizího jazyka. Vyplývá to z celostátního průzkumu, v němž loni v listopadu odpovědělo 435 studentů devíti lékařských fakult. O výsledcích dnes novináře informoval Daniel Vavřina z pořádající organizace HealthCare Institute. Podle něj si téměř tři čtvrtiny mladých lékařů a lékařek chce hledat zaměstnání v Česku, z nich 70 procent v nemocnici.

Podle dat České lékařské komory odešlo loni za prací do ciziny 209 lékařů hned po promoci, do českého zdravotnictví tak vůbec nenastoupili.

V průzkumu odpovídali studenti čtvrtých až šestých ročníků medicíny. O práci v Německu mělo zájem 53 procent dotázaných, v Británii, USA a Švédsku po sedmi procentech a v Rakousku čtyři procenta studentů. V případě studentů šestého ročníku, tedy těsně před ukončením studia, byl zájem o Německo ještě větší. Z těch, co plánují odejít do ciziny, chtělo v Německu pracovat 61 procent, ve Švédsku 11 procent, po šesti procentech v Británii a Švýcarsku a tři procenta v Kanadě.

Zatímco v tuzemsku preferovali studenti medicíny jako zaměstnavatele soukromé zařízení, v zahraničí by si rádi hledali práci v zařízení státu. V Česku měli zájem hlavně o všeobecné a dětské lékařství, po osmi procentech dotázaných, dalších šest procent volilo vnitřní lékařství. Studenti, co chtěli odejít do zahraničí, se chtěli zaměřit nejčastěji na anesteziologii a intenzivní medicínu či dětské lékařství, po sedmi procentech, a šest procent na vnitřní lékařství.

Nástupní plat při práci v zahraničí si představovala většina od 25 do 30 tisíc korun, v Česku nejčastěji od 20 do 30 tisíc korun, jen pět procent očekávalo více než 50 tisíc korun v zahraničí a jen jedno procento v Česku.

Plat až na druhém místě

Po zapracování, tedy pěti až deseti letech praxe, očekávali v zahraničí plat nejčastěji mezi 50 až 60 tisíci korunami, v Česku nejčastěji mezi 40 až 50 tisíci korunami. Více než 100 tisíc korun měsíčně očekávalo v zahraničí 12 procent dotázaných a čtyři procenta uváděla stejné očekávání při práci v tuzemsku.

Podle dat lékařské komory byl v roce 2013 nástupní plat absolventa lékařské fakulty v německých nemocnicích 4220 eur, tedy 114 tisíc korun. V českých nemocnicích se státními tabulkami to bylo 23 460 korun. Předseda představenstva Nemocnice Prachatice, a.s. Michal Čarvaš uvedl, že plat, jaký studenti v zahraničí očekávají, mohou mít běžně v jihočeských nemocnicích. Po zapracování jim stoupne až o 20 tisíc korun. Při výběru místa budoucí lékařské praxe v tuzemsku zohledňovali studenti na prvním místě pracovní kolektiv, na druhém plat a na třetím dostupnost nemocnice. V zahraničí jednoznačně byly na prvním místě lepší platové podmínky, na druhém získání zkušeností a na třetím studium cizího jazyka.

Nemožnost kariérního postupu

Za překážku při hledání zaměstnání v České republice nejčastěji označili studenti nedostatečné finanční ohodnocení, nezájem zaměstnavatelů o absolventy a nedostatek informací. Nejčastějším důvodem, proč odmítli nabídku zaměstnání v Česku, byla nemožnost kariérního či platového postupu, práce neodpovídající jejich vzdělání a špatné mezilidské vztahy na pracovišti, shrnul výsledky průzkumu Vavřina.

Čarvaš doplnil, že podobná zjištění má akciová společnost z dotazníku v rámci soutěže Medik roku. „Hlavní faktory pro volbu zařízení byly příjemné prostředí a milý kolektiv, výše mezd a možnost vzdělávání,“ uvedl.