„Obrovský zájem vnímáme poslední dva měsíce, nyní už registrujeme desítky emisí korunových dluhopisů denně,“ potvrzuje šéfka CDCP Helena Čacká. V minulých letech přitom bylo těchto emisí deset až patnáct ročně.
Důvodem zájmu jsou úspory. Pokud totiž firma emituje dluhopisy v nominální hodnotě jedné koruny, daň z úroků vychází díky metodě zaokrouhlování směrem dolů na nulu. Tato výhoda ale končí 1. ledna příštího roku. Podle propočtů poradenské firmy PricewaterhouseCoopers by společnost, která emituje korunové dluhopisy v objemu sto milionů s úrokem ve výši 6,6 procenta a splatností deset let, ušetřila na dani 9,9 milionu korun.
Stát ze situace radost nemá. Ministerstvo financí tvrdí, že předpokládá jen mírně negativní dopad na inkaso srážkové daně. Právě stát přitom svou emisí korunových dluhopisů z loňského podzimu na výhodu „nulového zdanění“ hlasitěji upozornil. Krátce po něm vydala jednu z prvních korunových emisí UniCredit Bank a následně se strhla lavina zájmu. Metoda zaokrouhlování směrem dolů je v zákoně zakotvena už od počátku devadesátých let. Změnu přinesla až nedávno přijatá novela zákona o investičních pobídkách platná od ledna 2013.
Centrální depozitář potvrzuje, že firmy zahlcují pracovníky CDCP dotazy, zda ještě do konce roku tyto korunové emise stihnou. „Pokud někdo nedodá podklady do příštího pondělí, tak to nestihne,“ domnívá se Pavel Makovec, šéf společnosti Arca Capital, která letos v září vydala jednokorunové dluhopisy za 200 milionů korun.
Vzhledem k nejasnému výkladu toho, co znamená vydání emise – tedy zda stačí dluhopisy zaregistrovat, anebo se musí připsat na majetkový účet – doporučují daňoví experti vydat emisi zaknihovanou a připsat cenné papíry na majetkový účet emitenta. „Pak úsporu na daních díky zaokrouhlení dolů nezpochybní žádný finanční úřad,“ míní Makovec.
Autorka je redaktorkou týdeníku
