„Pevně věřím, že návrh vláda schválí,“ uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Už na minulém jednání tripartity řekl, že upřednostňuje dohodu na přidávání s odbory a zaměstnavateli.
Podle ministryně práce Michaely Marksové by měla minimální mzda nejen zajistit „důstojný život“ lidem v nejhůř placených profesích, ale měla by i motivovat k práci. „Aby se nevyplatilo být závislý na sociálních dávkách. V průběhu sedmi let se minimální mzda předtím nezvyšovala. V současné době patříme k nejhorším zemím EU. Nižší minimální mzdu má jen Bulharsko, Rumunsko a Litva,“ řekla po jednání tripartity ministryně.
Minimální mzda se zvedla loni v srpnu, a to o 500 korun na 8500 korun. Předtím se zvýšila naposledy v roce 2007. V koaliční dohodě se vládní strany zavázaly, že po projednání v tripartitě bude vláda postupně minimální mzdu zvyšovat, aby se přiblížila 40 procentům průměrné mzdy ve státě. Ta za loňský rok činila 25128 korun. Dvěma pětinám tak odpovídá asi deset tisíc korun. Podle podkladů ministerstva práce pro jednání tripartity by se „k dosažení cíle“ měla minimální mzda ročně zvedat asi o 600 až 700 korun.
690 milionů navíc z kapes podnikatelů
Při přidání o 500 korun zůstane poměr minimální mzdy k průměrné asi na 34 procentech, uvedlo ministerstvo. Podnikatele to bude příští rok stát asi 690 milionů korun navíc, stát a veřejný sektor to vyjde na 50 milionů navíc. Do systému sociálního pojištění by mohlo na odvodech od zaměstnavatelů a pracovníků ale přitéct dalších asi 190 milionů, do zdravotního pojištění asi 80 milionů.
Zaměstnavatelé sice dnes s růstem o 500 korun souhlasili, podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka budou mít ale firmy v některých odvětvích s přidáním problém. Týká se to třeba sociálních služeb, kožedělného průmyslu či obchodu.
Také podle opoziční ODS hrozí, že někteří zaměstnavatelé nebudou na vyšší mzdu mít, což prý může ohrozit až 50.000 pracovních míst. „Zkušenosti z členských států EU přitom ukazují, že země bez minimální mzdy mají v průměru o dva procentní body nižší nezaměstnanost a v době krize až o čtyři procentní body,“ uvedl ekonomický expert ODS Jan Skopeček. Dodal, že minimální mzda není v Německu či Itálii.
Podle odborů by se ale minimální mzda měla zvedat výrazněji. „Mohla by jít daleko dynamičtěji nahoru, kdyby ministerstva práce a financí udělala určitá opatření a zamezilo se vyplácení černých mezd,“ míní předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Do konce volebního období až 12 tisíc
Ministryně Marksová minulý týden uvedla, že by podle jejích představ minimální mzda měla do konce volebního období vzrůst na 12000 korun. Stejnou částku zmínil i Středula. Zaměstnavatelé mají jiný názor a jsou opatrní, podle Hanáka bude nutné zohlednit vývoj ekonomiky a kondici firem. „Prostředky musíme vytvořit my, oni je jenom spotřebují,“ řekl za zaměstnavatele šéf Svazu průmyslu a dopravy.
Ministerstvo práce nutnost zvýšení minimálního příjmu zdůvodňuje tím, že výdělek by měl stačit na živobytí, aby k němu zaměstnaní lidé nemuseli pobírat ještě dávky. Čistá minimální mzda sice podle něj pokryje výživu a výdaje na základní potřeby, ale ne všechny náklady na bydlení. Podle podkladů pro tripartitu tak lidé často žádají právě o příspěvek a doplatek na bydlení.
| Vývoj minimální mzdy v Česku | |||
|---|---|---|---|
| Rok | Minimální mzda v korunách | Zvýšení v korunách | Zvýšení v procentech |
| 2001 leden | 5000 | 500 | 11,1 |
| 2002 leden | 5700 | 700 | 14,0 |
| 2003 leden | 6200 | 500 | 8,8 |
| 2004 leden | 6700 | 500 | 8,1 |
| 2005 leden | 7185 | 485 | 7,2 |
| 2006 leden | 7570 | 385 | 5,4 |
| 2006 červenec | 7955 | 385 | 5,1 |
| 2007 leden | 8000 | 45 | 0,6 |
| 2013 srpen | 8500 | 500 | 6,3 |
| *2015 leden | 9000 | 500 | 5,9 |
Zdroj: ministerstvo práce a sociálních věcí
Tripartita bude jednat o zdravotnictví či o sociálních službách
