Daňová svoboda přijde letos o tři dny dříve

Češi tak letos budou na stát pracovat 173 dnů. Přibližně stejné to je ve Slovinsku, Německu, Nizozemsku a Portugalsku. Nejdříve den daňové svobody nastane v Litvě (29. dubna) a Švýcarsku (1. května). Nejvíce dnů na stát naopak budou pracovat lidé v Belgii (7. srpna) a Lucembursku (22. září).
„Změny v daňové oblasti by měly letos snížit složenou daňovou kvótu na 33,6 procenta HDP z loňských 34 procent. Den daňové svobody budeme moci oslavit o tři dny dříve,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.
Od letoška se například zvýšila sleva na dani na druhé a další dítě a vrátila se sleva na dani na poplatníka pro pracující důchodce. Nově byly zavedeny limity pro 60procentní a 80procentní výdajové paušály pro výpočet daně z příjmu OSVČ. Na straně nepřímých daní bylo zásadní změnou zavedení druhé snížené sazby DPH ve výši deseti procent aplikované na léky, knihy, hudebniny a dětskou výživu.
Chybí daňová jistota
Daňový systém v Česku je podle ředitelky v daňovém oddělení společnosti Deloitte Radky Maškové z hlediska struktury podobný ostatním daňovým systémům v EU. „Podle našeho nedávného průzkumu je však v České republice poměrně pesimisticky vnímána daňová jistota, tedy schopnost stanovit, jak vysoké daně a v jakém členění bude poplatník v krátkodobém i dlouhodobém časovém horizontu ze své podnikatelské činnosti povinen platit,“ uvedla.
Den daňové svobody vypočítává každoročně i Liberální institut. Loni získali lidé podle jeho výpočtů daňovou svobodu 10. června. Institut vypočítává den daňové svobody z dat OECD, přesněji z jejich odhadu podílu veřejných výdajů na hrubém domácím produktu.
Metodika Deloitte k výpočtu dne daňové svobody rozděluje rok na dvě součásti v poměru odpovídajícím podílu celkových daňových příjmů a čistého národního důchodu.
Počet dní, ve kterých lidé pracují „na stát“